Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

58 Co 4/2026-407

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudců Mgr. Magdalény Gargulákové a JUDr. Davida Kolumbera, Ph.D., ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená dne Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený dne Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B

oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

2. Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C

3. Jméno advokáta D., IČO IČO advokáta D sídlem Adresa advokáta D zastoupená advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E

o vyslovení neplatnosti dražby

o odvolání žalobců a 1. žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 9. 2025, č. j. Anonymizováno,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení 1. žalovaného ve výši 9.119 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 1. žalovaného.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení 2. žalované ve výši 15 420 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 2. žalované.

IV. Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení 3. žalované ve výši 8 319 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 3. žalované.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení 1. žalovaného ve výši 9.119 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 1. žalovaného.III. Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení 2. žalované ve výši 15 420 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 2. žalované.IV. Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení 3. žalované ve výši 8 319 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce 3. žalované.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení neplatnosti dražby nedobrovolné elektronické s jednacím číslem Anonymizováno provedené dne 13. 6. 2024 prostřednictvím dražebního systému na internetové adrese Anonymizováno, jejímž předmětem byly nemovité věci – pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům č. p. Anonymizováno, pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je garáž, a pozemek parc. č. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, zapsáno na LV č. Anonymizováno u Katastrálního úřadu Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa (výrok I), každého z žalobců zavázal nahradit náklady řízení 1. žalovaného ve výši 7 114,50 Kč (výroky II a III), 2. žalované ve výši 9 169,50 Kč (výroky IV a V) a 3. žalované ve výši 7 303 Kč (výroky VI a VII).

2. V žalobě podané dne 6. 8. 2024 tvrdili žalobci důvody neplatnosti dražby spočívající v neplatnosti smlouvy o provedení dražby, nevykonatelnosti exekučního titulu, neplatnosti úvěrové a zástavní smlouvy.

3. Nemovitosti, které byly předmětem dražby, byly zatíženy zástavním právem zajišťujícím závazek žalobkyně ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 29. 3. 2018 se společností právnická osoba. (dále jen „Anonymizováno“). Dle názoru žalobců je smlouva o úvěru absolutně neplatná, neboť nesplňuje podmínky zákona o spotřebitelském úvěru, když ve skutečnosti se jedná o smlouvu spotřebitelskou, ačkoli je označena jako podnikatelská; ujednání o poplatcích a pokutách je pro hrubý rozpor s dobrými mravy neplatné, tudíž je neplatná i celá úvěrová smlouva a současně i smlouva zástavní. Pohledávku ze smlouvy o úvěru společnost Anonymizováno postoupila 1. žalovanému, který s ní na nemravném obchodním modelu spolupracuje. Žalobci podali proti 1. žalovanému u Okresního soudu v Anonymizováno žalobu na neoprávněnost uplatnění zástavního práva s odůvodněním, že smlouva o úvěru je pro svou lichevní povahu neplatná a prodej zástavy je v rozporu se zákonem; v průběhu řízení účastníci uzavřeli smír, v němž se žalobci zavázali společně a nerozdílně zaplatit 1. žalovanému (Jméno žalované) částku 2 500 000 Kč do 31. 1. 2024 (výrok I), pro případ, že nesplní svůj závazek pod bodem I, se žalobci zavázali společně a nerozdílně zaplatit 1. žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč do 28. 2. 2024 a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky pod bodem I od 1. 2. 2024 do zaplacení (výrok II), žalovaný se zavázal do 31. 1. 2024 nerealizovat uspokojení ze zástavního práva dle zástavní smlouvy č. 0000523290 uzavřené mezi společností Anonymizováno a žalobkyní dne 29. 3. 2018 (výrok III), pro případ, že žalobci splní řádně a včas dluh uvedený pod bodem I, se žalovaný zavázal, že nebude nadále uspokojovat svoje právo na plnění uvedeného dluhu formou zpeněžení zástavy (výrok IV), účastníci prohlásili, že tímto smírem jsou vztahy mezi žalobci a žalovaným ze smlouvy o úvěru č. 0000523290 a ze zástavní smlouvy č. Anonymizováno uzavřené mezi společností Anonymizováno a žalobkyní, narovnány (výrok V), žalovaný se zavázal poskytnout žalobcům součinnost za účelem získání úvěru u bankovního ústavu (výrok VI). Okresní soud v Anonymizováno usnesením ze dne 2. 10. 2023, č. j. Anonymizováno, smír schválil.

