Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 16/2024-190

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného

pro 360 500 Kč / nájemné

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 19. 01. 2021 do zaplacení, částku ve výši 43 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 15. 04. 2021 do zaplacení, částku ve výši 87 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky ode dne 15. 07. 2021 do zaplacení, částku ve výši 87 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky ode dne 15. 10. 2021 do zaplacení, částku ve výši 22 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky ode dne 15. 01. 2022 do zaplacení, a částku ve výši 87.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky ode dne 15. 01. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 289,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 289,88 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, částku 66 853,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 66 853,91 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, částku14 274,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 274,32 Kč od 14. 7. 2022 do zaplacení, částku 55 193,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 193,72 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení, částku 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 000 Kč od 19. 10. 2022 do zaplacení, částku 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 500 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, částku 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 500 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení, částku 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 000 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení, částku 19 363,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 363,19 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení a částku 74 871,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 871,93 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 45.268 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 33 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 19. 01. 2021 do zaplacení, částku ve výši 43 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 15. 04. 2021 do zaplacení, částku ve výši 87 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky ode dne 15. 07. 2021 do zaplacení, částku ve výši 87 000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky ode dne 15. 10. 2021 do zaplacení, částku ve výši 22 500 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky ode dne 15. 01. 2022 do zaplacení, a částku ve výši 87.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky ode dne 15. 01. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 289,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 289,88 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, částku 66 853,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 66 853,91 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, částku14 274,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 274,32 Kč od 14. 7. 2022 do zaplacení, částku 55 193,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 193,72 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení, částku 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 000 Kč od 19. 10. 2022 do zaplacení, částku 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 500 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, částku 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 500 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení, částku 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 000 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení, částku 19 363,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 363,19 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení a částku 74 871,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 871,93 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 45.268 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobami doručenými zdejšímu soudu dne 17. 01. 2024 a 08. 04. 2025, které byly usnesením soudu ze dne 15. 08. 2025 č. j. -102 ve spojení s opravným usnesením ze dne 02. 09. 2025 č. j. -139 spojeny ke společnému řízení, domáhala po žalovaném zaplacení částky 360.500 Kč z titulu dlužného nájemného za 4. čtvrtletí roku 2021 za pronájem II. nadzemního podlaží jednotka (dále jen „II. NP“) na základě mezi účastníky uzavřené Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2004 (dále jen „Smlouva“) ve znění Dodatku č. 1 (dále jen „Dodatek“) a bezdůvodného obohacení za období 4. čtvrtletí roku 2020 a celého roku 2021 za užívání I. nadzemního podlaží jednotka (dále jen I. NP“) na základě Dohody související se smlouvou o nájmu nebytových prostor z 1. 1 2002 (dále jen „Dohoda“) a částky 466.847 Kč z titulu dlužného nájemného za 1. čtvrtletí roku 2021 a celý rok 2022 za pronájem II. NP (celkem 95.927,39 Kč) a z titulu bezdůvodného obohacení za celý rok 2022 a 1.čtvrtletí roku 2023 (celkem 370.919,56 Kč) za užívání I. NP na základě Dohody.

2. Skutkově uváděla, že prostor ve II. NP byl žalovaný oprávněn užívat za cenu ve výši 7 500 Kč měsíčně a prostor v I. NP za nájemné ve výši 29 000 Kč měsíčně. Žalovaný až do začátku roku 2021 nájemné řádně, více než deset let, hradil. Na začátku roku 2021 přestal platil nájemné stanovené pro prostor v I. NP. Na začátku roku 2022 přestal platit nájemné pro prostor ve II. NP, ačkoliv tyto prostory nadále užíval. Žalovaný dlužné částky za užívání výše uvedených prostor nezaplatil ani přes opakované upomínky žalobkyně.

