Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 217/2026-44
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o určení obsahu smlouvy
takto:
I. Obsah smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti, kterou jsou žalobkyně právnická osoba., IČO IČO žalobkyně, se sídlem adresa, a žalovaný Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem adresa, povinni uzavřít na základě Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby ze dne datum, se určuje takto:
1) Žalovaný jako výlučný vlastník pozemku p. č. Anonymizováno, zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. anonymizováno vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště město, pro obec a katastrální území obec, zřizuje ve prospěch žalobkyně k tomuto pozemku věcné břemeno – služebnost spočívající v právu žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat na tomto pozemku zařízení distribuční soustavy tvořené kabelovým vedením NN a skříní anonymizováno a provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a v povinnosti žalovaného výkon těchto práv strpět.
2) Rozsah věcného břemene – služebnosti je vymezen geometrickým plánem č. anonymizováno, potvrzeným Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrálním pracovištěm město, dne datum pod č. Anonymizováno, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.
3) Věcné břemeno – služebnost se zřizuje na dobu neurčitou.
4) Věcné břemeno – služebnost se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 2 000 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu věcného břemene – služebnosti do katastru nemovitostí.
5) Návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni – služebnosti do katastru nemovitostí podá žalobkyně a správní poplatek spojený s návrhem na vklad uhradí rovněž žalobkyně.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 538,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Obsah smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti, kterou jsou žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , a žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, , povinni uzavřít na základě Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby ze dne , datum, , se určuje takto:1) Žalovaný jako výlučný vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. , anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , město, , pro obec a katastrální území , obec, , zřizuje ve prospěch žalobkyně k tomuto pozemku věcné břemeno – služebnost spočívající v právu žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat na tomto pozemku zařízení distribuční soustavy tvořené kabelovým vedením NN a skříní , anonymizováno, a provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a v povinnosti žalovaného výkon těchto práv strpět.2) Rozsah věcného břemene – služebnosti je vymezen geometrickým plánem č. , anonymizováno, , potvrzeným Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , město, , dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.3) Věcné břemeno – služebnost se zřizuje na dobu neurčitou.4) Věcné břemeno – služebnost se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 2 000 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu věcného břemene – služebnosti do katastru nemovitostí.5) Návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni – služebnosti do katastru nemovitostí podá žalobkyně a správní poplatek spojený s návrhem na vklad uhradí rovněž žalobkyně.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 538,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně, společnost právnická osoba, se žalobou domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného Jméno žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území obec. Tvrdila, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby, na jejímž základě se žalovaný zavázal po výzvě žalobkyně uzavřít vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene. Účelem budoucí smlouvy bylo právní zajištění umístění, provozu, oprav, obnovy, výměny a modernizace zařízení distribuční soustavy, konkrétně kabelového vedení NN a skříně anonymizováno, na dotčeném pozemku. Žalobkyně uvedla, že zařízení distribuční soustavy bylo uvedeno do provozu dne 13. 11. 2024. Následně žalovaného vyzvala k uzavření smlouvy dopisem ze dne 26. 4. 2025, jehož přílohou byl návrh smlouvy o zřízení věcného břemene. Protože žalovaný na výzvu nereagoval, žalobkyně jej opětovně urgovala dopisy ze dne 24. 5. 2025, 21. 8. 2025 a 8. 10. 2025. Ani poté však žalovaný smlouvu neuzavřel, a proto mu žalobkyně zaslala dne 30. 4. 2026 předžalobní výzvu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil svůj smluvní závazek uzavřít do 60 dnů od doručení výzvy smlouvu o zřízení věcného břemene, a dostal se tak do prodlení. Navrhla proto, aby soud svým rozsudkem nahradil projev vůle žalovaného a deklaroval uzavření smlouvy, jejímž obsahem je zřízení služebnosti ve prospěch žalobkyně na dobu neurčitou. Součástí navrhované smlouvy bylo rovněž ujednání o jednorázové náhradě za zřízení věcného břemene ve výši 2 000 Kč, splatné žalovanému do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Současně se žalobkyně domáhala náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání se nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán, ani z důležitého důvodu nepožádal o jeho odročení. Soud proto věc podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Na základě zjištění učiněných z dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni vyhlášení rozsudku bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno, zapsaném v katastru nemovitostí na LV č. anonymizováno vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště město, pro obec a katastrální území obec. Z uvedeného výpisu rovněž vyplývá, že 10. 3. 2026 bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalobkyně k umístění a provozu elektrorozvodného zařízení. Podle čísla smlouvy se však jedná o jiné věcné břemeno. Smlouvou o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohody o umístění stavby ze dne 22. 8. 2023 bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal ve prospěch žalobkyně zřídit věcné břemeno na dobu neurčitou, jež bude spočívat v právu žalobkyně umístit, provozovat, opravovat a udržovat na tomto pozemku zařízení distribuční soustavy tvořené kabelovým vedením NN a skříní anonymizováno a provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci a v povinnosti žalovaného výkon těchto práv strpět. Předpokládaný rozsah činil 2 m2 a byl vymezen v situačním plánku s tím, že po realizaci stavby žalobkyně vyhotoví geometrický plán pro vyznačení rozsahu věcného břemene, smlouvu a tyto zašle žalovanému spolu s výzvou k uzavření smlouvy. Tato měla být zaslána do 6 měsíců od kolaudace, nejpozději pak do 5 let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Lhůta k uzavření smlouvy činila 60 dnů od doručení výzvy. Úplata byla sjednána jednorázově ve výši 2 000 Kč po provedení vkladu. Dále byly smlouvou ujednány podmínky pro provedení stavby. Rovněž bylo dohodnuto, že náklady na vyhotovení smlouvy, geometrického plánu a návrhu na vklad ponese žalobkyně. Zápisy o předání stavby a její dokumentace ze dne 13. 11. 2024 bylo prokázáno, že k uvedenému dnu byla zhotovena stavba předmětného zařízení. Nepodepsaným návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. Anonymizováno bylo prokázáno, že tento byl datován 14. 4. 2025 a obsahuje smluvní ujednání, jež korespondují s návrhem uvedeným v žalobním petitu. Geometrickým plánem č. anonymizováno bylo prokázáno, že tento byl odsouhlasen katastrálním úřadem a obsahuje širší zakreslení situace vedení, jehož část (zakončení) se rovněž nachází na pozemku p. č. Anonymizováno. Prohlášením o projednání věci, poštovními podacími archy ze dne 26. 4. 2025, 24. 5. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2026 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene vyzývala.
