Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 Co 182/2026-115
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Aleny Pokorné a JUDr. Víta Pejška ve věci
žalobce: Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A
bytem Adresa žalobce A
zastoupený advokátem Jméno advokáta A
sídlem adresa
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
zastoupený advokátem Jméno advokáta B
sídlem Adresa advokáta B
o ochranu osobnosti,
k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 29. dubna 2026, č.j. Jméno žalobce B 155/2025-94,
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta Jméno advokáta B.
Odůvodnění:
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta , Jméno advokáta B, .
1. Okresní soud shora označeným rozsudkem žalobu, aby žalovaný byl uznán povinným do 3 dnů od právní moci rozsudku odeslat městu adresa na adresu adresa k rukám všech členů zastupitelstva písemnou formou tuto omluvu: „Omlouvám se za to, že jsem při svém vystoupení na jednání zastupitelstva města adresa konaném dne datum týkajícím se prezentace záměru investora výstavby v adresa v adresa uvedl toto nepravdivé tvrzení: „Teď jde o to, jestli to je jen podvod nebo jestli to je trestní jednání za účelem zisku desítek milionů.“, které neoprávněně zasáhlo do práva na ochranu cti jméno FO. jméno FO, nar. Datum narození žalobce A své jméno a adresu a tuto podepsal, zamítl (výrok I.) a žalobci uložil nahradit žalovanému na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II.).
2. Žalobce se proti žalovanému zaslání písemné omluvy tak, jak je specifikována pod bodem I. výroku rozsudku okresního soudu. Tvrdil, že společnost právnická osoba adresa je vlastníkem pozemků par.č. st. číslo v k.ú. adresa, žalobce sám je vlastníkem pozemků parc.č.st. číslo v k.ú. adresa a je majoritním vlastníkem společnosti právnická osoba Žalovaný na jednání zastupitelstva města adresa dne datum, které je vysíláno a stále je přístupné přes internet, hovořil o investorovi v adresa, kterého označil jako vlastníka pozemků označených na prezentovaném obrázku červenou barvou bývalý právnická osoba (který vlastní společnost právnická osoba) a dále jako investora označil vlastníka pozemků označených na prezentovaném obrázku žlutou barvou (které vlastní žalobce). I když žalovaný žalobce ani firmu výslovně neoznačil, minimálně členům zastupitelstva bylo jednoznačně zřejmé, o kom žalovaný hovořil, protože již předtím více osob z oblasti adresa zaslalo městu adresa listinu označenou jako nesouhlas se záměrem výstavby bytových domů v adresa – bývalá provozovna právnická osoba. Žalovaný mimo jiné uvedl: „Tady to máme od jméno FO Tady vidíme, jak je to nízký. Když to vezmete, že ta garáž je 3 metry vysoká, tak čtyři podlaží krát tři, to je dvanáct, 50 cm na izolaci, 50 ještě atika, máte 13 metrů minimálně. Je tam převýšení ještě asi metr, takže 14 metrů. Když vezmu, že to je tři metry, tak potom ta stavba by byla až někde pod ty jméno FO, dvojnásobná ve skutečnosti. Stačí to takhle pro vás. Teď jde o to, jestli to je jen podvod, nebo jestli to je trestní jednání za účelem velkého zisku desítek milionů. Takže to ještě, že by se pak řešilo.“ Žalobce ani společnost právnická osoba nebyli nikdy odsouzeni za spáchání nějakého trestného činu. Předložení možného záměru řešení vlastníkům sousedních nemovitostí není podvodem ani trestným činem. Žalovaný o žalobci a společnosti právnická osoba uvedl nepravdivé údaje, které zasáhly do cti a vážnosti žalobce, ohrozily dobré jméno právnické osoby.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne datum tak, že na jednání zastupitelstva dne datum v rámci diskuze občanů vystoupil s upozorněním, že žalobce hodlá budovat v adresa výstavbu, která se do této lokality nehodí, výrazně by narušovala její charakter a byla by v rozporu s územním plánem. Žalovaný byl v předchozí době seznámen se studií zástavby v adresa a vizualizací, která podstatně zkreslovala skutečné záměry a dopady výstavby. Žalovaný chtěl zastupitele města seznámit s nesouhlasem obyvatel této lokality a upozornit na problematiku, přitom promítl materiály objasňující situaci. Uvedenou větu pronesl. Nikoho neobvinil z trestného činu, nedotkl se ničí cti, pouze prezentoval svůj názor, že předložená vizualizace je zkreslená a neodpovídá skutečnosti. Zamýšlená výstavba je v dané lokalitě nevhodná, jedná se o čtvrť s rodinnými vilkami a žalobce plánuje postavit mohutný čtyřpodlažní objekt s devatenácti byty. Žalovaný nemá důvodu pochybovat o bezúhonnosti žalobce, v úvahách jej však znejistilo, že studii pro výstavbu zpracoval tituly před jménem adresa, nedávno odsouzený v případě zmanipulovaných zakázek v souvislosti se zpracováním projektové dokumentace. Žalovaný se nedopustil zásahu do osobnostních práv žalobce, pouze uplatnil svoje právo na svobodu projevu a kritiku zamýšleného záměru žalobce. Žádal zamítnutí žaloby.
4. Z dokumentu ze dne datum označeného jako nesouhlas se záměrem výstavby bytových domů v adresa – bývalá provozovna právnická osoba, okresní soud zjistil, že jej podepsalo 43 občanů s bydlištěm v této ulici a sousedících ulicích. Argumentace spočívá v tom, že záměr je v rozporu s územním plánem města, jeho realizací by došlo k významnému znehodnocení domů a pozemků v dané lokalitě, a to ztráta soukromí, zastínění sousedních nemovitostí, omezení výhledu. Na ploše, která není ani dvojnásobkem okolního průměrného pozemku by mělo vyrůst 19 bytových jednotek, okna a teras jsou orientovány do okolních zahrad, teras a dvorků. Zastínění znesnadní realizaci FV elektrárny na rod. domu, dodaná vizualizace je zkreslená, neodpovídá reálným proporcím okolní zástavby, 3NP v záměru odpovídají 1NP v reálu. Dojde k nepřiměřenému dopravnímu zatížení lokality, zvýšení emisí, nedostatku parkovacích míst. Dojde k přetížení inženýrských sítí.