4. Dle názoru žalobců je smír v rozporu s hmotným právem a nepředstavuje vykonatelný právní titul. Žalobci uzavřeli smír pod nátlakem, s vidinou, že je to jediná cesta, jak ochránit nemovitosti před dražbou. Schválením smíru došlo k legalizaci nezákonného jednání, lichvářská pohledávka 1. žalovaného byla navýšena, když k jejímu plnění byl nově zavázán i žalobce, který úvěrové prostředky nečerpal, byl pouze spolumajitelem zastavené nemovitosti, nikoliv povinným v úvěrovém vztahu. Dohoda o narovnání nemůže legalizovat smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem. Dne datum podali žalobci u adresa návrh na zrušení usnesení o schválení smíru.

5. Žalobci mají za neplatnou také smlouvu o provedení dražby, neboť po jejím uzavření podal 1. žalovaný návrh na provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, které byly předmětem dražby a soudní exekutor vydal exekuční příkaz zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech. Dražba byla provedena, aniž by došlo k platnému sjednání smlouvy o provedení dražby. Dne datum podali žalobci dražebníkovi návrh na upuštění od dražby dle § 46 zákona o veřejných dražbách. Protože dražebník od konání dražby neupustil, domáhali se dle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách vyslovení neplatnosti dražby.

6. Soud prvního stupně v souladu s , o veřejných dražbách, posoudil věc podle , o veřejných dražbách, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též jen „ZVD“), neboť dražba byla provedena na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti

7. Shledal naléhavý právní zájem žalobců dle ZVD a 80 , neboť žalobci vydražením přišli o své vlastnické právo k nemovitostem; byla též splněna podmínka podání žaloby ve lhůtě 3 měsíců.

8. Uzavřel, že pohledávka dražebního věřitele (1. žalovaného) byla přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, a to usnesením Okresního soudu v Anonymizováno ze dne 2. 10. 2023, č. j. Anonymizováno o schválení smíru, čímž byly splněny podmínky § 36 odst. 1 ZVD. I pokud by smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a společností Anonymizováno byla neplatná (ať už jako smlouva spotřebitelská či podnikatelská), vtahy z uvedené smlouvy, jakož i ze smlouvy zástavní, byly narovnány uzavřeným smírem, čímž došlo dle § 1903 o. z. ke vzniku nového závazku, přičemž dle § 1907 o. z. zástavní právo zřízené zástavní smlouvou č. Anonymizováno zajišťuje i tento nově vzniklý závazek, protože smír uzavřeli oba žalobci, kteří též uzavírali zástavní smlouvu, a na druhé straně byl 1. žalovaný, na něhož byla pohledávka společnosti Anonymizováno postoupena, kdy postoupením přechází dle § 1880 odst. 1 o. z. i zajištění pohledávky. Námitku žalobců, že neplatnost (úvěrové) smlouvy nemůže být narovnáním zhojena, vyvrátil argumentací, že narovnání dle § 1903 odst. 1 o. z. slouží právě k vyřešení sporných či pochybných práv. Soudní smír představuje rozhodnutí soudu, které nebylo zrušeno, třebaže o to žalobci usilovali v řízení u adresa, kde mohli všechny své námitky uplatnit, a což bylo dle jediné řízení, ve kterém se mohl smír přezkoumávat. Navíc z odůvodnění rozsudku, kterým adresa žalobu na zrušení smíru zamítl, vyplývá, že s návrhem smíru přišli žalobci, zastoupeni navíc advokátkou.

9. Za splněný měl i předpoklad dle § 36 odst. 3 ZVD, tj. pohledávka dražebního věřitele byla zajištěna zástavním právem. Zástavní právo bylo sjednáno (v souladu s názorem vysloveným v rozhodnutí NS sp. zn. ) nejen k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru, ale též pohledávek na bezdůvodné obohacení a/nebo pohledávek plynoucích z neplatnosti smlouvy o úvěru.

10. Uzavření smlouvy o provedení dražby, resp. její platnosti, není na újmu zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které mají být předmětem dražby, neboť zřízení exekutorského zástavního práva představuje zvláštní typ exekuce, který překážku uzavření či platnosti smlouvy o provedení dražby ve smyslu § 39 odst. 11 ZVD netvoří, viz rozhodnutí NS sp. zn. .

