Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 115/2026-226

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený dne Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupen advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO

sídlem Adresa advokáta B

o návrhu na neúčinnost doručení, o ustanovení procesního opatrovníka v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Jméno opatrovníka. ze dne 27. 10. 2020, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. dubna 2026 č.j. – 213,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. dubna 2026 č.j. -213 se mění tak, že doručení písemnosti - usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. dubna 2025 č.j. -180, společnosti Jméno opatrovníka., IČO IČO, dne 22. dubna 2025, je neúčinné.

Odůvodnění:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. dubna 2026 č.j. -213 se mění tak, že doručení písemnosti - usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. dubna 2025 č.j. -180, společnosti , Jméno opatrovníka, ., IČO , IČO, , dne 22. dubna 2025, je neúčinné.

1. Navrhovatel se svým návrhem domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice ze dne 27. 10. 2020 a současně ustanovení procesního opatrovníka společnosti Jméno opatrovníka.

2. V záhlaví označeným usnesením rozhodl soud prvního stupně (dále též jen „soud“) tak, že „Návrh účastnice - společnosti Jméno opatrovníka., IČO IČO, sídlem adresa, na určení neúčinnosti doručení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2025, č. j. -180, podaný dne 13. 5. 2025 a doplněný podáním ze dne 22. 5. 2025, se zamítá.“

3. Soud prvního stupně vyšel z toho a v odůvodnění usnesení uvedl, že

-usnesením ze dne 8. 4. 2025, č. j. -180 byl účastnici právnická osoba (dále také jen „společnost“) z důvodu střetu zájmů společnosti a její jednatelky Anonymizováno ustanoven podle procesní opatrovník tituly před jménem. Usnesení bylo společnosti doručeno do datové schránky (fikcí) dne 22. 4. 2025 (dodáno do datové schránky bylo dne 8. 4. 2025), přičemž stejného dne bylo usnesení doručeno i vyvěšením na úřední desce soudu (uplynutím 10. dne po vyvěšení), takže usnesení nabylo právní moci dne 8. 5. 2025

-společnost dne 13. 5. 2025 podala prostřednictvím jednatelky Anonymizováno soudu podání datované dne 12. 5. 2025 a označené jako žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání a zároveň s tím i odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2025, č. j. -180

-po výzvě soudu ke specifikaci dne, kdy se společnost s doručovanou písemností seznámila nebo mohla seznámit, včetně specifikace okolností a důvodů, ze kterých vyplývá, proč se tak stalo právě daného dne, společnost doplnila svůj návrh, který byl soudem posouzen podle jeho obsahu jako návrh na určení neúčinnosti doručení dle , když uvedla, že se jediná jednatelka společnosti Anonymizováno mohla s doručovaným rozhodnutím soudu fakticky seznámit až dne 12. 5. 2025, kdy jej jednatelka vyzvedla v datové schránce společnosti. Svůj návrh na určení neúčinnosti odůvodnila tím, že byla jednatelka společnosti od 15. 4. 2025 v pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů, přičemž v průběhu pracovní neschopnosti neměla možnost přístupu k datové schránce společnosti. Ke svému návrhu doložila potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti od 15. 4. 2025, které bylo vystaveno tituly před jménem dne 16. 4. 2025 a které neobsahovalo žádný důvod pracovní neschopnosti

-soud původně k takto doplněnému návrhu (z důvodu absence konkrétních důvodů a tím i neurčitosti podání společnosti) dle nepřihlížel a rozhodl o odmítnutí odvolání společnosti proti usnesení o ustanovení opatrovníka usnesením ze dne 5. 6. 2025, které bylo k odvolání účastnice zrušeno usnesením odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2025 č. j. -206, v jehož rámci odvolací soud nadepsanému soudu uložil, aby o návrhu společnosti na určení neúčinnosti doručení věcně rozhodl

-soud proto v intencích pokynu odvolacího soudu předmětný návrh společnosti na určení neúčinnosti doručení věcně přezkoumal a dospěl k závěru, že není důvodný. Přihlédl přitom i k obsahu odvolání společnosti proti usnesení o odmítnutí jejího odvolání ve znění jeho doplnění ze dne 11. 7. 2025 a rovněž i k lékařské zprávě o ambulantním vyšetření ve adresa ze dne 17. 4. 2025, která k němu byla připojena a která dle společnosti dokládá trvající pracovní neschopnost jediné jednatelky z důvodu klíšťové encefalitidy a souvisejícího fyzického i psychického vyčerpání, v jejichž důsledku nemohla jednatelka společnosti včas reagovat na usnesení soudu.