3. Na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. 05. 2024 č. j. -359 ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. -451, kterými bylo rozhodnuto mj., že Dohoda je absolutně, tedy od počátku neplatná, podala žalobkyně dne 04. 08. 2025 návrh na změnu žaloby, jelikož v důsledku absolutní neplatnosti Dohody na základě, které žalovaný užíval prostor v I. NP má zřejmý dopad identifikace uplatňovaného nároku. Žalobkyně tak nadále požadovala místo části nezaplaceného nájemného úhradu části bezdůvodného obohacení. Změna žaloby byla soudem připuštěna usnesením ze dne 15. 08. 2025 č. j. -103. Žalovaný tak ke dni podání žaloby žalobkyni nadále dluží na nájemném a bezdůvodném obohacení dle faktury č. hodnota ode dne 19. 01. 2021 částku 33 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 15. 04. 2021 částku ve výši 43 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 15. 07. 2021 částku ve výši 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 15. 10. 2021 částku ve výši 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 15. 01. 2022 částku ve výši 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky, a dle faktury č. hodnota ode dne 15. 01. 2022 částku ve výši 87 000 s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 14. 04. 2022 částku ve výši 17 289,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 14. 04. 2022 částku ve výši 66 853,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 13. 07. 2022 částku ve výši 14 274,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 13. 07. 2022 částku ve výši 14 274,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 18. 07. 2022 částku ve výši 55 193,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 18. 10. 2022 částku ve výši 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 19. 10. 2022 částku ve výši 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 12. 01. 2023 částku ve výši 22 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 16. 01. 2023 částku ve výši 87 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 17. 04. 2023 částku ve výši 19 363,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky, dle faktury č. hodnota ode dne 17. 04. 2023 částku ve výši 74 871,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky. Žalovaný k výše uvedeným fakturám provedl jinou platbu dne 08. 06. 2021 ve výši 10 000 Kč, která byla započítána na fakturu č. hodnota. v určitých měsících let 2020–2021 žalobkyně poskytla žalovanému v souvislosti s pandemií Covid-19 slevu ve výši 50 % nájemného, proto v tomto období výše nájemného není stanovena dle Smlouvy.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a nárok v žalobě uplatněný neuznává ani z části. Učinil nesporným uzavření Smlouvy i Dodatku a Dohody. Setrval však na svém stanovisku, že se jedná o dvě nájemní smlouvy (Smlouva a Dohoda) ohledně předmětu nájmu na sobě zcela nezávislé. Tvrdil, že technický odbor Magistrátu města Karlovy Vary stanovil maximální výši ročního nájemného v I. NP ve výši 250 000 Kč v důsledku čehož bylo mezi účastníky sjednáno, že nájemné bude ze strany žalobkyně každoročně poníženo formou poskytnutí slevy ve výši 98 000 Kč. Žalovaný dne 14. 04. 2020 uplatnil vůči žalobkyni nárok na přiměřenou slevu z nájmů z důvodu užívání předmětu nájmu s obtížemi, které žalovaný specifikoval. Toto své podání doplnil dne 23. 06. 2020, a to tak, že požadoval slevu z nájmu ve výši 50 % z nájemného za prostor ve II. NP, tj. ve výši 3 750 Kč a ve výši 75 % z nájemného za prostor v I. NP, tj. ve výši 21 750 Kč, celkem 25 500 Kč měsíčně, a to za 6 měsíců, počínaje 10/2019 v celkové výši 153 000 Kč. Dopisem z října 2021 žalovaný vůči žalobkyni uplatnil slevu za další období roku 2020 (4/2020–12/2020, celý rok 2021) v celkové výši 535 500 Kč. Dle žalovaného mu vznikl nárok na slevu z nájemného rovněž za 1. pololetí 2022, tedy v době rekonstrukce jednotka ve výši 153 000 Kč. Celkem tedy nárok na slevu dle žalovaného činí 841 500 Kč. Dále žalovaný uplatnil za rok 2020 slevu z nájmu ve výši 100 %, jelikož předmět nájmu nemohl užívat ke své podnikatelské činnosti. Žalovaný z důvodu opatrnosti započetl jednostranně dne 21. 08. 2023 svoje pohledávky vůči pohledávkám žalobkyně, a to včetně pohledávky za nájemné ve výši 360 500 Kč a 466 846,95 Kč, které tak započtením, dle jeho názoru, zanikly. Podáním ze dne 29. 8. 2025 pak žalovaný specifikoval vůči žalobkyni svůj nárok na uplatněnou slevu z nájemného za období od 4. čtvrtletí 2019 do 4. čtvrtletí 2020, kdy řádně hradil nájemné v celé výši tj. nárok na vrácení nájemného odpovídající uplatněné slevě v celkové výši 5x 11.500,- Kč + 5x 65.625,- Kč, tj. v celkové výši 57.500, Kč a 328.125,- Kč, t.j celkem: 385.625,- Kč a dále nárok na slevu na nájemné pro vady i za období, kdy nájemné již žalobci nehradil, a to za období 1. až 4. čtvrtletí 2021 a 1. a 2. čtvrtletí roku 2022, kdy rekonstrukce kolonády byla částečně ukončena a Vřídlo bylo vráceno zpět, tj. nárok na slevu ve výši (6x 11.500,- Kč a 6x 65.625,- Kč t,j. 69.000,- Kč a 393.750,- Kč, tj. celkem: 459.375,- Kč. Tímto podáním tak po žalované požaduje slevu z nájemného ve výši 845.000 Kč, přičemž tuto částku namítá jako obranu vůči nárokům žalobkyně. Dále tímto podáním uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož pronajaté prostory měly vady, a to po dobu rekonstrukce jednotka a přemístění Vřídla vně budovy kolonády. Vadám prostoru ve II. NP odpovídá sleva na nájemném ve výši 50%. Vadám v I. NP pak sleva na „nájemném“ ve výši 75%. Žalovaný tvrdí, že za užívání I. NP uhradil za období 5/2016 až 12/2020 nájemné v celkové výši 1.595.000 Kč a Rozdíl ve výši bezdůvodných obohacení na stranách účastníků tak činí částku převyšující 1.000.000 Kč ve prospěch žalovaného. Dne 9. 6. 2025 pak vyzval žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4.031.000 Kč s příslušenstvím. Dne 18. 6. 2025 měl žalovaný započíst vzájemné pohledávky účastníků a vyzvat žalobkyni k vydání pohledávky převyšující pohledávku žalobkyně. Zároveň podáním ze dne 28. 9. 2025 částku 4.031.000 Kč s příslušenstvím uplatnil jako obranu vůči žalobkyni, a to do v výše žalované částky. Žalovaný dále vůči žalobkyni uplatnil škodu a újmu ve výši 5.413.127 Kč z titulu zadržení movitých věcí, které byla žalobkyně na základě rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 4. 2025 č. j. -259 povinna žalovanému vydat. Tato částka se skládá z částky 3.500.000 Kč představující hodnotu zadržovaného zboží, obchodní přirážku 85%, hrubou marži 46%, ušlý zisk 3.000.000 Kč, dále příslušenství představující úrok z prodlení a ztrátu z důvodu zadržení ryteckého a brusičského stroje za 2 roky v celkové částce 1.180.000 Kč. Opět tuto částku žalovaný uplatnil vůči žalobkyni jako žalobní obranu do žalo výše žalované částky.

