Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 136/2025-223

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci

žalobci: a) Jméno žalobce A, narozená dne Datum narození žalobce A

b) Jméno žalobce B, narozený dne Datum narození žalobce B

oba bytem Adresa žalobce B

oba zastoupeni advokátem Anonymizováno, Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A, narozená dne Datum narození žalované B

oba bytem Adresa žalované B

oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o 1.125.985 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům každý rovným dílem částku ve výši 1.125.985 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1.125.985 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 45.943,70 Kč, se zamítá.

II. Žalobci a), a b) jsou povinni zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů řízení částku ve výši 58.960,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů řízení částku ve výši 58.960,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům každý rovným dílem částku ve výši 1.125.985 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1.125.985 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 45.943,70 Kč, se zamítá.II. Žalobci a), a b) jsou povinni zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů řízení částku ve výši 58.960,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.III. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů řízení částku ve výši 58.960,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobci se žalobou podanou dne 22. 5. 2025 domáhali zaplacení 1.125.985 Kč s příslušenstvím. Tvrdili, že s žalovanými uzavřeli dne 2. 11. 2020 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnických podílů žalovaných o velikosti id. ½ k pozemku adresa. Kupní cena byla v kupní smlouvě sjednána ve výši 8.150.000 Kč. Žalobci dle předchozí dohody převzali předmět koupě dne 30. 3. 2021, fakticky se do domu nastěhovali až dne 1. 5. 2021. V zimě 2021/2022 se v domě začaly vyskytovat první plísně jen na vrchních částech stěn v obývacím pokoji a v ložnici. Žalobci ještě nevěděli, že se tak stalo v důsledku skrytých vad, o jejichž existenci neměli tušení, ani o nich nebyli informováni. Žalobci za účelem odstranění plísní zajistili na svůj náklad aplikaci protiplísňového nátěru odbornou společností. Plísně se však objevily znovu v zimě na přelomu let 2022 a 2023, tentokrát nejen na vrchní, ale i na spodní části stěn. Odstranění plísní zajistili na svůj náklad opět žalobci. Po konzultaci se stavebním technikem zajistili rovněž dne 4. 2. 2023 zateplení střechy domu na svůj náklad. I přes zateplení střechy se však plísně začaly projevovat ve spodní částí stěn v čím dál větší míře i na přelomu let 2023 a 2024. Po návratu žalobců z dovolené v červenci 2024 se plíseň objevila již na celé stěně ložnice a současně byla plísní zasažena a ve svém důsledku zničena manželská postel, matrace a s ní i všechny věci žalobců v ní uložené. Vnější projevy plísní byly rovněž viditelné na podlaze v ložnici a v pracovně. Za těchto okolností bylo zřejmé, že nejde o lokální, protiplísňovým nátěrem odstranitelnou plíseň, nýbrž o rozsáhlý, systémový problém, který musí být řešen komplexně a odborně. Žalobci vzniklou situaci řešili pomocí odborné sanační společnosti právnická osoba. Sanační společnost provedla dne 11. 9. 2024 sanační odběry, na jejichž základě vypracovala dne 18. 9. 2024 diagnostiku – měření vlhkosti a zasolení domu. Diagnostika odhalila, že budova má problém s tzv. vzlínající vlhkostí/kapilární vzlínavostí. Zdroj vlhkosti v konstrukci se nachází v místě chybějící hydroizolace, případně v místě poškozené hydroizolace, pokud byla provedena. Konkrétní zjištění byla tato: Při sondě do soklové části budovy nebyla nalezena svislá hydroizolace. Vodorovná hydroizolace není přetažena na svislou část podkladního betonu pro vytvoření zpětného spoje. Vodorovná hydroizolace již jeví známky zhoršení svých funkcí – především pružnosti, dle měření také těsnosti. Dále byl zjištěn nevhodný tepelný izolant v této soklové části budovy. Dle vyjádření sanační společnosti bude po opravách nezbytné zateplit kompletní soklovou část správným izolantem. Jak dále vyplývá ze závěrů uvedené diagnostiky, je stav budovy vzhledem k vlhkosti a celkovému problematickému stavu havarijní. Pokud nebudou zajištěna příslušná opatření, může dojít změně fyzikálních vlastností stavebních materiálů, což může mít vliv na jejich funkci, vč. statického stavu budovy. Z předmětné diagnostiky rovněž vyplývá, že nosné konstrukce jsou z jiného materiálu, než je uvedeno v projektové dokumentaci. Žalobci na své náklady zajistili dne 24. 10. 2024 sondy do konstrukce podlahy, které odhalily, že hydroizolace je tvořena pouze nevyhovující lepenkou, která nesplňuje funkční vlastnosti izolace a u níž je zcela jisté, že propouští vlhkost. Další sonda odhalila vodorovnou rozpadající se hydroizolaci o síle pouhých 2 mm, která ani není napojena na svislou hydroizolaci směrem dolů k základům domu. Svislou hydroizolaci sonda nenalezla, tudíž v budově žádná svislá hydroizolace není, a bude tedy nutné provést sanační injektáž. Skutečný stav budovy je v rozporu s poskytnutou projektovou dokumentací žalovaných k budově. Žalobci odkazovali na ustanovení § 2100 odst. 1 a § 2129 odst. 2 o. z. s tím, že shora popsané vady představují svou povahou vady skryté, tedy vady, jejichž existenci by musel kupující zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí předmětu koupě, které se mohou v plné míře projevit až při užívání předmětu koupě. V této souvislosti odkazovali ještě na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. , a . Namítali, že objektivně nemohli zjistit výskyt plísně, či dokonce místy poškozenou či místy chybějící hydroizolaci, již při předání předmětu koupě. Příčiny plísní by bylo nutné zjistit jedině invazivní kontrolou a dílčí destrukcí zdí budovy, jak vyplývá ze shora uvedené diagnostiky. Viditelný výskyt plísní, byť nejprve v menším rozsahu, byl zaznamenán až v průběhu užívání budovy, kdy bylo rovněž zjištěno pronikání vlhkosti do budovy. Žalobci byli v čl. IV. 1.1 kupní smlouvy žalovanými výslovně ujištěni, že na budově neváznou žádné právní závady či jiná práva a povinnosti, které by žalobcům, jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejich vlastnického práva (s výjimkou věcného břemene a smluvního zástavního práva uvedených v kupní smlouvě). Skutečný rozsah vadného plnění v současnosti nejsou žalobci schopni zjistit a bude předmětem detailnějšího odborného zkoumání v souvislosti se zamýšlenou sanací havarijního stavu budovy. Vzhledem k rozsahu a závažnosti doposud zjištěných vad na budově je zjevné, že žalobci by o uzavření kupní smlouvy s žalovanými nikdy neprojevili zájem a neuzavřeli by ji, pokud by měli informace o skutečném stavu zejména hydroizolace a s tím spojených projevech skrytých vad budovy. Žalobci navíc vycházeli z projektové dokumentace poskytnuté žalovanými při uzavření kupní smlouvy, která neodpovídá skutečnosti, jak zjistili až na podzim 2024. Žalobci vytkli shora uvedené vady dopisem ze dne 12. 11. 2024, ve kterém uplatnili nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny. Vady tak vytkli v prekluzivní lhůtě pěti let od nabytí vlastnictví. Příčinu vad a rozpor projektové dokumentace se skutečným stavem budovy zjistili žalobci až na základě destruktivních sond (vybourání povrchových konstrukcí), bez kterých nebylo vady možné objektivně zjistit. Dále odkazovali na § 2002 odst. 1 a § 2106 odst. 1 o. z. Žalovaní neuznali existenci vad a nároky z vad zcela odmítli. Žalovaní svůj závěr odůvodnili údajným prodlením s uplatněním vad. Samotný výskyt plísní však nepředstavuje vědomost o příčině vad, kterým je chybějící hydroizolace. Příčiny plísní bylo možné odhalit až provedením destruktivních sond. Žalobci navíc neměli důvod pochybovat o příčině vad (chybějící hydroizolaci), když o její existenci byli ujištěni v projektové dokumentaci poskytnuté žalovanými. Žalobci zadali znalci vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek č. č. účtu vypracoval dne 20. 4. 2025 znalec právnická osoba Znalec stanovil slevu z kupní ceny nemovitosti na částku ve výši 1.125.985 Kč. Tato částka představuje znehodnocení (snížení hodnoty) domu danými vadami k datu prodeje nemovitosti a vychází z předpokladu, že vodorovná hydroizolace je poškozena pouze u soklu, jak ukázaly provedené sondy, a nikoliv dále směrem dovnitř domu). Znalec uvedl, že šlo o vadu skrytou. Náklady na vypracování znaleckého posudku představují účelně vynaložené hotové výdaje, které museli žalobci vynaložit, aby si mohli udělat kvalifikovaný a odborně podložený závěr o výši přiměřené slevy z kupní ceny, kterou mohou po žalovaných požadovat.

