Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Cmo 28/2025-92

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Sedlářové a soudců JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Michala Mědílka ve věci

navrhovatelů: a) Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A

bytem Adresa navrhovatele A

b) Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele B

bytem Adresa navrhovatele A

společně zastoupeni advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B, IČO IČO advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

zastoupené advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o vyslovení neplatnosti rozhodnutí vlastníků přijatých hlasováním per rollam v období od 28. 11. 2023 do 18. 12. 2023, o odvolání navrhovatelů a) a b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2025, č. j. -46

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení 22.034,10 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho právní zástupkyně Jméno advokátky.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Navrhovatelé a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení 22.034,10 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho právní zástupkyně , Jméno advokátky, .

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti všech rozhodnutí vlastníků Jméno advokáta B, IČO IČO advokáta C, přijatých hlasováním per rollam v období od 28. 11. 2023 do 18. 12. 2023, vyhlášených oznámením ze dne 27. 12. 2023.

2. Výrokem II. byli navrhovatelé zavázáni zaplatit Anonymizováno Jméno advokáta C, společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení.

3. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že navrhovatelé nesplňují osobní podmínku aktivní legitimace k podání návrhu podle § 1209 o. z., neboť nejsou přehlasovanými vlastníky jednotky. Své rozhodnutí dále odůvodnil tím, že vlastníci, kteří se nezúčastnili hlasování per rollam, přehlasovanými vlastníky ve smyslu § 1209 o. z. nejsou. Z provedeného dokazování soud zjistil, že stanovy SVJ v projednávané věci neobsahují úpravu, jež by zakládala fikci nesouhlasu s návrhem rozhodnutí v případě nezúčastnění se hlasování per rollam, když výslovně stanoví, že k platnosti hlasování vlastníka se vyžaduje jeho vyjádření naě obsahující plné znění návrhu usnesení podepsané vlastní rukou s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, a hlasovací lístek obsahoval všechny varianty hlasování a to údajem pro, proti i zdržel se. Navrhovatelé tedy byli povinni včas odevzdat řádně vyplněný hlasovací lístek se zakroužkovanou variantou proti, aby je bylo možné považovat za přehlasovaného vlastníka. Vlastník, který se zdržel hlasování, není dle ustálené judikatury přehlasovaným vlastníkem, a proto byl jejich návrh soudem prvního stupně zamítnut.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. usnesení podle a 4 z. ř. s. ve spojení s tak, že přiznal SVJ vůči navrhovatelům právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč za pět paušálních náhrad hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka dle vyhl. č. a

5. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé v zákonné lhůtě odvolání. Namítali, že soud prvního stupně nesprávně věc posoudil po právní stránce, když hlasovací lístek byl řádně vyplněn a bylo z něho zřejmé, kdo a jakým způsobem hlasoval. Soudu prvního stupně vytýkali, že neprovedl dokazování svědeckým výslechem V. Nedorostka k otázce plné moci. Dále uvedli, že plnou moc vystavenou pro tituly před jménem Martina Chylíka pro svolání shromáždění SVJ považují za neplatnou ve vztahu ke svolání shromáždění SVJ. Odvolatelé navrhli zrušení napadeného usnesení a vrácení věci k novému projednání, případně jeho změnu tak, že návrhu bude vyhověno.