5. Při ústním jednání konaném dne 8. 1. 2026 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že uznává právní základ sporu, tedy že neplatil nájemné, a přestože nesouhlasí s tím, že Dohoda je neplatná, tak jak bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod spisovou značkou , tak z tohoto rozsudku vychází. Opět zdůraznil, že předmět nájmu nebyl způsobilý k užívání, v důsledku toho měl nulový zisk, což mělo být zohledněno v rámci slevy na nájemném, a to i za období koronaviru, což se nestalo. Dále žalovaný zopakoval, že mu žalobkyně způsobila škodu ve smyslu ušlého výdělku ve výši několika milionů korun, a to s ohledem na to že mu zabavila zboží v ceně 3 až 5 mil. Kč. Domnívá se tak, že nároky žalovaného vůči žalobkyni i pohledávka žalobkyně zanikla v důsledku započtení. Při tomto ústním jednání byl soudem sdělen předběžný právní názor, že se soud bude nejdříve zabývat vznikem nároku žalobkyně na nájem a bezdůvodné obohacení a žalovaným vznesenou námitkou započtení, a v této souvislosti, s ohledem na pluralitu započítávaných pohledávek bude zkoumat určitost tohoto právního jednání a kvalitu započítávaných pohledávek ve smyslu , tedy zejména jistotu pohledávek, přičemž ohledně platnosti nájemních smluv bude vycházet z rozsudku zdejšího soudu č. j. , který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. -451. Žalovaný následně učinil nespornými veškerá tvrzení uvedená v žalobě. Nesporným účastníci učinili doručení všech faktur dokládajících výši nároku žalobkyně žalovanému.

