Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
35 C 261/2025-366
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
o určení vlastnického práva
takto:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, spoluvlastnického podílu o velkosti ideálních 13/25 na pozemku parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno a spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních 2/3 na pozemku parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno, vše v katastrálním území a obci adresa.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů v částce 33 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , spoluvlastnického podílu o velkosti ideálních 13/25 na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních 2/3 na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v katastrálním území a obci , adresa, .II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů v částce 33 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.
1. Žalobce se domáhal předmětného určení s tím, že dne 13. 2. 2022 s žalovanou uzavřel darovací smlouvu, na jejímž základě daroval žalované podíly na shora uvedených pozemcích, a to podíl o velikosti id ½ na pozemcích parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno a podíl id 1/25 na pozemcích Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno vše v katastrálním území a obci adresa (dále jen „dar“). Žalobce dopisem ze dne 20. 3. 2024 a dopisem ze dne 8. 5. 2024 odstoupil od smlouvy pro nevděk žalované a vyzval ji k vrácení daru, čímž se stal vlastníkem a spoluvlastníkem předmětných nemovitostí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
2. Žalobce spatřuje nevděk žalované v jejím komplexním jednání po rozpadu jejich společné domácnosti, které se projevilo v jejím fyzickém útoku proti žalobci 28. 8. 2023, následně podáním nedůvodného trestního oznámení pro údajné ublížení na zdraví a omezení osobní svobody žalované, které vyústilo v jeho trestní stíhání a následně bylo postoupeno do přestupkového řízení, jež skončilo nepravomocným zastavením stíhání, neb se skutek nepodařilo prokázat. Dále mu způsobuje újmu tím, že jej naprosto nerespektuje jako otce společných dětí a nerespektuje rozhodnutí soudu ohledně jeho styku s nimi (zejména s nezletilou Anonymizováno). Žalovaná dále žalobce obvinila ze sexuálního zneužívání nezletilé a z napadení žalované a její matky. Žalovaná uzavřela smlouvu, na jejímž základě se zavázala převést dar na třetí osoby za zjevně nevýhodných podmínek, čímž zmařila nabytí nemovitostí dětmi účastníků a zhodnocení jejich majetku. Žalovaná tímto systematickým postupem docílila situace, kdy se žalobce od Vánoc 2023 neviděl se svojí dcerou, čímž jej poškodila na jeho právech.
3. Žalovaná navrhla úplné zamítnutí žaloby. Ztotožnila se zcela se skutkovými tvrzeními žalobce, pokud jde o vznik jejího vlastnického práva a pokud jde o odvolání daru, nesouhlasila však s tvrzenými důvody.
4. Žalovaná potvrdila fyzický kontakt účastníků dne 28. 8. 2023, ale popřela, že by žalobce napadla. Byl to naopak on, který ji napadl, čímž jí způsobil mnohačetné hematomy po celém těle. V reakci na tento incident podaly obě strany trestní oznámení, avšak zatímco žalobcovo oznámení bylo založeno, její trestní oznámení bylo projednáno a následně trestní soud postoupil věc k projednání přestupkovému orgánu. Kdyby soud vyhodnotil trestní oznámení jako nedůvodné, byl by žalobce zproštěn obžaloby. Odmítala dále, že by bránila žalobci ve styku s dětmi. Jeho styk s nezletilým Anonymizováno normálně probíhá, toliko v okamžiku, kdy byl nezletilý nemocen, nebyl otci předán. Jinak tomu je u nezletilé Anonymizováno, která však žalobce dlouhodobě odmítá, neboť žalobce je dominantní a vůči nezletilé se projevuje nevhodným způsobem. Byl to proto primárně žalobce, který způsobil odmítání nezletilé, nikoliv žalovaná. Ta se naopak snaží nezletilou na styky připravovat, a to i za pomoci terapie. Pokud jde o tvrzené obvinění žalobce ze zneužívání nezletilé, tak toto žalovaná odmítá. Žalovaná se od dcery dozvěděla, že se s ní žalobce mazlil, když byl od pasu dolů nahý. Takové jednání vyhodnotila jako nevhodné a s ohledem na to nechala po doporučení orgánu sociálně právní ochrany dětí v adresa (dále jen „OSPOD“) nezletilou diagnostikovat v dětském krizovém centru s tím, že další postup bude řešit až po výsledku této diagnostiky. Žalovaná vůči žalobci nepodala žádné trestní oznámení, a to přes skutečnost, že jí tento postup doporučoval OSPOD. Ten však na žalobce trestní oznámení podal. Pokud jde o incident ze dne 7. 1. 2024 tak žalobce ji a její matku vystrkoval z domu, když přišly pro syna Anonymizováno, žalovanou odstrčil od okna a její matce přibouchl nohu do dveří. Nakonec namítala, že předmětné nemovitosti se rozhodla prodat, když jsou vztahy mezi účastníky takto špatné.