-podle soudu lze po přezkoumání tvrzených důvodů s obsahem doložených listin, kterými společnost svá tvrzení o nemožnosti jednatelky seznámit se s doručovaným usnesením, konstatovat, že žádná z listin, o kterou společnost opírá svůj návrh žádným způsobem nedokládá nemožnost jednatelky společnosti Anonymizováno vyzvednout si datovou schránku společnosti a seznámit se s doručovaným usnesením soudu o ustanovení opatrovníka ze dne 8. 4. 2025, č. j. -180. Společností předložené y dokládají pouze to, že bylo jednatelce společnosti dne 16. 4. 2025 vystaveno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti s počátkem od 15. 4. 2025. Z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření ve adresa na ambulanci infekčních onemocnění ze dne 17. 4. 2025 pak vyplývá, že jednatelka společnosti toho dne podstoupila vyšetření na doporučení praktického lékaře pro podezření na klíšťovou encefalitidu, nicméně obsah této lékařské zprávy naopak prokazuje, že jednatelka společnosti Anonymizováno nevykazovala žádné klinické projevy encefalitidy - zánětu mozkové tkáně, neměla ani zvýšenou teplotu a že se celkově cítila lépe, byla lucidní, bez bolesti hlavy, orientovaná, s psychickým stavem v normě, a proto nebyl důvod k hospitalizaci. Byl jí proto doporučen jen klidový domácí režim bez jakékoliv medikace. Závěry lékařské zprávy v rozporu s tvrzením společnosti, tak naopak dokládají, že její jednatelce objektivně nic nebránilo datovou schránku společnosti vyzvednout a seznámit se s doručovanou písemností.

-kromě toho společnost nevysvětlila okolnosti a důvody, ze kterých by vyplývalo, co se od deklarované pracovní neschopnosti jednatelky společnosti ode dne 15. 4. 2025 změnilo a proč to byl právě den 12. 5. 2025, od kterého se jednatelka prvně mohla s doručovanou písemností seznámit. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že byla jednatelka od 15. 4. 2025 v pracovní neschopnosti, ze které pro účely posouzení návrhu na neúčinnost doručení nelze (při absenci konkrétních relevantních důvodů) dovozovat, že by byla jakkoliv ovlivněna její možnost vyzvednout si datovou schránku a seznámit se s obsahem doručované písemnosti. Uvedené platí obecně pro všechny způsoby doručování a v případě doručování do datové schránky ještě výrazněji, neboť její vyzvednutí není časově ani místně omezeno obdobně jako doručování provozovatelem poštovní služby na adresu sídla společnosti. Vyzvednutí datové schránky lze realizovat téměř odkudkoliv a kdykoliv elektronickými prostředky komunikace na dálku přes širokou škálu elektronických zařízení (stolní počítač, notebook, tablet, mobilní telefon apod.). S odkazem na uvedené skutečnosti proto soud podaný návrh společnosti na určení neúčinnosti doručení ve výrokové části zamítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost včasné odvolání. V odvolání namítla, že soud dospěl k závěru, že zdravotní stav jednatelky společnosti Anonymizováno objektivně nebránil tomu, aby se seznámila s obsahem datové schránky společnosti. Jednatelka společnosti však byla v rozhodném období v pracovní neschopnosti z důvodu podezření na klíšťovou encefalitidu a souvisejícího fyzického i psychického vyčerpání. Již samotná povaha tohoto onemocnění a doporučený klidový režim významně omezovaly její schopnost vykonávat pracovní činnost a reagovat na úřední korespondenci. Brojila proti tomu, že soud se při hodnocení zdravotního stavu zaměřil pouze na dílčí formulace lékařské zprávy, aniž by přihlédl k celkovému kontextu zdravotních obtíží a skutečnosti, že jednatelka byla uznána práce neschopnou. Pracovní neschopnost přitom nebyla formální ani účelová, ale byla vystavena lékařem na základě reálných zdravotních komplikací. Soud posoudil zdravotní stav jednatelky příliš formalisticky a bez dostatečného zohlednění lidského a praktického rozměru celé situace. Soud sice vzal na vědomí, že Anonymizováno byla jedinou jednatelkou společnosti, avšak této skutečnosti nepřiznal odpovídající význam. V rozhodném období byla běžná agenda společnosti fakticky závislá zejména na jednatelce Anonymizováno, jejíž zdravotní stav byl významně zhoršen. Vzniklá situace nebyla důsledkem úmyslného ignorování soudních písemností ani nedbalého přístupu společnosti, ale souběhu mimořádných zdravotních komplikací a organizační situace ve společnosti. Účelem institutu neúčinnosti doručení je ochrana účastníka řízení v situacích, kdy se s doručovanou písemností nemohl bez svého zavinění seznámit. Skutečnost, že technicky lze datovou schránku otevřít „odkudkoliv", ještě neznamená, že osoba postižená zdravotními komplikacemi je objektivně schopna vykonávat administrativní úkony a sledovat procesní lhůty. V projednávané věci měl soud zohlednit také zásadu spravedlivého procesu a právo účastníka na přístup k soudu. Důsledkem zamítnutí návrhu na určení neúčinnosti doručení je faktické znemožnění věcného přezkumu rozhodnutí o ustanovení procesního opatrovníka, a to z důvodů, které byly způsobeny objektivními zdravotními komplikacemi. Společnost přijala opatření, aby se obdobná situace v budoucnu neopakovala, a nastavila důslednější kontrolu datové schránky i v případech zdravotních či jiných mimořádných okolností. Společnost Jméno opatrovníka. proto žádá, aby odvolací soud při posouzení věci přihlédl k tomu, že šlo o výjimečnou a ojedinělou situaci způsobenou zdravotními komplikacemi, nikoliv o úmyslný či dlouhodobý nezájem o komunikaci se soudem.

5. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že se návrhu společnosti Jméno opatrovníka. na určení neúčinnosti doručení vyhovuje nebo napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Dle obsahu předloženého spisu sp. zn. usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2025, č. j. -180 byl účastnici právnická osoba z důvodu střetu zájmů společnosti a její jednatelky Anonymizováno ustanoven podle procesní opatrovník tituly před jménem (dále též jen „usnesení – 180“ Usnesení bylo společnosti dle pokynu soudce doručováno do datové schránky a dle „Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ tj. dle tzv. doručenky bylo dodáno do datové schránky dne 8. 4. 2025 a doručeno dne 22. 4. 2025. Dále bylo usnesení – 180 dle pokynu soudce vyvěšeno na úřední desce soudu dle dne 8. 4. 2025 a sňato dne 22. 4. 2025. Na usnesení - 180 je soudem prvního stupně vyznačena doložka právní moci ke dni 8. 5. 2025. Společnost dne 13. 5. 2025 doručila soudu prostřednictvím jednatelky Anonymizováno podání datované dne 12. 5. 2025 a označené jako žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání a zároveň s tím podala i odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2025 č. j. -180. Jelikož soud prvního stupně měl za to, že obsahově žádost společnosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání odpovídala „spíše neúplnému návrhu na neúčinnost doručení dle “ vyzval usnesením ze dne 15. 5. 2025 společnost, aby ve smyslu ve lhůtě 7 dnů odstranila vady neurčitého podání, které bylo soudu doručeno dne 13. 5. 2025“, které spíše dle soudu odpovídá návrhu na vydání rozhodnutí o neúčinnosti doručení ve smyslu Soud akcentoval, že je nutné, aby takový návrh obsahoval tvrzení, ze kterých vyplývá včasnost a důvodnost. Podáním ze dne 22. 5. 2025 doručeným soudu téhož dne účastnice doplnila a opravila své předchozí podání tak, že jde o návrh na rozhodnutí o neúčinnosti doručení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2025 č. j. -180 dle (dále též jen „návrh“) s tím, že jí bylo usnesení – 180 doručeno fikcí do datové schránky fikcí dne 22. 4. 2025, společnost se však s rozhodnutím mohla fakticky seznámit až dne 12. 5. 2025, kdy jej v datové schránce vyzvedla paní Anonymizováno. Důvodem, proč se nebylo možné s doručovanou písemností seznámit dříve byla skutečnost, že Anonymizováno je od 15. 4. 2025 v pracovní neschopnosti – viz přiložené potvrzení lékaře. Po dobu své pracovní neschopnosti neměla možnost přístupu k datové schránce společnosti. Dále uvedla, že návrh je podáván ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se společnost mohla s písemností seznámit, tj. ode dne 12. 5. 2025 a je tedy včasný. Přílohou návrhu bylo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od 15. 4. 2025, vystavené dne 16. 4. 2025. Soud prvního stupně však dospěl k závěru, že společnost vady původního podání společnosti řádně neodstranila, a proto soud k podání společnosti ze dne 13. 5. 2025 označeného jako žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání opraveného a doplněného podáním ze dne 22. 5. 2025 na návrh na rozhodnutí o neúčinnosti doručení, nepřihlížel a odvolání účastnice odmítl pro opožděnost usnesením ze dne 5. června 2025 č.j. – 195. Vrchní soud v Praze však k odvolání účastnice usnesením ze dne 16. 10. 2025 č.j. – 206 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že je třeba posoudit návrh na neúčinnost doručení a rozhodnout o něm. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na neúčinnost doručení usnesení – 180 s odůvodněním, že „Z lékařské zprávy o ambulantním vyšetření ve adresa na ambulanci infekčních onemocnění ze dne 17. 4. 2025 pak vyplývá, že jednatelka společnosti toho dne podstoupila vyšetření na doporučení praktického lékaře pro podezření na klíšťovou encefalitidu, nicméně obsah této lékařské zprávy naopak prokazuje, že jednatelka společnosti Anonymizováno nevykazovala žádné klinické projevy encefalitidy - zánětu mozkové tkáně, neměla ani zvýšenou teplotu a že se celkově cítila lépe, byla lucidní, bez bolesti hlavy, orientovaná, s psychickým stavem v normě, a proto nebyl důvod k hospitalizaci. Byl jí proto doporučen jen klidový domácí režim bez jakékoliv medikace. Závěry lékařské zprávy v rozporu s tvrzením společnosti, tak naopak dokládají, že její jednatelce objektivně nic nebránilo datovou schránku společnosti vyzvednout a seznámit se s doručovanou písemností.“

