Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 136/2026-24

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 93 536,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 85 610,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 916,27 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 83 854,80 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 433,53 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 85 610,80 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 926 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 367 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 85 610,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 916,27 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 83 854,80 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 433,53 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 85 610,80 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 7 926 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 367 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 93 536,80 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalované, který jí měl vzniknout v rámci právního vztahu, založeného mezi účastnicemi řízení smlouvou o (revolvingovém) úvěru.

2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.

3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum č. j. -22 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila k věci samé a aby uvedla, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení ve spojení s ustanovením (dále jen „”).

4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu revolvingovém úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, jenž byl v průběhu právního vztahu navýšen na částku 120 000 Kč. Ve smlouvě byla deklarována roční úroková sazba ve výši 26,28 % a minimální měsíční splátka ve výši 4 % dlužné částky.

6. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, pročež žalobkyně využila svého oprávnění, které vyplývá z článku 7.1 úvěrových podmínek, jež mají být nedílnou součástí smlouvy, pročež celý úvěr ke dni datum zesplatnila.

7. Z žalobkyní předložené tabulky vyplývá, že žalovaná čerpala celkem jistinu ve výši 282 361,87 Kč, přičemž z titulu předmětné úvěrové smlouvy uhradila před zesplatněním celkem částku 309 179,96 Kč. Současně je zřejmé, že ke dni podání žaloby měl dluh žalované představovat žalovanou částku 93 536,80 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 91 780,80 Kč, ujednaných poplatků ve výši 156 Kč, ujednaných nákladů na vymáhání (upomínání) ve výši 600 Kč a řádně vyúčtované smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč.

8. Po právní stránce hodnotil podepsaný soud předmětnou smlouvu jako smlouvu, jejíž jednotlivá ujednání je třeba podřadit (srov. Bejček, Šilhán a kol.: Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání, 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2015, s. 458) pod právní úpravu smlouvy o úvěru (viz ustanovení a násl. ), respektive smlouvu o spotřebitelském úvěru, podléhající regulaci , o spotřebitelském úvěru, a dílčím způsobem rovněž pod právní úpravu pojistné smlouvy (viz a násl. ). Soud přitom – s níže pojednanou výjimkou – neshledal prostor pro úsudek, že předmětná smlouva jako celek odporuje kogentnímu ustanovení zákona, dobrým mravům či veřejnému pořádku.

9. Zvláštní pozornost věnoval soud otázce, zda byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, přičemž soud v posledku vyhodnotil tuto otázku pozitivně, když zohlednil nejen skutečnost, že ke dni datum žalobkyně zjevně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované (to ovšem ve vztahu k původnímu úvěrovému rámci ve výši 10 000 Kč), neboť tehdejší příjmy žalované byly patrně dostačující pro řádné placení ujednané měsíční splátky, ale taktéž fakt, že žalovaná dlouhodobě (v daném případě zhruba pět let) předmětný úvěr řádně splácela.

10. Za dané procesní situace, kdy žalovaná ničeho nenamítala, by tak bylo namístě žalobě v plném rozsahu vyhovět. Podepsaný soud nicméně dospěl k závěru, že žalobu nelze považovat za důvodnou v části, ve které se žalobkyně domáhá – jakkoli „tacitně“ – plnění z titulu dlužného pojistného; za celou dobu trvání smlouvy přitom žalovaná z titulu pojistného zaplatila celkem částku 7 926 Kč. Z žaloby ani přiložené smlouvy nicméně není zjevné, jakého protiplnění se mělo žalované za úhradu částky 7 926 Kč dostat, v tomto rozsahu se tak žalobkyně podle mínění soudu na úkor žalované „bezdůvodně obohatila“.

11. V části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 7 926 Kč, proto bylo namístě žalobu zamítnout, ve zbývajícím rozsahu pak soud prvním výrokem tohoto rozsudku žalobě vyhověl, přičemž uložil žalované povinnost zaplatit nejen dlužnou jistinu, ale rovněž smluvní úrok – snížený v souladu s ustanovením na hodnotu 11,5 % ročně – i zákonný úrok z prodlení, a to v souladu s ustanovením ve výši stanovené v , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů.

12. Pro úplnost soud uvádí, že za situace, kdy zůstala žalovaná v řízení zcela pasivní, neměl soud prostor pro úvahu, zda není namístě prodloužit žalované lhůtu k plnění žalobkyni přisouzených částek, respektive zda jí neumožnit zaplacení přisouzených částek v přiměřených měsíčních splátkách. Jelikož soud předpokládá, že žalovaná nebude schopna ve výrokové části tohoto rozsudku specifikované částky uhradit v zákonné lhůtě, soudu nezbývá než na obě účastnice apelovat v tom smyslu, aby se po právní moci tohoto rozsudku dohodly na rozumných měsíčních splátkách.

13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení ve spojení s ustanovením s tím, že žalobkyně má nárok na zaplacení 83 % nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené náklady žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 677 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 93 536 Kč. Za tři úkony právní služby tedy náleží právnímu zástupci odměna advokáta ve výši 4 860 Kč za každý z těchto tří úkonů, dále jde o tři režijní paušály v celkové výši 1 350 Kč a konečně náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 930 Kč ve výši 3 345,30 Kč. Celkem je tak za účelně vynaložené náklady (počítáno striktně podle v rozhodné době účinného znění advokátního tarifu) možno považovat částku 23 952,30 Kč (pročež by náhrada nákladů měla představovat částku 19 880 Kč).

14. S odkazem na závěry přijaté v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 7. 2022 č. j. -53 dospěl podepsaný soud k závěru, že veškeré tyto náklady není možno považovat za účelně vynaložené náklady řízení, respektive že je namístě v rozsahu 40 % nákladů vynaložených na zastoupení advokátem nepřiznat. V odkazované věci totiž Krajský soud v Plzni v obdobné právní věci mj. uvedl: „[…] lze vyjít i toho, že žalobce je profesionálním vymahačem nesplácených úvěrů, které odkupuje od původních věřitelů, věnuje se tedy této činnosti soustavně, jde o předmět jeho podnikatelské činnosti, a proto by k výkonu této činnosti měl být vybaven profesionálním aparátem a náhrada nákladů za právní zastoupení by mu tak nepříslušela vůbec. Přihlédnout nutno rovněž ke skutečnosti, že v dané věci šlo o jednoduchý předmět řízení, žaloba byla zcela nepochybně žalobou formulářovou, advokát žalobce se v průběhu řízení nemusel vypořádávat s žádnou obranou žalovaného, šlo o naprosto jednoduchou činnost, na kterou žalobce nezbytně nutně ani právní služby využívat nemusel“. S odkazem na citované rozhodnutí soud rovněž přihlédl k tomu, že v případě žalované jde o „neplatícího dlužníka“, jehož měsíční příjem je podprůměrný, což je další okolnost hodná jistého zřetele.

15. Ze zaznamenaných důvodů soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu částky 14 367 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.