5. Z přípisu zástupce žalovaného ze dne datum adresovaného žalobci okresní soud zjistil, že smyslem vystoupení žalovaného na zasedání zastupitelstva bylo upozornit, že vizualizace předložená k projektu výstavby v adresa je zkreslená a neodpovídá skutečnosti. Nikdo nebyl jmenován, nikdo nebyl obviněn, jednalo se o obecnou proklamaci a nikoli obvinění konkrétní osoby. Pokud by se tím žalobce cítil dotčen, žalovaný se omlouvá, což považuje za dostačující. Pokud se týká trestní bezúhonnosti, tak ta se netýká tituly před jménem jméno FO, který výstavbu projektoval a obhajoval, neboť ten byl v nedávné době trestně odsouzen za zpracování projektové dokumentace, která vedla ke zmanipulování zakázek na rekonstrukci právnická osoba
6. Z emailové zprávy jméno FO. adresa ze dne datum adresované architektovi města adresa s tím, že je dána na vědomí žalobci, okresní soud zjistil, že pan jméno FO navazuje na osobní jednání ohledně zástavby v místě bývalé prodejny právnická osoba, zasílá v pdf s diskutovaným záměrem zástavby a žádá, aby materiály byly považovány za důvěrné. Architekt města adresa jméno FO mu emailem ze dne datum odpovídá, že se mu návrh líbí a výškově to sedí, při jednání se sousedy doporučuje dopracovat zákresy do fotografie, ohledně strategie jednání se sousedy upozorňuje, že se mu kvůli tomu už ozvali lidé z č.p. číslo.
7. Z emailové zprávy jméno FO. adresa (vedoucí odboru územního plánování města) adresované paní jméno FO ze dne datum okresní soud zjistil, že dle územního plánu adresa je nutno při dostavbách vycházet z charakteru okolní zástavby, zásadně nenarušovat hmotovou strukturu a výškovou hladinu zástavby a přihlížet ke způsobu zastavění.
8. Žalobce jako účastník řízení při jednání ve věci dne datum uvedl, že je bezúhonný a dotýká se ho, když ho někdo potencionálně spojuje s podvodným jednáním. Žalobce si prostudoval územní plán, jeho projektant pan jméno FO předložil architektu města panu jméno FO jeho studii, a on mu poslal email, že se mu to líbí. Seznámil slušnou formou obyvatele ulice, v budově právnická osoba jim umožnil na ni nahlédnout, oni si to ofotili, nebylo to nic příjemného, jednání žalovaného bylo bojovnější, žalobce cítil, že prezentuje něco, co je jim nepříjemné a že tam budou komplikace, tzn., že měli poznámky, že je to veliké. Na jednání zastupitelstva žalobce nebyl. Investorem stavby bude žalobce nebo některá z jeho firem, to ještě není rozhodnuto.
9. Žalovaný jako účastník řízení při jednání ve věci dne datum uvedl, že dne datum měli občané z ulice schůzku s jméno FO. jméno FO, vedoucí plánování měst. úřadu, zaslali ji fotografie projektu, které si mobilem nafotili při jednání se žalobcem dne datum, kdy je seznamoval se svým záměrem. Nebyly tam uvedeny žádné rozměry, zejména ne výška. jméno FO. jméno FO potvrdila jejich domněnku, že je záměr v rozporu s územním plánem. Zastupitelstvo města bylo vizuálně informováno, jak vypadal záměr, žalovaný to promítal na stěnu. Zastupitel tituly před jménem jméno FO uvedl, že podle územního plánu, architekta města a určeného zastupitele pro územní plán není možné, aby tam vyrostla čtyřpatrová stavba, dle územního plánu to musí být v souladu s okolní zástavbou, která má dvě patra. Starosta se vyjádřil, že bude trvat na tom, aby investor dodržel územní plán a aby byla zajištěna parkovací místa. Vizualizace byla zkreslená, je zřejmé, že to byla manipulace, na fotce je zeď 5 metrů vysoká, je tam vyfocen dům, který by musel být vysoký 15 metrů, a na fotce vypadá menší než ta zeď. Na pohledu od domu žalovaného vypadají 3-4 podlažní domy stejně vysoké jako 2podlažní. Podzemní garáže mohou být metr nad zemí, takže by to bylo ještě o metr vyšší. Větu, kterou žalovaný vyslovil, myslel jako otázku, zda se jedná o podvod nebo trestní jednání.
10. Okresní soud provedl důkaz videozáznamem z jednání zastupitelstva města adresa ze dne datum, kterým bylo prokázáno, že žalovaný se v rámci diskuse vyjádřil tak, jak specifikoval žalobce v žalobě.
11. Žalobce předložil soudu dokument vypracovaný jméno FO. arch. adresa ze dne datum označený jako odborné vyjádření ke způsobu zpracování právnická osoba vizualizaci záměru výstavby v adresa, ve kterém vysvětluje použité technologie a dospívá k závěru, že vizualizace byly vytvořeny na podkladě exaktních dat a zpracovány v reálném souřadnicovém systému při zachování skutečných výškových a prostorových vztahů. Výška nebyla upravována ani opticky deformována za účelem zkreslení výsledného dojmu. Perspektivní charakter zobrazení odpovídá běžným optickým principům a nemá manipulační povahu.
12. Žalovaný předložil vizualizace, na kterých je 5metrová zeď vyšší než za ní stojící 4patrový dům, 2patrový dům je vizuálně v jedné výškové linii se 4podlažním.