4. Podle § 1257 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.
5. Podle § 1260 občanského zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.
6. Podle § 1267 odst. 1 občanského zákoníku služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
7. Podle § 1267 odst. 2 občanského zákoníku je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti.
8. Podle § 1785 občanského zákoníku smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.
9. Podle § 1786 občanského zákoníku zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.
10. Podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.
11. Podle § 1787 odst. 2 občanského zákoníku obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.
12. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí ve smyslu § 1785 občanského zákoníku, na základě které měla být uzavřena smlouva o zřízení služebnosti inženýrské sítě podle § 1267 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný však povinnosti uzavřít realizační smlouvu ve sjednané 60 denní lhůtě nedostál, v důsledku čehož vznikl nárok žalobkyně domáhat se určení obsahu budoucí smlouvy soudem ve smyslu § 1787 občanského zákoníku. K tomu je třeba podotknout, že Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1109/2018, zdůraznil, že podle právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí (§ 50a zákona č. 40/1964 Sb) účinné do 31. 12. 2013 soud svým rozhodnutím nahrazoval projev vůle povinného subjektu směřující k uzavření realizační smlouvy, která tvořila nedílnou součást žaloby. Podle nynější právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí však soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 občanského zákoníku. Platný občanský zákoník otázku smluvního přímusu v případě smlouvy o smlouvě budoucí reguluje podstatně odlišně než zákon č. 40/1964 Sb. Nesplní-li totiž zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může podle § 1787 občanského zákoníku oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud (nebo třetí osoba určená ve smlouvě). Shodně se pak Nejvyšší soud vyjadřoval v rozhodnutích sp. zn. 33 Cdo 72/2021, 33 Cdo 2291/2021, či 23 Cdo 3182/2024. V tomto smyslu soud tedy také posoudil podanou žalobu, a to přesto, že žalobní petit zněl na nahrazení projevu vůle žalovaného. Soud totiž není vázán doslovným zněním žalobního petitu, nýbrž jeho věcným obsahem; výrok rozhodnutí může formulovat jinými slovy, jestliže tím nevybočí z uplatněného nároku. Z podané žaloby i z vyjádření v rámci soudního jednání přitom bylo nepochybné, že žalobkyně se domáhá realizace nároků vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí. Pro takový postup pak rovněž není vyžadována změna žaloby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2026, č. j. 33 Cdo 2981/2025-510). Z uvedených důvodů tedy soud rozhodl o obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti, do kterého zahrnul práva a povinnosti ujednané ve smlouvě o smlouvě budoucí, doplněné o zpracovaný geometrický plán. Naopak z obsahu vypustil deklaratorní prohlášení, která nemají vliv na práva a povinnosti stran, a dále do určeného obsahu smlouvy nezahrnul navrhované zmocnění žalobkyně k zastupování žalovaného ve vkladovém řízení, neboť takové zmocnění nemá oporu ve smlouvě o smlouvě budoucí a k podání návrhu na vklad není nezbytné.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 538,19 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí věci, sepis žaloby, účast u jednání) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 10. 2026 náhrada 2 332,80 Kč za 302 ujetých km (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb, při průměrné spotřebě dle TP 4,1 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.), dále promeškaný čas strávený cestou ve výši 8 půlhodin x 150 Kč, tj. 1 200 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 882,80 Kč ve výši 1 655,39 Kč. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že tarifní hodnotu představovala cena práva dle § 8 a. t., kdy předmětem řízení bylo určení obsahu smlouvy o zřízení služebnosti za účastníky předem sjednanou jednorázovou náhradu 2 000 Kč, a cena práva byla proto zjistitelná již ze smlouvy o smlouvě budoucí. Nebyl dán důvod aplikovat § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu, podle kterého náhradu nákladů řízení vyčíslila žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.