6. SVJ se k podanému odvolání písemně vyjádřilo a uvedlo, že v době rozhodování SVJ formou per rollam nemělo k dispozici plnou moc pro společného zástupce navrhovatelů, a proto jejich hlasovací lístek vyřadilo z hlasování. Ani případný výslech navrženého svědka nemůže tuto skutečnost vyvrátit. SVJ považuje za platnou plnou moc jím vystavenou pro tituly před jménem Anonymizováno pro svolání shromáždění SVJ. Ve svém dalším podání uvedlo, že plná moc pro navrhovatele byla vystavena neplatně, nevyplývalo z ní výkon hlasovacího práva navrhovatelů zastoupených společným zástupcem. Ani případný výslech svědka Anonymizováno nemohl tuto otázku žádným způsobem zvrátit. Nelze vyslovit neplatnost přijatého usnesení SVJ s odkazem na § 258 o. z., to by znamenalo že by SVJ ve výboru neměl zvolené členy. Do výboru byly zvoleny stejné osoby, jež tuto funkci již dříve vykonávaly. Zde bylo odkazováno na § 6 a 8 o. z. Dále účastník doplňuje, že navrhovatelé jsou dlouhodobě v prodlení s úhradou poplatků vůči SVJ, a proto je veden spor o zaplacení částky 313 022 Kč s příslušenstvím u Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. . Účastník navrhl potvrzení napadeného usnesení a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Ve svém dalším podání ze dne 26. 6. 2026 účastník reagoval na doplnění odvolání navrhovatelů a vyvracel skutkové tvrzení o nicotnosti přijatého rozhodnutí per rollam ze strany SVJ a dále skutečnost, zda bylo svoláno shromáždění per rollam osobou k tomu zmocněnou či nikoli. Dále uváděl, že spor o zaplacení částky 313 022 Kč s příslušenstvím i nadále není ukončen, zde Obvodní soud pro Prahu 6 ve věci sp. zn. nařídil ústní jednání na 15. 7. 2026. I nadále účastník navrhoval potvrzení napadeného usnesení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení, a to i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a a § 28 z. ř. s.) a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelů není důvodné. Navrhovatelé i SVJ setrvali na svých procesních návrzích i na doplnění dokazování výslechy svědků ohledně svolání SVJ a osoby, jež za SVJ jednala a to tituly před jménem Anonymizováno. Odvolací soud neshledal potřebu dokazování opakovat či doplňovat. K rozhodnutí odvolacího soud byl případný výslech svědka nemohl nic podstatného prokázat, a proto byl návrh na provedení důkazu zamítnut s odkazem na dikci

8. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda se nejedná o zdánlivé (nicotné) rozhodnutí ve smyslu § 245 o. z. Zda je rozhodnutí zdánlivé (nicotné) rozhodne soud z úřední povinnosti, že o rozhodnutí shromáždění nejde (§ 90 odst. 1 z. ř. s.) Podle ustálené soudní praxe se za zdánlivá považují taková rozhodnutí shromáždění, která se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, nebo byla přijata v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Soud prvního soudu dospěl k závěru, že přijaté usnesení není nicotné, neboť shromáždění je oprávněno schvalovat úpravu stanov a volbu členů výboru.

9. K výkladu , 2 o. z. ve spojení s o. z. ve znění novely provedené se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2025, sp. zn. ), z něhož se cituje:

„Ani po novele provedené se nezměnil účel tohoto ustanovení – i nadále slouží k ochraně práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek i zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství. U rozhodnutí přijatých na shromáždění po účinnosti novely (tj. od 1. 7. 2020) však zákonná úprava výslovně dává soudu možnost zasáhnout do poměrů společenství, uspořádat poměry vlastníků podle slušného uvážení, tedy i v případě, že usnášeníschopné shromáždění přijalo rozhodnutí, může toto usnesení změnit, nebo ho nahradit svým vlastním rozhodnutím; v o. z. je pak uveden demonstrativní výčet způsobů, jak soud může rozhodnout. Současně úprava o. z. umožňuje i v poměrech společenství vlastníků použít obecnou úpravu spolku o dovolání se neplatnosti rozhodnutí ( o. z.).

Stále rovněž platí, že shromáždění vlastníků je nejvyšším orgánem společenství vlastníků, tvořeným členy společenství – vlastníky jednotek (§ 1205 odst. 1 o. z., § 1206 odst. 1 o. z.), které v rámci zákonem či stanovami upravené působnosti (§ 1208 o. z.) rozhoduje o záležitostech stanovených programem. Ustanovení § 1209 odst. 1, 2 o. z. upravuje oprávnění vlastníků jednotek obrátit se na soud v případě, že přehlasovaný vlastník s přijatým rozhodnutím (usnesením) nesouhlasí. Primárně soud musí přezkoumat, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství. Dospěje-li k závěru, že nikoliv, vysloví jeho neplatnost (§ 1209 odst. 1 ve spojení s § 258 o. z.). Ve většině případů bude již rozhodnutím o (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění naplněn účel § 1209 odst. 1, 2 o. z. – ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, soulad těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně tak i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny. Současně takové rozhodnutí respektuje princip minimalizace zásahů veřejné moci do rozhodování soukromého subjektu a jeden ze základních principů společenství vlastníků – většinové rozhodování vlastníků ve věcech správy domu a pozemku. Je-li usnesení shromáždění neplatné (při jeho přijetí nebyla dodržena zákonná procedura), není zpravidla důvod, aby soud toto neplatné rozhodnutí nahrazoval, postačí, aby znovu o dané záležitosti, tentokrát již korektním způsobem, společenství na nově svolaném shromáždění opět rozhodlo.

