Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 103/2026-78
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce
zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 85 780,55 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 85 780,55 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 338,21 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 611,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 85 780,55 Kč od datum do zaplacení a úrokem 11,5 % ročně z částky 83 080,55 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 22 403,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 85 780,55 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 338,21 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 611,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 85 780,55 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem 11,5 % ročně z částky 83 080,55 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 22 403,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 85.780,55 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba., uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytl neúčelový úvěr ve výši 200.000 Kč. Tvrdil, že žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky, své smluvní povinnosti však řádně a včas neplnil, v důsledku čehož byl úvěr dne datum zesplatněn. Dále uvedl, že pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, přičemž ke dni postoupení činila celkem hodnota Kč. Žalobce se v řízení domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 83.080,55 Kč, dlužných poplatků ve výši 2.700 Kč a příslušenství tvořeného úroky a úroky z prodlení. Tvrdil rovněž, že žalovaný na pohledávku po jejím postoupení ničeho neuhradil a dluh nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní výzvu, proto se domáhal jeho zaplacení soudní cestou.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.
3. Soud učinil z provedených důkazů tato skutková zjištění.
4. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení, tedy na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr 200 000 Kč. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o úvěru uzavřená s poskytovatelem úvěru. Úvěrové podmínky byly součástí smlouvy, v podmínkách jsou vysvětleny všechny náležitosti týkající se uzavírané smlouvy. Ze smlouvy zjistil soud, že výše úvěru činila 200 000 Kč, měsíční splátka činí 3 294,68 Kč, roční úroková sazba je ve výši 12,40 %, RPSN v době uzavření smlouvy činí 13,12 %.. Možnost zesplatnění úvěru byla sjednána v úvěrových podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Poskytnutí úvěru je doloženo výpisem z úvěrového účtu. Listina z datum dokládá zesplatnění úvěru. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na jistinu 109 020,99 Kč, zbytek dlužné částky již neuhradil, ocitl se v prodlení po splatnosti sjednaných splátek a došlo k zesplatnění zbytku závazku. Žalobce zároveň žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky, na což ale žalovaný nereagoval.
právnická osoba právní posouzení vychází soud z následujících ustanovení:
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Žaloba je důvodná. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu, a to v souladu s obchodními podmínkami. Na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky a úroky vrátit ve sjednané lhůtě. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru, s těmito podmínkami souhlasil, byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru a byly sjednány úroky, které je žalovaný povinen uhradit. Strany sjednaly možnost zesplatnění úvěru z důvodů prodlení s úhradou splátky úvěru. Požadovaný úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je v souladu § 2395 a násl. o. z. a § 122 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl žalobce o zesplatnění úvěru a důvodně se domáhá zaplacení výše uvedených částek. Žalovaný je tedy povinen uhradit dlužnou částku jistiny, poplatky, smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení, kapitalizovaný smluvní úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl.
11. Poskytovatel úvěru splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet. Zkoumal majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům předloženým žalovaným.
12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek 4 290 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7, § 11 odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za 3 úkony po 4 540 Kč – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, tedy 13 620 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 13 odst. 4 je za tři úkony po 450 Kč, tedy 1 350 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 22 403,70 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z. č. 120/2001 Sb.