8. Dle „Písemnost se doručuje rovněž účastníku, jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle ; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu“.

9. Dle „Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.“

10. Dle věta druhá „Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“

11. Dle „Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí ( ) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.“ (odst.1), „Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje.“ (odst. 2 ), „Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.“(odst. 3).

12. Z citovaných ustanovení vyplývá, že usnesení o ustanovení procesního opatrovníka podle /tedy i ustanovovaného právnické osobě z důvodu, že tu není osoba oprávněná za ni jednat z důvodu střetu zájmů ( )/ se doručuje ustanovenému opatrovníku a ostatním účastníkům řízení a dále se vyvěsí toto usnesení na úřední desce soudu ve smyslu , podle něhož platí, že doručeno bylo desátým dnem po vyvěšení, přičemž obsah úřední desky se zveřejnění i způsobem umožňujícím dálkový přístup (viz ).

13. Platí, že rozhodnutí o neúčinnosti doručení se může domáhat jen ten účastník, jemuž (nebo jeho zástupci) byla písemnost doručována, a jemuž z určení neúčinnosti plyne příznivější procesní postavení. Rozhoduje se jen na návrh účastníka, ledaže jde o řízení, na která se vztahuje § 11 z.ř.s., kdy lze rozhodnout i bez návrhu. Návrh se podává k soudu, který písemnost odeslal, a to do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností adresát seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být tento den výslovně uveden a musí být označeny důkazy, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána. Cílem úpravy je postavit najisto, zda je namístě formální účinky doručení, a tím i účinky doručovaných písemností vůči navrhovateli z omluvitelných důvodů odvrátit, či nikoli. Zákon výslovně neuvádí, co se za omluvitelné důvody považuje, jednoznačně ale stanoví, co za ně nepovažuje. Dlužno ještě zdůraznit, že tento institut má místo pouze tam, kde bylo účastníku (jeho zástupci) formálně správně (řádně) doručeno, přesto se nemohl s písemností seznámit, a to „z omluvitelného důvodu“. Jde o odstranění tvrdosti zákona při splnění formálních účinků doručení. Omluvitelným důvodem je dle názoru odvolacího soudu překážka či jiná okolnost, která mu brání se s písemností seznámit – jíž může být dočasná pracovní neschopnost účastníka řízení nebo jeho zástupce, přičemž tato skutečnost je sama o sobě důvodem, jež vylučuje účastníka či jeho zástupce z povinnosti nést negativní následky spojené s tím, že se v důsledku uznané dočasné pracovní neschopnosti neseznámí s písemností, která mu byla soudem doručována. Konkrétně tímto důvodem se zabýval také Nejvyšší soud, byť to bylo v rámci institutu prominutí zmeškání lhůty, a to u zástupce účastníka - advokáta. Tyto závěry přijaté a formulované Nejvyšším soudem stran „omluvitelného důvodu“ jsou však zcela přenositelné (aplikovatelné) i na posuzovaný případ u institutu „neúčinnosti doručení“ účastníku. Přenositelné jednak proto, že zákonodárce i u tohoto institutu stanoví jako jeden z předpokladů pro vyhovění návrhu dle existenci „omluvitelného důvodu“ stejně jako stran návrhu dle a dále proto, že by bylo diskriminační a v rozporu s principem spravedlnosti, pakliže by pro výkon advokacie advokátem platily závěry ohledně dočasné pracovní neschopnosti coby omluvitelného důvodu níže formulované Nejvyšším soudem a ohledně jiného výkonu povolání - funkce jednatele, by tyto závěry neplatily, což by bylo nepřijatelné a neudržitelné. V usnesení ze dne 27. 2. 2019 sp.zn. Nejvyšší soud uvedl následující: „Za omluvitelný důvod, pro který účastník řízení zmeškal lhůtu, je tedy třeba ve smyslu ustanovení věty první považovat jak takovou překážku (událost), která účastníku řízení (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jejich vůli) zabránila učinit včas příslušný procesní úkon, tak i okolnost účastníkem řízení (jeho zástupcem) případně způsobenou nebo jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka řízení (jeho zástupce) - za omluvitelnou (srov. též právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 63 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2016).“ V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dále vyložil, že „dočasná pracovní neschopnost představuje právem uznanou dočasnou nemožnost výkonu pojištěné činnosti u osoby, která je pojištěná podle , o nemocenském pojištění (ve znění pozdějších předpisů); nemocenského pojištění mohou být účastny též osoby samostatně výdělečně činné, a tedy i advokáti. Ten, kdo byl uznán dočasně práce neschopným, není po dobu trvání této překážky povinen vykonávat pojištěnou činnost, která je zdrojem jeho výdělku (příjmů); je-li účasten nemocenského pojištění, má právo na nemocenské. Byl-li tedy advokát uznán dočasně práce neschopným, znamená to (mimo jiné), že po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti není povinen poskytovat právní pomoc, aniž by bylo samo o sobě významné, do jaké míry nepříznivý zdravotní stav advokáta ho vyřazuje z možnosti (objektivně vzato) provést jednotlivé úkony právní pomoci“. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí rovněž zdůraznil, že pokud advokát soudu doložil, že byl v době uplynutí předmětné lhůty v pracovní neschopnosti, a proto nebyl povinen poskytovat právní služby, bylo třeba tuto skutečnost pokládat za omluvitelný důvod pro zmeškání lhůty ve smyslu , aniž by bylo významné, z jakých konkrétních zdravotních důvodů byl tento advokát uznán dočasně práce neschopným. Není přitom významné, zda měl v době své pracovní neschopnosti přístup k datové schránce či „e-mailové adrese“, prostřednictvím které byl (jinak) schopen „komunikovat se soudy“ (srov. usnesení ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. ).“