5. Po provedeném dokazování je nepochybné, že žalovaná je spoluvlastnicí podílů na pozemcích, které byly předmětem daru. Žalobce je spoluvlastníkem dalších podílů na předmětných pozemcích, přičemž součet velikosti podílů účastníků odpovídá žalobnímu petitu (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Žalovaná tohoto vlastnického práva nabyla od žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 13. 2. 2022 (prokázáno darovací smlouvou). Žalobce odvolal tento dar pro nevděk dopisy ze dne 20. 3. 2024 a 8. 5. 2024 a vyzval žalovanou k vrácení daru (prokázáno těmito dopisy).
6. Dopisem ze dne 20. 3. 2024 odstoupil žalobce pro nevděk žalované, který spočíval ve fyzickém napadení žalobce, podáním nedůvodného trestního oznámení a nerespektování jeho otcovských práv, když mu žalovaná brání ve styku s dětmi (prokázáno tímto dopisem).
7. Dopisem ze dne 8. 5. 2024 tyto důvody blíže specifikoval, když žalovaná brání jakémukoliv kontaktu zejména s nezletilou Anonymizováno, nezletilé nejen, že nemotivuje ke styku, ale naopak je ovlivňuje proti němu. Ve vztahu s nezletilou se snažila znemožnit jeho kontakt na základě zcela vykonstruovaného podezření ze sexuálního zneužívání. Cílem žalované tak není ochrana zájmu nezletilých dětí, ale poškození žalobce a jeho dobrého jména (prokázáno tímto dopisem).
8. Soud se zaobíral jednotlivými důvody pro odvolání daru pro nevděk a dospěl k následujícím skutkovým závěrům
9. Dne 28. 8. 2023 v podvečerních hodinách v provozovně žalobcovy společnosti proběhla mezi účastníky plánovaná schůzka ohledně vypořádání společného života. Žalovaná se na předem domluvenou schůzku dostavila, následně uvnitř nedošlo k dohodě a žalovaná místo opustila. Po přibližně půl hodině se na místo vrátila a žalobce ji do provozovny vpustil. V provozovně došlo mezi účastníky k potyčce, jež skončila příjezdem otčíma žalované a jejím opuštěním prostor. Žalovaná následně ještě téhož dne dojela na služebnu Policie České republiky, kde podala trestní oznámení (prokázáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne datum, č. j. spisová značka, protokoly z hlavního líčení, úředními záznamy o podání vysvětlení, výpovědí otčíma žalované a kamerovými záznamy).
10. Soud následně při dokazování skutkového děje o průběhu incidentu vyšel z výpovědí účastníků, které učinili před orgány činnými v trestním řízení.
11. Žalovaná předmětný incident vylíčila tak, že přistoupila k igelitové tašce, v níž byla krabice s investičními zlatými mincemi a s dokumenty. Z nich vytáhla kupní smlouvu, načež k ní přišel žalobce, který jí nechtěl nic vydat, začali se přetahovat s tím, že jí žalobce sděloval, že nic odtamtud neodnese a neodejde, dokud mu nevydá dokumenty, které si vzala. Následně ji svalil na zem a držel, aby mu vydala listiny, a proto jí bránil v odchodu. Celý incident trval do příchodu jejího otčíma (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 28. 8. 2023). Tuto svou výpověď doplnila dne 30. 8. 2023, tak, že konflikt o dokumenty trval mnoho minut, načež se žalobce zmocnil její kabelky a koukl do ní. Při tom jí vypadly dokumenty, po nichž se žalobce ohnal, a následně se je snažil získat spolu s dalšími dokumenty. Při tomto střetu ji srazil na zem, kde ji držel a prohledával. Žalovaná při této výpovědi opakovaně uváděla, že žalobce chtěl papíry držel ji, aby mu je vydala. Po příchodu otčíma ji pustil a následně otevřela dveře na fotobuňku a odešla (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne 30. 8. 2023). Žalovaná vypovídala v zásadě totožně i při hlavním líčení dne 14. 2. 2025 (prokázáno protokolem o hlavním líčení).
12. Žalobce předmětný incident vylíčil ve svém trestním oznámení na žalovanou ze dne 6. 9. 2023, v němž popisoval konflikt účastníků o papíry tak, že žalovaná se zvedla ze židle, narazila do něj ramenem. Následně chtěl spor ukončit, takže žalovanou chytil za pas a snažil se ji dostat z budovy pryč za pomoci fyzického vytlačení. Ona naopak byla agresivní. Sám uvedl, že oba opakovaně spadli na zem a opakovaně se tahali o papíry. Připustil též, že ze země zvedl její kabelku, kterou hodil na regál (prokázáno jeho oznámením ze dne 6. 9. 2023). Obdobně pak žalobce vypovídal při hlavním líčení konaném dne 14. 2. 2025. Popisoval opakované střety mezi ním a žalovanou o papíry, přičemž se ji snažil dostat z prodejny, což se mu na chvíli podařilo. Než se mu povedlo zajistit dveře, vrátila se do prodejny a on nastavoval dveře. Připustil, že celý incident byl dlouhý, že ji držel za boky, chytal ruce a držel její kabelku i proto, že by v ní něco mohlo být. Pokud byli na zemi, tak to způsobil jejich pád. Popřel, že by ji jakkoliv zaklekl nebo bral do kravaty (prokázáno protokolem o hlavním líčení).
