Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
71 Co 160/2026-132
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce
bytem Adresa žalobce
zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně
bytem Adresa zmočněnkyně
proti
žalované: Anonymizováno, IČO Anonymizováno
sídlem Anonymizováno
zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno advokáta
sídlem Anonymizováno
o zaplacení částky 97 600 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 5. 3. 2026, č. j. 108 C 113/2025-103
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 97 600 Kč a náklady řízení 4 880 Kč. Vyšel ze zjištění, že dne 7. 9. 2023 byla mezi účastníky v místě bydliště žalovaného uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala pro žalobce provést dílo „okna, dveře“ spočívající v dodání, montáži a zprovoznění díla. Jako součást díla je definována také činnost zhotovitele spočívající ve vypracování veškerých podkladů k žádosti a podání žádosti o dotaci v programu Zelená úsporám Light u Anonymizováno. Zhotovitel se zavázal započít s pracemi dle této smlouvy do 120 dnů od připsání první zálohové platby na bankovní účet zhotovitele. Dne 8. 9. 2023 žalovaná vystavila pro žalobce zálohovou fakturu na částku 87 200 Kč se splatností 30 dnů. Později, patrně dne 22. 9. 2023, vyhotovila další zálohovou fakturu téhož čísla na částku 97 600 Kč. E-mailem ze dne 29. 5. 2024 byl žalobce informován o tom, že mu na základě rozhodnutí ministra životního prostředí byla poskytnuta dotace z programu Zelená úsporám Light. Dne 17. 6. 2024 žalovaná potvrdila žalobci zaplacení zálohové faktury ve výši 97 600 Kč. Dne 9. 10. 2024 žalobce písemně oznámil žalované svou vůli odstoupit od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smluvních povinností žalované, neboť ve sjednané lhůtě 120 dnů od zaplacení zálohy nezapočala s pracemi na díle. Dne 10. 10. 2024 byl žalobce zaměstnancem žalované jméno FO e-mailem informován o zpoždění žalované s prováděním díla, neboť došlo k neplánovanému výpadku materiálu. Blíže neurčeného data, řádově v jednotách týdnů od tohoto e-mailu, informoval telefonicky jméno FO žalobce, že materiál je k dispozici a žalovaná je připravena provést dílo. Žalobce sdělil, že o dílo již nemá zájem. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že ačkoli smlouva má text upravující zpětné proplacení ceny díla z dotace, tak fakticky podle výkladu dle § 556 o. z. bylo sjednáno, že žalovaná vyřídí podání žádosti o dotaci a až z dotace bude uhrazena zálohová faktura. Podle smlouvy měla žalovaná po uhrazení zálohy zahájit práce do 120 dnů, bez ohledu na to, jestli zálohu uhradil objednatel ze svých prostředků nebo z dotace. Tomu nasvědčuje i to, že po připsání dotace žalovaná informovala žalobce, že ke zpoždění díla došlo v důsledku nedostatku materiálu. Dále okresní soud uzavřel, že žalobce dle § 2002 o. z. oprávněně odstoupil od smlouvy pro prodlení žalované, neboť nejprve odstoupil písemně 9. 10. 2024, poté odstoupil i ústně, když uvedl, že na plnění již nemá zájem, 17. 11. 2024 zaslal žalobce předžalobní výzvu a 13. 12. 2024 odstoupil opět písemně. Žalovaná neuvedla, jakou konkrétní součinnost jí měl žalobce do 17. 10. 2024 k provedení díla poskytnout. Po termínu 120 dnů, tj. po 17. 10. 2024, už byla žalovaná v prodlení se zhotovením díla. Odstoupení od celé smlouvy bylo důvodné, neboť část díla v podobě vyřízení dotace byla bez samotných stavebních prací pro žalobce nepoužitelná, dotace byla vázána na konkrétní stavební úpravy, dotaci pak žalobce vrátil ze svých prostředků pro nerealizaci díla.
2. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, které odůvodnila tím, že předmětem díla bylo i podání žádosti o dotaci a pokud byla žádost podána, zahájila žalovaná do 120 dnů práce dle smlouvy o dílo. Termín 120 dnů od uhrazení zálohy byl termínem nejzazším, nelze žalované klást k tíži, že pro žalobce vyřídila dotaci. Tedy žalovaná začala včas práce dle smlouvy o dílo a nemohla být v prodlení. Pokud by měla být dodržena písemná smlouva, měl zálohu uhradit žalobce ze svých prostředků a následně měl případně obdržet dotaci. Vyřízení dotace trvalo dlouho a žalovaná vyšla žalobci vstříc. Tedy z jazykového výkladu smlouvy plyne, že termín 120 dnů nebyl určen pro samotnou výměnu oken a dveří, ale byl určen pro celé dílo včetně podání žádosti o dotaci. Ještě před uplynutím termínu žalobce od smlouvy odstoupil. Na výzvu žalované, že je již materiál připraven, jí žalobce neposkytl potřebnou součinnost, naopak odmítl trvání závazku. Tím se v době platného a trvajícího závazku dostal do prodlení s poskytnutím součinnosti. I v období mezi 25. 11. 2024 a 13. 12. 2024 odmítal žalobce součinnost poskytnout. Jestliže dílo mělo být započato 17. 10. 2024 a odstoupeno bylo až 13. 12. 2024, nejde o odstoupení včasné. Dále vytkla, že chybí odstavec 27 odůvodnění a rozsudek je nepřezkoumatelný. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.
3. Žalobce se vyjádřil k odvolání tak, že žalovaná po obdržení zálohy nikdy žalobce sama nekontaktovala a až v návaznosti na podání žalobce reagovala výzvou k obecně uvedené součinnosti. Pojem práce je nutno vykládat jako samotnou výměnu oken a dveří, nikoli podání žádosti o dotaci. Absence odstavce 27 nečiní rozsudek nepřezkoumatelný, kdy důvody jsou uvedeny i v odstavci 28. Žalobce opakovaně telefonicky a e-mailem vyzýval žalovanou, která nereagovala, proto odstoupil 18. 12. 2024 od smlouvy. Prodlužování celé věci vedlo ke zmaření dotace, kterou pak musel žalobce vrátit. Navrhl potvrzení rozsudku.
4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.
5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.
6. Rozsudek není nepřezkoumatelný ve smyslu § 219a odst. 1 písmeno b) o. s. ř. pro absenci odstavce 27. odůvodnění. Je zřejmé, že podstatná část odstavce z písemného vyhotovení zřejmě písařskou chybou absentuje, nicméně zbylá část odůvodnění rozsudku je zcela dostačující a přiléhavá, lze z něj seznat právní úvahy a závěry okresního soudu a žalovaná byla schopna podat odvolání proti argumentaci okresního soudu. Nadto začátek odstavce 27. odůvodnění, že skutečnost, že žalovaná po uhrazení zálohové faktury žalobce nekontaktovala a nevyvinula žádné úsilí k tomu, aby dílo provedla, je i dle odvolacího soudu zřejmá z provedeného dokazování, kdy až do 10. 10. 2024 žalovaná žalobci ničeho nesdělila a několik dnů před uplynutím termínu 120 dnů od úhrady zálohy, navíc ještě po urgenci žalobce, mu sdělila pouze to, že zdržení je dané nedostatkem materiálu. Tedy žalovaná skutečně od 17. 6. 2024 do 10. 10. 2024 nevyvinula žádnou aktivitu k započetí stavebních prací.
7. Odvolací soud souhlasí částečně i s právními závěry okresního soudu. Okresní soud správně dle § 556 o. z. přistoupil k výkladu vůle stran při právním jednání v podobě písemné smlouvy o dílo, kdy jazykové znění smlouvy podléhá primárně výkladu dle vůle jednajících, která má přednost před jazykovým výkladem, pokud byla vůle stranám známa. Tedy abstraktně řečeno, pokud by písemně bylo ujednáno například, že dílo bude modré, ale obě strany by měly vůli, aby bylo zelené, má přednost skutečná vzájemná vůle stran a sjednáno bylo dílo zelené. Při výkladů právního jednání se přihlíží i k dosavadní praxi stran, předsmluvnímu jednání a následnému chování stran. Vztáhnuto na projednávanou věc, smlouva sice slovně předpokládala, že žalobce uhradí zálohu ze svých prostředků a následně teprve dostane možná část ceny díla zpět formou státní dotace (článek II. odstavec 3 smlouvy o dílo), avšak skutečnost, že si strany sjednaly jako součást díla i podání žádosti o dotaci (chování a jednání stran před uzavřením smlouvy a znění smlouvy) nevylučuje