Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Co 143/2026-46

rozsudek

jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Romana Flanderky a soudců Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Jana Věženského ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 13 947,34 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. -24 ze dne 19. 3. 2026

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu o zaplacení částky 13 947,34 Kč s příslušenstvím a výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky na základě tvrzení, že její předchůdkyně - právnická osoba., IČO IČO, s žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa, přičemž tyto služby za období od 6. 1. 2023 do 12. 5. 2023 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou č. hodnota s nedoplatkem 13 947,34 Kč, splatným ke dni 1. 6. 2023. Tento nedoplatek učinila žalobkyně předmětem žaloby, když pohledávku nabyla od své předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek.

3. Okresní soud posoudil právní vztah mezi účastníky, založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, dle obecných ustanovení o kupní smlouvě obsažených v a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), a dle , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Okresní soud uzavřel, že žalobkyně, aby byla v řízení úspěšná, musela by prokázat nejen uzavření smlouvy na dodávku elektřiny, ale i to, že žalované byla tato dodávka řádně vyúčtována, tj. že se vyúčtování se všemi jeho náležitostmi stanovenými , o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, dostalo do dispozice žalované. Okresní soud poukázal na to, že pro dodávky elektřiny je typické, že není předem známa částka, kterou bude zákazník povinen uhradit. Teprve až ze samotného vyúčtování se zákazník dozvídá nejen výši nedoplatku, ale i údaje, na jejichž základě byla tato výše stanovena, a dle nich si ověřuje správnost vyúčtování. Základní podmínkou splatnosti vyúčtování tak je skutečnost, že s řádně provedeným vyúčtováním byl zákazník seznámen, resp. že se vyúčtování dostalo do jeho dispozice a on měl možnost se s ním seznámit. V daném případě bylo ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny sjednáno doručování vyúčtování na e-mailovou adresu e-mail. Splatnost vyúčtování tak může nastat doručením na uvedenou e-mailovou adresu a je pak na žalované, aby si e-mailovou zprávu přečetla. Případně může nastat jeho skutečným doručením. Skutečnost, že by byla žalovaná s vyúčtováním seznámena, resp. že by se dostalo do dispozice žalované, v daném případě však žalobkyně neprokázala, tato skutečnost neplyne ani z interních záznamů. Nebyla tak prokázána existence splatné pohledávky. Okresní soud byl připraven při jednání žalobkyni podle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), poučit k doplnění tvrzení a označení důkazů, žalobkyně se však k jednání nedostavila, čímž znemožnila, aby jí bylo dané poučení poskytnuto. Z uvedených důvodů okresní soud žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu ustanovení se zohledněním skutečnosti, že plně úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly.

4. Proti uvedenému rozsudku se včas odvolala žalobkyně, která navrhuje jeho změnu tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno, případně jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Uvádí, že právní jednání vůči nepřítomné osobě podle o. z. působí od okamžiku, kdy se dostane do její dispoziční sféry, v rozporu s tím však okresní soud požadoval prokázání faktického doručení vyúčtování. Ani z právní úpravy neplyne, že by podmínkou splatnosti vyúčtování bylo jeho faktické převzetí. Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny bylo sjednáno doručování na e-mailovou adresu žalované, okamžikem doručení do e-mailové schránky tak má adresát možnost se obsahem vyúčtování seznámit, a pokud tak neučiní, jde to k jeho tíži. Z interních záznamů právní předchůdkyně žalobkyně je zřejmý proces vystavení a odeslání vyúčtování. Za nepřiměřeně restriktivní považuje žalobkyně závěr okresního soudu, že z těchto záznamů nelze zjistit, co bylo odesláno, komu a zda se zásilka dostala do dispozice žalované. V rámci hromadné správy zákaznických vztahů je interní evidence běžným způsobem dokumentace odesílání vyúčtování. Neúčast žalobkyně u jednání pak nemůže vést k tomu, že soud nebude hodnotit obsah a souvislost předložených důkazů.