2. Žalovaní s žalobou ve vyjádření z 15. 7. 2025 nesouhlasili a navrhovali, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítali, že tvrzené vady byly vytknuty opožděně. Odkazovali na ustanovení § 2129 odst. 2 a § 1921 odst. 1 o. z. s tím, že kupující musí vadu stavby spojenou se zemí pevným základem vytknout prodávajícímu do pěti let od nabytí nemovitosti a zároveň bez zbytečného odkladu poté, co měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit. Dále odkazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. . Pro vytknutí vady postačuje vadu označit či popsat její projevy. Žalobci mohli bez jakýchkoliv dalších kroků kdykoliv nejpozději již od počátku roku 2022 popsat projevy vady žalovaným. Za situace, kdy se údajná vada budovy projevila opakovaně na přelomu let 2021/2022 a 2022/2023, žalobci nedodrželi subjektivní lhůtu pro vytknutí vady budovy. Dále odkazovali na odborný článek publikovaný zástupcem žalobců. Nejpozději v červenci 2024 si byli dle svého vlastního vyjádření v žalobě žalobci vědomi, že se jedná o rozsáhlý, systémový problém, který musí být řešen komplexně a odborně a museli mít tedy minimálně podezření na existenci vady. Žalobci žalované o existenci jakéhokoliv problému (vady) souvisejícího s budovou až do odeslání předžalobní výzvy nijak neinformovali, ani je jinak nekontaktovali. Ačkoliv nejpozději z diagnostiky provedené 18. 9. 2024 vyplynulo, že projektová dokumentace neodpovídá skutečnému stavu budovy, ani v této věci žalované nijak nekontaktovali. Žalovaní rovněž nebyli nijak informováni o provedení sond. Postup žalobců byl zcela nevhodný, zvýšil náklady všech zúčastněných či dokonce „navýšil hodnotu“ tvrzené újmy, když řádným, včasným a koordinovaným postupem žalobců a žalovaných mohlo dojít k brzkému odhalení tvrzených vad nebo ke společnému postupu vůči právnímu předchůdci žalovaných – zhotoviteli, od kterého žalovaní budovu nabyli. Po dobu bydlení žalovaných v budově se tvrzené vady nijak neprojevily. Znalecký posudek neobsahuje doložku podle Žalovaní zkompletovali veškeré dostupné podklady vztahující se k tvrzené vadě budovy a kontaktovali společnost právnická osoba, tj. zhotovitele budovy. Žalovaní nyní zjišťují stanovisko zhotovitele k vadě budovy v podobě chybějící hydroizolace, jelikož mají zájem nadepsanou věc řešit mimosoudně, ideálně i za součinnosti zhotovitele, případně společným postupem žalobců a žalovaných vůči zhotoviteli, k čemuž jsou žalovaní ochotni, přestože jim žalobci vady nevytkli včas. Soudní spor považují za předčasný a v současné situaci za neefektivní způsob řešení nastalé situace, který s sebou navíc nese značné náklady pro všechny zúčastněné.

3. Žalobci v replice z 12. 9. 2025 skryté vady se začínají projevovat v podobě intenzivního výskytu plísní na stěnách v téměř celém rodinném domě. Tříletá dcera žalobců má neustále dýchací potíže způsobené pravděpodobně rozsáhlou plísní (vlhkostí). Žalobci jsou připraveni přizvat žalované ke zhlédnutí vnějších projevů vad, odkrytých vad či umožnit jim vypracování vlastního znaleckého posudku. Zhotovitel je dle informací žalobců nekontaktní. Žalobci nemohli žádným způsobem zjistit příčinu plísní jako vnějších projevů skrytých vad, kterými je chybějící hydroizolace, bez destruktivních sond (tedy vybouráním podlahy). Až na základě výsledků destruktivních sond zjistili žalobci chybějící hydroizolaci, a tedy rozpor skutečného stavu s projektovou dokumentací rodinného domu, kterou jim poskytli sami žalovaní. Žalobci dále nechali dopracovat dodatek č. 1 znaleckého posudku, obsahující tzv. trestní doložku dle Vypracováním dodatku znaleckého posudku vznikly žalobcům další náklady, které představují účelně vynaložené hotové výdaje. Žalobcům tak vznikl rovněž nárok na zaplacení částky ve výši 10.681,88 Kč s DPH, která představuje požadovanou cenu znalce za vypracování dodatku znaleckého posudku. O tuto částku žalobci žalobu – rozšiřují.

4. Žalovaní v duplice ze 17. 10. 2025 namítali, že k posudku předloženém žalobci mají vážné výhrady. Ačkoliv znalec odpovídá na otázky zadané žalobci, jeho odpověď dalece přesahuje meze odborného posouzení, a naopak uvádí posouzení, které přísluší výhradně soudu – skutečnost, zda jde či nejde v případě chybějící hydroizolace o skrytou vadu, je totiž otázkou ryze právní. Uvedené dává vzniknout pochybnostem o odborné kvalitě znaleckého posudku, a to tím spíše, že znalec na jinou právní otázku odmítl odpovědět a ve znaleckém posudku tedy zřejmě mělo účelově zaznít, že se jedná o vadu skrytou. Žalovaní se před prodejem budovy se žalobci nikdy o hydroizolaci budovy nebavili. Žalovaní této problematice nerozumí. Žalovaní obdrželi od prodávajícího, od kterého budovu koupili stejnou projektovou dokumentaci, kterou předali žalobcům. Vada Budovy v podobě chybějící hydroizolace se po celou dobu vlastnictví budovy žalovanými, tj. od roku 2013 do roku 2021, nijak neprojevila a pokud žalobci uvádějí, že do provedení destruktivních sond neměli důvod pochybovat o správnosti projektové dokumentace, stejně tak neměli důvod o její správnosti pochybovat žalovaní. Žalovaní nemohli údajnou vadu v podobě chybějící hydroizolace odhalit a neměli ani důvod předpokládat existenci vady. Žalovaní neměli důvod existenci takové vady vůbec předpokládat, natož ji zjišťovat, když projektová dokumentace předaná žalovaným zhotovitelem budovy přítomnost hydroizolace uvádí. Žalovaní byli v době převodu budovy žalobcům a až do doručení předžalobní výzvy v dobré víře, že Budova žádné vady nevykazuje. Dále namítali, že argumentace žalobců, že až na základě provedení destruktivních sond mohli znát příčinu skrytých vad, a proto vady vytknuli v subjektivní lhůtě rovněž nemůže obstát. Znovu odkazovali na ustanovení § 1921 odst. 1 o. z. Dále odkazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. s tím, že žalobci měli vadu budovy v podobě chybějící hydroizolace oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se na přelomu let 2021 a 2022 poprvé projevila vznikem plísní, a nikoliv až předžalobní výzvou. Dále odkazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. .