11. S ohledem na shora uvedené žalobu na vyslovení neplatnosti dražby zamítl a neúspěšné žalobce zavázal (rovným dílem) nahradit náklady řízení každého z žalovaných, přičemž výši odměny za zastoupení vypočetl z tarifní hodnoty dle , advokátního tarifu (dále jen „“), když předmětem řízení není určení práva, právního vztahu nebo určení neplatnosti právního jednání, nýbrž posouzení, zda byly splněny podmínky pro provedení dražby.

12. Rozsudek napadli v celém jeho rozsahu včasným a přípustným odvoláním žalobci.

13. Namítli, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, zejména prokázání spotřebitelského charakteru úvěru, rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy a jejího lichevního charakteru, vzájemné propojenosti společnosti Anonymizováno, 1. žalovaného a 3. žalované, existenci překážky dle § 39 odst. 11 ZVD (zejména důkaz exekučním spisem soudního exekutora tituly před jménem sp. zn. Anonymizováno ke zjištění, zda byl návrh na provedení exekuce podán ještě před uzavřením smlouvy o provedení dražby, pročež by tato smlouva byla neplatná ex lege), existence povinnosti dražebníka upustit od dražby k návrhu žalobců.

14. Dále namítli, že soud prvního stupně přehlédl judikaturu, podle níž narovnání nemůže „zhojit“ absolutní neplatnost právního jednání ani obcházet kogentní ustanovení chránící slabší stranu; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. , příp. též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 7. 2019, č. j. -71, který výslovně zdůraznil, že i dohoda o narovnání uzavřená v návaznosti na spotřebitelskou smlouvu podléhá kontrole zneužívajících ujednání. Z judikatury Soudního dvora EU (např. věci C-243/08 Pannon GSM, C-40/08 Asturcom, C-618/10 Banco Espanol de Crédito, C-415/11 Aziz) vyplývá, že soud musí přezkoumat nepřiměřená či zneužívající ujednání z úřední povinnosti v každé fázi řízení, včetně vykonávací či obdobné. Pominul též nález Ústavního soudu sp. zn. , který připouští přezkum vykonatelných titulů i v rovině zjevné nespravedlnosti, zejména tam, kde je postižena slabší strana. Tento princip lze dle názoru žalobců analogicky aplikovat i v řízení o neplatnosti dražby, neboť i zde jde o výkon práva s výrazným dopadem do základního práva na ochranu obydlí a majetku.

15. Za situace, kdy žalobci uzavírali soudní smír pod nátlakem bezprostřední hrozby ztráty bydlení a v nevyváženém postavení vůči profesionálnímu věřiteli, nelze takový smír považovat za titul, který by bez dalšího splňoval podmínku vykonatelného rozhodnutí podle § 36 odst. 1 ZVD. Nejprve je nutné posoudit, zda závazky, které smír narovnával, nevznikly z neplatného či nemravného právního jednání.

16. Soud prvního stupně uzavřel, že i kdyby byla úvěrová smlouva neplatná, zástavní smlouva by obstála, jelikož zajišťuje i pohledávky z bezdůvodného obohacení či z neplatnosti úvěru. Takový závěr však neřeší otázku přiměřenosti výkonu zajištění a proporcionality zásahu do majetkové sféry žalobců, kteří v dané věci vystupovali v postavení spotřebitelů či slabší strany. Účelem soudní kontroly v řízení o neplatnosti dražby by měl být rovněž přezkum, zda výkon zajištění proběhl v souladu s principy spravedlivého a přiměřeného výkonu práva.

17. Žalobkyně úvěr řádně splácela až do jeho zesplatnění dne 25. 1. 2022; celkově uhradila ve prospěch společnosti Anonymizováno a jejího právního nástupce částku bezmála Anonymizováno, tedy téměř polovinu z poskytnuté jistiny ve výši Anonymizováno. Pokud by byla úvěrová smlouva posouzena jako neplatná a případné bezdůvodné obohacení by bylo zajištěno zástavním právem, bylo by nezbytné nejprve posoudit, zda vůbec k bezdůvodnému obohacení došlo a v jakém rozsahu, teprve poté by bylo možné přistoupit k realizaci zástavního práva.

18. Soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. . K tomu však nebyly provedeny žádné důkazy, přestože byly žalobci navrženy. Teprve po jejich provedení by bylo možné posoudit, zda nebyla dána zákonná překážka platnosti smlouvy o dražbě.

19. Podle § 46 ZVD je dražebník povinen od dražby upustit, pokud zjistí, že nejsou splněny zákonné podmínky pro její provedení. Žalobci doložili, že před konáním dražby podali návrh na upuštění od jejího konání. Soud však tuto skutečnost odmítl jako nepodstatnou, přestože právě opomenutí této povinnosti dražebníkem představuje podle § 48 odst. 3 ZVD jeden z výslovných důvodů neplatnosti dražby.

20. Podaným odvoláním se žalobci domáhali změny napadeného rozsudku tak, že jejich žalobě bude vyhověno, příp. rozsudek bude zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

21. Proti nákladovým výrokům II a III podal odvolání 1. žalovaný, přičemž namítal nesprávný výpočet výše odměny za zastoupení, když se domáhal aplikace .

22. Žalovaný č. 1 ve vyjádření k odvolání žalobců považuje odvolací námitky za nedůvodné, neboť podání návrhu na exekuci zřízením exekutorského zástavního práva nebránilo uzavření smlouvy o nedobrovolné dražbě ani nezpůsobilo její neplatnost; otázka platnosti úvěrové smlouvy není pro věc relevantní, neboť práva a povinnosti z ní byly narovnány soudním smírem a žaloba na jeho zrušení byla zamítnuta. Současně má za to, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a řádně odůvodnil, proč další navržené důkazy neprovedl. Proto navrhuje potvrdit výrok I rozsudku a přiznat mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

23. Žalovaná č. 2 ve vyjádření k odvolání žalobců navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Odvolání podle ní pouze opakuje argumentaci, kterou soud prvního stupně již vypořádal. Neprovedení navržených důkazů nebylo procesní vadou; důkazy směřovaly proti platnosti soudního smíru, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto v samostatném řízení; soud důkazy neopomenul, ale vědomě je neprovedl jako nadbytečné a právně irelevantní. Rozsudek je dostatečně odůvodněný; soud se nemusel jednotlivě vyjadřovat ke každému argumentu žalobců; postačuje, že z odůvodnění vyplývají rozhodná skutková zjištění, hodnocení důkazů a právní úvahy. Platnost soudního smíru nelze v tomto řízení znovu přezkoumávat; žaloba na zrušení soudního smíru již byla pravomocně zamítnuta, proto nelze platnost smíru posuzovat znovu ani jako předběžnou otázku, protože by tím byly obcházeny účinky právní moci. Exekuce nebránila provedení dražby, neboť nebyla splněna totožnost předmětu dražby a předmětu exekuce ve smyslu § 39 odst. 11 ZVD, když žádná exekuce vedená navrhovatelem dražby nesměřovala proti draženým nemovitostem; zřízení soudcovského zástavního práva samo o sobě provedení nedobrovolné dražby nevylučovalo. Řízení o neplatnosti dražby se omezuje na zákonem stanovené důvody. Soud nemá hodnotit poměr mezi výší dluhu a hodnotou zástavy ani obecnou „spravedlivost“ výkonu zástavního práva. Případná neplatnost úvěrové smlouvy neznamená zánik zástavního práva; zástavní smlouva měla zajišťovat také dluhy z bezdůvodného obohacení a zajištění se vztahovalo rovněž na závazek upravený soudním smírem. Dražebník neměl povinnost od dražby upustit. Žalobci požadovali, aby dražebník sám řešil sporné otázky platnosti úvěrové smlouvy, soudního smíru a zástavní smlouvy. Dražebník však provádí pouze formální kontrolu předložených listin a nemůže nahrazovat soud. Nebyl dán žádný zákonný důvod pro upuštění od dražby.

24. Žalovaná č. 3 se ztotožnila s argumentací 1. žalovaného a 2. žalované.