5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i předcházející řízení před okresním soudem, učinil tak dle bez nařízení jednání, neboť účastníci tímto postupem souhlasili (žalobkyně výslovně, žalovaná za použití ve spojení s ). Dospěl přitom k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

7. Okresní soud správně zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba. a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota do odběrného místa adresa a že ve smlouvě je uvedena kontaktní adresa pro zaslání vyúčtování e-mailová adresa e-mail. Dodávky elektřiny do uvedeného odběrného místa za období od 6. 1. 2023 do 12. 5. 2023 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně fakturou č. hodnota.

8. Pokud jde o doručení vyúčtování žalované, v žalobě ničeho žalobkyně neuváděla. K výzvě soudu doplnila, že z plyne povinnost vyúčtování zákazníkovi poskytnout, tedy odeslat, předat či zpřístupnit. Není však již nutné dokazovat, že se žalovaná s vyúčtováním fakticky seznámila. Žalovaná měla možnost se s vyúčtováním seznámit prostřednictvím webového rozhraní. Zároveň žalobkyně předložila interní záznamy (částečné snímky obrazovky).

9. Po právní stránce okresní soud věc posoudil správně dle ustanovení a násl. o. z. o kupní smlouvě a dle . Závazkový vztah založený smlouvou o dodávce energií (elektřiny a plynu), která je svou podstatou smlouvou kupní ve smyslu a násl. o. z., je regulován nejen obsahem vlastní smlouvy a obecnými předpisy (tj. zejména ), ale i předpisy speciálními, zejména , kde je upravena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (). pak v zmocnil Energetický regulační úřad k vydání předpisu upravujícího rozsah a náležitosti vyúčtování mj. i dodávek elektřiny a plynu. Tím je vyhláška uvedeného úřadu č. , o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, jež stanoví náležitosti, které vyúčtování dodávek elektřiny a plynu musí obsahovat.

10. Pokud žalobkyně poukazovala na to, že v a 13 ukládá držiteli licence povinnost zákazníkovi poskytnout, čímž se rozumí vyhotovení a odeslání, předání či zpřístupnění vyúčtování, odvolací soud uvádí, že toto ustanovení, definující pojem poskytnutí vyúčtování, bylo do zakotveno novelou účinnou od 1. 1. 2024, tedy se na předmětné vyúčtování nevztahuje. Zejména však neupravuje ani splatnost pohledávky.

11. Správně vyšel okresní soud z toho, že doručení vyúčtování je předpokladem splatnosti nároku dodavatele energií na cenu vůči zákazníkovi, a že splatnost nedoplatku nemůže nastat dříve, než byla žalovanému objektivně dána možnost seznámit se s příslušným vyúčtováním. Ohledně formálních a obsahových požadavků na vyúčtování, má-li být způsobilé přivodit splatnost nedoplatku, okresní soud správně uvedl, že tyto byly v době, za kterou v daném případě byla vyúčtována dodávka elektřiny, upraveny právě Pouze vyúčtování splňující náležitosti stanovené touto vyhláškou lze pak považovat za způsobilé vyvolat zamýšlený právní následek, tj. založit povinnost žalovaného k zaplacení nedoplatku.

12. Jestliže tedy vyúčtování dodávky energií musí obsahovat speciálním zákonem, resp. podzákonným předpisem (), předepsané náležitosti, pak je třeba dovodit, že teprve provedení řádného vyúčtování je podmínkou splatnosti ceny za dodanou elektřinu. Vyúčtování je přitom řádně provedeno teprve tehdy, jestliže jeho vyhotovení obsahuje všechny zákonné náležitosti, je v něm uvedena výsledná cena dodávky energií ve správné výši a odběratel je s ním seznámen. Vyúčtování postrádající některou ze zákonných náležitostí, stejně tak i vyúčtování, s nímž se odběratel neměl možnost seznámit, pak nemůže být způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku z něj vyplývajícího (k tomu srovnej obdobně ohledně vyúčtování služeb např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 24. 6. 2019).