5. V dalším vyjádření ze 7. 11. 2025 žalobci namítali, že vyjádření žalovaných neobsahuje jakýkoliv věcný argument, na základě, kterého by bylo možné dojít k závěru, že je znalecký posudek vadný. Znalec neposuzoval právní otázku, nýbrž z technického hlediska (tedy v rámci své odbornosti) došel k závěru, že žalobci mohli předmětnou vadu (chybějící hydroizolaci) zjistit až po provedení destruktivních sond (vybourání podlahy). Žalobci mají za to, že se předmětná vada v podobě chybějící hydroizolace musela během přibližně osmi let trvajícího vlastnictví projevit a žalovaní tedy o této skutečnosti museli vědět. Žalovaní tak ani dle § 2112 odst. 2 věta druhá o. z. nemají právo na námitku, že vada (chybějící hydroizolace) nebyla oznámena včas, jelikož je důsledkem skutečnosti, o které žalovaní věděli či museli vědět (nemohli nevědět) v době odevzdání věci. Žalobci si pro účely zvažované koupě rodinného domu nechali na základě předmětné projektové dokumentace rodinný dům posoudit autorizovaným inženýrem ČKAIT v oboru pozemní stavby tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, který se rovněž účastnil prohlídky rodinného domu. Kdyby žalobci věděli o tom, že rodinný dům má vadu v podobě chybějící hydroizolace, kupní smlouvu na rodinný dům by nikdy neuzavřeli. Žalobci pak odkazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. .

6. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 11. 11. 2025 byla soudem v souladu s ustanovením připuštěna žalobci navržená změna žaloby.

7. Oba žalobci jsou občany Slovenské republiky s trvalým pobytem v České republice, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval – v souladu s ustanovením , o mezinárodním právu soukromém (dále jen „“) - úpravu obsaženou jednak v nařízení EP a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), a dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 4 nařízení EP a Rady EU č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 3 bod 1. nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 a čl. IX. bod 1 kupní smlouvy, je rozhodným právem právní řád České republiky.

Skutková zjištění

8. Při jednání konaném dne 11. 11. 2025 učinili účastníci nesporným, že účastníci uzavřeli dne 2. 11. 2020 kupní smlouvu, jejíž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa. Právní účinky zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 16. 11. 2020. K předání předmětu prodeje žalobcům došlo dne 30. 3. 2021. Žalobci uplatnili u žalovaných vady nemovitosti dopisem z 12. 11. 2024. Žalovaní vznesli námitku, že vada nebyla uplatněna včas. Mezi účastníky bylo nesporným i to, že se jednalo o skryté vady, tj. vady, které nebyly zjevné při uzavření kupní smlouvy, respektive při předání předmětu prodeje.

9. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda byly vady uplatněny včas, respektive zda žalobci uplatnili vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohli při dostatečné péči zjistit. Dále bylo sporným, zda žalovaní museli o skutečnosti, jejímž důsledkem je vada v domě v době odevzdání věci, vědět a spornou byla i výše přiměřené slevy.

10. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

11. Z půdorysu a řezů bylo zjištěno, že se jednalo o výkresy pro stavbu rodinného domu – Anonymizováno – vypracované v listopadu 2011 právnická osoba právnická osoba v obci adresa na pozemku parc. Anonymizováno. Na výkresech byla zakreslená i hydroizolace.

12. Z prohlášení právnická osoba z 31. 1. 2013 adresovaném stavebnímu úřadu adresa bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že výstavba rodinného domu na pozemku parc. č. datum projektové dokumentace a byla dodržena technologie a doporučený stavební materiál.

13. Z kupní smlouvy č. 114/2020 z 2. 11. 2020, včetně příloh, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanými jako prodávajícími a žalobci jako kupujícími. Žalovaní prohlásili, že mají v podílovém spoluvlastnictví (každý id. Anonymizováno) pozemek Anonymizováno vše v k.ú. adresa. Předmětem smlouvy byl převod vlastnickéhoAnonymizovánopráva k těmto nemovitým věcem do podílového spoluvlastnictví (každého id. Anonymizováno) žalobců. Kupní cena činila 8.150.000 Kč. Žalovaní prohlásili, že na předmětu převodu neváznou žádné právní závady, dluhy, věcná břemena, zástavní práva, právo nájmu či jiná práva či povinnosti, která by straně kupující jakkoli ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva s výjimkou věcného břemena a zástavního práva smluvního tak, jak byly specifikovány v čl. 1.1.1 a 1.1.2 smlouvy. Žalobci prohlásili, že se seznámili se stavem předmětu převodu, jakož i s přístupem k němu a se stavem vybavení již před podpisem této smlouvy a v tomto stavu předmět převodu přebírají. Žalobci dále výslovně prohlásil, že měli dostatek možností a času si předmět převodu před uzavřením smlouvy řádně prohlédnout a je jim znám stav a stáří předmětu převodu, a to i součástí a příslušenství. Strany se domluvily, že žalovaní budou předmět převodu užívat do 1. 4. 2021, resp. že předmět převodu bude předán nejpozději do 1. 4. 2021.

14. Z protokolu o předání věci nemovité ze dne 30. 3. 2021 bylo zjištěno, že jej podepsali žalovaní jako předávající a žalobci jako přebírající. Předmětem předání byly shora uvedené nemovité věci. Bylo zde mimo jiné uvedeno, že veškeré vybavení a příslušenství odpovídá stáří šesti let a běžnému užívání.