25. Odvolací soud neshledal odvolací námitky důvodnými.

26. Nebylo potřeba provádět dokazování směřující k prokázání skutečností, z nichž by měl soud dovodit závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy. Případný závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy by neměl pro rozhodnutí ve věci žádný význam, resp. nevedl by k závěru o důvodnosti žaloby. Podstatnou je skutečnost, že žalobci jako dlužníci a 1. žalovaný jako věřitel uzavřeli v řízení u Okresního soudu v Anonymizováno smír, kterým dle § 1903 odst. 1 o. z. narovnali dosud mezi nimi sporná a pochybná práva plynoucí z úvěrové smlouvy, příp. z její neplatnosti. Dosavadní závazek, ať už šlo o závazek z úvěrové smlouvy nebo závazek plynoucí z neplatnosti úvěrové smlouvy, nahradili závazkem novým.

27. Dále je v nyní projednávané věci podstatné, že soulad smíru s hmotným právem již byl předmětem soudního přezkumu, a to v řízení dle vedeném u adresa, které skončilo zamítnutím návrhu žalobců na zrušení smíru. Tamní soud po provedeném dokazování nedospěl k závěru, že by žalobci uzavřeli smír pod nátlakem nebo že by závazky, které smír narovnával, vznikly z neplatného či nemravného právního jednání.

28. Není tedy přiléhavý odkaz žalobců na rozsudek NS sp. zn. , příp. rozsudek KS v Ostravě č. j. -71, či nález Ústavního soudu sp. zn. , když v nyní projednávané věci byl uzavřený smír, kterým účastníci narovnali dosavadní sporný závazek, podroben soudnímu přezkumu z hlediska jeho souladu s hmotným právem, tj. z hlediska toho, zda věřiteli podle hmotného práva svědčí nárok na plnění, k němuž se dlužníci ve smíru zavázali.

29. Přiléhavý není ani odkaz na judikaturu Soudního dvora EU (např. věci C-243/08 Pannon GSM, C-40/08 Asturcom, C-618/10 Banco Espanol de Crédito, C-415/11 Aziz); odvolatelé podávají velmi zobecněné a zjednodušené závěry těchto rozhodnutí. Dle názoru odvolacího soudu z těchto rozhodnutí nelze dovodit obecnou a bezvýjimečnou povinnost soudu přezkoumávat existenci zneužívajících ujednání v každém řízení bez ohledu na jeho předmět a procesní rámec. Článek 6 odst. 1 a článek 7 odst. 1 směrnice 93/13/EHS vyžadují, aby soud z úřední povinnosti posoudil zneužívající povahu ujednání spotřebitelské smlouvy, má-li k dispozici potřebné právní a skutkové podklady a je-li takové ujednání rozhodné pro nárok, jehož výkon je předmětem řízení. Tato povinnost se může uplatnit rovněž ve fázi výkonu nebo realizace zajištění, neměl-li spotřebitel dříve k dispozici účinný prostředek, jímž by mohl zabránit nevratnému zpeněžení svého majetku. V nyní projednávané věci považuje odvolací soud za zásadní, že námitky žalobců týkající se neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu její lichevní povahy, rozporu s dobrými mravy, zneužívajících ujednání v neprospěch spotřebitele, resp. slabší strany apod. byly již předmětem soudního přezkumu v řízení dle , pročež není důvod tyto otázky opětovně přezkoumávat ve fázi realizace zajištění, tj. v rámci přezkumu přípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě nedobrovolné.

30. Žalobkyně sama připouští, že povinnost vrátit čerpané úvěrové prostředky splnila pouze zčásti. Pro případ neplatnosti úvěrové smlouvy proto připouští vznik bezdůvodného obohacení na její straně v podobě nesplacené části úvěru. Ať již žalobkyni vznikl závazek z úvěrové smlouvy či závazek vydat bezdůvodné obohacení vzniklé v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy, byly tyto pochybnosti rozptýleny narovnáním vtěleným do smíru, resp. nahrazeny závazkem novým vymezeným v usnesení Okresního soudu v Anonymizováno ze dne 2. 10. 2023, č. j. Anonymizováno, jež z pohledu naplnění podmínek pro konání nedobrovolné veřejné dražby dle § 36 odst. 1 ZVD představuje vykonatelné soudní rozhodnutí přiznávající navrhovateli dražby pohledávku (zajištěnou zástavním právem ve smyslu § 36 odst. 3 ZVD, viz níže).

