Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 211/2026-47

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Frumarem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 13 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. č. účtu, VS var. symbol.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 385 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 385 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 13 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla být žalovanou splacena nejpozději dne datum. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se tak do prodlení. Žalovaná se dle čl. 2 smlouvy dále zavázala k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 3 600 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 13 300 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1,20 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 smlouvy v kapitalizované výši 3 300 Kč nejpozději splatných dne datum, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná povinna obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobkyni. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Za účelem řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila její majetkovou a finanční situaci. Žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a v nebankovním registru klientských informací. Žalobkyně si dále před uzavřením smlouvy opatřila výpis z bankovního účtu žalované č. č. účtu za období tří měsíců předcházejících podání žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy. Po přijetí této platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 9993 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. SMS kód byl uveden na poslední straně smlouvy. Žalovaná výše uvedenými kroky uzavřela s žalobkyní smlouvu. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne datum, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol, jenž odpovídá číslu smlouvy. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě od platební brány TheyPay.cz, s.r.o., ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne vrácen.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne datum v rámci kterého uvedla, že se dlouhodobě snaží věc vyřešit smírně a že je připravena hradit částku, která bude skutečně oprávněná a bude odpovídat zákonu, kdy by měla být posouzena platnost smlouvy a jednotlivých smluvních ujednání a zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované.

3. Z listinných důkazů soud učinil skutková zjištění a z nich vyvodil závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být žalovanou splacen nejpozději dne datum. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se tak do prodlení. Žalovaná se dle čl. 2 smlouvy dále zavázal k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 3 600 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 13 300 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1,20 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 smlouvy v kapitalizované výši 3 300 Kč nejpozději splatných dne datum, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná povinna obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobkyni. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Za účelem řádného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila její majetkovou a finanční situaci. Žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a v nebankovním registru klientských informací. Žalobkyně si dále před uzavřením smlouvy opatřila výpis z bankovního účtu žalované č. č. účtu za období tří měsíců předcházejících podání žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu smlouvy. Po přijetí této platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 9993 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. SMS kód byl uveden na poslední straně smlouvy. Žalovaná výše uvedenými kroky uzavřela s žalobkyní smlouvu. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne datum, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol, jenž odpovídá číslu smlouvy. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě od platební brány TheyPay.cz, s.r.o., ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne vrácen.

4. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ust. , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

11. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

16. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

17. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to mimo jiné rešeršemi v příslušných databázích a registrech dlužníků, a to s negativním výsledkem. Žalobkyně dále uvedla, že si opatřila výpisy z účtu žalované za 3 měsíce před poskytnutím půjčky.

18. Jaký příjem žalované byl zjištěn žalobkyně neosvětlila. Žalobkyně nesdělila, jaké skutečnosti z předmětných výpisů z účtů zjistila, zda se zabývala příjmy žalované, nesdělila, jaká byla bilance tohoto účtu, tedy zda tzv. není žalovaná v mínusu, jakož i pohyby na jejím účtu /skutečné příjmy a výdaje/. Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o úvěru, neboť netvrdila ani neprokázala, že by měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních výdajích žalované na bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích, a tyto věrohodným způsobem i ověřila (předložení dokladů o výdajích žalovaného žalobkyně ani netvrdila). Smlouva o úvěru je tedy v návaznosti na ust. , 2 z. č. (o spotřebitelském úvěru) dle ustanovení o. z. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

19. Soud se dále v řadě zabýval zkoumáním platnosti uzavřené úvěrové smlouvy i z pohledu povinnosti povinné zaplatit žalobkyni smluvní úrok 1,2 % denně, v daném případě 3 600 Kč a dovodil, že uvedené ujednání o úroku je v daném případě v rozporu s dobrými mravy a z toho důvodu absolutně neplatné podle ustanovení a . Za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná vrátit za pouhý měsíc o třetinu více oproti poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout podle ustanovení i bez návrhu.

20. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení tedy platí, že je-li ujednání od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná [srov. Lavický, P. a kol.: I. obecná část ( – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha. C. H. Beck 2014. strana 2060 až 2064]. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o poplatku jakožto odměně za poskytnutí úvěru a že poskytování úvěrů je předmětem činnosti právní předchůdkyně žalobkyně, nelze předpokládat, že by právní předchůdkyně žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o úroku.

21. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně by tedy měla nárok na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoliv však dalších nákladů či příslušenství, jak žalobkyně také požaduje, když tento požadavek je s ohledem na výše uvedené nedůvodným. V souladu s zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované celkem částku 10 000 Kč na bankovní účet uvedený žalovanou ve smlouvě o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na poskytnutou částku žalobkyni ničeho nevrátila. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k vrácení dosud nevrácené částky ve výši 10 000 Kč.

23. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu smluvního úroku. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl. Soud nevyhověl návrhu žalované, aby plnění mohlo být ve splátkách, když soud přihlédl k tomu, že žalovaná si bere úvěry, aniž by je řádně splácela ( , ), když poskytované dobrodiní nemá být tak bezbřehé, že žalované umožní takovýto způsob života. Z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že žalovaná si v období od datum do datum vzala velké množství úvěrů od nejrůznějších poskytovatelů.

24. Soud výrokem III. zavázal žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, když žalobkyně nereagovala na výzvu soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, a to státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci v pariční lhůtě na příslušný účet pod specifikovaným variabilním symbolem, když soudní poplatek v projednávané věci činil podle Sazebníku soudních poplatků (příloha ) částku 1 000 Kč (ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz), žalobkyně však zaplatila toliko částku 800 Kč.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci úspěch částečný, když žalobkyně byla procesně úspěšná co do 75,2 % požadovaného nároku, žalovaná pak co do 25,8 %, žalobkyně pak má tedy nárok na náhradu 49,2 % svých nákladů řízení.

26. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, sazbu mimosmluvní odměny ve výši 3x 400 Kč za 3 úkony právní služby postupem dle § 14b) AT (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a DPH 21 % z odměny a náhrady, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty, náhrada nákladů řízení by tedy v plné výši činila 2 815 Kč, 49,2% těchto nákladů pak činí 1 385 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle zmocněnci žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nebude-li soudní poplatek zaplacen do třiceti dnů po jeho splatnosti, bude vymáhán místně příslušným celním úřadem.