i to, že záloha bude hrazena přímo z dotace. Žalovaná sama uvádí, že vyšla žalobci vstříc a vyčkávala na vyřízení dotace. Obě smluvní strany tedy vyčkávaly na vyřízení dotace (následné chování stran), byť žalovaná dvě faktury na zálohu již vystavila. Nutno však uvést, že prvá záloha odpovídala článku II. odst. 3 smlouvy (tedy 80 % z ceny díla 109 000 Kč činí fakturovaných 87 200 Kč). Ovšem následně byla vystavena druhá zálohová faktura na částku 97 600 Kč, která přesahuje 80 % z ceny díla a blíží se smlouvou předpokládané výše budoucí dotace 96 000 Kč, což nasvědčuje vůli smluvních stran čekat na dotaci již v době sjednávání smlouvy. Zaslána byla tato druhá faktura e-mailem žalovanému 13. 6. 2024, tedy až po vyřízení dotace a před úhradou oproti smlouvě zvýšené zálohy. Tato druhá faktura nasvědčuje tomu, že obě strany vyčkávaly vyřízení dotace. Nelze ani odhlédnout od znění článku II. odstavce 4 smlouvy týkající se ceny díla, který je poněkud v rozporu s článkem II. odstavec 3. V článku II. odstavec 4 je ujednáno, že objednatel uhradí část ceny díla 80 % na základě zálohové faktury zhotovitele, která bude vystavena před započetím prací a dále je uvedeno „Platby jsou závislé na přijetí dotace Nová zelená úsporám light, která bude použita k uhrazení odpovídající částky.“ Zde je tedy zmiňována podmíněnost plateb zálohy na dotaci, která má být použita na úhradu odpovídající částky. Aby mohla být dotace použita na úhradu odpovídající částky zálohy, musí být dotace nejprve poskytnuta. Okresní soud pak přiléhavě přihlédl i k tomu, že žalobce je spotřebitel a dle § 1812 odst. 1 o. z. se v případě nejasností použije výklad pro spotřebitele příznivější. Odvolací soud tedy souhlasí s právním výkladem sjednané smlouvy tak, že na úhradu zálohy bude použita až platba z budoucí dotace, o čemž obě smluvní strany od počátku věděly a podle této skutečné vzájemné vůle i následně jednaly. I pokud by tomu tak nebylo, tak žalovaná na jí tvrzené prodlení objednatele s úhradou zálohy nijak nereagovala (například neodstoupila pro prodlení apod.) a vyčkávala. Tedy až do úhrady zálohy na cenu díla závazek ze smlouvy stále trval.
8. Platba na zálohu byla žalované dle provedeného dokazování uhrazena 17. 6. 2024, lhůta 120 dnů končí 15. 10. 2024. Jde o lhůtu podle reálného počtu dní (§ 605 odst. 1 o. z.), nikoli o lhůtu danou měsíci či roky (§ 605 odst. 2 o. z.), která by se datem shodovala s dnem, od níž se počítá. Tedy lhůta nekončila až 17. 10. 2024 (jak uzavřel okresní soud), protože nebyla sjednána jako čtyřměsíční. Nadto nutno uvést, že e-mailem z 13. 6. 2024 žalovaná požaduje uhrazení další částky 10 400 Kč nad již uhrazenou zálohu a následně potvrzuje 17. 6. 2024 úhradu 97 600 Kč. To nasvědčuje tomu že dne 13. 6. 2024 byla žalobcem uhrazena záloha 87 200 Kč, následně doplaceno 10 400 Kč a 17. 6. 2024 potvrzuje žalovaná celkovou zálohu 97 600 Kč. Pokud by odvolací soud vyšel z úhrady zálohy již 13. 6. 2024, lhůta 120 dnů by skončila již 11. 10. 2024. Nicméně i v tomto případě prvé odstoupení žalobce pro prodlení z 9. 10. 2024 bylo předčasné a tedy nedůvodné.
9. Dále odvolací soud souhlasí i se závěrem, že započetí prací ve lhůtě 120 dnů ve smyslu článku III. odst. 2 smlouvy zahrnovalo toliko samotné stavební práce, nikoli i podání žádosti o dotaci. Je tomu tak proto, že podle výše uvedeného výkladu smlouva zahrnovala podání žádosti o dotaci, vyčkání jejího vyřízení a úhrady zálohy na cenu díla až z této dotace. Konečně smlouva pojem práce sama používá ve spojitosti se stavebními pracemi (článek IV. odst. 2, že zhotovitel odstraňuje odpady a nečistoty vzniklé jeho pracemi; odstavce 3 – po ukončení prací uvede místo do původního stavu; odstavec 5., že je zhotovitel oprávněn navézt materiál před zahájením prací a složit jej na místo určené). Tedy i dle odvolacího soudu samotné dílo zahrnovalo dvě položky 1. podklady, projekt a žádost o dotaci a 2. samotné stavební práce v podobě výměny oken a dveří. Část díla v podobě stavebních prací měla být započata ve lhůtě 120 dnů od připsání zálohy, tj. do 15. 10. 2024, což se nestalo.