Byť v bytovém spoluvlastnictví obecně platí, že rozhodování vlastníků jednotek je zpravidla založeno na tzv. majoritě, znamenající, že byla-li dodržena zákonná procedura přijímání a rozhodnutí bylo řádně přijato většinou, musí se menšina tomuto rozhodnutí podřídit, ačkoli s ním nesouhlasí (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2001 sp. zn. ), mohou výjimečně nastat situace, kdy bude namístě, aby soud zasáhl do rozhodování společenství a uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle pravidel slušného uvážení, a to zejména v situacích, kdy by rozhodnutí většiny, mohlo pro přehlasovaného vlastníka hrozit vážnou újmou. Odmítnutí soudní ochrany s poukazem na absolutně pojímaný princip majorizace by tak mohl vést k zjevné nespravedlnosti. Půjde-li o takový případ, bude soud postupovat (s účinností od 1. 7. 2020) podle § 1209 odst. 2 o. z. obsahujícího podobnou úpravu jako § 1139 o. z., který upravuje možnost zásahu soudu do rozhodování spoluvlastníků.

Řízení podle , 2 o. z. je řízením, u něhož z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky ( ). Tím je dána možnost soudu odchýlit se od podoby návrhu na vydání konkrétního rozhodnutí; soud sice bude vázán obsahovým vymezením rozhodnutí, které vlastník jednotky předložil soudnímu přezkumu, nicméně bude o něm moci rozhodnout odlišně od žalobního žádání (obdobně v poměrech o. z., viz závěry vyjádřené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 5/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Bude-li se tedy vlastník jednotky v řízení podle , 2 o. z. domáhat návrhem na přezkum rozhodnutí přijatého shromážděním společenství vlastníků (jen) vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, může soud uspořádat právní poměry vlastníků jednotek podle pravidel slušného uvážení, dospěje-li k závěru, že je namístě zasáhnout do rozhodování společenství; a naopak bude-li vlastník požadovat, aby soud zasáhl do vnitřních poměrů společenství a např. přijaté rozhodnutí nahradil, může soud vyslovit neplatnost přijatého rozhodnutí, bude-li mít za to, že jiný zásah není nezbytný.

Odkaz na přiměřené použití ustanovení o spolku, včetně neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy v § 1221 odst. 1 o. z., nelze vykládat tak, že by o (ne)platnosti muselo být rozhodováno jen podle § 258 o. z. a podle § 1209 odst. 1, 2 o. z. by mohlo být rozhodováno jen o uspořádání právních poměrů vlastníků jednotek rozhodnutím soudu.

Výklad § 1209 odst. 1, 2 o. z. ve spojení s § 258 o. z. v poměrech bytového spoluvlastnictví poskytuje vlastníkovi jednotky dostatečnou (vyšší) ochranu, než kdyby rozhodování podle § 1209 odst. 1, 2 o. z. bylo omezeno jen na zásah soudu do uspořádání poměrů vlastníků. Vlastníkovi nebude odepřen přezkum rozhodnutí shromáždění (který je vázán na prekluzivní lhůtu) jen proto, že si nevybral správně způsob vydání konkrétního rozhodnutí (způsob ochrany svých práv). Zároveň takový výklad respektuje povahu bytového spoluvlastnictví, princip rozhodování většiny i minimalizace zásahu do chodu společenství vlastníků. Rovněž není rozumný důvod, proč by se podmínky pro přezkum rozhodnutí shromáždění měly lišit jen v návaznosti na to, jakého způsobu rozhodnutí se navrhovatel (vlastník jednotky) dožaduje a měly být jiné bude-li soud rozhodovat o (ne)platnosti,

