Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 105/2020-289

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa

jednající Jméno žalované

sídlem Adresa žalované

o zaplacení 1 687 592 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 687 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 687 592 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 005,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 687 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 687 592 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 005,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 2 266 575 Kč s příslušenstvím jako náhrady škod a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, obojí způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v adresa (dále jen „MS adresa“) nejprve pod sp. zn. spisová značka a následně pod sp. zn. spisová značka (dále též jako „posuzované řízení“) a nezákonnými rozhodnutími vydanými v průběhu tohoto řízení.

2. Žalobce uvedl, že dne datum podal jeho právní předchůdce pan jméno FO žalobu na vydání id. 9/10 nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, a sice domu č. p. číslo na pozemku parc. č. hodnota, pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota (dále též jako „Nemovitosti“). Žaloba byla nakonec zamítnuta a jméno FO podal proti zamítavým rozhodnutím ústavní stížnost, které bylo vyhověno nálezem ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Ústavní soud tak poslal celou věc k novému projednání, ve kterém měl soud poněkud jinak přistupovat k důkazům, a pečlivě vyhodnocovat celou řadu indicií nasvědčujících naplnění podmínky protiprávního zvýhodnění, s nimiž se však soudy nikterak nevypořádaly. V dalším řízení rozhodl MS adresa rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, o povinnosti žalovaných č. 1 a 2 vydat jméno FO předmětné Nemovitosti, vůči žalovanému č. hodnota žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Následovala pak série řádných a mimořádných opravných prostředků. Krajský soud v adresa (dále jen „KS adresa“) rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozsudek nalézacího soudu změnil tak, že žalobu zamítl. Nejvyšší soud (dále jen „NS“) rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozsudek KS adresa zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání. KS adresa dalším rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozsudek nalézacího soudu znovu změnil tak, že žalobu zamítl. NS rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, dovolání proti rozsudku KS adresa zamítl. Proti rozsudku NS a rozsudku KS adresa byla podána ústavní stížnost. Po vyřešení problémů právního nástupnictví byla ústavní stížnost nakonec projednána s výsledkem, že Ústavní soud svým nálezem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudky NS a KS adresa zrušil a věc předal KS adresa k novému projednání odvolání proti rozsudku MS adresa. KS adresa pak rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozsudek nalézacího soudu potvrdil, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

3. Žalobce tak shrnul, že posuzované řízení započalo dne datum a bylo skončeno až dne datum, tedy trvalo 26 let a 5 měsíců, což je dle žalobce doba nepřiměřená. Za nemajetkovou újmu plynoucí z nepřiměřené délky řízení požadoval žalobce poskytnou zadostiučinění v penězích, a to částkou 561 561 Kč, kterou s odkazem na stanovisko NS sp. zn. vypočetl tak, že vyšel ze základní částky 17 000 Kč za jeden rok řízení (431 970 Kč), kterou navýšil o 30 % (129 591 Kč) z důvodu, že v posuzovaném řízení šlo o restituční věc, tedy o řízení, kde stát má odškodnit jím spáchané křivdy, přičemž čím později k odškodnění křivd dojde, tím je ono odškodnění iluzornější.