13. Provedeným dokazováním měl okresní soud prokázáno, že skutkový děj této věci je mezi stranami sporu v podstatě nesporný. Žalobce dne datum v budově bývalé prodejny právnická osoba umožnil obyvatelům lokality adresa v adresa nahlédnout do dokumentu, který lze označit jako studii nebo vizualizaci stavebního záměru v této lokalitě. Přítomní občané si tento dokument ofotili a následně jednali s jméno FO. jméno FO, vedoucí odboru územního plánování města adresa, dále pak sepsali datum dokument označený jako nesouhlas se záměrem výstavby bytových domů v adresa v Chrudimi, a na jednání zastupitelstva města adresa dne datum se dostavil žalovaný, promítl fotokopie dokumentů ofocených od žalobce, poukazoval na zkreslenost zobrazení a pronesl větu, která je specifikována pod bodem I výroku rozsudku. O těchto skutečnostech nebylo žádných pochyb, přesto soud vyhověl důkaznímu návrhu žalobce a provedl důkaz videozáznamem jednání zastupitelstva města adresa z uvedeného dne.
14. Prokázané skutečnost soud po právní stránce posoudil dle §§ 81, 82 odst. 1, 2951 odst. 2 o.z. a vyslovil následující závěry.
15. V prvé řadě se zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace v této věci. Pasivní legitimace je nesporná, předmětem sporu je výrok pronesený žalovaným při jednání zastupitelstva, což nikdo, ani žalovaný, nezpochybňoval. Otázka aktivní legitimace, tj. ověření, kdo konkrétně měl být vyjádřením žalovaného poškozen na svých osobnostních právech, tj. zda to byl právě žalobce, je sporná. Žalovaný žádnou konkrétní osobu nejmenoval, ani osobu fyzickou ani právnickou. Žalovaný vyslovil své výhrady proti zamýšlené výstavbě v adresa v adresa, když tyto výhrady se týkají konkrétně dokumentů ofocených od žalobce, tj. vizualizace stavebního záměru, u které vyslovil názor, že je zkreslená, jeho výtky lze vyložit tak, že je přesvědčen, že tato vizualizace se snaží vyvolat zdání, že zamýšlené stavby nenaruší stavební ráz uvedené lokality, když v reálu lze dovodit opak. Ani ze skutečnosti, že vlastníkem pozemků, na kterých mají být zamýšlené stavby realizovány, jsou částečně právnické subjekty, jichž je žalobce majoritním vlastníkem, a částečně žalobce sám, nelze dovodit, že by vyjádření žalovaného mělo směřovat proti žalobci. Pokud by měla být vyslovena domněnka, že vyjádření žalovaného mělo být způsobilé poškodit dobré jméno investora zamýšlené akce, tak z výpovědi samotného žalobce je zřejmé, že investor dosud není znám, resp. nebyl stanoven. Okresní soud měl tedy za to, že žalobce neprokázal, že i v případě že by výrok žalovaného byl způsobilý poškodit něčí osobnostní práva, že by takto poškozen byl právě on, tzn. neprokázal svoji aktivní legitimaci v tomto sporu.
16. V druhé řadě se okresní soud zabýval otázkou, zda vyjádření žalovaného bylo vůbec objektivně způsobilé poškodit osobnostní práva kohokoli, tj. snížit něčí čest, vážnost postavení, uplatnění ve společnosti, a dospěl k závěru, že nikoli. Zdůraznil, že si je vědom, že není rozhodné, zda k nějaké újmě skutečně došlo, postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání újmu na osobnosti způsobit. I pokud by vyjádření žalovaného bylo vnímáno jako určitý zásah do osobnostních práv kohokoli, i když k tomuto závěru nedospěl, tak dle názoru okresního soudu nepřekročilo určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze. Právo na ochranu osobnosti je nutno posuzovat v kontextu s právem na svobodu projevu a s právem na informace, a respektovat požadavek proporcionality těchto práv a jejich ochrany. Vyjádření žalovaného posuzováno v kontextu, v jakém bylo učiněno, tzn. s přihlédnutím k tomu, že mu předcházela prezentace vizualizace stavebního záměru, lze spíše chápat jako poukázání na zkreslení rozměrů budov a obavu, že tato vizualizace mohla bez bližšího zkoumání vyvolat dojem, že linie zamýšlených staveb nenaruší ráz dané lokality. Obavy obyvatel dané lokality je nutno respektovat, a to včetně jejich práva se k věci vyjádřit, když na jejich straně existují důvodné obavy, že by zamýšlená výstavba mohla ohrozit kvalitu jejich bydlení a života vůbec, popř. snížit hodnotu jejich nemovitostí. Okresní soud nevyhověl návrhu žalobce na výslech svědka jméno FO, který měl vizualizaci vypracovat, a ani návrhu žalovaného na vyžádání výpisu z jeho trestního rejstříku. Předmětem sporu není posuzování vizualizace, tj. její objektivnosti. Předmětem sporu jsou výroky žalovaného učiněné dne datum při jednání zastupitelstva města adresa. jméno FO. jméno FO ani přítomen nebyl. Vyslýchat jej jako svědka k tomu, zda svou vizualizaci považuje za správně vyhotovenou, nemá pro tento spor žádného smyslu. Stejně jako ověřovat, že není trestně bezúhonný. Ze stejného důvodu není pro rozhodnutí tohoto sporu relevantní dokument označený jako odborné vyjádření, který vypracoval jméno FO. jméno FO, a odborně se vyjadřuje, že vizualizace, kterou vytvořil on sám, byla vytvořena na základě exaktních dat, v reálném souřadnicovém systému, není opticky deformována a nemá manipulační povahu. To je možné, ale pro běžného laika jakoukoli odborností v této oblasti nedotčeného, vizualizace vypadá tak, jak ji okresní soud z provedeného důkazu vyhodnotil.