a jiné, bude-li rozhodnutí shromáždění měnit či nahrazovat. Vzhledem k tomu, že při rozhodování podle § 1209 odst. 1, 2 o. z. jde o zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů, je právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním omezeno z hlediska osobního, časového a věcného. Vlastník jednotky se může domáhat přezkumu rozhodnutí jen – je-li proto důležitý důvod (omezení věcné), jde-li o přehlasovaného vlastníka (omezení osobní) a je-li návrh podán v tříměsíční prekluzivní lhůtě (omezení časové). Rozhoduje-li soud o neplatnosti rozhodnutí shromáždění podle § 1209 odst. 1, 2 o. z. ve spojení s § 258 o. z., jedná se o obdobnou situaci, a proto musí stejná omezení platit i v tomto případě. Nebude-li tedy dán důležitý důvod nebo se nebude jednat o přehlasovaného vlastníka, soud (věcně) rozhodnutí shromáždění nepřezkoumá, a to bez ohledu na to, zda se vlastník domáhá vyslovení jeho neplatnosti nebo jeho změny či nahrazení. Pro splnění časového omezení nebude ani významné, zda již uplynula (objektivní) doba jednoho roku stanovená v § 259 o. z. (platící pro rozhodnutí o neplatnosti orgánu spolku), ale jen to, zda uplynula (subjektivní) lhůta stanovená v § 1209 odst. 1 o. z.

Výše uvedený závěr, že § 1209 odst. 1, 2 o. z. je třeba vykládat ve spojení s § 258 o. z., a proto soud musí primárně přezkoumat, zda shromáždění přijalo usnesení platně (tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství) a dospěje-li k závěru, že nikoliv, vysloví jeho neplatnost, a že výjimečně může soud také zasáhnout do poměrů společenství a uspořádat poměry vlastníků podle slušného uvážení, stejně jako závěr, že řízení podle , 2 o. z. je řízením, u něhož z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky ( ), neodporuje ani pojetí důvodové zprávy k u výkladu o. z. Ta sice rozlišuje mezi návrhem podle a , 2 o. z., současně však zdůrazňuje, že nová úprava má překonat dosavadní soudní praxi, podle níž se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění, a umožňuje soudu, aby na základě návrhu uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení a také vyjasňuje v souvislosti s navrhovanou změnou vztah o. z. k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku ( a násl. o. z.), a uvádí, že proto výslovně v o. z. stanoví, že na rozhodování v rámci společenství vlastníků se přiměřeně použijí ustanovení právní úpravy spolku o neplatnosti rozhodnutí orgánu ( a násl. o. z.) a o následcích rozporu rozhodnutí s dobrými mravy ( o. z.).“

10. Lze tedy uzavřít, že pro rozhodnutí o neplatnosti shromáždění podle § 258 o. z. (za použití § 1221 odst. 1 o. z. v platném znění), platí stejná omezení uvedená v § 1209 o. z. Nebude-li dán důležitý důvod nebo se nebude jednat o přehlasovaného vlastníka, soud (věcně) rozhodnutí shromáždění nepřezkoumá, a to bez ohledu na to, zda se vlastník domáhá vyslovení jeho neplatnosti nebo jeho změny či nahrazení. Pro splnění časového omezení nebude ani významné, zda již uplynula (objektivní) doba jednoho roku stanovená v § 259 o. z. (platící pro rozhodnutí o neplatnosti orgánu spolku), ale jen to, zda uplynula subjektivní lhůta stanovená v § 1209 odst. 1 o. z.

11. Dle § 1185 odst. 1 o. z. vlastník jednotky může své právo k jednotce rozdělit na podíly, ledaže to bylo vyloučeno.

12. Dle odstavce 2 téhož ustanovení spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.

13. Práva spoluvlastníků vůči SVJ vykonává zmocněný společný zástupce. To platí především také o účasti a hlasování na shromáždění vlastníků jednotek jménem spoluvlastníků jednotky. Jinak platí, že z právního jednání týkajícího se vlastnického práva k jednotce jsou všichni spoluvlastníci jednotky oprávněni a povinni společně a nerozdílně; jde tedy o solidární odpovědnost spoluvlastníků (§ 1127). Pokud jde o společného zástupce, mohou jej spoluvlastníci jednotky kdykoliv odvolat a zmocnit jiného společného zástupce. Přitom to zřejmě může být nejen jeden ze spoluvlastníků jednotky, ale také případně jiná osoba, protože ani § 1185 odst. 2 o. z., ani ustanovení o správě společné věci v ustanoveních o (podílovém) spoluvlastnictví (§ 1126 a násl.) něco podobného nezakazují. Pro postup ke zmocnění společného zástupce se použijí ustanovení o (podílovém) spoluvlastnictví, jmenovitě postup stanovený v § 1128 o. z. (vycházíme-li z předpokladu, že toto zmocnění je rozhodnutím podílových spoluvlastníků jednotky v záležitosti běžné správy společné věci podle § 1128 odst. 1).