13. Z kamerového záznamu bezpečnostní kamery na protější budově je zřejmé, že 2 blíže nezjištěné osoby se pohybují z žalobcovy provozovny směrem k autu. Jedna tam přenáší druhou. Následně se obě osoby přetahují u vozu až se jedna rozběhne ke dveřím a druhá běží za ní (prokázáno tímto záznamem).
14. Ve věci soud vyslechl svědka (otčíma žalované), který vypověděl, že incidentu nebyl přítomen. Toliko věděl, že žalovaná jede k žalobci a když se dlouho nevracela a ani se jí nemohl dovolat, vyrazil za ní osobně. Na místě stálo její auto, ale nikdo neotvíral. Po opakovaném bouchání se objevila žalovaná, která došla k ovládání posuvných dveří, chvilku s ním manipulovala a dveře se následně otevřely. Tam mu řekla, co se jí stalo. Následně jeli rovnou na policii, kde byl přítomen její výpovědi. S žalobcem ten den nemluvil.
15. Žalobce se po incidentu nechal ošetřit lékařem, který konstatoval objektivní bolest hlavy po poklepu a bolestivý hrudník vpravo. Na zádech a levé ruce měl stopy po škrábání (prokázáno lékařskou zprávou).
16. Žalovaná si z incidentu odnesla mnohačetné hematomy na končetinách, hrudníku a v oblasti pánve. Dále trpěla psychickými potížemi (prokázáno fotografiemi a lékařskými zprávami), byť ty se nerozšířily do posttraumatické stresové poruchy (prokázáno znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem).
17. Soud za této důkazní situace poučil žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhl důkazy k prokázání svého tvrzení, že jej žalovaná napadla. Žalobce na toto poučení nenavrhl žádné nové důkazy.
18. Žalovaná dne 28. 8. 2023 podala na žalobce trestní oznámení, které doplnila dne 30. 8. 2023. V něm vylíčila spor o dokumenty, které ona měla podle žalobce vzít a jež on chtěl vydat. Poté jí fyzicky bránil v odchodu a držel jí na zemi, dokud mu ty dokumenty nevydá (prokázáno těmito úředními záznamy).
19. Na základě tohoto trestního oznámení bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání, jež vedlo k odebrání jeho zbraně (prokázáno usnesením právnická osoba ze dne 20. 5. 2024, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno). Poté statní zastupitelství podalo obžalobu pro trestné činy omezování osobní svobody a ublížení na zdraví, přičemž toto stíhání bylo soudem po provedeném dokazování postoupeno do přestupkového řízení. Soud naznal, že z provedeného dokazování se jeví jako nepravděpodobné, že by byla pravdivá verze žalované, že by jí žalobce bránil v opuštění provozovny, když dle kamerového záznamu se ji pokoušel vyhodit. Naopak však soud uzavřel, že nelze bezpečně vyloučit, že žalovaný užil vůči žalované nepřiměřené síly (prokázáno usnesením Okresního soudu adresa-východ ze dne 18. 3. 2025, č. j. spisová značka). Přestupkový orgán pak rozhodl, že se řízení zastavuje, když není možné uzavřít, že se skutek stal. Rozhodnutí není dosud pravomocné (prokázáno rozhodnutím adresa ze dne 3. 12. 2025, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-č. účtu-Anonymizováno).
20. Navrhovatelka se též domáhala ochrany proti domácímu násilí, avšak tomuto návrhu nebylo nikterak vyhověno pro nesplnění podmínek pro jeho nařízení (prokázáno usnesením Okresního soudu adresa-východ ze dne 12. 9. 2023, č. j. 35 právnická osoba/Anonymizováno-Anonymizováno, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno. spisová značka
21. Usnesením ze dne 22. 3. 2024, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Krajského soudu ze dne 21. 5. 2024, č. j. spisová značka, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl žalobci stanoven styk s nezletilými dětmi (prokázáno těmito usneseními).
22. Žalobce se domáhal výkonu tohoto usnesení podáními ze dne 10. 5. 2024 a 2. 6. 2025, z nichž je nepochybné, že s výjimkou května 2024 probíhal styk s nezletilým Anonymizováno, avšak styk s nezletilou Anonymizováno neprobíhal od Vánoc 2023.
23. Dle lékařských zpráv ze dne 30. 4. 2024 a 7. 5. 2024 bylo prokázáno, že nezletilý Anonymizováno v té době trpěl onemocněním dýchacích cest.
24. Usnesením ze dne 10. 1. 2025, sp. zn. spisová značka, vyzval soud žalovanou, aby plnila předběžné opatření a umožnila otci styk s oběma dětmi. Z odůvodnění daného usnesení se podává, že ve vztahu k nezletilému Anonymizováno nedošlo ke styku ze zdravotních důvodů v květnu 2024, u nezletilé Anonymizováno je hlubší problém, kdy nezletilá se s otcem stýkat nechce (prokázáno tímto usnesením).