17. Okresní soud tak po posouzení všech provedených důkazů, i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že výrok učiněný žalovaným na jednání zastupitelstva dne datum, nebyl způsobilý zasáhnout do zákonem chráněných osobnostních práv kohokoli, a tedy ani žalobce, a žalobu zamítl.
18. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, proto mu okressní soud dle § 142 odst.1 občanského soudního řádu přiznal proti neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka (náklady právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 4 úkony po částka - § 9 odst. 3 písm. d) – převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání dne datum a datum, vyjádření k žalobě, 4 x částka nákladový paušál, 21 % DPH) k rukám jeho zástupce.
19. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce včas odvolání. Měl za to, že rozhodnutí soudu prvního stupě spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je nesporné, že žalovaný měl projev na zasedání Zastupitelstva města adresa dne datum. Na zasedání zastupitelstva byli zastupitelé města a dále také veřejnost. Projev žalovaného byl také veřejně vysílán a je stále veřejně přístupný přes internet na sociální síti YouTube. Ve svém příspěvku žalovaný hovořil o investorovi v adresa, když investora označil jako vlastníka pozemků označených na prezentovaném obrázku červenou barvou bývalý právnická osoba (který vlastní společnost právnická osoba, jímž je majoritním vlastníkem) a dále jako investora označil vlastníka pozemků označených na prezentovaném obrázku žlutou barvou (které vlastní sám jako fyzická osoba) slovy: „To už koupil taky jako osoba fyzická.“. Žalovaný v průběhu příspěvku uváděl, např.:„dokoupil pozemek“, jak si to představuje“, tj. hovořil v jednotném čísle a označoval osobu, o které hovoří jako „on“. Minimálně členům zastupitelstva bylo jednoznačně zřejmé, o kom žalovaný hovořil, i když ho výslovně jménem neoznačil, protože již předtím více osob z oblasti adresa v adresa zaslalo městu adresa listinu označenou jako „Nesouhlas se záměrem výstavby bytových domů v adresa – bývalá provozovna právnická osoba“ proti zamýšlené výstavbě v této oblasti, se kterou byli zastupitelé města seznámeni a věděli tak informace o konkrétní totožnosti osob, o kterých žalovaný ve svém vystoupení hovořil. Tedy obecně lidé obeznámení se situací museli vědět, o kom žalovaný hovoří. Z toho, co bylo zastupiteli uváděno v záznamu z jednání je zřejmé, že zastupitelé věděli, o jakou konkrétní věc se jedná. Věděli o také o tom, kdo je vlastníkem, protože bylo reagováno tak, že městu adresa nic v této věci doposud nepředložil. Jak uváděl ve své výpovědi, prostřednictvím jméno FO. arch. jméno FO i s městem adresa vedl předběžná jednání. S ohledem na označení jeho osoby nikoliv jménem, ale popisem dalších identifikačních údajů o osobě, zejména o vlastnictví, tak je zřejmé, že osoby, které ho znají, nebo jsou obeznámení se situací na místě, byly schopné ho jednoznačně identifikovat ihned, což také učinil jeho známý, který ho ještě v průběhu zasedání zastupitelstva informoval o tom, jak se o něm hovoří. Má tak za to, že závěr o tom, že ve sporu není aktivně legitimován, není správný, když z provedeného dokazování je zřejmé, že projev (vystoupení) žalovaného na zastupitelstvu se týkal právě jeho osoby, a ani žalovaný v rámci řízení nesporoval, že se příspěvek týkal právě jeho osoby. Navíc uvedl, že to byl on, který mu předložil studii, jejíž hodnocení bylo předmětem jeho vystoupení na zastupitelstvu. V průběhu řízení se taktéž objevilo tvrzení žalovaného, že hodnocení provedl s ohledem na osobu jméno FO. arch. jméno FO, který studii zpracovával, ale o jeho osobě nebyla v projevu žádná zmínka. Hodnocení ohledně pasivní legitimace tak dle jeho názoru neodpovídá provedenému dokazování, soud nehodnotí objektivně vše v souvislostech, ale vytrhuje z kontextu to, co se mu hodí pro odůvodnění rozhodnutí.