13. Doručením vyúčtování přitom není pouze jeho faktické převzetí ani skutečné seznámení se s vyúčtováním, nýbrž i jeho dojití do dispoziční sféry zákazníka tak, aby měl objektivní možnost se s ním seznámit. Správně v tomto směru okresní soud uvedl, že pokud tuto povinnost žalobkyně splní, je již pouze na žalované, aby se s vyúčtováním, které ji bylo doručeno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě, seznámila, a pokud tak neučiní, jde tato skutečnost k její tíži.

14. Ze samotné faktury její doručení žalované nevyplývá. Pokud jde o interní záznamy předložené žalobkyní, zcela správně okresní soud poukázal na to, že z nich neplyne, co konkrétně, komu a jakým způsobem bylo odesláno, když tyto snímky nezachycují osobu adresáta ani jeho konkrétní e-mailovou adresu, neplyne z nich ani souvislost s předmětným vyúčtováním. Také, jak správně uzavřel okresní soud, z nich neplyne ani výsledek doručovacího procesu.

15. S ohledem na stanovené náležitosti vyúčtování nestačí k zesplatnění nedoplatku z vyúčtování dodávky energií prostá výzva k zaplacení dluhu obsahující jen jeho výši. Proto ani předžalobní výzva ani žaloba, které neobsahují zákonné náležitosti řádného vyúčtování, splatnost nedoplatku nemohly přivodit. Z toho důvodu se okresní soud důvodně zabýval prioritně doručením faktury s vyúčtováním, toto však prokázáno nebylo. Ani (nevyužitá) možnost seznámit se s vyúčtováním prostřednictvím webového rozhraní či mobilní aplikace neznamená, že se vyúčtování dostalo do dispozice žalované.

16. Nemohla být přitom žalobkyně, jak správně uvedl okresní soud, poučena o tom, že tuto rozhodnou skutečnost, tj. doručení vyúčtování do sféry dispozice žalované, neprokazuje, neboť k jednání se žalobkyně nedostavila.

17. Platí zároveň, že povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou v civilním sporném řízení primárně povinnostmi účastníka, nikoliv soudu (, ), přičemž poučovací povinnost soudu podle tuto odpovědnost účastníků nenahrazuje, nýbrž toliko procesně koriguje situace, kdy se v řízení ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo nenavrhl důkazy potřebné k prokázání svých sporných tvrzení. Již ze samotného znění a 3 plyne, že tuto poučovací povinnost soud plní při jednání, popř. při přípravném jednání konaném dle , zatímco při jiném úkonu soud toto poučení neposkytuje (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. ). Nelze tedy dovodit obecnou povinnost soudu vyzývat účastníka ještě před nařízeným jednáním písemně jen proto, že se soudu již z obsahu spisu jeví dosavadní skutková tvrzení či důkazní návrhy jako nedostatečné (jinak je tomu pouze v případě neprojednatelnosti žaloby, u které se předpokládá postup podle ). Byla-li žalobkyně k jednání řádně předvolána a byly-li splněny podmínky pro projednání věci v její nepřítomnosti podle , nemohla její neúčast založit soudu povinnost nahradit zákonem předvídané poučení při jednání jiným způsobem. Zvolila-li žalobkyně procesní postup, při němž se jednání neúčastnila, nesla současně procesní riziko, že soud věc projedná a rozhodne na podkladě dosavadních tvrzení a navržených důkazů.

18. Je tedy správný závěr okresního soudu, že žalobkyně neprokázala, že by se vyúčtování, jehož zaplacení se žalobou domáhá, stalo splatným, a že žalobě z tohoto důvodu nelze vyhovět. Odvolací soud proto podle napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku II o nákladech řízení, opírajícího se o ustanovení

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a Žalovaná, která by měla právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, žádné náklady nevynaložila, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ). Dovolání rovněž nelze podat pouze v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Účastník může podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni ( ).