15. Z fotografie, která je datována 5. 1. 2023, bylo zjištěno, že ve spodním rohu místnosti se nacházela plíseň.

16. Z fotografie datované 24. 3. 2024 bylo zjištěno, že ve spodním rohu místnosti se nacházela plíseň.

17. Z fotografie datované 1. 8. 2024 bylo zjištěno, že ve spodním rohu místnosti byla patrná vlhkost na stěně.

18. Z dokumentu právnická osobaAnonymizováno, ze dne 18. 9. 2024 bylo zjištěno, že byl vypracován pro objekt domu na adrese adresa. Hlavním úkolem bylo provedení podrobného vlhkostního průzkumu s ohledem na ochranu objektu, ale zároveň na funkční a plnohodnotné užití stavby. Hlavním záměrem průzkumu bylo vytvoření technologického postupu, který bude mít pozitivní vliv pro sanaci a zachování objektu s ohledem na tradiční technologie a materiály. Dále zde byly popsány kroky nutné pro efektivní provedení izolace. Vlhkostní průzkum byl zaměřen na oblast interiéru a exteriéru stavby, ale i na blízké okolí stavby. Byla provedena vizuální a akustická prohlídka stavby s odebráním dvou vlhkostních vzorků a vzorků nutných pro stanovení obsahu zasolení konstrukce, a to v září 2024. Vlhkostní průzkum probíhal vlhkoměrem. Obvodové i vnitřní zdivo bylo zavlhčeno, což se projevovalo na degradaci zdiva stavby. Příčinou poškození omítek i zdiva byla vzlínající vlhkost z rostlého terénu a absence, případně nefunkční hydroizolace. Vlhkost se pohybovala ve velmi vysokých hodnotách (17,8 % a 15,9 %). Dále byl proveden průzkum zasolení. Bylo zjištěno vysoké zasolení v objektu, resp. vysoké hodnoty zasolení dusičnany. Společnost dospěla k závěru, že vzhledem ke zjištěnému stavu vlhkosti a celkové vlhkostní problematice se dá stav domu zhodnotit jako havarijní. Do maximálně pěti let je nezbytné provést náležitá sanační opatření. Pokud nebude vlhkost dlouhodobě řešena, může dojít ke změně fyzikálních vlastností právnická osoba a to může mít vliv na jejich funkci. Objekt má problém s tzv. vzlínající vlhkostí / kapilární vzlínavostí. Zdroj vlhkosti v konstrukci se nachází v místě absence, případně poškození hydroizolace. Zde je, dle výše zmíněného měření, jasný zdroj vlhkosti, která se dostává do objektu jako takového. Při průzkumu byla provedena sonda do soklové části objektu, kde nebyla nalezena svislá hydroizolace. Vodorovná hydroizolace není přetažena na svislou část podkladního betonu pro vytvoření zpětného spoje. Vodorovná hydroizolace již jeví známky zhoršení svých funkcí – především pružnosti, dle měření také těsnosti. Dále byl zjištěn nevhodný tepelný izolant v této soklové části stavby. Nosné konstrukce jsou z jiného materiálu, než je uvedeno v PD. Skutečný stav domu je v rozporu s dodanou PD. Doporučeno bylo provedení několika sond pro ověření skutečných stavů hydroizolací.

19. Z faktury č. Anonymizováno právnická osoba. z 20. 9. 2024 bylo zjištěno, že jí tato společnost vyúčtovala žalobkyni a) za průzkum stavby 17.278.80 Kč.

20. Z faktury č. hodnota jméno FO z 29. 9. 2024 bylo zjištěno, že jí byla žalobkyni a) vyúčtována výmalba stěn v ložnici částkou 800 Kč.

21. Z výsledků sond z 24. 10. 2024 bylo zjištěno, že dle sondy č. 1 (27 cm x 27 cm) se pod plovoucí podlahou nachází vrstva vaty, dále vrstva betonu (8 cm), kari sítě (6 mm), podlahový polystyren (7 cm) a nakonec vrstva hydroizolace. Nalezená hydroizolační vrstva neboli lepenka nebyla přivařena celoplošně, ale jen na kousku. Lepenka byla jako papír a tudíž nesplňuje funkční vlastnosti. Je zcela jisté, že může propouštět vlhkost. Svisle není nalepena. Sonda č. 2 byla provedena na nejnižším místě vůči terénu zvenčí na soklu vedle vchodu domu. Byl odříznut marmolit s lepidlem a perlinkou. Po vyříznutí podlahového polystyrenu tloušťky 6 cm (dle autora by byl na zateplení domu, který je i podzemní, vhodný extrudovaný polystyren tloušťky min. 10 cm a ne bílý podlahový, který nasává vlhkost) byla nalezena 2 mm vodorovná rozpadající se hydroizolace, která nebyla napojena na svislou hydroizolaci směrem dolů k základům domu. Svislá hydroizolace dle sondy nebyla nalezena.

22. Z faktury č. 21/2024 jméno FO z 25. 10. 2024 bylo zjištěno, že jí byly žalobkyni a) vyúčtovány sondy na adrese adresa částkou 3.500 Kč.

23. Z faktury č. hodnota jméno FO ze 7. 12. 2024 bylo zjištěno, že jí byla žalobkyni a) vyúčtována likvidace plísní Anonymizováno, očištění a 4x nátěr částkou 3.000 Kč.

24. Z faktury č. hodnota jméno FO z 27. 4. 2025 bylo zjištěno, že jí byly žalobkyni a) vyúčtovány protiplísňové nátěry částkou právnická osoba Kč.

25. Z oznámení vad 12. 11. 2024, včetně dokladu o odeslání, bylo zjištěno, že zástupce žalobců oznámil žalovanému 1) že nemovité věci, které byly předmětem prodeje, mají skryté vady spočívající v chybějící hydroizolaci budovy a vzniku plísní. Bylo zde uvedeno, že již v zimě 2021/2022 se v budově začaly vyskytovat první plísně (na vrchních částech stěn v obývacím pokoji a v ložnici). Žalobci ještě nevěděli, že se tak stalo v důsledku skrytých vad. Žalobci za účelem odstranění plísní zajistili na svůj náklad aplikaci protiplísňového nátěru odbornou společností. Plísně se však objevily znovu v zimě na přelomu let 2022 a 2023 (tentokrát nejen na vrchní, ale i na spodní části stěn). Odstranění plísní zajistili na svůj náklad žalobci. Po konzultaci se stavebním technikem zajistili rovněž dne 4. 2. 2023 zateplení střechy budovy. I přes zateplení střechy se však plísně začaly projevovat ve spodní částí stěn v čím dál větší míře i na přelomu let 2023 a 2024. Po návratu žalobců z dovolené v červenci 2024 se plíseň objevila již na celé stěně ložnice, došlo ke zničení manželské postele, matrace i všech věcí žalobců v ní uložené. Vnější projevy plísní byly rovněž viditelné na podlaze v ložnici a v pracovně. Za těchto okolností bylo zřejmé, že nejde o lokální, protiplísňovým nátěrem odstranitelnou plíseň, nýbrž o rozsáhlý, systémový problém, který musí být řešen komplexně a odborně. Žalobci vzniklou situaci řešili pomocí odborné sanační společnosti právnická osoba. Sanační společnost provedla dne 11. 9. 2024 sanační odběry, na jejichž základě vypracovala dne 18. 9. 2024 diagnostiku – měření vlhkosti a zasolení budovy. Diagnostika odhalila, že budova má problém s tzv. vzlínající vlhkosti/kapilární vzlínavostí. Zdroj vlhkosti v konstrukci se nachází v místě chybějící hydroizolace, případně v místě poškozené hydroizolace pokud byla provedena. Žalobci uplatnili nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny ve výši 400.000 Kč s tím, že tato částka představuje jen první část ze slevy s tím, že přesná výše nákladů na opravu budovy bude upřesněna a bude dle všeho vyšší, resp. dosáhne nejméně 1.500.000 Kč. K oznámení byly připojeny plná moc zástupce žalobců z 23. 9. 2024, výsledky sond, faktury a dalšíy dle textu oznámení. Oznámení bylo doručeno 15. 11. 2024.

26. Z oznámení vad 12. 11. 2024, včetně dokladu o odeslání, bylo zjištěno, že zástupce žalobců oznámil žalované 2) že nemovité věci, které byly předmětem prodeje, mají skryté vady spočívající v chybějící hydroizolaci budovy a vzniku plísní. Text oznámení byl jinak prakticky totožný jako v případě dopisu adresovaného žalovanému 1). Oznámení bylo doručeno 15. 11. 2024.

27. Z dopisu 11. 12. 2024 bylo zjištěno, že zástupce žalovaných sdělil zástupci žalobců, že žalovaní považují vytknutí vad za opožděné a žalobci uplatňovaný nárok na vady je již jen z tohoto důvodu neoprávněný. Dále uvedl, že požadovaná částka slevy z titulu vad je diametrálně odlišná od cenové kalkulace na celkovou opravu domu.