31. Platnost úvěrové smlouvy není rozhodná ani pro existenci zástavního práva zajišťujícího pohledávku navrhovatele dražby (1. žalovaného) přiznanou vykonatelným soudním rozhodnutím, neboť podle zástavní smlouvy se zajištění vztahuje mj. i na pohledávky vzniklé z neplatnosti úvěrové smlouvy; tento závěr je zcela v souladu se závěry přijatými v rozhodnutí NS sp. zn. . I zde platí, co bylo řečeno v předchozím odstavci. Ať již žalobkyni vznikl závazek z úvěrové smlouvy či závazek vydat bezdůvodné obohacení vzniklé v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy, uzavřeným smírem byla spornost závazků nahrazena novým závazkem, na který se zajištění vzniklé na základě zástavní smlouvy dle § 1907 o. z. vztahuje též.

32. Řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle § 48 odst. 3 ZVD není řízením, v němž by soud obecně přezkoumával přiměřenost zvoleného způsobu realizace zástavního práva, hospodářskou účelnost dražby nebo proporcionalitu zásahu do majetkové sféry dlužníka či zástavního dlužníka. Předmětem posouzení je, zda žalobci náleží aktivní věcná legitimace vymezená v uvedeném ustanovení, zda provedením dražby bylo do jejich práv podstatným způsobem zasaženo a zda nastal některý z tam taxativně stanovených důvodů neplatnosti dražby. Námitky žalobců týkající se nepoměru mezi výší zajištěné pohledávky a hodnotou draženého majetku, existence jiných možností uspokojení věřitele či intenzity majetkových důsledků dražby proto samy o sobě nepředstavují zákonný důvod pro vyslovení neplatnosti dražby. Ani zjištění intenzivního zásahu samo o sobě k vyslovení neplatnosti dražby nepostačuje, není-li současně naplněn některý ze zákonem výslovně stanovených důvodů neplatnosti.

33. Žaloba na vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ZVD je zvláštní určovací žalobou, jejíž přípustnost vyplývá přímo ze zákona. Nejde o obecnou určovací žalobu podle a úspěšnost žalobce není podmíněna prokázáním naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Soud zkoumá pouze splnění předpokladů stanovených zvláštní právní úpravou, zejména aktivní legitimaci, zachování prekluzivní lhůty a existenci některého ze zákonných důvodů neplatnosti dražby. V tomto směru soud prvního stupně správně shledal jak aktivní věcnou legitimaci žalobců, tak zachování prekluzivní lhůty; následně správně uzavřel, že není dán žádný ze zákonných důvodů neplatnosti dražby.

34. Odvolací soud doplnil dokazování exekučním návrhem podaným dne 12. 3. 2024 žalovaným č. 1 proti žalobcům pro vymožení pohledávky dle smíru, v němž výslovně žádal, aby exekuce nebyla provedena prodejem nemovitých věcí, jež byly předmětem dražby. Tento návrh oprávněného soudní exekutor plně respektoval; dne datum vydal jednak exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinné (žalobkyně) z účtu u Anonymizováno, jednak exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinné (žalobkyně) z účtu u Anonymizováno, a dne datum exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech zapsaných na LV č. Anonymizováno v k. ú. adresa, jež byly předmětem dražby. Rovněž z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný ke dni konání dražby (datum) je zjevné, že ve prospěch navrhovatele dražby nebyla zahájena exekuce prodejem nemovitých věcí, jež byly předmětem dražby. Ani sami žalobci netvrdí, že by soudní exekutor v exekuci zahájené navrhovatelem dražby vydal exekuční příkaz na prodej nemovitostí, které byly předmětem dražby. Provádět dokazování exekučním spisem soudního exekutora tituly před jménem tak nebylo potřebné.

35. Závěr soudu prvního stupně, že zřízení exekutorského zástavního práva netvoří překážku uzavření či platnosti smlouvy o provedení dražby ve smyslu § 39 odst. 11 ZVD, je v souladu se závěry rozhodnutí NS sp. zn. .

36. Vzhledem k tomu, že nebyly dány důvody pro upuštění od dražby dle § 46 odst. 1 ZVD, nebylo potřeba prokazovat pravdivost tvrzení žalobců o tom, zda a kdy podali dražebníkovi (2. žalované) návrh na upuštění od dražby, a provádět k tomuto navržené důkazy.