25. Rozsudkem ze dne 24. 8. 2025, č. j. spisová značka, bylo prokázáno, že nezletilý Anonymizováno byl svěřen do střídavé péče obou rodičů, nezletilá AnonymizovánoAnonymizovánobyla svěřena do péče matky a otci byl stanoven styk telefonický a v rozsahu 1 nedělního odpoledne za 14 dní (prokázáno tímto rozsudkem). Tento rozsudek byl změněn rozsudkem Krajského soudu v Praze tak, že styk žalobce s nezletilou byl omezen na 1 neděli v měsíci. Písemného vyhotovení však dosud nebylo vyhotoveno (prokázáno shodným tvrzením účastníků).
26. Ze znalecké posudku z oboru klinické psychologie znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, bylo prokázáno, že nezletilá má s žalobcem problematický vztah. Ten je negativně ovlivněn žalobcovou charakteristikou, když ten je dominantní, málo empatický a používá „tlustá slova“, a negativním postojem žalované, který nezletilá přebírá. Toto přebírání postoje žalované není explicitním ovlivňováním, ale může trvale narušit vztah nezletilé s žalobcem (prokázáno znaleckým posudkem). Znalec následně při své výpovědi před opatrovnickým soudem doplnil, že toto narušení vztahu umocňuje i vyšetření nezletilé pro podezření ze sexuálního zneužívání (prokázáno protokolem o jednání ze dne 31. 7. 2024).
27. Žalovaná dochází s oběma nezletilými dětmi na terapii (prokázáno zprávou terapeutického centra).
28. Soud provedl důkaz videonahrávkami nezletilé, z nichž je nepochybné, že nezletilá má hysterický záchvat v okamžiku, kdy je přítomen žalobce u školy nebo jí chce přinést dárek k narozeninám. Žalovaná se při tom snaží nezletilou uklidnit (prokázáno videonahrávkami).
29. Žalovaná se dne 15. 2. 2024 obrátila na dětské krizové centrum s podezřením na sexuální zneužívání nezletilé Anonymizováno. To stejného dne kontaktovalo OSPOD, jež do té doby neměl informaci o takovém podezření (prokázáno záznamem OSPOD ze dne 16. 2. 2024), a proto si dne 26. 2. 2024 tuto skutečnost ověřil u žalované. Žalovaná sdělila, že do krizového centra přišla dne 15. 2. 2024. Bylo jí doporučeno, aby se obrátila na policii (prokázáno záznamem OSPOD ze dne 26. 2. 2024). OSPOD pak podezření ohlásil právnická osoba (prokázáno oznámením ze dne 27. 2. 2024).
30. Ze zprávy krizového centra pro OSPOD sepsané na základě žádosti ze dne 24. 4. 2024 se podává, že žalovaná přivedla nezletilou s tím, že ta měla o Vánocích 2023 s žalobcem konflikt, jejž blíže nespecifikovala, a dále popisovala, jak ji žalobce zalehl jen v triku a od pasu dolů byl nahý. Žalovaná proto předala věc centru z důvodu specifické diagnostiky na suspektní podezření na sexuální zneužívání. Nezletilá v rámci vyšetření potvrdila jak hádku, tak uvedený incident. Anonymizováno však nevykazuje známky sexuálního zneužívání. Ve vztahu k otci má smíšené pocity, kdy zároveň cítí negativní emoce a zároveň touží po jeho zájmu (prokázáno předmětnou zprávou).
31. Ze zprávy OSPOD ze dne 16. 1. 2024 bylo prokázáno, že nezletilá sdělila, že důvodem konfliktu byla vulgární slova žalobce a jeho matky ve vztahu k ní a bratrovi (prokázáno předmětnou zprávou).
32. Žalovaná o skutečnosti, že bude s nezletilou prostřednictvím krizového centra pracovat mluvila před soudem dne 6. 2. 2024 a dne 15. 2. 2024, důvod krizové intervence však nesdělila a hovořila toliko o psychoterapii (prokázáno protokolem o jiném soudním roku ze dne 6. 2. 2024 a protokolem o jednání ze dne 15. 2. 2024).
33. Dne 7. 1. 2024 při předání nezletilého Anonymizováno proběhl mezi žalobcem, žalovanou a její matkou incident, který projednával přestupkový orgán adresa. Žalobce byl podezřelý z napadení žalované formou vystrkování a přivření nohy matky žalované do dveří. Řízení bylo zastaveno pro neprokázání skutku, nicméně v jeho rámci své výpovědi připustil, že se obě zúčastněné pokoušel dostat ven a matce žalované nedopatřením přibouchl nohu (prokázáno oznámením o zahájení a usnesením města adresa ze dne 3. 7. 2025, č. j. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno).
34. Soud v dané věci zamítl další dokazování pro nadbytečnost, když s ohledem na jeho názor byly okolnosti prodeje předmětných nemovitostí a incidentu žalobce s kupujícími irelevantní. Soud též neprovedl výslech lékařů žalované, když její stav byl prokázán jejich zprávami. Soud ani neprovedl záznam o trestním oznámení o nepředání nezletilé, když mezi stranami nebylo sporu, že nezletilá žalobci nebyla předávána. Ze stejného důvodu soud neprovedl ani rozhodnutí odvolacího soudu ve věci péče o nezletilé. Pro nadbytečnost zamítl též výslechy třídní učitelky nezletilé a sociální pracovnice.
35. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti a následně uzavřel skutkový stav následovně:
36. Po provedeném dokazování je nepochybné, že žalovaná je spoluvlastnicí podílů na pozemcích, které byly předmětem daru. Žalobce je spoluvlastníkem dalších podílů na předmětných pozemcích, přičemž součet velikosti podílů účastníků odpovídá žalobnímu petitu. Žalovaná tohoto vlastnického práva nabyla od žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 13. 2. 2022. Žalobce odvolal tento dar pro nevděk dopisy ze dne 20. 3. 2024 a 8. 5. 2024 a vyzval žalovanou k vrácení daru.
37. adresa vymezil tak, že žalovaná je fyzicky napadla, podala na něj nedůvodné trestní oznámení a nerespektuje jeho otcovská práva, když mu brání ve styku s dětmi zejména s nezletilou Anonymizováno, nezletilé nemotivuje ke styku, ale naopak je ovlivňuje proti němu. Ve vztahu s nezletilou se mu snažila znemožnit kontakt na základě zcela vykonstruovaného podezření ze sexuálního zneužívání. Cílem žalované tak není ochrana zájmu nezletilých dětí, ale poškození žalobce a jeho dobrého jména.
38. Pokud jde o tvrzené napadení dne 28. 8. 2023 nelze z provedeného dokazování postavit skutek bezpečně na jisto. Je sice nepochybné, že v podvečerních hodinách v provozovně žalobcovy společnosti proběhla mezi účastníky plánovaná schůzka ohledně vypořádání společného soužití. Žalovaná se na předem domluvenou schůzku dostavila, následně uvnitř nedošlo k dohodě, a proto místo opustila. Po přibližně půl hodině se do provozovny vrátila a žalobce ji vpustil dovnitř. V provozovně došlo mezi účastníky k fyzické potyčce, avšak její průběh není možné bezpečně zmapovat.
39. Je nepochybné, že celá potyčka začala v okamžiku, kdy se žalovaná zvedla ze židle a pokusila se vzít tašku s dokumenty a investičními mincemi, která se v tu dobu nacházela na stole, a žalobce se jí v tom pokoušel slovně i fyzicky zabránit. Tomuto závěru odpovídají výpovědi obou zúčastněných, jak je učinili v rámci trestního řízení. Není z nich však možné uzavřít, zda žalovaná do žalobce narazila a pokud ano, tak zda tak učinila úmyslně. Z výpovědí účastníků v trestním řízení je opět nepochybné, že na místě oba skončili na zemi (a to i vícekrát), žalobce žalovanou držel (jak kolem pasu, tak za ruce) a žalovaná se tomu vehementně vzpínala. Tomu odpovídají i poranění obou účastníků, které soud zjistil z lékařských zpráv. Dále je nepochybné, že v průběhu děje se žalobce pokoušel fyzicky dostat žalovanou z prostor a dostal ji až k autu a následně oba vběhli dovnitř. Tomu odpovídala jeho výpověď a kamerové záznamy.
40. Z provedeného dokazování je možné též konstatovat, že předmětem tohoto střetu byly listiny, a to zejména ty, které žalovaná do budovy přinesla a žalobci předala. Tomu odpovídají opět výpovědi obou zúčastněných. Žalobce je při tom zjevně u žalované hledal, a to i v její kabelce. Sám ostatně při hlavním líčení připustil, že kabelka ležela na zemi, on se do ní podíval a následně ji odhodil, přičemž žalovaná toto potvrzovala.
41. Celý incident skončil příjezdem otčíma žalobkyně, který se dožadoval vstupu do budovy (toto shodně uvedli všichni zúčastnění), přičemž z výpovědi otčíma žalované je nepochybné, že dveře na fotobuňku byly v tu chvíli nastaveny na úplné uzavření. Pokud žalobce uváděl, že je nastavil na otevírání zevnitř, nelze než uzavřít, že se mohl ve stresové situaci splést.
42. Z provedeného dokazování však nelze uzavřít, kdo koho napadl (případně, zda vůbec některý z účastníků byl v pravém slova smyslu napaden) a zda žalobce v nějaké chvíli bránil žalované v odchodu. Je však nepochybné, že se žalobce dožadoval vydání listin, a to i fyzicky, žalovanou držel za ruce, že spolu skončili na zemi apod., avšak nelze uzavřít, jestli např. žalovaná byla sražena, nebo oba účastníci „jen“ upadli.
43. Soud s ohledem na důvod odvolání daru spočívající v napadení žalobce žalovanou a s ohledem na provedené důkazy jej poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby své tvrzení o napadení prokázal. Žalobce k tomu nepřednesl žádné nové důkazy, neunesl tak břemeno tvrzení a soud uzavřel, že tvrzení, že žalovaná napadla žalobce, nebylo prokázáno.