14. V daném případě bylo usnesení – 180 vyvěšeno na úřední desce soudu dne 8. 4. 2025, přičemž 10. den připadl na státní svátek, tudíž doručeno bylo dne 22. 4. 2025 ( ve spojení s ). Doručování do datové schránky, do níž bylo usnesení – 180 doručeno fikcí též dne 22. 4. 2025, bylo sice z hlediska zákonných ustanovení nadbytečné, nicméně odvolací soud takovému postupu v zásadě nic nevytýká. V posuzovaném případě je pro rozhodnutí relevantní toliko účastnicí doložené rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti číslo Anonymizováno, vystavené dne 16. 4. 2025, dle něhož jednatelka účastnice Anonymizováno, nar. 24. 8. 1966, coby zaměstnankyně účastnice, byla v pracovní neschopnosti od 15. 4. 2025. Odvolací soud přitom dne 13. 7. 2026 dotazem v ordinaci ošetřující praktické lékařky tituly před jménem zjistil, že k tomuto dni dočasná pracovní neschopnost jmenované stále trvala.

15. Výše formulované závěry ohledně omluvitelného důvodu ve smyslu promítnuto do posuzované věci znamenají, že názor soudu prvního stupně, podle nějž sám posuzoval na základě lékařské zprávy z Vojenské fakultní nemocnice Praha – ambulance Kliniky infekčních onemocnění, to, zda jednatelka účastnice byla či nebyla schopna si vyzvednout datovou zprávu z datové schránky a seznámit se tak s doručovanou písemností, a to za situace, kdy jednatelka byla v posuzované době současně uznána dočasně práce neschopnou, je nesprávné a v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ohledně „omluvitelného důvodu“. Odvolací soud tedy shrnuje, že v den, kdy byla společnosti doručena posuzovaná písemnost – usnesení – 180, tj. 22. dubna 2025, byl dán na straně společnosti dán omluvitelný důvod ve smyslu , pro který se společnost nemohla seznámit s doručovanou písemností, a to že jednatelka účastnice byla v inkriminované době uznána dočasně pracovně neschopnou a byl tedy dán důvod pro vyhovění návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení.

16. Z vyložených důvodů proto odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.