28. Z fotografie datované 2. 1. 2025 bylo zjištěno, že část stěny pod sejmutou garnýží je pokrytá plísní.

29. Z faktury č. 821/2025 ze dne 4. 4. 2025 bylo zjištěno, že jí znalecká kancelář vyúčtovala žalobcům za vyhotovení znaleckého posudku částku 29.142 Kč (bez 21 % DPH).

30. Ze tří fotografií datovaných 18. 4. 2025 bylo zjištěno, že zachycují vlhkost a plíseň v horních rozích místností.

31. Ze znaleckého posudku č. č. účtu vyhotoveného dne 20. 4. 2025 znaleckou kanceláří právnická osoba bylo zjištěno, že cílem posudku bylo vyčíslení slevy z kupní ceny nemovitostí v důsledku vadné hydroizolace domu a vyjádření k otázce, zda vadná hydroizolace byla z technického hlediska vadou zjevnou či skrytou a k odpovědi žalovaných z 11. 12. 2024. Dne 16. 1. 2025 byla provedena prohlídka nemovitosti. Při prohlídce nemovitosti nebyly zjištěny plísně na stěnách v ložnici ani jinde v domě. Měření vlhkosti zdiva neprokázala nadměrnou vlhkost u podlah vyjma soklové části obvodových stěn. právnická osoba určila obvyklou cenu nemovitosti pro stav domu novostavba ke 4Q 2024 ve výši 9.965.596 Kč a ke 4Q 2020 ve výši 6.961.030 Kč, pro stav dobrý (se zjištěnými nedostatky) ke 4Q 2024 ve výši 8.588.773 Kč a ke 4Q 2020 ve výši 5.999.310 Kč. Sleva z ceny domu byla dána rozdílem stavů „novostavba“ a „dobrý“. Znehodnocení domu vadami k datu prodeje bylo vyčísleno v částce 1.125.985 Kč. právnická osoba dále dospěla k závěru, že vadná hydroizolace (absence svislé hydroizolace a napojení vodorovné hydroizolace na ní v oblasti podlahy a soklu fasády) nebyla z technického hlediska zjistitelná bez provedení destruktivních sond do daných konstrukcí (bez vybourání povrchových konstrukcí) a šlo tedy o vadu skrytou. Argumenty v odpovědi žalovaných z 11. 12. 2024 jsou právního charakteru.

32. Z nedatované kalkulace bylo zjištěno, že obsahovala seznam prací, jejichž celková cena měla činit 117.600 Kč a seznam materiálu, jehož celková cena měla činit 56.700 Kč.

33. Z faktury č. 850/2025 ze dne 7. 8. 2025 bylo zjištěno, že jí znalecká kancelář vyúčtovala žalobcům částku 10.681,88 Kč za vyhotovení dodatku č. hodnota ke znaleckému posudku.

34. Z dodatku č. hodnota znaleckého posudku č. č. účtu vyhotoveného dne 18. 8. 2025 znaleckou kanceláří právnická osoba bylo zjištěno, že ke znaleckému posudku č. č. účtu byla připojena doložka podle ustanovení

35. Z potvrzení o provedení transakce 14. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně a) uhradila 10.681,88 Kč na číslo účtu znalecké kanceláře.

36. Z fotografií šesti fotografií datovaných 8. 9. 2025 bylo zjištěno, že jsou na nich zachyceny rohy stěn pokrytých vlhkostí či plísní.

37. Z emailové komunikace zástupců účastníků bylo zjištěno, že zástupce žalobců zaslal zástupci žalovaných dne 8. 7. 2020 znalecký posudek a dne 19. 9. 2025 dodatek ke znaleckému posudku.

38. Z lékařské zprávy z 1. 10. 2025 bylo zjištěno, že tříletý syn žalobců trpí recidivujícími respiračními infekty a je dispenzarizován na alergologii. Pobyt ve vlhkém domácím prostředí s prokázanou plísní ohrožuje jeho zdraví. Pro terapii je zásadní plísně eliminovat.

39. Z čestného prohlášení tituly před jménem dne 7. 11. 2025 bylo zjištěno, že zde je uvedeno, že jmenovaný posuzoval poskytnutou dokumentaci k rodinného domu obdrženou v říjnu 2020 a že se dne 6. 10. 2020 zúčastnil prohlídky nemovitostí.

40. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že mezi žalovanými jako prodávajícími a žalobci jako kupujícími byla dne 2. 11. 2020 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitým věcem za kupní cenu 8.150.000 Kč. Žalovaní v rodinném domě před prodejem několik let bydleli. Výstavbu rodinného domu prováděla společnost právnická osoba, která dne 31. 1. 2013 vůči stavebnímu úřadu prohlásila, že výstavba rodinného domu byla zrealizována podle ověřené projektové dokumentace a byla dodržena technologie a doporučený stavební materiál. K předání nemovitých věcí žalobcům došlo dne 30. 3. 2021. V zimě 2021/2022 se v budově začaly vyskytovat plísně (na vrchních částech stěn v obývacím pokoji a v ložnici). Žalobci za účelem odstranění plísní zajistili aplikaci protiplísňového nátěru odbornou společností. Plísně se však objevily znovu v zimě na přelomu let 2022 a 2023 (tentokrát nejen na vrchní, ale i na spodní části stěn). Žalobci opět zajistili odstranění plísní a po konzultaci se stavebním technikem zajistili rovněž dne 4. 2. 2023 zateplení střechy budovy. Plísně se však začaly projevovat ve spodní částí stěn v čím dál větší míře i na přelomu let 2023 a 2024. Po návratu žalobců z dovolené v červenci 2024 se plíseň objevila již na celé stěně ložnice, došlo ke zničení manželské postele, matrace i všech věcí žalobců v ní uložené. Vnější projevy plísní byly rovněž viditelné na podlaze v ložnici a v pracovně. Žalobci vzniklou situaci řešili pomocí odborné sanační společnosti právnická osoba. Sanační společnost provedla dne 11. 9. 2024 sanační odběry, na jejichž základě vypracovala dne 18. 9. 2024 diagnostiku – měření vlhkosti a zasolení budovy. Společnost právnická osoba. dospěla k závěru, že vzhledem ke zjištěnému stavu vlhkosti a celkové vlhkostní problematice se dá stav domu zhodnotit jako havarijní. Konstatovala, že objekt má problém s tzv. vzlínající vlhkostí / kapilární vzlínavostí. Za zdroj vlhkosti v konstrukci označila absenci, případně poškození hydroizolace. Při průzkumu byla provedena sonda do soklové části objektu, kde nebyla nalezena svislá hydroizolace. Vodorovná hydroizolace nebyla přetažena na svislou část podkladního betonu pro vytvoření zpětného spoje. Žalobci udělili dne 23. 9. 2024 plnou moc advokátovi pro uplatnění a vymáhání nároků z vad nemovitých věcí vůči žalovaným. Dne 24. 10. 2024 nechali žalobci provést panem jméno FO dvě sondy, které odhalily, že lepenka, která má tvořit hydroizolační vrstvu nesplňuje funkční vlastnosti a že vodorovná rozpadající se hydroizolace není napojena na svislou hydroizolaci, resp. že svislá hydroizolace nebyla nalezena. Dopisy z 12. 11. 2024 uplatnili žalobci u žalovaných nárok na přiměřenou slevu z kupní ceny v důsledku skrytých vad nemovitosti. Žalovaní nárok z titulu vad předmětu koupě v dopise z 11. 12. 2024 odmítli, když jednak namítli, že vytknutí vad bylo opožděné a dále z důvodu, že požadovaná částka je diametrálně odlišná od cenové kalkulace na celkovou opravu domu. Žalobci si nechali vypracovat znalecký posudek ze dne 20. 4. 2025, který vyčíslil znehodnocení domu vadami k datu prodeje v částce 1.125.985 Kč a dále konstatoval, že vadná hydroizolace (absence svislé hydroizolace a napojení vodorovné hydroizolace na ní v oblasti podlahy a soklu fasády) nebyla z technického hlediska zjistitelná bez provedení destruktivních sond do daných konstrukcí.

41. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem nebyl proveden žalobci navržený výslech znalecké kanceláře právnická osoba, byť byly proti jejímu znaleckému posudku vzneseny žalovanými námitky, a to s ohledem na okolnost, že znalecký posudek se primárně zabýval otázkou výše slevy z kupní ceny (tvrzení, že se v daném případě nejednalo o vady, které by byly zjevné při prohlídce nemovitosti, bylo ze strany žalovaných nesporné). S ohledem na závěr soudu o nemožnosti přiznat práva z odpovědnosti za vady (viz níže), bylo nadbytečné zabývat se otázkou výše slevy. Za nadbytečné pokládal soud s ohledem na shora uvedené též žalobci navržené místní šetření, kterým mělo být „postaveno na jisto, jaký je technický stav domu po destrukci podlahy“. Soud neprovedl ani žalobci navržený výslech tituly před jménem Anonymizováno, který měl posuzovat poskytnutou dokumentaci k rodinného domu a dne 6. 10. 2020 se zúčastnit prohlídky nemovitostí a kompletní projektovou dokumentaci (jak již bylo uvedeno výše, okolnost, že se v daném případě nejednalo o vady, které by byly zjevné při prohlídce nemovitosti, byla ze strany žalovaných nesporná, stejně jako tvrzení, že žalobcům předali projektovou dokumentaci, v níž je hydroizolace zakreslená). Soud za nadbytečný pokládal i žalobci navržený výslech tituly před jménem jméno FO, který u nich byl dne 4. 2. 2023 na návštěvě a všiml si plísní, resp. na jehož doporučení provedli žalobci zateplení střechy budovy (výslechem mělo být prokázáno tvrzení žalobců, že není autorizovaným technikem a neprováděl posouzení stavu budovy, tj. že by již v únoru 2023 měli vědomost o existenci vady). Soud konečně neprovedl ani žalobci navržený výslech tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno, zpracovatele diagnostiky právnická osoba., kterým by mělo být prokázáno tvrzení, že žalovaní museli vědět (nemohli nevědět) o existenci vady, respektive o tom, že se museli setkat s projevy plísní v době, kdy v nemovitosti žili. I pokud by bylo prokázáno tvrzení, že se žalovaní setkali s projevy plísní (k prokázání takového tvrzení by však zásadně nemohl sloužit výslech svědka, který nemovitost poprvé navštívil více než tři roky poté, co se z ní žalovaní odstěhovali), nemohlo by to bez dalšího vést k závěru, že žalovaní věděli o skutečnostech, jejichž důsledkem jsou vady díla. I sami žalobci tvrdili, že výskytu plísní v prvních dvou letech nepřikládali zásadní význam, když jej pokládali za lokální, protiplísňovým nátěrem odstranitelnou plíseň. Soud s ohledem na shora uvedené neprováděl ani žalovanými navržený důkaz vypracováním nového znaleckého posudku a výslechem jméno FO, jednatele a společníka společnosti zhotovitele, za účelem zjištění, zda existuje rozpor mezi projektovou dokumentací budovy a skutečným provedením hydroizolace budovy, případně z jakého důvodu existuje zásadní rozpor mezi projektovou dokumentací budovy a skutečným provedením stavby.

Právní úprava

42. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

43. Podle ustanovení § 1921 odst. 1 o. z. (ve znění účinném do 5. 1. 2023) nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

44. Podle ustanovení § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

45. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

46. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

47. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

48. Podle ustanovení § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

49. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

50. Podle ustanovení § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

51. Podle ustanovení § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

52. Podle ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. nevytkl-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

Právní posouzení

53. Vzhledem k tomu, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitým věcem dne 2. 11. 2020, aplikoval soud příslušná ustanovení o. z. Kupní smlouva byla uzavřena v souladu s ustanovením § 2079 a násl. o. z. Právo na přiměřenou slevu z kupní ceny upravují ustanovení § 1923, § 2106 odst. 1 písm. c) a § 2107 odst. 1 o. z. Jako předběžnou otázku bylo v první řadě třeba vyřešit, zda žalobci (v pozici kupujících) oznámili žalovaným (v pozici prodávajících) vady včas a zda žalovaným přísluší námitka opožděného vytknutí vady, resp. zda o skutečnostech, jejichž důsledkem je vada, museli v době odevzdání nemovitých věcí vědět. Soudem byly zohledněny níže citované závěry judikatury a odborné literatury.

54. Podmínkou pro uplatnění práva z vadného plnění u soudu je vytknutí vady. S ohledem na ustanovení § 2112 o. z. není ustanovení § 1921 odst. 1 o. z. přímo aplikovatelné na kupní smlouvu. Ustanovení § 1921 odst. 2 o. z. se na kupní smlouvu uplatnit může. Forma a obsah vytknutí stanoven není. Obsahově je třeba vadu označit či oznámit, jak se projevuje. Vědomost zcizitele o skutečnostech zakládacích budoucí projev vady či o samotné vadě vylučuje právo zcizitele namítat opožděné vytknutí vad. Typicky jde o situaci, kdy je vada způsobena nevhodných technologickým postupem (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. . Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k ).

