Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 A 38/2026 - 28

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Kadaňovou, Ph.D. ve věci

žalobce: X. X., státní příslušnost Ukrajina

bytem X.

zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s.

sídlem Poděbradská 5, Praha 9

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky

sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vrácení žádosti o dočasnou ochranu žalobce pro nepřijatelnost dne 14. 9. 2026, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření

takto:

I. Žalovanému; Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie; a Policii České republiky, odborům cizinecké policie se ukládá strpět pobyt žalobce na území České republiky po dobu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

II. Návrh žalobce na spojení věcí vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. a sp. zn. ke společnému projednání s e z a m í t á .

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 18. 9. 2026 se žalobce domáhá určení, že zásah spočívající ve vrácení jeho žádosti o dočasnou ochranu jako nepřijatelné dne 14. 9. 2026 byl nezákonný, a žádá, aby soud přikázal žalovanému, aby obnovil stav před vrácením žádosti.

2. V žalobě uvádí, že jde již o jeho druhou žádost, prvně se dne 6. 8. 2026 dostavil do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině v Brně, kde požádal o dočasnou ochranu, žalovaný ji však shledal nepřijatelnou, neboť žalobce neprokázal splnění vojenských povinností k Ukrajině. Proti tomuto zásahu podal žalobce dne 12. 8. 2026 žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, o níž je u Městského soudu v Praze vedeno řízení pod sp. zn. . Mezitím si žalobce opatřil potvrzení ukrajinské pohraniční stráže o legálním překročení státní hranice při odchodu z Ukrajiny, a dne 14. 9. 2026 se znovu dostavil na Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Brně a podal novou žádost o dočasnou ochranu, již s listinnými důkazy. Žalovaný mu tuto žádost opět vrátil jako nepřijatelnou, a to formulářem ze dne 14. 9. 2026, č. j. OAM-0420968/DO-2026, ze stejného důvodu jako v případě žádosti první, totiž že žadatel neprokázal splnění vojenských povinností k Ukrajině. Žalobce s tímto nesouhlasí, má za to, že přestože je podle výpisu z aplikace Reserv+ považován za osobu podléhající vojenské povinnosti, má z důvodu uznané invalidity odklad plnění vojenských povinností až do dubna 2029. Doklady o této skutečnosti, jakož i legálnost svého vycestování z Ukrajiny, žalovanému na místě předložil, domnívá se proto, že podmínky pro udělení dočasné ochrany splňuje.

3. Vzhledem k tomu, že jde o týž skutkový základ a totožnou právní otázku výkladu čl. 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2026/1912, jaká je řešena v prvním řízení, žalobce navrhuje, aby soud podle , , spojil obě řízení ke společnému projednání a rozhodnutí.

4. Podáním došlým soudu dne 12. 10. 2026 žalobce žádá ještě o vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalovanému i Policii ČR, odboru cizinecké policie, strpět jeho pobyt na území do pravomocného skončení soudního řízení. Návrh odůvodňuje tím, že v České republice po vypršení bezvízového styku nebude mít žádné pobytové oprávnění, obává se vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, ukládání pokut za neoprávněný pobyt, a evidence v Schengenském informačním systému (SIS) či v Evidenci nežádoucích osob (ENO). Objasňuje, že s ohledem na zrušení jednotného závazného stanoviska žalovaným v dubnu 2026 k vycestování na Ukrajinu je nyní běžnou praxí, že policie vydává rozhodnutí o vyhoštění, bez ohledu na to, z jaké oblasti Ukrajiny cizinec pochází. Dochází také k realizaci nucených návratů na Ukrajinu. Tím spíš je proto nezbytné prozatímně upravit pobytové poměry žalobce.

5. Žalovaný po seznámení se s návrhem na vydání předběžného opatření vyslovuje s návrhem nesouhlas, uvádí, že hrozba správního vyhoštění je v obdobných případech pouze hypotetická, nikoli aktuální a bezprostřední, bezpečnostní situace na Ukrajině navíc představuje překážku vycestování, v důsledku čehož by případné rozhodnutí o správním vyhoštění nebylo vykonatelné. Žalovaný dále poukazuje na skutečnost, že dočasná ochrana nepředstavuje jediný možný pobytový status opravňující k legálnímu pobytu na území České republiky. V současné době lze podávat žádosti o pobytová oprávnění prostřednictvím příslušných zastupitelských úřadů České republiky na Ukrajině, přičemž právní řád za určitých okolností připouští též upuštění od osobního podání žádosti.

6. K návrhu na spojení věcí do společného řízení žalovaný uvádí, že předmět řízení v obou věcech není totožný, poukazuje na odlišnost spočívající v nedoložení žádných dokladů při podání žádosti ze dne 6. 8. 2026 oproti předložení dokladů při podání žádosti dne 14. 9. 2026. Posouzení, zda je společné projednání vhodné, však ponechává na úvaze soudu.

