Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 172/2026-38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 21 744 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 6 744 Kč se zákonným úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300,16 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 300,16 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na doplatku soudního poplatku částku 218 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 577,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 6 744 Kč se zákonným úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300,16 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 300,16 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na doplatku soudního poplatku částku 218 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 577,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 21 744 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300,16 Kč od datum do zaplacení. Uplatněný nárok odůvodnila žalobkyně následovně. Žalobkyně uzavřela dne datum se společností Emma’s credit s. r. o., IČ: IČO, se sídlem adresa (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o postoupení pohledávek a na jejím základě nabyla pohledávku za žalovaným. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webové stránky www.creditgo.cz) dne datum smlouvu o úvěru č. 0A7FD/935943, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena tak, že si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru (výše, doba splatnosti) a následně se zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, přičemž byl za účelem ověření identity povinen doložit kopii dokladu totožnosti. Žalovaný byl také pro potřeby posouzení úvěruschopnosti povinen doložit výplatní pásky za dva měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání a současně byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Na základě uvedené lustrace nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Po ověření identity a úvěruschopnosti žalovaného byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh smlouvy, jejíž znění žalovaný odsouhlasil odesláním SMS zprávy obsahující unikátní verifikační kód ve znění 57974, který mu byl přidělen na základě žádosti o úvěr a který je postaven na roveň podpisu fyzickému, čímž došlo k uzavření předmětné smlouvy. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne datum úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do datum, kdy se rovněž zavázal uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 6 300,16 Kč a smluvní úrok ve výši 443,84 Kč. Žalovaný se však s úhradou úvěru ocitl v prodlení, pročež byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, avšak nezaplatil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou mu právní zástupkyní žalobkyně dne datum. Požadovaná částka ve výši 21 744 Kč se skládala z nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 6 300,16 Kč a smluvního úroku ve výši 443,84 Kč. Pokud by soud neměl za prokázaný předmětný nárok z titulu smlouvy o úvěru, pak žalobkyně navrhovala, ať je tento nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož se žalovaný bez spravedlivého důvodu na úkor žalobkyně obohatil a je tak povinen jí bezdůvodné obohacení vydat.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , (dále jen „”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se řádně a včas omluvila a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 0A7FD/935943, v níž je jako úvěrující uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný žalovaný. Dle této smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Roční úroková sazba činila 36 %, RPSN činilo 7569,09 %. Splatnost úvěru byla do 30 dnů od odeslání finančních prostředků (úvěru) úvěrovanému. Samotná smlouva o spotřebitelském úvěru není opatřena běžným podpisem a ani podpisem v elektronické podobě, nýbrž pouze elektronickým kódem. Ve smlouvě je uvedeno rodné číslo klienta a kontaktní údaje včetně čísla OP. Ze smlouvy neplyne, že by byl žalovaný s obsahem smlouvy seznámen, respektive že by projevil souhlas se smlouvou předloženého znění. Výplata finančních prostředků měla být provedena na stanovený bankovní účet /viz smlouva o úvěru na č. l. 6-9, formulář pro standardní informace na č. l. 10-12 spisu/. Dne datum byly na bankovní účet, vedený na jméno žalovaného, poukázány finanční prostředky ve výši 15 000 Kč /viz informace o vlastníkovi na č. l. 13, potvrzení o platbě na č. l. 15, sdělení banky na č. l. 27-28, potvrzení na č. l. 30-31 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž zjistila, že příjem žalovaného ze zaměstnání činí 49 984 Kč a jeho výdaje činí 25 000 Kč (3 000 Kč splátka bankovních úvěrů, 2 000 Kč splátka nebankovních úvěrů, 8 000 Kč náklady na bydlení, 12 000 Kč ostatní výdaje) /viz informace o úvěruschopnosti na č. l. 14 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne datum, ke kterému byla připojena výzva k úhradě před podáním žaloby. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s tím, aby dlužnou částku zaplatil do tří dnů. Zásilka byla u poskytovatele poštovních služeb podána dne datum a žalovanému byla doručována dne datum /viz rámcová smlouva o postoupení v elektronickém systému CEPR, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16, seznam pohledávek na č. l. 17, oznámení o postoupení na č. l. 18, výzva k úhradě na č. l. 18 p. v., potvrzení o podání na č. l. 19, výpis ke sledování zásilky Anonymizováno na č. l. 36 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne datum na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum a současně mu byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky, kde byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla žalovanému doručována dne datum. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít smlouvu o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného, byť jsou v ní uvedeny jeho kontaktní údaje. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla vyplacena částka ve výši 15 000 Kč se lze domnívat, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný odsouhlasil.