44. Soud tak uzavírá, že žalovaná žalobce dne 28. 8. 2023 nenapadla.
45. Žalovaná za tohoto skutkového děje viděla incident ze dne 28. 8. 2023 optikou svého subjektivního vnímání a vyhodnotila jej tak, že byla napadena a držena v předmětné provozovně. Tento závěr s ohledem na provedené dokazování je subjektivně racionální a žalovaná jej dlouhodobě vnímá, čemuž odpovídají lékařské zprávy, předložené posudky i její výpovědi. Za této situace podala na žalobce trestní oznámení, které je objektivně nepřesné (žalovaná za celou dobu řízení nezmínila, že ji žalobce na nějakou dobu dostal ven a nezmiňovala potyčku u auta), ale v mnoha rysech odpovídá skutkovému ději, jak se objektivně stal. Ve zbytku pak není možné zjistit, jak se skutkový děj objektivně stal, ale trestní oznámení odpovídá tomu, jak jej žalovaná subjektivně vnímala.
46. V důsledku tohoto trestního oznámení bylo zahájení žalobcovo trestního stíhání, policie mu odebrala zbraň a došlo proti němu k podání obžaloby. Toto trestní stíhání skončilo postoupením věci na přestupek a příslušný úřad následně (nepravomocně) řízení zastavil pro neprokázání skutkového děje. Je tak třeba uzavřít, že žalovaná podala trestní oznámení, které ani orgány činné v trestním řízení nepovažovaly za nedůvodné.
47. Soud za této situace uzavírá, že žalovaná podala trestní oznámení za účelem ochrany svých subjektivních zájmů, nikoliv jen s cílem uškodit žalobci.
48. Účastníci spolu mají 2 nezletilé děti, dceru Anonymizováno a syna Anonymizováno. Z provedeného dokazování je nepochybné, že 22. 3. 2024 opatrovnický soud nařídil předběžné opatření, kterým žalobci stanovil s oběma dětmi styk a žalované uložil děti k tomuto styku předávat. Dne 24. 8. 2025 pak soud svěřil nezletilou do péče žalované a žalobci stanovil styk, nezletilého pak svěřil do střídavé péče účastníků.
49. Z provedeného dokazování (zejména z návrhu na výkon rozhodnutí, usnesení soudu o výkonu rozhodnutí), ale i z tvrzení účastníků je nepochybné, že žalobci styk s nezletilým synem probíhá, byť v jeho souvislosti dochází k nějakým konfliktům. Minimálně v květnu 2024 došlo k nepředání dítěte, avšak v té době byl nezletilý objektivně nemocen (vizte jeho lékařské zprávy). Dalším zdokumentovaným incidentem je konflikt rodičů a matky žalované dne 7. 1. 2024 při předání syna (vize rozhodnutí městského úřadu adresa), avšak zde nešlo o nepředání syna žalobci. Je tak nepochybné, že žalovaná ve vztahu k synovi v principu dodržuje rozhodnutí opatrovnického soudu.
50. Jinak tomu je ve vztahu k nezletilé Elen. U ní došlo na Vánoce roku 2023 ke konfliktu, který nezletilá vnímala tak, že žalobce a jeho matka jsou na ni hrubí, užívají vůči ní hrubá slova (vizte její výpověď před OSPOD) a od té doby k žalobci nechce. Dle znaleckého zkoumání je při tom ovlivněna oběma rodiči, ve vztahu k žalobci jeho povahou a způsobem chování, ve vztahu k žalované přejímáním jejího extrémně negativního vztahu k žalobci. Z provedeného dokazování zejména z videonahrávek je nepochybné, že nezletilá má až hysterické záchvaty v okamžiku, kdy žalobce jen vidí. Žalovaná při tom s nezletilou dochází na psychoterapie. Nezletilá při tom vůči otci má pocity ambivalentní, když zároveň jeho pozornost nechce, ale zároveň by o něj stála. Sama není schopna tento rozpor zpracovat (vize znalecký posudek).
51. Soud za této situace uzavírá, že žalovaná ve vztahu k nezletilému synovi žalobce jako otce respektuje a nebrání mu v péči o něj, ve vztahu k nezletilé dceři mu nezletilou přes soudní rozhodnutí nepředává, avšak z důvodu domnělé ochrany zájmů nezletilé a její duševní pohody.
52. Dne 15. 2. 2024 se žalovaná obrátila na dětské krizové centrum, neboť jí nezletilá sdělila, že když byla pod peřinou v županu k ní žalobce přilehl. V tu dobu měl na sobě jen triko a od pasu dolů byl nahý. Za této situace požádala centrum o diagnostiku nezletilé, zda nebyla zneužita. Centrum toto podezření sdělilo OSPOD a ten následně podal podnět právnická osoba.
53. Žalovaná sama uvedla (a žalobce to nesporoval), že toto své podezření nesdělila ani policii, ani soudu (ostatně to vyplývá i z protokolů z té doby), ale sdělila jej nejprve OSPOD. Tvrzení o sdělení věci OSPOD však bylo vyvráceno záznamem OSPOD o telefonickém hovoru s krizovým centrem a s žalovanou, z nichž je nepochybné, že OSPOD se dozvěděl o podezření právě od centra a on to komunikoval s žalovanou.