7. Městský soud v Praze o podaných návrzích uvážil takto:

Odůvodnění výroku I.

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.

9. Předběžné opatření je výjimečným institutem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma. K tomu, aby bylo možno návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět, je především třeba v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu trvat na tom, že povinností účastníka navrhujícího předběžné opatření je dostatečně konkrétně tvrdit hrozící vážnou újmu, resp. takovou újmu odpovídajícím způsobem osvědčit. K definici vážné újmy se Nejvyšší správní soud vyjádřil například v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. -37, v němž uvedl, že „vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka, (…) který představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených“.

10. Smyslem institutu předběžného opatření není předběžné posouzení důvodnosti podaného návrhu ve věci samé. Předběžné opatření je vydáváno v zásadě bez ohledu na důvodnost návrhu ve věci samé, podmínkou pro jeho vydání je existence bezprostředně hrozící vážné újmy (viz usnesení NSS ze dne 30. 3. 2021, č.j. -98, odst. 19). Předběžným opatřením zpravidla ani nelze dosáhnout stejného výsledku, jakého se účastník domáhá ve věci samé. Tím by totiž byla popřena zmíněná povaha tohoto institutu jako dočasného, prozatímního, a naopak rozhodování o věci samé by bylo takovým předběžným opatřením předurčeno, ze své podstaty by ztratilo smysl a bylo by pouze formálním rozhodováním (viz usnesení NSS ze dne 22. 4. 2021, č.j. -56, a ze dne 19. 5. 2021, č.j. -72).

11. Z tvrzení žalobce soud dovodil, že újma mu hrozící je skutečná, vážná a intenzívní, neboť jestliže bude po uplynutí doby bezvízového styku pobývat na území České republiky bez platného pobytového oprávnění, skutečně mu může hrozit správní vyhoštění. Správní vyhoštění silně zasahuje do soukromé a eventuálně i rodinné sféry cizince. Nucené vycestování mimo území České republiky by navíc mělo nepochybně za následek i ztížení možností žalobce uplatnit svá práva v řízení u soudu. Zásahem do práv žalobce by mohlo být i rozhodnutí o správním vyhoštění spojené se zákazem vstupu na území EU a zařazením do evidence nežádoucích osob, případně pokuty za nelegální pobyt, což by jinak žalobci hrozilo. Lze proto konstatovat splnění podmínek pro zatímní úpravu poměrů účastníků řízení předběžným opatřením podle (viz obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2024, č.j. -37).

12. Protože podmínky pro vydání předběžného opatření byly splněny, vyhověl městský soud návrhu žalobce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

13. Soud v souladu s uložil stejnou povinnost jako žalovanému rovněž Policii České republiky. Soud je oprávněn zpřesnit formulaci petitu návrhu na vydání předběžného opatření, a to i s přihlédnutím k odůvodnění tohoto návrhu, pokud z něj plyne, čeho chce navrhovatel předběžným opatřením docílit (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2022, č.j. -222). Z návrhu žalobce plyne, že se vydáním předběžného opatření domáhá zabránění jeho správního vyhoštění. K rozhodnutí o správním vyhoštění je dle , o pobytu cizinců, příslušné Ředitelství služby cizinecké policie, a nejenom dle stejného zákona odbory cizinecké policie. Soud tak kromě uložení povinnosti strpět žalobce na území České republiky odborům cizinecké policie uložil tuto povinnost i ředitelství služby cizinecké policie.

14. Rozhodnutí o předběžném opatření nikterak nepředjímá výsledek řízení o podané žalobě.

15. Dojde-li v průběhu řízení ke změně poměrů, může městský soud rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, a to i bez návrhu ( ).

Odůvodnění výroku II

16. Podle samostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání.

17. Spojení řízení o samostatných žalobách směřujících proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, není povinností soudu, nýbrž možností, ke které soud přistoupí mj. pro hospodárnost řízení, a to jak na straně soudu, tak na straně účastníků řízení.

18. Žalobce brojí dvěma samostatnými žalobami proti dvěma samostatným zásahům, k nimž došlo jiného dne a za ne zcela totožných skutkových okolností. Obě žádosti sice byly posouzeny jako nepřijatelné z důvodu neprokázání splnění vojenských povinností na Ukrajině, odlišnost však spočívá zejména v tom, že zatímco při podání žádosti dne 6. 8. 2026 žalobce nepředložil žádný doklad osvědčující stav jeho vojenských povinností, při podání žádosti dne 14. 9. 2026 již doklad předložil. Přestože obě věci vycházejí z obdobného právního základu, jejich posouzení se odvíjí od rozdílného skutkového stavu. Soud proto neshledal, že by spojení řízení o žalobách, jež u zdejšího soudu projednávají dva různí samosoudci, bylo v zájmu hospodárnosti řízení. Návrh na spojení věcí proto soud zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není podle ust. kasační stížnost přípustná.

Praha 19. října 2026

JUDr. Hana Kadaňová, Ph.D., v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.