6. Ze Smlouvy o najmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2004 bylo zjištěno že byla uzavřena mezi účastníky a jejím předmětem je přenechám hmm žalovanému do užívání nebytové prostory umístěné ve II. nadzemním podlaží nemovitosti budovy č. p. Anonymizováno vystavěné na pozemku p. č. hodnota zastavěná plocha v katastrálním území Anonymizováno, obec a okres Karlovy Vary (dále jen jednotka) za účelem prodejní galerie sklářských výrobků a výtvarného umění. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné bylo stanoveno ve výši 12.595 Kč bez DPH měsíčně.

7. Z Dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu nebytových prostor z 1 1 2004 bylo zjištěno že byla uzavřena mezi účastníky a jejím předmětem je přenechání do užívání nebytové prostory o výměře 30 m2 umístěné v II. nadzemním podlaží adresa, a to za nájemné ve výši 7500 Kč bez DPH za kalendářní měsíc.

8. Z Dohody související se Smlouvou o nájmu nebytových prostor do 1. 1. 2004 vyplývá, že se účastníci dohodli, že ode dne 18. 3. 2008 je nájemce, žalovaný, oprávněn zahájit provizorní prodej v příčné hale adresa AS nájemné za místo provizorního prodeje bude činit 29.000 Kč měsíčně.

9. Následujícími fakturami má soud za prokázané vyúčtování za užívání prostor v I. a II. NP. Fakturou č. hodnota na částku 43.500 Kč (na tuto fakturu byl proveden zápočet platby žalovaného ve výši 10.000 Kč ze dne 8. 6. 2021) na základě Dodatku se splatností 18. 1 2021 za 3. čtyřletí 2020, f. č. hodnota na částku 43.500 Kč za 1. čtvrtletí 2021 v se splatností 14. 4. 2021 na základě Dohody, f. č. hodnota na částku 87.000 Kč za 2. čtvrtletí 2021 se splatností 14. 7. 2021 na základě Dohody, f. č. hodnota na částku 87.000 Kč za 3. čtvrtletí roku 2021 se splatností 14. 10. 2021 na základě Dohody, f. č. hodnota na částku 22.500 Kč za 4. čtvrtletí roku 2021 se splatností 14. 1. 2022 na základě Smlouvy, f. č. hodnota na částku 43.500 Kč se splatností 18. 1. 2021 za 4. čtvrtletí roku 2021 na základě Dohody, f. č. hodnota na částku v 17.289,88 Kč za 1. čtvrtletí 2022 (II. NP) se splatností 14. 4. 2022, fakturou č. hodnota na částku 14.274,32 Kč za 2.čtvrtletí 2022 (II. NP) se splatností 13. 7. 2022, f. č. hodnota na částku 22.500 Kč za 3.čtvrtletí 2022 (II: NP) se splatností 19. 10. 2022, f. č. hodnota na částku 22.500 Kč za 4. čtvrtletí 2022 (II. NP) se splatností 12. 1. 2023, f. č. hodnota na částku 19.363,19 Kč za 1. čtvrtletí 2023 (II. NP) se splatností 17. 4. 2023, f. č. hodnota na částku 66.853,91 Kč za 1. čtvrtletí 2022 (I. NP) se splatností 14. 4. 2022, f. č. hodnota na částku 55.193,72 Kč za 2. čtvrtletí 2022 (I. NP) se splatností 18. 7. 2022, f. č. hodnota na částku 87.000 Kč za 3. čtvrtletí 2022 (I. NP) se splatností 18. 10. 2022, f. č. hodnota na částku 87.000 Kč za 4. čtvrtletí 2022 (I. NP) se splatností 15. 1. 2023, f. č. hodnota na částku 74.871,93 Kč za 1. čtvrtletí 2023 (I. NP) se splatností 17. 4. 2023.