54. Z provedeného dokazování je dále nepochybné, že krizové centrum provedlo diagnostiku stavu nezletilé, která při ní žalobcovo chování potvrdila, zjistilo se však, že se nejednalo o sexualizované chování. Krizové centrum toliko žalobci doporučilo, aby dodržoval hranice intimity nezletilé. V reakci na to byla věc policií odložena. Za této situace je nepochybné, že žalobce uspával nezletilou oblečen výlučně v triku, a takto oblečen vstupoval do intimní zóny nezletilé.
55. Soud tak uzavírá, že žalovaná poté, co se dozvěděla o chování žalobce vůči nezletilé, které mělo potenciálně sexuální podtext a které se skutečně odehrálo, aniž by o něm informovala trestní orgány nebo orgány opatrovnického řízení, nechala nezletilou diagnostikovat, zda se vůči ní někdo nedopustil pohlavního zneužívání. Její jednání bylo zcela zjevnou ochranou zájmů nezletilé, nikoliv poškození zájmů žalobce.
56. Nakonec soud uzavírá, že dne 7. 1. 2024 došlo k incidentu při předání syna Anonymizováno, kdy došlo ke konfliktu mezi žalobcem na straně jedné a žalovanou a její matkou na straně druhé, při níž žalobce minimálně přibouchl matce žalované nohu do dveří (sám toto před přestupkovým orgánem potvrdil). Žalovaná se v souvislosti s tím obrátila na přestupkový orgán, jež řízení zastavil, neb se nepodařilo skutek prokázat v takovém ději, aby bylo možné konstatovat, že jde o přestupek.
57. Soud s ohledem na svůj právní názor nehodnotil další skutkový děj a ani pro nadbytečnost nedoplňoval dokazování.
58. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
59. Podle § 985 o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.
60. Soud se zabýval tím, zda zde je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení a uzavřel, že ten je dán na základě ustanovení § 985 o. z.
61. Podle § 2055 odst. 1 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.
62. Podle § 2072 odst. 1 o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
63. Předpokladem odvolání daru pro nevděk je (kromě existence darovací smlouvy a daru) projevení nevděku obdarovaného vůči dárci. Musí se při tom jednat o zaviněné jednání, které je zjevným (myšleno zřetelným) porušením dobrých mravů.
64. Dobré mravy při tom jsou souhrnem etických pravidel, v místě a čase obecně zachovávaných a uznávaných zásad (vizte usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II.ÚS 249/97). Jako rozporné s dobrými mravy pak obecně nelze brát ochranu svých subjektivních práv a subjektivních práv svých nezletilých potomků. Jiný výklad by totiž popíral smysl a účel existence právního řádu.
65. V rámci ochrany těchto práv pak obecně není nemravná ani skutečnost, že se obdarovaný obrátí na orgány veřejné moci, jež jsou oprávněny ochranu jeho domnělých práv řešit (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 942/2012, nebo ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 33 Cdo 187/2019). Mezi takové orgány pak patří i orgány činné v trestním řízení nebo orgány přestupkové.
66. Je při tom nepochybné, že obrátí-li se obdarovaný na takové orgány a uplatňuje svá domnělá práva vůči dárci jako jejich narušiteli, dochází z podstaty věci k zásahu do dárcových práv. Tento zásah může v konkrétních případech být i velmi zásadní, přičemž obdarovaný si musí být existence následků vědom. To však samo o sobě neznamená, že došlo k naplnění hypotézy § 2072 odst. 1 o. z., že jde o jednání zjevně porušující dobré mravy, případně že lze dovodit úmysl obdarovaného dárce poškodit, případně, že k poškození dojde z hrubé nedbalosti.
67. Judikatura při tom již v minulosti dovodila, že ani podané trestní oznámení nemusí naplnit předmětnou hypotézu, a to ani když k odsouzení dárce nedošlo (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2248/2011, usnesení ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 33 Cdo 187/2019 nebo usnesení Ústavního soud ze dne 7. 5. 2024, sp. zn. IV. ÚS 3164/23).
68. Za této situace tak řádný výkon práva nemůže být důvodem pro odvolání daru pro nevděk. Aby výkon práva mohl představovat důvod pro odvolání daru, musí se jednat o výkon práva šikanózním způsobem, jež nepožívá právní ochrany (vizte § 8 o. z.).
69. Při hodnocení tvrzeného závadového jednání je tak vždy třeba vycházet z komplexních skutkových okolností případu, tedy z chování obdarovaného i dárce a tyto okolnosti subsumovat pod hypotézu právní normy (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 4130/2007, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011, nebo ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 942/2012).
70. Skutkový základ nevděku při tom vymezuje dárce v okamžiku, kdy odvolává svůj dar. V rámci tohoto odvolání je dárce povinen obdarovanému sdělit, v čem konkrétně spočívá jeho nevděk a z jakého důvodu od smlouvy odstupuje (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1620/2001, ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011, nebo ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3438/2015). Pokud tedy jsou důvody odstoupení náležitostí jednání, není možné posoudit odvolání daru pro nevděk pro jiné důvody, než které uvedl dárce.
