Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 28/2026-44
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
zastoupený advokátkou Jméno advokátky B
sídlem Adresa advokátky B
o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
takto:
I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, každého v podílu ideální 1/2, k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, a k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, orná půda, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa pro katastrální území adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, se zrušuje.
II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi oba účastníky rovným dílem.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, každého v podílu ideální 1/2, k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , orná půda, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi oba účastníky rovným dílem.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1) Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 2. 2026 domáhá, aby soud zrušil její spoluvlastnictví se žalovaným k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře Anonymizováno m², jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. Anonymizováno, a k pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, orná půda, o výměře 1 081 m², vše zapsáno na LV č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa (dále jen „předmětné nemovitosti“ nebo „nemovitosti“), přičemž spoluvlastnický podíl každého z účastníků činí ideální jednu polovinu. Současně navrhuje, aby soud po zrušení podílového spoluvlastnictví nařídil prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě.
2) Žalobkyně uvedla, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý v rozsahu ideální jedné poloviny. Spoluvlastnictví vzniklo za trvání jejich manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 7. 2025. Další trvání podílového spoluvlastnictví žalobkyně nepovažuje za žádoucí. Rozdělení rodinného domu není podle jejího názoru dobře možné. V úvahu proto přichází především přikázání nemovitostí jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu nebo jejich prodej.
3) V rodinném domě po rozvodu nadále bydlí žalovaný. Žalobkyně nemá prostředky k vyplacení vypořádacího podílu pro případ přikázání nemovitostí do svého vlastnictví. Současně vychází z toho, že žalovaný nedisponuje dostatečnými prostředky k vyplacení jejího vypořádacího podílu v případě přikázání nemovitostí jemu. Z tohoto důvodu navrhla vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě. Projevil-li by však žalovaný zájem nabýt nemovitosti do svého vlastnictví a bylo by zajištěno vyplacení odpovídajícího vypořádacího podílu žalobkyni, nebránila by se ani tomuto způsobu vypořádání.
4) Žalovaný souhlasil s prodejem předmětných nemovitostí, neboť podle svého vyjádření nemá finanční prostředky potřebné k vyplacení náhrady za spoluvlastnický podíl žalobkyně.
5) Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky, každý v rozsahu ideální jedné poloviny předmětných pozemků, když žalovaný nabyl vlastnictví k předmětným pozemků na základě kupní smlouvy ze dne 22. 9. 2008 a žalobkyně nabyla vlastnictví ke spoluvlastnického podílu na předmětným nemovitostech od žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne 9. 2. 2023. To bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí darovací smlouvou ze dne 9. 2. 2023.
6) Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
7) Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odstavec 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odstavec 2).
8) Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
9) Účastníci shodně projevili vůli nadále nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Jelikož mezi nimi nedošlo k mimosoudní dohodě o zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví, soud neshledal žádné překážky bránící jeho zrušení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.
10) Soud se dále zabýval jednotlivými zákonnými způsoby vypořádání spoluvlastnictví podle § 1147 o. z. Rozdělení předmětných nemovitostí nepřichází v úvahu, neboť předmětem spoluvlastnictví je mimo jiné rodinný dům tvořící součást pozemku parc. č. st. Anonymizováno a žádný z účastníků netvrdil ani neprokazoval skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit účelnost či reálnou proveditelnost jeho rozdělení.
11) Soud se zabýval rovněž možností přikázání předmětných nemovitostí některému z účastníků za přiměřenou náhradu. Žalobkyně o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví neusilovala. Žalovaný sice projevil zájem o jejich nabytí do výlučného vlastnictví, současně však uvedl, že nemá finanční prostředky na vyplacení přiměřené náhrady žalobkyni, a jeho procesní návrh k přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví nesměřoval. Schopnost spoluvlastníka poskytnout ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu představuje základní podmínku vypořádání spoluvlastnictví tímto způsobem. Spoluvlastník musí potřebnými prostředky disponovat nebo relevantně prokázat, že je schopen si je opatřit; výjimečně postačuje, pokud z dokazování vyplyne jednoznačný závěr, že je získá v přiměřené době (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). V projednávané věci nebylo prokázáno, že žalovaný potřebnými prostředky disponuje ani že si je dokáže opatřit nebo je v přiměřené době získá. Podmínka jeho solventnosti proto nebyla splněna a nemovitosti mu nebylo možné přikázat za náhradu.
12) Za této situace dospěl soud k závěru, že jediným vhodným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě podle § 1147 o. z. Soud proto návrhu obou účastníků vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a nařídil prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů, tedy jednou polovinou žalobkyni a jednou polovinou žalovanému.
13) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Vycházel přitom ze zvláštní povahy řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jako tzv. iudicium duplex, v němž mají účastníci postavení odpovídající současně žalobci i žalovanému a soud není vázán jejich návrhy na konkrétní způsob vypořádání. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, a sjednocujícího stanoviska pléna ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Obecným východiskem proto je, že každý účastník nese své náklady řízení sám, ledaže jsou dány zvláštní důvody pro odlišné rozhodnutí. Takové důvody, například obstrukční chování, šikanózní výkon práva či jiné specifické okolnosti, soud v projednávané věci nezjistil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb.).