10. Výzvou k úhradě ze dne 21. 6. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 444.643,79 Kč.

11. Z upomínek ze dne 21. 6. 2022 má soud za prokázané že žalobkyně upomínala žalovaného a zaplacení částky 84.143,79 Kč, a to na základě faktur číslo hodnota a číslo hodnota, dále o zaplacení částky 196.500 Kč na základě faktur číslo hodnota, číslo hodnota, číslo hodnota a částky 164.000 Kč na základě faktur číslo hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno.

12. Z výzvy k plnění ze dne 6. 3. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný byl upomínání o úhradu částky 806.843,90 Kč, a to ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl upomínání před podáním žaloby o úhradu částky 1.126.475,54 Kč, a to ve lhůtě do 15. 1. 2024. Přílohou předžalobní výzvy byl přehled neuhrazených faktur a vývoj úroků z prodlení.

13. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. – 359 ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. – 451 má soud za prokázané, že mezi účastníky uzavřená Dohoda související se Smlouvou o nájmu nebytových prostor z 1. 1. 2004 uzavřená v březnu 2008 je absolutně neplatná. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. -530 pak bylo dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu odmítnuto. Rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. ze dne 19. 11. 2025 o ústavní stížnosti stěžovatele jméno FO, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2025 č. j. -530, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. listopadu 2024 č. j. -451 a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. května 2024 č. j. -359, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Karlových Varech, jako účastníků řízení, a právnická osoba, sídlem adresa, jako vedlejší účastnice řízení, vyplývá, že Ústavní stížnost byla odmítnuta.

14. Zy označené jako „Zápočet vzájemných pohledávek“ ze dne 29. 8. 2023 vyplývá, že žalovaný na základě jeho přípisu ze dne 14. 4. 2020, kterým měl u žalobkyně uplatnit slevu z nájmu v celkové výši 153.000 Kč (50 % z nájemného prostor ve II. NP, tj. ve výši 3.750 Kč a 75% z nájemného za prostor v I. NP, tj. ve výši 21.750 Kč, celkem tedy 25.500 Kč měsíčně za 6 měsíců počínaje říjnem 2019). Dopisem z října 2021 pak měl uplatnil tento nárok za období duben až prosinec 2020 a rok 2021 v celkové výši 535.500 Kč a dále za první pololetí 2022 ve výši 153.000 Kč, celkem tedy 841.500 Kč, tuto částku započetl na pohledávku žalobkyně ve výši 837.346 Kč. Zy označené jako „Jednostranný zápočet vzájemných pohledávek“ ze dne 18. 6. 2025 vyplývá, že žalovaný jednostranně započítává svou pohledávku v celkové výši 4.031.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout na staraně žalobkyně tím, že žalovaný od 18. 3. 2008 do 30. 10. 2019 hradil nájemné ve výši 29.000 Kč na základě neplatné nájemní smlouvy z března 2008 a dále svou pohledávku ve výši 1.209.300 Kč, představující zákonný úrok z prodlení (15% p.a.) z částky 4.031.000 Kč od 19. 6. 2023 do 17. 6. 2025, celkem tedy 5.240.300 Kč oproti pohledávce žalobkyně. Zy označené jako „Jednostranný zápočet vzájemných pohledávek“ ze dne 28. 8. 2025 pak žalovaný vyčíslil celkovou škodu a újmu částkou 5.413.127 Kč (3,5 mil. Kč představující hodnotu zadržovaného zboží, obchodní přirážka 85%, hrubá marže 46%, tedy ušlý zisk ve výši 3 mil. Kč, dále úrok z prodlení 14,75% ročně z částky 3.250.000 Kč od 27. 6. 2024 do 27. 6. 2025 ve výši 480.688 Kč a z částky 6.500.000 Kč od 27. 6. 2025 do 27. 8. 2025 ve výši 132.439 Kč). Žalovaný dále vyčíslil ztrátu z důvodu zadržení ryteckého a brusičského stroje ve výši 900.000 Kč ročně, tj. celkem 1. 180.000 Kč. žalovaný vyzval žalobkyni k vydání částky 5.413.127 Kč a zároveň tuto částku započetl na pohledávku žalobkyně ve výši 1.494.173,93 Kč, jakož i vůči dalším pohledávkám z titulu dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení. Dále vyzval k uhrazení částky 3.918.951,07 Kč do 8. 9. 2025.