20. V kontextu projevu žalovaného, se mu jeví část projevu žalovaného: „Teď jde o to, jestli to je jen podvod, nebo jestli to je trestní jednání za účelem velkého zisku desítek milionů. Takže to ještě, že by se pak řešilo.“ jako zásah do jeho práva na ochranu osobnosti. Nejde o vyjádření nějakého podezření, ale žalovaný výslovně uvádí, že se jedná o podvod, nebo jiné trestní jednání a k řešení bude pouze to, zdali se jedná o podvod, nebo jiný trestný čin. Žalovaný jako vysokoškolsky vzdělaná osoba si musí uvědomovat, co znamená podvod či trestní jednání, a ví, že je toto spojováno s presumpcí neviny. Žalovaný veřejně na zasedání Zastupitelstva města adresa o něm uvedl nepravdivé údaje. Sám ani společnost právnická osoba, jejímž je majoritní vlastník, nebyli nikdy pravomocně odsouzeni pro podvod, ani nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že by spáchal nějaký jiný trestný čin. S ohledem na text má za to, že jde o nepravdivé tvrzení, které je v rozporu s presumpcí neviny. Vlastník pozemku je oprávněn realizovat stavbu na svém pozemku, pokud získá příslušná rozhodnutí správních orgánů, taková činnost, respektive záměr činnosti není nelegální, tato činnost se zpravidla v soukromém sektoru realizuje za účelem zisku, nejedná se právnická osoba bez splnění dalších skutečností a bez rozhodnutí soudu o protiprávní - trestní – jednání či trestný čin podvodu. Pokud pak vysvětluje žalovaný, že se jednalo o označení podvodem či trestním jednáním týkající se předložené 3D vizualizace záměru výstavby v adresa v adresa, pak se opětovně jedná o nepravdivé tvrzení. I předložení této vizualizace musí být spojováno s nějakou osobou, a to jeho osobou, když, jak potvrzuje žalovaný, mu studii předložil. Opět i za takového odůvodnění se jedná o nepravdivé tvrzení, když předložená vizualizace či předložení této vizualizace není dle pravomocného rozhodnutí soudního orgánu podvodem či jiným trestním jednáním. S ohledem na výše uvedené se dle jeho názoru jedná o skutková tvrzení, jejichž pravdivost lze prokázat, která se týkají osoby žalobce a předložení vizualizace, protože on je ten, kdo žalovanému vizualizaci předložil. Nejedná se o hodnotící soud, o kterém ve svém odůvodnění hovoří soud prvního stupně. A má za to, že není možné akceptovat ve veřejném projevu žádné nepravdivé údaje. Judikatura (např. rozhodnutí ÚS ČR II. ÚS 2051/14, rozhodnutí NS ČR spisová značka) uvádí ohledně skutkových tvrzení, která lze objektivně prokázat, že skutkové tvrzení se opírá o fakt, o aktivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. Je nutno zvážit nakolik byl výrok založen na spolehlivých informacích, které žalovaný měl či měl, či mohl mít, žalovaný by měl předem vyvinout přiměřené úsilí za účelem zjištění, zdali je výrok pravdivý a pokud jde o vědomé šíření nepravdy (lhaní), není chráněno právem na svobodu projevu. Osobnost jednotlivce může být totiž objektivně dotčena stejně tak nezamýšlenými důsledky jednání jako zamýšlenými a ve výsledku je stav shodný. Z hlediska možnosti dotčení jednotlivce na osobnosti není relevantní, zda poškozující jednání druhé strany bylo zamýšlené, či nikoli. Ze skutečnosti absence negativní reakce konkrétních jednotlivců neplyne objektivní nezpůsobilost přivození újmy na jejich osobnosti (rozhodnutí ÚS ČR II. ÚS 1174/09). Pokud by však soud část projevu označil jako hodnotící, i tak má za to, že překračuje limity práva na svobodu projevu, a to z následujících důvodů. Z předloženého vyjádření jméno FO. jméno FO je zřejmé, že se jedná o vizualizaci provedenou standardními metodami prostřednictvím běžně užívaného softwaru a že neprošla nějakou úpravou ohledně zkreslení. Vizualizace neměla žádné míry či kóty. Jedná se o vizualizaci, nikoliv konkrétní projektovou dokumentaci. Tuto skutečnost žalovaný žádnými důkazy nerozporoval. Odkázal pouze na svá tvrzení v rámci jeho projevu. Projev žalovaného vůbec nebyl otázkou, kterou je oprávněno se zabývat zastupitelstvo. Reakce předsedajícího na téma na počátku příspěvku byla, že město neobdrželo žádnou žádost o vyjádření zastupitelstva, nechtěli toto projednávat, protože toto není v pravomoci zastupitelstva, neví, co by měli projednávat na zastupitelstvu. Jak bylo prokázáno, žádná žádost v rámci správního řízení týkající se projektu nebyla žalobcem ani jinou osobou podána příslušnému správnímu orgánu. I přesto žalovaný prezentoval účel příspěvku tak, že to chce prezentovat, aby si každý udělal obrázek, byť se nejednalo o žádné řádné uplatnění jeho práv v rámci platných právních předpisů. V průběhu projevu žalovaný uvedl: „I když vím, že to zastupitelstvo neschvaluje, tak vás chceme informovat.“ Po projevu žalovaného vystoupil pán, který měl projev týkající se investiční akce v adresa, ze které je zřejmé, jaká byla primární reakce na projev žalovaného. Pán říká: „Čtyři roky už bojujeme s ulicí adresa a adresa se společností právnická osoba, jehož jednateli společníci jsou (anonymizováno). Bylo tady řečeno něco o nějakých podvodech. Toho my, to my jako nesdílíme, ale morálně podvedeni se tam cítíme.“ Z reakce tohoto pána vyplývá, že z projevu žalovaného si vzal zejména výše uvedenou část projevu. O tom, co si posluchač z projevu nejvíce pamatoval, svědčí i reakce jeho známého, který sledoval zasedání a ihned mu volal. Toto svědčí o intenzitě zásahu do práva na ochranu mé osobnosti. Prezentaci názoru na žalobcem předloženou dokumentaci považuje za legální, může vyjádřit názor, ovšem nikoliv způsobem, který se dotýká jeho cti. Dokumentace byla předložena žalovanému k připomínkám, nikoliv veřejnou formou, ale za účelem možnosti připomínek přímo žalobci za účelem zjištění stanovisek sousedů před zahájením jakéhokoliv správního řízení, tedy ve zcela soukromoprávní rovině (Toto potvrzuje i text na str. 5 „nesouhlasu se záměrem“, kde je uvedeno, že závěry vycházejí z předběžných podkladů, které investor dotčeným sousedům poskytl.). Žalovaný na toto reagoval zcela nepřiměřeným způsobem, kdy namísto připomínek žalobci, tohoto v diskuzi na zasedání zastupitelstva osočil z podvodného a trestního jednání. V projevu žalovaného zazněla výslovně slova podvod a trestní jednání, pokud nechtěl nikoho obviňovat z nějakého nelegálního jednání, nemusel vůbec toto vyslovovat, případně mohl volit jiná slova, či vyslovit podezření, a posluchače mohl zaujmout prostřednictvím jiných tvrzení, vyslovená tvrzení byla nepravdivá a pro účely probuzení zájmu posluchačů zcela nepřiměřená, a to bez ohledu na to, jaký je jeho názor na zamýšlenou