55. Oznámení vady (reklamace) je jednostranným právním jednáním, které musí být adresované prodávajícímu a kterým mu kupující sděluje existenci konkrétní vady věci a podává mu o této vadě zprávu. Pro oznámení vady není stanovena písemná forma, případné náležitosti reklamace může být vhodné ve smlouvě upřesnit. Kupující v reklamaci vady nemusí přesně specifikovat všechny příčiny vady, technické detaily vady apod. Tyto skutečnosti mu jednak nemusí být známy, jednak nemusí mít potřebnou odbornost k tomu, aby byl schopen dané skutečnosti přesně rozpoznat a popsat. Měl by však vadu dostatečně jasně označit, popř. popsat, jak se daná vada projevuje, resp. dostatečně specifikovat povahu vady. Současně s oznámením vady kupující může (ale nemusí) prodávajícímu sdělit, jaké právo z vadného plnění si zvolil. Kupující může volbu práva provést „bez zbytečného odkladu po oznámení vady“. Pokud tedy kupující vadu včas oznámí, ale nezvolí zároveň konkrétní právo z vadného plnění, nelze z toho dovozovat zánik ani oslabení jeho práv z vadného plnění. Za zjevné vady je dle judikatury možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu zřejmá na první pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami, a nikoliv takové vady, jejichž existenci by musel kupující (objednatel) zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla. Kupující musí (zjevnou) vadu oznámit prodávajícímu bez zbytečného odkladu, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, jinak mu soud žádné právo z vadného plnění nepřizná, uplatní-li prodávající námitku dle odst. 2. Ohledně lhůty bez zbytečného odkladu viz např. NS . Lhůta bez zbytečného odkladu je sice, jak naznačuje odkazované rozhodnutí NS, poměrně krátkou lhůtou, neměla by však být interpretována nepřiměřeně přísně v neprospěch kupujícího. Při interpretaci dané lhůty v souvislosti s oznámením vady by se mělo přihlížet k tomu, jak složité bylo vadu identifikovat, vyhodnotit, popsat apod. Za skryté vady je třeba považovat vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla. U skrytých vad lhůta pro oznámení vad není vázána na dobu včasné prohlídky věci, ale začíná běžet od okamžiku, kdy kupující vadu mohl při dostatečné péči zjistit, přičemž nejpozději musí být skrytá vada oznámena do dvou let po odevzdání věci. Dvouletá lhůta je lhůtou objektivní, i u skrytých vad se uplatní subjektivní lhůta bez zbytečného odkladu (viz výše). Kupující tedy nemůže s oznámením zjištěné skryté vady vyčkávat až do konce dvouleté lhůty. Pro skryté vady staveb spojených se zemí pevným základem platí lhůta dle § 2129. Z odst. 2 vyplývá, že soud práva z vadného plnění v důsledku neoznámení vady včas kupujícímu nepřizná pouze tehdy, pokud prodávající namítne, že vada nebyla oznámena včas (tj. ve lhůtách dle odst. 1). Lhůty dle odst. 1 tudíž mají charakter obdobný promlčení, nejde o prekluzivní lhůty. Od lhůt dle odst. 1 pro oznámení vady (a důsledků neoznámení vady včas v podobě nemožnosti přiznání práv z vadného plnění dle odst. 2) je třeba odlišovat promlčení jednotlivých práv z vadného plnění, která kupujícímu vznikla v souvislosti s včasným oznámením vady. Tato práva by měla podléhat obecnému režimu promlčení, přičemž promlčecí lhůta začne zřejmě běžet od včasného oznámení vady. Je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, nemůže prodávající pozdní oznámení vady namítat. Jde o ochranu kupujícího. Prodávající přitom nemusí vědět přímo o vadě, nýbrž postačí, aby věděl nebo musel vědět o skutečnostech, jichž jsou vady důsledkem. Tak tomu bude dle judikatury zejména tam, kde vady díla spočívají v tzv. nedodělcích. Dle judikatury tzv. vědomou vadou je taková vada, které si zhotovitel musel být vědom (o které nemohl nevědět), pokud by postupoval s náležitou péčí, tj. v případě, že jde o profesionála, s péčí odbornou, přičemž jen stěží si lze představit situaci, v níž by zhotovitel objektivně nemohl vědět, že dílo neprovedl ve smluveném rozsahu. Prodávající nepochybně nebude mít právo na námitku rovněž v případě, že určitou vadu úmyslně zastře, neboť v takovém případě o vadě věděl. Sporné může v konkrétních případech být, zda skutečnosti, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět, byly skutečně příčinou vady, a jak konkrétní znalost daných skutečností se k nemožnosti namítat pozdní oznámení vady vyžaduje. Nemožnost prodávajícího namítat pozdní oznámení vad z uvedených důvodů se zřejmě bude vztahovat jak k subjektivním lhůtám, tak ke dvouleté objektivní lhůtě v případě skrytých vad (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. . Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k ).

56. Ustanovení § 2129 odst. 2 o. z. představuje speciální úpravu k ustanovení o oznámení skrytých vad v § 2112. Pro skryté vady stavby spojené se zemí pevným základem platí pro oznámení vady lhůta pěti let od nabytí (tj. nabytí vlastnického práva ke stavbě). V ostatním se úprava oznámení skrytých vad neliší (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. . Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k ).

57. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporné, že lhůta pro oznámení vad počala běžet okamžikem, kdy žalobci jako kupující mohli při vynaložení náležité péče vadu zjistit, přičemž šlo o tzv. skryté vady (nejednalo se o vady, které by byly zjevné na první pohled, či zjistitelné běžně prováděnými zkouškami). Nejpozději měla být vada oznámena do pěti let od nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem, tedy do 16. 11. 2025. Spornou zůstala otázka, v jaký okamžik měli žalobci vadu zjistit. Žalovaní tvrdili, že vadu bylo možné uplatnit již počátkem roku 2022, zatímco žalobci namítali, že její zjištění bylo možné až po provedení sond. Jinými slovy, vada byla oznámena v rámci pětileté objektivní lhůty, a bylo třeba posoudit, zda byla dodržena i subjektivní lhůta pro oznámení vad „bez zbytečného odkladu“. Z tvrzení žalobců vyplývá, že nejpozději v červenci 2024 jim bylo zřejmé, že se jedná o rozsáhlý systémový problém, neboť se plíseň objevila na celé stěně ložnice a došlo ke zničení manželské postele, matrace a dalších uložených věcí. Podle soudu měli žalobci dostatečné informace o vadě nejpozději na základě dokumentu společnosti právnická osoba. ze dne 18. 9. 2024, v němž bylo jednoznačně konstatováno, že objekt trpí tzv. vzlínající vlhkostí (kapilární vzlínavostí) a že zdroj vlhkosti v konstrukci se nachází v místě absence či poškození hydroizolace. Jak vyplývá z výše uvedeného, není nezbytné přesně specifikovat všechny příčiny a technické detaily vady; postačí vadu označit, případně popsat její projevy. Pokud byla vada oznámena až dopisem z 12. 11. 2024, tj. po téměř dvou měsících od vyhotovení dokumentu právnická osoba., nestalo se tak ve lhůtě bez zbytečného odkladu (viz níže citovaná judikatura). Nebylo třeba, aby žalobci vyčkávali na provedení sond. Nejpozději na základě zprávy právnická osoba. mohli žalovaným oznámit vadu spočívající ve vzlínající vlhkosti projevující se rozsáhlým výskytem plísní. Navíc již z této zprávy bylo zcela zřejmé, že zdrojem vlhkosti je absence či poškození hydroizolace.

58. Žalobci v žalobě odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2015, sp. zn. . Všechna tato rozhodnutí řeší vady díla u smluv v režimu obchodního zákoníku a zabývají se i rozdílem mezi zjevnými a skrytými vadami (např. že vady párání triček ve švech po vyprání a sražení materiálu po vyprání jsou skrytými vadami, či že vady spočívající v trhlinách v omítkách, poprskaných omítkách či drhnutí dveří o práh jsou vadami zjevnými). V rozhodnutí sp. zn. se Nejvyšší soud zabýval námitkou opožděnosti oznámení vad (k oznámení zjevných vad došlo dopisem z 23. 10. 2000; k předání došlo 4. 5. 2000), nicméně klíčové bylo zjištění, že odvolací soud se nezabýval otázkou, zda zhotovitel dodal vědomě vadné dílo (vady totiž spočívaly v „nedodělcích“).