14. Jde o ustanovení kogentní, proto je-li jednotka ve spoluvlastnictví dvou či více osob nebo ve společném jmění manželů, jsou spoluvlastníci (manželé) povinni zvolit si jednoho společného zástupce, který za ně bude jednat se společenstvím vlastníků (správcem domu). Z citovaného ustanovení nevyplývá, že by plná moc pro společného zástupce musela být písemná, a tento požadavek nelze dovodit ani z ustanovení § 560 o. z., podle něhož je vyžadována písemná forma pouze pro právní jednání, kterým se zřizuje, převádí, mění nebo ruší věcné právo k nemovité věci. Není vyloučeno, aby požadavek písemné plné moci pro společného zástupce byl upraven ve stanovách (srov. ustanovení § 1200 odst. 2 o. z., které stanoví náležitosti stanov pouze v minimálním rozsahu).

15. Jedním ze spoluvlastnických práv je i právo hlasovat na shromáždění, proto i toto právo mohou spoluvlastníci (manželé) vykonávat pouze prostřednictvím společného zástupce, který bude hlasovat za jednotku jako celek. Spoluvlastníci (manželé) se totiž (z hlediska počtu vlastníků) považují za jednoho vlastníka, váhu hlasů připadající na jejich jednotku je nutno započítat v celé výši, a to i při zjišťování počtu přítomných i poměru hlasování. Nedohodnou-li se spoluvlastníci na osobě společného zástupce, nebude zde nikdo, kdo by mohl jejich hlasovací právo vykonávat, a v takovém případě nebude možné hlas připadající na jejich jednotku vůbec započítat. Je vyloučeno, aby společenství hlas připadající na jednu jednotku rozdělilo a započítalo jen poměrnou část hlasu připadající na přítomného spoluvlastníka.

16. Dle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

17. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupený v dobré víře, nemůže se dovolat dobré víry zástupce.

18. Z právního jednání musí být patrno, že ho za účastníka učinil jeho zmocněnec, neboť v případě, že by tato okolnost nebyla z právního jednání zřejmá, platilo by, že zmocněnec jednal vlastním jménem ( a nyní o. z.). Tomuto požadavku lze dostát i tak, že plná moc, kterou zmocnitel zmocněnci k právnímu jednání udělil, tvoří nedílnou součást právního jednání.

19. Dle § 246 odst. 1 o. z. neurčí-li stanovy funkční období členů volených orgánů spolku, je toto období pětileté.

20. Dle odstavce 2 téhož ustanovení neurčí-li stanovy jinak, mohou členové volených orgánů spolku, jejichž počet neklesl pod polovinu, kooptovat náhradní členy do nejbližšího zasedání orgánu příslušného k volbě.

21. Dle odstavce 3 téhož ustanovení neurčí-li stanovy jinak, použijí se pro svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů spolku § 156 a § 159 odst. 2 o. z. a přiměřeně též ustanovení o členské schůzi.

22. Z obsahu spisu se podává, že návrh na vyslovení neplatnosti přijatých rozhodnutí SVJ per rollam ve dnech 28. 11. 2023 - 18. 12. 2023 byl podán dne 26. 3. 2024, kdy se o výsledku hlasování navrhovatelé dozvěděli dne 28. 12. 2023, tedy v zákonné prekluzivní lhůtě. Skutečnost, že navrhovatelé jsou spoluvlastníky bytu a garáže v SVJ, byla mezi účastníky považována za nespornou s odkazem na dikci Soud prvního stupně při jednání provedl dokazování zápisem o výsledku hlasování SVJ a hlasovacím lístkem navrhovatelů a zjistil, že hlasování pod bodem 2 se zdrželi a v případě bodu 1 nelze dospět k závěru, že navrhovatel b) byl oprávněn hlasovat i jménem navrhovatele a), neboť dle stanov SVJ, rovněž provedených k důkazu, plná moc musí být přílohou zápisu ze shromáždění. Pokud navrhovatelé plnou moc do spisu založili na výzvu soudu prvního stupně, tak lze uvést, že ani SVJ její existenci nezpochybnilo, nicméně byla vystavena 1. 7. 2023 a přílohu zápisu o hlasování netvořila, a proto soud nedospěl k závěru, že oba jsou přehlasovanými vlastníky. Výhrada ohledně osoby svolávající hlasování per rollam tituly před jménem Anonymizováno nebyla považována za relevantní způsobující neplatnost přijatých rozhodnuté SVJ učiněných per rollam a tato plná moc byla vystavena dne 4. 3. 2022 výborem SVJ a je součástí e-mailové korespondence ze dne 7. 3. 2022 (příloha SVJ) a soud prvního stupně ji provedl k důkazu a dospěl k závěru, že svolat shromáždění a rozhodovat o navržených bodech per rollam, byl oprávněn jménem výboru SVJ tituly před jménem Anonymizováno.