výstavbu. Mám za to, že výše uvedenou částí projevu žalovaný veřejně vzbudil pochybnost o jeho bezúhonnosti a poškodil jej tak minimálně v očích členů zastupitelstva města adresa, ale i dalších osob, a to i s ohledem na záměr realizovat v budoucnu bytovou výstavbu na území města adresa. Toto ho může do budoucna při realizaci záměru poškodit, když se na něho mohou zastupitelé města, potažmo úředníci městského úřadu dívat do budoucna jako na nedůvěryhodnou osobu. Pokud se jedná o závěry judikatury (např. rozhodnutí ÚS ČR II. ÚS 2051/14, rozhodnutí NS ČR spisová značka) ohledně hodnotících tvrzení, pak a) limity přijatelné kritiky jsou vyšší u osob, které jsou politicky, či veřejně činné osoby, tedy nikoliv u osob, které takto činné nejsou, b) hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních kritérií, je třeba zkoumat, zdali se zakládá na pravdivé informaci, zda je jeho prezentace přiměřená, c) veřejná stanoviska nesmí vybočit z pravidel slušnosti, d) nejsou překročeny meze věcné a konkrétní kritiky a současně to, že je taková kritika přiměřená i co do obsahu, formy i místa, nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného cíle, pokud je utvořený hodnotící úsudek znevažující, není možné již z tohoto důvodu považovat kritiku za přípustnou, což je i v případě, že jsou použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, respektive, je-li obsah kritiky zcela neadekvátní posuzovanému jednání kritizovaného, přičemž z ní vyplývá úmysl kritizovanou osobu znevážit či urazit, jde o kritiku nepřiměřenou, jestliže kritika postrádá právní přípustnost, není namístě upřednostňovat právo na kritiku před právem na ochranu osobnosti. I pokud by soud posoudil výrok jako hodnotící, tak s ohledem na výše uvedené jsou překročena pravidla slušnosti v rámci části projevu žalovaného a nesouhlasí s hodnocením soudu prvního stupně, že obava o bydlení žalovaného způsobila přiměřenost takového zásadu do jeho cti. Nedomnívá se, že by komukoliv bylo jedno, že o něm někdo jiný hovoří jako o podvodníkovi a že by takto měl někdo někoho jiného bezdůvodně osočovat zvláště v případě, že se nejedná o žádný politický projev a o veřejně známou osobu. Jelikož bylo žalovaným neoprávněně zasaženo do jeho práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, má tak nárok na reparaci přiměřeným zadostiučiněním, když jako přiměřenou formu vidí formu veřejné omluvy. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil s žalobě vyhověl.
21. Žalovaný ve vyjádření k odvolání odkázal na správné a přesvědčivé zdůvodnění rozsudku okresního soudu. Okresní soud podrobně vyložil, jakými úvahami se řídil a které ho vedly k zamítnutí žaloby. Tak především správně dovodil, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován, neboť vůbec nelze dovodit, že se výroky pronesené žalovaným týkaly právě jeho osoby. Jak již žalovaný uváděl, smyslem jeho vystoupení na zastupitelstvu města adresa, bylo vyjádřit nesouhlas jeho i ostatních občanů adresa, s výstavbou velkého bytového domu v této lokalitě. Přitom hovořil vždy pouze o investorovi, žalobce nikdy nejmenoval. Výtky se tedy mohly týkat a týkaly, jak architekta zpracovávajícího návrh, tak investora, který vlastně dodnes není znám. Úvahy žalobce, že si to všichni museli spojit s jeho osobou, jsou nepodložené. Již z tohoto prvého a zásadního důvodu, musela být žaloba zamítnuta. Dále okresní soud správně uzavřel, že vyjádření žalovaného nepřekročilo určitou přípustnou intenzitu svobody projevu, protože v kontextu, v jakém bylo učiněno, pouze vyjádřilo obavy obyvatel dané lokality, které je nutno respektovat. I tento závěr okresního soudu je správný. V podaném odvolání žalobce tyto závěry zpochybňuje, ale neuvádí nic, co by je mohlo vyvrátit. Jeho úvaha, že minimálně členům zastupitelstva muselo být zřejmé, že žalovaný hovořil právě o něm, není ničím podložená. Je samozřejmé, že zastupitelé věděli, o jakou konkrétní věc se jedná, protože danou lokalitu znají a nikterak si ji nemuseli spojovat s osobou žalobce. Hodnocení soudu ohledně pasivní legitimace není neobjektivní, ale naopak vychází ze zjištěných skutečností. V další části odvolání se žalobce znovu zaobírá větou žalovaného: „Teď jde o to, jestli to je jen podvod, nebo jestli to je trestní jednání za účelem velkého zisku desítek milionů. Takže to ještě, že by se pak řešilo.“ Ani tato věta není zásahem do práva na ochranu osobnosti žalobce. Slovo podvod v běžné řeči neznamená trestný čin podvodu ve smyslu trestního zákoníku, ale pouze uvedení v omyl, předestření nepravdivých skutečností a podobně. A to přesně žalovaný mínil, když namítal, že investor se snaží obejít ustanovení územního plánu a provedení výstavby, která do tohoto prostoru vůbec nepatří. Pokud jde o druhou část této věty, pak žalovaný jen vyjadřuje svůj názor, že by to mohlo být posuzováno též jako trestní jednání, nikoliv však, že by se ho žalobce nebo kdokoliv jiný již dopustil. Žalovaný nezpochybňuje, že žalobce ani společnost právnická osoba nebyli nikdy pravomocně odsouzeni pro trestný čin, ale nic takového také ve svém vystoupení netvrdil. Ohledně předložené vizualizace žalovaný trvá na tom, že byla vypracována zkresleně, to by však mohl posoudit jedině odborník a nikoliv jméno FO. jméno FO, který ji vypracovával. Soud však správně uzavřel, že není nutné tuto věc znalecky zkoumat, protože by žalobě stejně nemohlo být z výše uvedených důvodů vyhověno. Jen pro úplnost žalovaný uvádí, že některá tvrzení v odvolání jsou nepravdivá. Při prezentaci žalovaný neuvedl, od koho obdrželi občané studii a není to uvedeno ani v nesouhlasu se záměrem výstavby bytových domů. Nesprávně je také, že žalovaný uvedl „stačí takhle pro vás“ ve skutečnosti řekl „stačí to takhle pronásobit“. Prezentace žalovaného nebyla agresivní, jen konstatovala skutečný stav. Stejně tak je nesprávně uvedeno, že žalovaný je vysokoškolsky vzdělaná osoba, žalovaný má vzdělání středoškolské. Žalovaný trvá na tom, že jediným účelem jeho projevu bylo upozornit na to, že je zde snaha obejít územní plán a provést nepřípustnou a zcela nevhodnou výstavbu, a že bylo jeho právem na tyto skutečnosti upozornit. Žalovaný je přesvědčen, že okresní soud plně vychází z dosavadní judikatury např. rozhodnutí NS ČR spisová značka, ale i rozhodnutí NS ČR spisová značka, kde je zdůrazněno, že soud musí vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práv na ochranu osobnosti v kontextu se svobodou projevu a právem na informace se zřetelem na požadavek proporcionality.