15. Za výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 9. 6. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce vyzýval žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 4.103.100 Kč, a to do 15. 6. 2025.

16. Vzhledem k tomu že si dílčí skutková zjištění vyplývající z provedených důkazů neodporují, soud na ně odkazuje jako na závěr o skutkovém stavu.

17. Soud pak další účastníky navržené důkazy neprováděl, když v souladu se sděleným předběžným právním názorem výše provedené důkazy považuje za dostačující pro rozhodnutí ve věci.

18. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. č. (dále jen „o. z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Podle odstavce 1 , , (dále jen „o. z.”) nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

20. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle odstavce 2 , , (dále jen „o. z.”) plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

22. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně se po žalovaném domáhá jednak úhrady dlužného nájemného za užívání prostor ve II. NP, a to na základě Smlouvy a Dodatku za období 3. čtvrtletí 2020, rok 2021 a první čtvrtletí 2023, jednak vydání bezdůvodného obohacení za užívání I.NP na základě Dohody za období 4. čtvrtletí 2021, celý rok 2022 a 1. čtvrtletí 2023. Na tato období žalobkyně vystavila žalovanému faktury specifikované v odstavci 10. Mezi účastníky bylo nesporné doručení těchto faktur žalovanému. Právní základ nároku žalobkyně je tak dán. Nadto žalovaný při ústním jednání tuto skutečnost uznal.

23. Soud se ztotožňuje s názorem žalobkyně, že v daném případě nemá na posouzení výše nároku žalobkyně vliv, zda se jedná o plnění na základě nájemní smlouvy či z titulu bezdůvodného obohacení, a to s odkazem na v odst. 22 citované ustanovení § 2999 odst. 2 o. z. žalovaný plnil, resp. měl plnit na základě Dohody v ní stanovené měsíční nájemné. Pokud tedy následně byla Dohoda soudem shledána neplatnou (viz. rozsudek zdejšího soudu č. j. –359 ve znění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. –451), měl žalovaný hradit za užívání prostor v I. NP úplatu odpovídající Dohodou sjednanému nájemnému. S žalobkyní lze souhlasit i v tom směru, že pokud by na Dohodu nedopadalo ust. § 2999 odst. 2 o. z., lze důvodně předpokládat, že výše bezdůvodného obohacení, jehož by se mohla žalobkyně vůči žalovanému v daném případě domáhat, by byla větší, než úplata dohodnutá účastníky v březnu 2008.

24. Jak již soud avizoval ve svém předběžném právním názoru, který při ústním jednání dne 8. 1. 2026 sdělil účastníkům, s ohledem na pluralitu započítávaných pohledávek zkoumal určitost tohoto právního jednání a kvalitu započítávaných pohledávek. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