10. Pokud jde o sdělení žalované e-mailem z 10. 10. 2024 o zpoždění v důsledku nedostatku materiálu, pak žalovaná sice splnila svou smluvní povinnost informovat o zpoždění zhotovení, avšak smluvní strany si nesjednaly žádný důsledek této okolnosti pro termín splnění díla. Sjednaly si toliko informační povinnost. V platnosti tedy zůstal původní sjednaný termín 120 dnů, tj. do 15. 10. 2024.
11. Oproti okresnímu soudu má (dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 456/2021) odvolací soud za to, že nedošlo k odstoupení dle § 2002 o. z., kdy prodlení dlužníka je jedním ze tří zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy a je nutno je rozlišit od odstoupení pro vadné plnění (§ 1914 odst. 2 a § 1923 o. z.) a odstoupení pro jiné podstatné porušení smlouvy (§ 2002 o. z.) než je prodlení. Žalobce kontinuálně uváděl, že odstupoval pro prodlení, protože žalovaná neprovedla práce ve sjednaném termínu. Prodlení žalované bylo dle odvolacího soudu nepodstatným porušením smlouvy formou prodlení dle § 1978 o. z. Pokud by termín plnění díla pro žalobce byl významnou okolností, tak by si termíny pro podání žádosti o dotaci a zhotovení díla žalobce sjednal jinak formou pevných termínů a neponechal by pro samotnou výměnu oken a dveří neurčitý pojem v co nejkratším termínu po navezení materiálu (článek III. odst. 1 smlouvy). Žalobce ani netvrdil, že by termín výměny oken a dveří byl významný například z důvodu ročního období (zateplení před zimou), že by na výměnu oken a dveří navazovaly další stavební práce apod. Žalobci rovněž nijak nevadilo, že od uzavření smlouvy v září 2023 čekal na vyřízení dotace až do května 2024. Termín vyřízení dotace byl v podstatě neurčitý, což nesvědčí o tom, že by samotný termín plnění byl pro žalobce podstatný a významný již při uzavírání smlouvy. Nicméně i při nepodstatném porušení smlouvy může být zhotoviteli poskytnuta i mlčky lhůta pro zhotovení díla dle § 1978 odst. 1 o. z. Odvolací soud přihlédl k tomu, že smlouvu formulovala žalovaná včetně termínů k plnění ve svůj prospěch, měla sama i vliv na termín podání žádosti o dotaci, reagovala až 5 dnů před koncem termínu pro započetí prací navíc s neurčitou informací, že v řádech týdnů přistoupí k pracím. Přiměřená dodatečná lhůta tedy byla dle odvolacího soudu v řádu týdne. Pokud žalovaná následně po několika týdnech telefonicky informuje žalobce o tom, že je připravena práce začít, byl žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit dle § 1978 odst. 1 o. z. i při nepodstatném porušení formou prodlení, po uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, což ústně žalobce ústně učinil.
12. I pokud by toto ústní odstoupení nebylo řádné, pak lze souhlasit s okresním soudem, že výzva žalované z 25. 11. 2024 k poskytnutí součinnosti dle § 2951 o. z. není určitá a řádná. Není zřejmé, jakou součinnost má žalobce poskytnout (co přesně žalovaná potřebuje) a zejména, kdy tak má žalobce učinit. Žalobce tedy nevěděl, jestli si má například přikrýt nábytek, kdy má nemovitost zpřístupnit a co má ještě vše dle žalované zajistit. Žalobce tedy nebyl v prodlení s poskytnutím součinnosti a do doby zhotovení díla mohl pro odstoupení odstoupit (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 456/2021), což žalobce učinil i písemně 13. 12. 2024. Takže toto odstoupení by bylo, nebýt předchozího ústního odstoupení, rovněž důvodné.
13. Proto odvolací soud potvrdil rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.
14. Úspěšný žalobce se náhrady nákladů odvolacího řízení vzdal, proto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.