22. Odvolání žalobce je tedy třeba považovat za zcela nedůvodné, a proto žalovaný navrhuje, aby napadený rozsudek okresního soudu byl v celém rozsahu potvrzen.
23. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání, podaného osobou k němu oprávněnou, přezkoumal rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o.s.ř.). Odvolání neshledal opodstatněným.
24. Krajský soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, jež učinil z provedených důkazů, přičemž důkazy vyhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). Proti skutkovým zjištěním okresního soudu ostatně žalobce ani odvolací výhrady nevznesl. Okresní soud pak přesvědčivě vyložil, proč některé a pro rozhodnutí nadbytečné důkazy neprovedl.
25. Odvolatel okresnímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci, a to jak ve vztahu k posouzení věcné aktivní legitimace žalobce v řízení, jakož i k závěru, že vyjádření žalovaného na jednání zastupitelstva města adresa dne datum nebylo způsobilé poškodit osobnostní práva žalobce chráněná zákonem (§ 81 o.z.).
26. K porušení práva na čest, důstojnost, soukromí či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Při zkoumání přiměřenosti předmětného zásahu se rozlišují skutková tvrzení a hodnotící soudy, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, tedy subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
27. Nejvyšší soud například v rozhodnutí sp. zn. spisová značka vyložil, že k porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, ale též publikací nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Jsou-li v kritice k charakterizaci určitých jevů a osob použity výrazy, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky, resp. je-li obsah kritiky zcela neadekvátní posuzovanému jednání kritizovaného, přičemž z ní vyplývá úmysl kritizovanou osobu znevážit či urazit (tzv. intenzivní exces), jde o kritiku nepřiměřenou, která je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby. Obdobná situace může nastat v případech, kdy je veřejně kritizováno jednání určité osoby, a přitom jsou zamlčeny nebo zamlženy kritizujícímu známé důvody, které kritizovaného k vytýkanému jednání opodstatněně vedly.
28. V rozhodnutí sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud uvedl, že v případě hodnotících úsudků, by měla být kritika věcná, konkrétní a přiměřená. Hodnotící úsudek musí být závěrem, který lze na základě uvedených skutečností logicky dovodit. Přitom však nestačí, aby kritika sama z pravdivých skutkových podkladů vycházela. jméno FO-li být kritika neoprávněným zásahem do cti, resp. pověsti kritizovaného, je současně nezbytné, aby podklady, na nichž hodnocení spočívá (pokud nejde o skutečnosti notoricky známé), byly v rámci takovéto evaluace konkrétně uvedeny, aby adresát soudu měl možnost takový úsudek přezkoumat a vytvořit si vlastní názor a současně, aby bylo zamezeno případnému vzniku nesprávných představ o skutečnostech, které sloužily hodnotiteli za podklad.
29. Žalovaný podle záznamu z jednání zastupitelstva dne datum popisoval v rámci diskuse s občany vizualizaci záměru výstavby bytového domu v adresa podle jednotlivých pohledů (obrázků). Šlo o fotografie vizualizace zpracované jméno FO. adresa pro potřeby žalobce či jeho firmy. U pátého obrázku uvedl:“ Tady to máme od jméno FO. Tady vidíme, jak je to nízký, když to vezmete, že ta garáž je 3m vysoká, tak 4 podlaží krát 3m je 12m, 50 cm je izolace a 50 cm je atika, tak máte 13m minimálně a je tam převýšení ještě asi 1m. Takže to je 14m. Když vezmu, že to je 3m (garáž), tak stavba by byla až někde pod ty jméno FO (pod nadpis „adresa od jméno FO“), dvojnásobná ve skutečnosti. Stačí to takhle pronásobit. Teď jde o to, jestli to je jen podvod, nebo jestli to je trestní jednání za účelem velkého zisku desítek miliónů. Takže to ještě by se pak řešilo“. Následoval pak ještě komentář žalovaného k dalším obrázkům vizualizace a vyjádření zastupitele tituly před jménem jméno FO, že podle územního plánu není možné, aby tam vyrostla čtyřpatrová stavba. Následovalo vyjádření starosty města jméno FO. jméno FO, že vedení města bude trvat, aby investor dodržel územní plán..to co jsme tady viděli, tu animaci, to je mimo…Žalovaný žádnou konkrétní osobu při svém přednesu na zastupitelstvu nejmenoval. Žalovaný ani nemohl vědět, kdo bude investorem zamýšlené stavby, když o tom dle samotného žalobce ještě nebylo rozhodnuto.