25. Započtení představuje jeden z nejčastějších způsobů zániku závazků podle . V případě existence více pohledávek, které mají být započteny vůči jiné pohledávce, pak tato pluralita pohledávek klade zvýšené nároky na určitost, srozumitelnost a likviditu kompenzačního úkonu. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR musí být při započtení více vzájemných pohledávek z projevu vůle jasně a jednoznačně zřejmé, které konkrétní pohledávky, případně, které jejich části, se započítávají a mají tím zaniknout. Pokud kompenzační projev neobsahuje určité a srozumitelné určení započítávaných pohledávek, jde o právní jednání neurčité a tedy zdánlivé ( o. z) a k takovému jednání se nepřihlíží (k tomu srovnej např. Rozsudek NS ČR sp. zn. ). Je nepřípustné, aby strana, která učinila projev směřující k započtení, pouze obecně uvedla, že své pohledávky započítává na pohledávky druhé strany. Pokud strana započítává různé pohledávky vzniklé v odlišných časových obdobích, tak jako je tomu v daném případě, pak i v takových případech platí, že každý kompenzační úkon musí být určitý a transparentní, zápočet musí přesně vymezit časové období a výši započítávané pohledávky (viz. usnesení NS sp. zn. ). Je potřeba individualizovat každou započítáváno pohledávku, zejména tehdy, když více pohledávek přesahuje výši pohledávky pasivní. Bez jednoznačného určení, které pohledávky, v jaké částce se započítávají, je zápočet neplatný nebo zdánlivý (viz. např. rozsudek NS sp. zn. ). Žalovaný provedl kompenzační úkon celkem třikrát, a to dopisy 29. 8. 2023, 18. 6. 2025 a 28. 8. 2025 (viz. odst. 15). V každém z těchto dopisů však specifikoval, respektive vyčíslil, svou tvrzenou pohledávku vůči žalobkyni jinou částkou. Výslednou částku jako celek pak následně opakovaně započítával na pohledávku žalobkyně. V dopise ze dne 28. 8. 2025 pak žalovaný jednak vyzval žalobkyni k vydání částky 5.413.127 Kč, zároveň tuto částku započetl na pohledávku žalobkyně ve výši 1.494.173,93 Kč a na další, blíže nespecifikované pohledávky, z titulu dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení, jednak žalobkyni vyzval k uhrazení částky 3.918.951,07 Kč do 8. 9. 2025. Není tak zřejmé, čeho skutečně se žalovaný domáhal. Jak již bylo výše uvedeno absolutním základem je určitost projevu vůle. Započtení více pohledávek je tak platné pouze tehdy, když je jasně určeno, které pohledávky, v jaké výši a oproti které pohledávce se započítávají. Ani jedna z uvedených podmínek nebyla v případě kompenzačních úkonů žalovaného splněna. Žalovaný započítává opakovaně na pohledávku žalobkyně, přičemž své pohledávky ani pohledávky, na které započítává nikterak neidentifikuje. Zároveň však žádá vydání těchto částek z titulu náhrady škody či bezdůvodného obohacení. Takové jednání je nicotné a není s ním spojen žádný právní účinek. K zániku pohledávek žalobkyně za žalovaným jednostranným započtením ze strany žalovaného tak nedošlo.

26. Nad rámec výše uvedeného pak soud dodává, že v případě žalovaným tvrzených pohledávek, které započítával není naplněna oni podmínka likvidity pohledávky, tak jak je specifikována v ustanovení §1987 o. z. Nejistá nebo neurčitá pohledávka nemůže být jednostranně započtena. Za nejistou či neurčitou je považována pohledávka, která je sporná co do základu, nebo co do výše a její uplatnění formou zápočtu vede ke sporům o její existenci či výši. V takovém případě je provedený zápočet relativně neplatný. V daném případě žalovaný své tvrzené pohledávky sice vyčísluje, jednotlivá vyčíslení se však odlišují svou výší a žalovaný své úvahy, které ho k jeho závěrům vedly žádným způsobem nedokládá. Lze tedy uzavřít, že se jedná o pohledávky, které ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. nejsou způsobilé k započtení.

27. S ohledem na výše uvedený závěr, se soud dalšími námitkami žalovaného již nezabýval a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který byl přiznán v souvislosti se splatností jednotlivých faktur.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45.268 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 41.368 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3.900 Kč představující 300 Kč za každý z třinácti úkonů 2x výzva k plnění, 8 x písemné podání ve věci, 1 x příprava účasti na jednání soudu, 2 x účast na jednání soudu dne 8. 1. 2026 a 16. 1. 2026 za každé dvě započaté hodiny) dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.