23. Rozhodnutí per rollam se týkalo prodloužení doby funkčního období členů výboru ze dvou na pět let, zde navrhovatelé hlasovali proti a v druhém bodě hlasování o volbě nových členů výboru se navrhovatelé zdrželi hlasování, a proto nebyli přehlasovanými vlastníky. Tento jejich postup je zcela neadekvátní, neboť by mohl způsobit v případě, že by tito nově navržení členové nebyli zvoleni, že SVJ nebude mít žádného člena výboru a nastane situace, kdyby Městský soud v Praze jako v minulosti usnesením ze dne 31. 10. 2020, sp. zn. musel jmenovat SVJ opatrovníka, což se podává z úplného výpisu účastníka vedeného Městským soudem v Praze oddíl S, vložka 5048. Dále je nutno uvést, že ne každá změna stanov je důležitým důvodem pro soudní přezkum, zde došlo toliko ke změně funkčního období ze dvou na pět let, tedy nejde o důležitý důvod dle § 1209 o. z., tato lhůta je dána ustanovením § 246 odst. 1 o. z. V daném případě nebyl dán důležitý důvod pro soudní přezkum, a proto soud (věcně) rozhodnutí shromáždění přijaté formou per rollam neměl přezkoumat v bodě 1 o prodloužení funkčního období a v bodě 2 se navrhovatelé zdrželi, a tedy nebyli přehlasovanými vlastníky, a to bez ohledu na to, zda se vlastník domáhá vyslovení jeho neplatnosti nebo jeho změny či nahrazení. Následně pak již nebylo nutné zkoumat, jak oba navrhovatelé hlasovali, neboť nebyl splněn jeden z kumulativních předpokladů pro soudní přezkum.

24. Ze shora uvedeného je zřejmé, a to i s výhradou shora uvedenou, že soud prvního stupně postupoval správně, když se v přezkoumávané věci zabýval tím, zda jen dán důležitý důvod pro přezkum rozhodnutí shromáždění účastníka (věcné omezení), dále časové omezení a osobní. Pokud dospěl k závěru, že navrhovatelé nebyli přehlasovanými vlastníky, pak nebyla splněna jedna z podmínek, aby návrhu na soudní přezkum mohlo být vyhověno. Soud také řádně zdůvodnil, proč neprovedl další navržené důkazní prostředky. Zde odvolací soud dospěl k závěru, že nebyla ani splněna jedna z kumulativních podmínek pro soudní přezkum přijatého rozhodnutí SVJ, a to důležitý důvod. Dále lze dospět k závěru, že změna stanov je pravidelně považována za důležitý důvod s odkazem na dikci § 1209 o. z, ale v daném případě se jednalo v případě výroku 1 přijatého rozhodnutí SVJ toliko o změnu funkčního období statutárního orgánu z dvouletého funkčního období na pětileté období, tato skutečnost je toliko odrazem zákonné úpravy dané § 246 odst. 1 o. z.

25. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení podle jako věcně správné potvrdil, soud rovněž správně rozhodl o náhradě nákladů řízení, když náhradu přiznal úspěšnému účastníkovi ve správné výši.

26. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití Úspěšnému účastníkovi byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů za právní zastoupení a to za přípravu a převzetí, písemné vyjádření k odvolání a účast jeho právního zástupce na odvolacím jednání dne 2. 7. 2026, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby dle platného advokátního tarifu, kdy 1 úkon právní služby dle advokátního tarifu ve znění vyhl. č. činí 5 620 Kč, jedna režijní náhrada dle advokátního tarifu ve znění vyhl. č. činí 450 Kč a náhrada 21 % daně z přidané hodnoty 3 824,10 Kč, celkem 22 034,10 Kč. Navrhovatelé jsou povinni plnit do platebního místa podle ve lhůtě podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní

otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.