59. Žalovaní ve vyjádření k žalobě a v duplice odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. kterém byly řešeny vady díla u smlouvy v režimu obchodního zákoníku. Dále se v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud zabýval lhůtou „bez zbytečného odkladu“ s tím, že: „…tato lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ V posuzovaném případě Nejvyšší soud konstatoval, že: „Pro závěr, zda byla lhůta bez zbytečného odkladu dodržena, není rozhodující doba trvání závazkového vztahu, nýbrž bezodkladné jednání účastníka (bez neodůvodněných průtahů) směřující k odstoupení od smlouvy.“ V duplice žalovaní odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. . V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud posuzoval včasnost vytknutí vad díla ve smyslu § 2629 odst. 1 o. z., kdy bylo konkrétně posuzováno, zda je dostatečným (řádným) oznámením vad email, ve kterém dovolatelé popsali problémy s praskáním oken a dveří a žádali o názor, co může být příčinou (Nejvyšší soud dospěl k závěru, že se jedná o dostatečné oznámení vad). Žalovaní v duplice odkazovali ještě na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. . V tomto rozhodnutí dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud měla dovolatelka nejpozději dne 28. 1. 2015 dostačující zjištění ohledně charakteru vad pro to, aby v oznámení vad mohla relativně přesně tyto vady identifikovat, pak nelze mít oznámení vad dopisem ze dne 3. 3. 2015 za včasné, tj. učiněné bez zbytečného odkladu. Žalovaní pak konečně odkazovali v duplice na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. , ve kterém se Nejvyšší soud zabýval výkladem lhůty bez zbytečného odkladu. Mimo jiné zde bylo uvedeno, že: „pokud účastník oznámil vadu po více než měsíci od doby, kdy měl k dispozici zjištění ohledně vad k jejich uplatnění, nelze mít jeho oznámení za včasné.“ a „oznámila-li v posuzované věci kupující prodávajícímu vady věci teprve po téměř dvou měsících poté, kdy vady zjistila, pak nelze mít za to, že tak učinila bez zbytečného odkladu.“. V posuzované věci nebyla dodržena lhůta „bez zbytečného odkladu“, když žalobce věděl nejpozději 19. 9. 2018 o vadách zařízení (zahájil emailovou komunikaci o servisu zařízení) a žalované vadu oznámil až dopisem z 26. 11. 2018.

60. Pro úplnost soud odkazuje ještě na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2022, sp. zn. . V tomto rozhodnutí je mimo jiné konstatováno, že „…Obecně platí, že vznikne-li někomu právo učinit ve lhůtě bez zbytečného odkladu právní jednání, měl by svého práva využít neprodleně. Pokud tak bez jakéhokoli důvodu neučiní a své jednání odkládá, lze takový odklad zásadně považovat za zbytečný. O zbytečný odklad se však nejedná, pokud mu v příslušném (bezodkladném) právním jednání (dočasně) brání určité legitimní důvody. Legitimním důvodem pro odklad tak může být typicky potřeba zjištění nezbytných informací pro zvážení příslušného právního jednání (a jeho dopadů do sféry jednající osoby), či nutnost určitého časového úseku pro samotné vyhodnocení těchto informací a provedení rozhodovacího procesu (např. u právnických osob, kde může být rozhodnutí o provedení právního jednání navázáno na interní rozhodnutí příslušných orgánů; takovou potřebu však s přihlédnutím k individuálním okolnostem nelze vyloučit ani u osoby fyzické). I v takových případech je však třeba důsledně posuzovat, zda proces zjišťování nezbytných informací či rozhodovací proces nenesou znaky bezdůvodného odkládání.“.

61. Pokud žalobci odkazovali na ustanovení § 1916 odst. 1 písm. c) o. z. (Dlužník plní vadně, zejména ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání), nebyl tento odkaz v daném případě přiléhavý. Přímá aplikace odst. 1 na smlouvu kupní je ostatně s ohledem na a 2161 vyloučena (srovnej Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. . Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, k ). Z okolnosti, že žalovaní předali žalobcům v souvislosti s prodejem nemovitostí výkresy pro stavbu rodinného domu, na kterých byla zakreslená hydroizolace, nelze dovozovat, že by žalovaní nemohli vznést námitku pozdního oznámení vad. Stejně je tomu i v případě odkazu žalobců na článek IV. bod 1.1 kupní smlouvy, který řešil právní závady (Právní vada je definována tak, že předmět plnění má právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba), tj. nikoli vady faktické (mezi které je třeba řadit nesprávně / nekvalitně provedenou hydroizolaci). Za nepřiléhavý považuje soud i odkaz žalobců na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. . V tomto rozhodnutí posuzoval Nejvyšší soud podmínky pro odstoupení od smlouvy ve smyslu a obč. zák.. Soudy konkrétně řešily otázku, zda měl automobil v době jeho převzetí žalobkyní nefunkční katalyzátor. V kupní smlouvě bylo obsaženo ujištění, že technický stav automobilu odpovídá jeho stáří a najetým kilometrům. Žalovaný žalobkyni při uzavření kupní smlouvy neinformoval o tom, že automobil byl krátce před tím zatopen (při povodních v roce 1997, a to do výšky 56 cm). Okolnost, že automobil byl zatopen, má s pravděpodobností hraničící s jistotou za následek vznik řady technických závad a brání tomu, aby byl užíván jako automobil, který nebyl zatopen. Prodávaný automobil tak neměl vlastnost žalovaným uváděnou při prodeji. Odvolací soud (ani soud prvního stupně) zjištěný skutkový stav nesprávně nepoměřovaly obč. zák. (Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.).

62. Pokud žalobci namítali, že žalovaní nemají právo uplatnit námitku opožděného oznámení vad z důvodu, že vada byla důsledkem skutečnosti, o níž žalovaní v době předání věci věděli, je tato argumentace v rozporu s jejich tvrzením, že si vady nebyli vědomi až do provedení sond. Ani v případě, že by se prokázalo, že se žalovaní v průběhu užívání nemovitostí setkali s výskytem plísní, nelze podle soudu dovodit, že tím byli informováni o existenci vady. V daném případě pak nelze uvažovat ani o tom, že by žalovaní vadu úmyslně zastřeli, jestliže nemovitosti sami po několik let užívali a sami žalobci v prvních letech užívání nemovitosti nepozorovali nic, co by svědčilo o systémovém problému s vlhkostí.

63. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

Náklady řízení

64. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s , kdy ve věci zcela úspěšným žalovaným náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle bodu 6 a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) náleží odměna ve výši 10.580 Kč z tarifní hodnoty 562.992,50 Kč (žalobci se domáhali, aby jim žalovaní zaplatili 1.125.985 Kč s příslušenstvím rovným dílem, tj. každý 562.992,50 Kč s příslušenstvím) a dle 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč, když bylo zohledněno, že při rozhodování o odměně přísluší advokátu za společné úkony při zastupování více osob ke každému úkonu pouze jedna paušální částka náhrady výdajů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. ). Výše mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem se dle advokátního tarifu snižuje za druhou zastoupenou osobu o 20 %, tj. odměna za zastupování žalovaného 1) činí 10.580 Kč a za zastupování žalované 2) činí 8.461 Kč. Odměna zástupce v případě žalovaného 1) tak za pět úkonů právní služby (1) převzetí a příprava zastoupení dle advokátního tarifu, 2) vyjádření k žalobě ze dne 15. 7. 2025 dle advokátního tarifu, 3) duplika ze dne 17. 10. 2025 dle advokátního tarifu, a 4) + 5) účast při soudním jednání dne 11. 11. 2025, které přesáhlo dvě hodiny, dle advokátního tarifu( činí 52.900 Kč (10.580 Kč x 5), v případě žalované 2) činí za pět shodných úkonů právní služby 42.305 Kč (8.461 Kč x 5). Dále je třeba přičíst náhradu hotových ve výši 2.250 Kč (450 Kč x 5) a 21 % DPH ve výši 20.465,60 Kč (21 % z 97.455 Kč). Celková výše náhrady tak činí 117.920,60 Kč (52.900 Kč + 42.305 Kč + 2.250 Kč + 20.465,60 Kč). Účelně vynaložené náklady pak v případě každého žalovaného odpovídají ½ částky 117.920,60 Kč, tj. 58.960,30 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalovaných soud rozhodl podle ustanovení (výroky II a III.)

65. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení , část věty před středníkem , neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ, ke Krajskému soudu v Praze, do 15 dnů ode dne doručení.

Nesplní-li povinní dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.