7. Podle k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. , poučovací povinnost podle až 3 soud plní při jednání (ve znění před novelou č. , nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

9. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

10. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou vázán, měla právní předchůdkyně žalobkyně, resp. nyní žalobkyně, vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán), přičemž aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. uzavřené s její právní předchůdkyní. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného byly dne datum připsány finanční prostředky ve výši 15 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně, a to bez právního důvodu. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, stíhá ho nadále povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. V daném případě bylo prokázáno, že výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy) byla prokazatelně odeslána dne datum. Do sféry dispozice žalovaného se dostala v souladu s ustálenou judikaturou při prvním pokusu o doručení dne datum, kdy byla žalovanému doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. S ohledem na poskytnutou třídenní lhůtu k plnění byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat do datum, což ovšem neučinil a následujícího dne, tj. datum, se ocitl v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ve spojení s o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení v zákonné výši dle Lhůta k plnění byla určena v souladu s (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření předmětné úvěrové smlouvy, nesvědčil žalobkyni nárok na zaplacení částky 6 744 Kč představující poplatek za sjednání úvěru a smluvní úrok, ani nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300,16 Kč od datum do datum, tedy do dne předcházejícímu dni, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 300,16 Kč za období od datum do zaplacení. Konečně pak soud zamítl nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení obdobím a částkou sice odpovídající bezdůvodnému obohacení, ale přesahujícím zákonnou výši úroku (12 % - 11,5 %) (výrok II. tohoto rozsudku).

19. Nad rámec výše uvedeného soud dále konstatuje, že i pokud by shledal smlouvu jako uzavřenou, nebylo by možné učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jak je vyžadováno příslušným zákonem . Dle tvrzení žalobkyně byla finanční situace žalovaného ze strany právní předchůdkyně zkoumána, k tomuto však soudu ničeho nedoložila. Nebylo prokázáno, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byly osobní a majetkové poměry žalovaného jakkoliv ověřovány. O tomto nemůže svědčit předložený formulář „úvěruschopnost klienta k půjčce“, k němuž nejsou doloženy žádné další podklady, z nichž by bylo patrné, na základě čeho právní předchůdkyně žalobkyně uvedené údaje, týkající se úvěruschopnosti žalovaného, ověřovala. Odborná péče totiž předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně tedy určitá tvrzení uvedla, ale neprokázala, že by v rámci ověřování úvěruschopnosti byly ze strany její právní předchůdkyně potřebné údaje (podklady) vyžádány a odpovídajícím způsobem prověřovány. Ve vztahu k žalovanému tedy nebylo prokázáno ověřování jeho příjmů a výdajů, jakož ani to, jaká je jeho celková situace s přihlédnutím k případným jiným závazkům. I pokud by soud nedospěl k výše uvedeným závěrům stran absence projevu vůle žalovaného, musel by učinit závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu z důvodu nesplnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného dle .

20. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Vzhledem k tomu, že elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl, je třeba v souladu položkou 2 bodem 2. přílohy , o soudních poplatcích (dále jen „“), žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků, a to konkrétně dle položky 1 bod 1. písm. b), tedy do výše 1 088 Kč. Za návrh na zahájení řízení uhradila žalobkyně částku 870 Kč, soud jí proto uložil povinnost uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 218 Kč, a to ve lhůtě stanovené v zákona o soudních poplatcích (výrok III. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 577,10 Kč, přičemž tato částka představuje 22,3 % z jejich celkové výše 2 588 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,15 % a neúspěchu v rozsahu 38,85 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 088 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 744 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Ohledně aplikace a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS, které jsou ze strany žalobkyně podávány. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle (výrok IV. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.