71. Soud se tak zabýval posouzení odvolání daru učiněné dopisy ze dne 20. 3. 2024 a 8. 5. 2024, když samotná žaloba ani jiné podání v řízení neobsahovaly hmotněprávní jednání v podobě odvolání daru. Ani jedno z těchto jednání se nedovolává zahájení přestupkového řízení z incidentu ze dne 7. 1. 2024 a ani následného prodeje domu. Vzhledem k tomu, že žalobce tímto nevymezil své odvolání daru, nezabýval se soud tím, zda jde o relevantní důvod pro odvolání daru. Jen nad rámec toho soud připomíná, že samotné disponování a hospodaření s darem včetně jeho prodeje není důvodem k odvolání daru (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011).
72. Soud se následně zabýval jednotlivými důvody pro odvolání daru.
73. Jako první žalobce vymezil jednání žalované tak, že jej měla dne 28. 8. 2023 fyzicky napadnout. Tento skutkový děj se však v řízení neprokázal a soud tedy nemohl považovat odvolání daru z tohoto důvodu za zákonné.
74. Pokud jde o důvod odvolání daru pro nedůvodné podané trestní oznámení, tak soud konstatuje, že ani v tomto případě nedošlo k naplnění hypotézy § 2072 o. z. Z provedeného dokazování je sice nepochybné, že trestní oznámení bylo učiněno tak, že v některých bodech bylo objektivně neúplné, nelze však než uzavřít, že jej žalovaná subjektivně vnímala jako důvodné. Skutek, který popisovala se v obecných konturách a v mnohých detailech objektivně stal, byť u některých podstatných okolností se v rámci trestního a správního řízení nepodařilo zjistil, zda a jak se staly. Při hodnocení zjevné nemravnosti jednání žalované je třeba primárně hodnotit věc z hlediska objektivního vnímání věci. V daném případě je při tom nepochybné, že ani orgány činné v trestním řízení a ani přestupkový orgán neuzavřely to, že by se skutek vůbec nestal. Není tak zjevné, že by žalovaná návrh podávala z jiného důvodu, než ochrany svých práv a její jednání tak není zjevně v rozporu s dobrými mravy.
75. Pokud žalobce vytýkal žalované její nerespektování soudních rozhodnutí a nepředávání dětí, nelze než uzavřít, že ve vztahu k nezletilému Anonymizováno se nic takového nedělo a žalobce zjevně neměl tento důvod dar odvolávat.
76. Ve vztahu k nezletilé Anonymizováno sice k nerespektování soudních rozhodnutí docházelo a dochází a žalobce ji skutečně již více než 2 roky neviděl, nelze však odhlédnout od faktu, že konání žalované je primárně motivováno zájmem chránit nezletilou před traumatem. Je to právě nezletilá, která se zjevně nechce s žalobcem stýkat, přičemž tento postoj primárně vyvolal žalobce, byť následně byl nepřímo akcelerován žalovanou a jejím postojem k žalobci. Nestýkání se žalobce s nezletilou je tak vedlejším důsledkem vztahu nezletilé k němu a domnělé ochrany jejích zájmů žalovanou. Takové jednání nelze považovat za zjevně v rozporu s dobrými mravy.
77. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že žalovaná řešila jeho jednání, které spočívalo v tom, že si polonahý lehl k nezletilé a takto ji uspával, jako podezření z potenciálního sexuálního zneužití, jde o chování žalované, které není zjevně rozporné s dobrými mravy. Účastníci mezi sebou mají velmi konfliktní vztahy, přičemž takovéto jednání není zcela běžné. Nezletilá o něm s žalovanou sama hovořila, přičemž ta se zachovala jako matka a kontaktovala specializované pracoviště ke zjištění případného závadového chování. Z obsahu spisu se nepodává, že by žalovaná toto podezření předkládala soudu nebo policejním orgánům. Její postup neměl zjevně za cíl poškodit žalobce, ale chránit nezletilou. Očekávatelným výsledkem tohoto postupu bylo oznámení věci OSPOD a následně policii. Tento následek sice mohla žalovaná předvídat, avšak musela zvažovat riziko následků neoznámení pohlavního zneužívání své dcery, pokud by k němu skutečně docházelo. I s ohledem na chování nezletilé vůči žalobci pak postup žalované byl jediným rozumným řešením. Nelze proto toto chování vnímat jako důvod k odvolání daru pro nevděk.
78. Ani hodnocení těchto jednání žalované v jejich součtu nelze vnímat tak, že by se žalovaná úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dopouštěla jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Její jednání je důsledkem napjatého vztahu mezi účastníky, jež byl zažehnut dne 28. 8. 2023, na které obě strany reagovaly trestním oznámením. K eskalaci vztahů při tom zjevně přispívají oba účastníci.
79. Soud za této situace uzavřel, že odstoupení od smlouvy a výzvy k vrácení daru pro nevděk nebyly učiněny v souladu se zákonem a vlastnické právo k daru tak zůstalo žalobkyni. Soud proto zamítl žalobu jako zcela nedůvodnou.
80. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 750 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 26. 3. 2024 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 8. 2025, z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 10. 2025, z částky 5 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 11. 2025, z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 1. 2026 a z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 2. 2026 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.