37. Protože nebyl dán žádný z důvodů vyjmenovaných v ust. § 46 odst. 1 ZVD, dražebník (2. žalovaná) nebyl povinen upustit od dražby, a nebyl tedy naplněn tento, ani jiný z důvodů vyjmenovaných v ust. § 48 odst. 3 ZVD pro vyslovení neplatnosti dražby.

38. Rozhodnutí soudu prvního stupně jak o věci samé, tak v na něm závislých nákladových výrocích, je věcně správné, proto jej odvolací soud podle potvrdil.

39. Důvodné není ani odvolání 1. žalovaného proti nákladovým výrokům. Odměna za zastoupení byla správně vypočtena z tarifní hodnoty určené dle , a nikoliv dle , neboť předmětem řízení je vyslovení neplatnosti veřejné dražby jako zákonem upraveného procesu, nikoli neplatnosti smlouvy nebo jiného právního jednání; předmětem řízení je posouzení, zda byly splněny podmínky pro provedení dražby, nikoli určení práva, právního vztahu nebo určení neplatnosti právního jednání; veřejná dražba nedobrovolná není právním jednáním; srov. NS sp. zn. .

40. Protože žalobci byli v odvolacím řízení zcela neúspěšní, vzniklo žalovaným dle ve spojení s vůči žalobcům právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které jsou žalobci (s ohledem na stejný poměr jejich účasti na řízení, srov. ) povinni každému z žalovaných nahradit rovným dílem.

41. Žalovanému č. 1 vznikl nárok na odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobců, účast u jednání odvolacího soudu), když náklady vynaložené na neúspěšné odvolání proti nákladovým výrokům nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu Výše odměny dle , činí 2x 2 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů dle , 4 činí 2x 450 Kč. Dále má 1. žalovaný nárok na náhradu cestovních výdajů při jízdě osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,8 l NM / 100 km, ujetí 2x 67 km, ceně 44,50 Kč / 1 l NM dle ve znění účinném od 1. 6. 2026, sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč / 1 km dle ve výši 1 136 Kč a náhradu za promeškaný čas dle , odst. 3 ve výši 6x 150 Kč. Včetně náhrady za DPH ve výši 21 % činí celkové účelně vynaložené náklady odvolacího řízení 1. žalovaného částku 9 119 Kč. Každý z žalobců je tak povinen nahradit 1. žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4.559,50 Kč ve lhůtě dle k rukám zástupce 1. žalovaného ( ).

42. Žalované č. 2 vznikl nárok na odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobců, účast u jednání odvolacího soudu). Výše odměny dle , činí 2x 2 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů dle , 4 činí 2x 450 Kč. Dále má 2. žalovaná nárok na náhradu cestovních výdajů při jízdě osobním automobilem s průměrnou spotřebou 7,9 l BA / 100 km, ujetí 630 km, ceně 34,70 Kč / 1 l BA dle , sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč / 1 km dle ve výši 5 444 Kč a náhradu za promeškaný čas dle , odst. 3 ve výši 12x 150 Kč. Včetně náhrady za DPH ve výši 21 % činí celkové účelně vynaložené náklady odvolacího řízení 2. žalované částku 15 420 Kč. Každý z žalobců je tak povinen nahradit 2. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 710 Kč ve lhůtě dle k rukám zástupce 2. žalované ( ).

43. Žalované č. 3 vznikl nárok na odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu). Výše odměny dle , činí 2 300 Kč, paušální náhrada hotových výdajů dle , 4 činí 450 Kč. Dále má 3. žalovaná nárok na náhradu cestovních výdajů při jízdě osobním automobilem s průměrnou spotřebou 7,4 l BA / 100 km, ujetí 310 km, ceně 34,70 Kč / 1 l BA dle , sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč / 1 km dle ve výši 2 625 Kč a náhradu za promeškaný čas dle , odst. 3 ve výši 10x 150 Kč. Včetně náhrady za DPH ve výši 21 % činí celkové účelně vynaložené náklady odvolacího řízení 3. žalované částku 8 319 Kč. Každý z žalobců je tak povinen nahradit 3. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4 159,50 Kč ve lhůtě dle k rukám zástupce 3. žalované ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud shledá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Dovolání lze podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně.

Nebudou-li povinnosti tímto rozhodnutím uložené splněny dobrovolně, může se oprávněný domáhat jejich splnění prostřednictvím exekuce.