30. Krajský soud přisvědčil okresnímu soudu v hodnocení nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce v daném řízení. Žalovaný při svém vystoupení na zastupitelstvu města adresa žádnou konkrétní osobu nejmenoval, hovořil jen o investorovi. Žalovaný se kriticky vyslovil proti zamýšlené výstavbě v adresa v adresa, když tyto výhrady se týkaly konkrétně dokumentů ofocených od žalobce, tj. vizualizace stavebního záměru, které žalobce sám nezpracoval. Popsal své výhrady tak, že vizualizace se snaží vyvolat zdání, že zamýšlená stavba nenaruší stavební ráz uvedené lokality, když ve skutečnosti lze dovodit opak a zamýšlená stavba je v rozporu s platným územním plánem. Žalovaný svůj výrok „jestli je to jen podvod nebo trestní jednání za účelem velkého zisku desítek milionů“ vyslovil na podkladě hodnocení vizualizace zpracované jméno FO. jméno FO, když z pohledu laického hodnocení vizualizace je 5 metrová zeď vyšší než za ní stojící 4 patrový dům, 2 patrový dům je vizuálně v jedné výškové linii se 4 podlažím. Pokud jméno investora v rozhodné době známo nebylo, lze uvažovat jen o tom, zda by výrokem žalovaného mohl být poškozen na svých osobnostních právech autor vizualizace, kterým však žalobce není. Z provedených důkazů nelze jednoznačně dovodit, že by žalovaný své vyjádření (hodnotící úsudek), které žalobce hodnotí jako jeho čest poškozující, směřoval proti žalobci (fyzické osobě), byť je žalobce přesvědčen, že osoby, které ho znají nebo jsou obeznámeni se situací na místě, byli schopné jej identifikovat.
31. Svoboda projevu, včetně práva pronášet kritiku, musí mít v demokratické společnosti své meze, jejichž překročení vede k nežádoucím újmám na právu na ochranu osobnosti kritizovaných fyzických osob. K neoprávněnému zásahu do osobnosti člověka nedojde výkonem práva kritiky v případě, že jde o kritiku právem přípustnou, resp. kritiku oprávněnou. Ta předpokládá, že při ní nejsou překročeny meze věcné a konkrétní kritiky a současně to, že je taková kritika přiměřená i co do obsahu, formy i místa, tj. že nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného cíle. O věcnou kritiku nejde především tam, kde kritika vychází z nepravdivých podkladů a z nich dovozuje vlastní hodnotící úsudky. V takových případech, pokud je utvořený hodnotící úsudek znevažující, není možné již z tohoto důvodu považovat kritiku za přípustnou. Na druhé straně právo na ochranu osobnosti je třeba posuzovat v kontextu s právem na svobodu projevu a právem na informace, přičemž je nutné respektovat požadavek proporcionality těchto práv a jejich ochrany.
32. Okresní soud v tomto ohledu případně hodnotí, že vyjádření žalovaného posuzováno v kontextu, v jakém bylo učiněno, tzn. s přihlédnutím k tomu, že mu předcházela prezentace vizualizace stavebního záměru, lze spíše chápat jako poukázání na zkreslení rozměrů budov a obavu, že tato vizualizace mohla bez bližšího zkoumání vyvolat dojem, že linie zamýšlených staveb nenaruší ráz dané lokality. Obavy obyvatel dané lokality je nutno respektovat, a to včetně jejich práva se k věci vyjádřit, když na jejich straně existují důvodné obavy, že by zamýšlená výstavba mohla ohrozit kvalitu jejich bydlení a života vůbec, popř. snížit hodnotu jejich nemovitostí. K tomu nutno dodat, že pokud je zamýšlená stavba v rozporu s platným územním plánem a k ní zpracovaná vizualizace je z pohledu laika zkreslující skutečné výškové převýšení zamýšlené stavby bytového domu nad dosavadní zástavbou dvoupodlažními rodinnými domky, pak kritika vizualizace, že neodpovídá skutečnosti s užitím formulace „jestli je to jen podvod nebo trestní jednání za účelem zisku desítek milionů“, je hodnotícím úsudkem vyjadřující subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě subjektivních kritérií. Hodnotící úsudek se týká vizualizace, kterou žalobce nevypracoval a nevychází ze lživé informace. Poškozen na svém osobnostním právu by se mohl cítit její zpracovatel, kterým žalobce není. V běžném životě občané nehodnotí jednání, u něhož mají za to, že je může jakkoliv poškodit, správnou právnickou terminologií, a užívají k tomu často slovní spojení, že se cítí podvedeni. Tak lze vnímat i jednání zkreslující nebo zakrývající pravý stav věci k dosažení cíle, který může obcházet právní regulaci. Nešlo o vyjádření šťastné, ovšem nelze mít za to, že by bylo ve výše uvedených souvislostech obecně znevažující nepřípustnou kritikou, a nelze dovodit, že směřovalo proti žalobci. Pokud pak žalobce uvádí, že žalovaný hovořil na zastupitelstvu města k tématu, jež nebylo v programu, lze dodat, že pokud územní plán je dokumentem schvalovaným zastupitelstvem, pak na jednání zastupitelstva patří jakákoli informace se ho dotýkající, jakož i to, že občané mohou v rámci připomínek na jednání vystoupit k jakékoli problematice, která se občanů obce (města) dotýká.
33. Krajský soud proto neshledal odvolací výhrady žalobce důvodnými.
34. Krajský soud uzavřel, že rozsudek okresního soudu nevybočuje z mezí zákona a judikaturou vytčených hledisek, a proto věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně správného nákladového výroku.
35. O nákladech odvolacího řízení pak rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu právního zastoupení advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) po částka a dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka, s připočtením 21% DPH v částce částka, kterou uložil žalobci nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v Chrudimi, a to jen z důvodů uvedených v § 237 o.s.ř. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.