4. Dále žalobce uvedl, že ačkoli nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dal jasný návod, jak mají soudy v této restituční věci postupovat, postupoval podle nich jenom MS adresa. Odvolací a dovolací soud pak v podstatě jenom překrucovaly pokyny Ústavního soudu, až musel zasáhnout znovu Ústavní soud svým nálezem ze dne datum, sp. zn. spisová značka. V důsledku nesprávného postupu, okořeněného řadou nezákonných rozhodnutí, která následovala, došlo k tomu, že celá věc neskončila dne datum, kdy mohl odvolací soud správné rozhodnutí nalézacího soudu potvrdit, ale až dne datum. Došlo tak k další škodě na majetku žalobce. Je totiž zřejmé, že teprve od právní moci rozhodnutí mohlo být započato s vrácením restitučního majetku žalobci. Ačkoli sice není restituční rozhodnutí samo osobě podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, je zřejmé, že na jeho základě se může zápisu do katastru domáhat. Díky takto pozdnímu rozhodnutí se žalobce k majetku dostal nebo spíše dostane s cca desetiletým zpožděním. Je zřejmé, že pokud by soudy plnily pokyny Ústavního soudu, pak by se žalobce k majetku dostal podstatně dříve a již dříve se mohl chopit svých vlastnických práv a uplatňovat je. To mimo jiné znamená i tento restituovaný majetek zhodnocovat a brát z něho užitky. Je zřejmé, že se jedná o vilu v adresa, pokud by se takový objekt pronajímal, mohl by za něho žalobce utržit přinejmenším částku 17 000 Kč měsíčně, resp. s ohledem na jeho podíl 9/10 částku 15 300 Kč měsíčně.

5. První rozsudek, kterým rozsudek nalézacího soudu změnil tak, že žalobu zamítl, vydal KS adresa dne datum. Tento rozsudek byl zrušen rozsudkem NS ze dne datum a věc byla vrácena KS adresa k dalšímu projednání. Nové rozhodnutí učinil KS adresa rozsudkem ze dne datum, kdy rozsudek nalézacího soudu opět změnil tak, že žalobu opět zamítl. Dle žalobce je zřejmé, že v důsledku nezákonného rozsudku KS adresa ze dne datum nebylo možno pronajímat Nemovitosti přinejmenším v časovém rozsahu odpovídajícím době od datum do datum, tedy 11 měsíců a 9 dní. Pokud se přepočítá doba, o kterou bylo řízení zbytečně prodlouženo, na užitky, které žalobci za tuto dobu ušly, pak se jedná o částku 172 890 Kč [(15 300 * 11) + (15 300/30 * 9)], kterou žalobce požadoval zaplatit jako náhradu škody.

6. KS adresa nepotvrdil rozsudek MS adresa ani při svém druhém rozhodnutí, místo toho vydal opět nezákonné rozhodnutí, tj. rozsudek ze dne datum, kdy rozsudek nalézacího soudu opět změnil tak, že žalobu opět zamítl. Tento nezákonný rozsudek neodstranil ani NS, který svým nezákonným rozhodnutím, tj. rozsudkem ze dne datum, dovolání proti rozsudku KS adresa zamítl. Oba rozsudky byly jako nezákonné zrušeny až Ústavním soudem nálezem ze dne datum. Nové, konečně zákonné, rozhodnutí pak KS adresa vydal až dne datum, kdy tímto rozsudkem rozsudek nalézacího soudu potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dle žalobce je zřejmé, že v důsledku nezákonného rozsudku KS adresa ze dne datum a rozsudku NSČR ze dne datum nebylo možno pronajímat Nemovitosti přinejmenším v časovém rozsahu odpovídajícím době od datum do datum, tedy 8 let a 3 měsíce. Pokud se přepočítá doba, o kterou bylo řízení zbytečně prodlouženo, na užitky, které žalobci za tuto dobu ušly, pak se jedná o částku 1 514 700 Kč [(15 300 * 12 * 8) + (15 300 * 3)], kterou žalobce požadoval zaplatit jako náhradu škody.

7. Dále žalobce uvedl, že z popsaného průběhu řízení vyplývá, že v posuzovaném řízení bylo vydáno několik rozhodnutí, která byla různě rušena, naposledy Ústavním soudem. Teprve na základě dvou dovolání a jedné ústavní stížnosti se celá věc uzavřela. Pokud by měla platit zásada iura novit curia, pak je zřejmé, že ke konečnému rozhodnutí by stačilo jedno rozhodnutí odvolacího soudu a nikoli tři. Jestliže tomu tak nebylo a bylo postupně jako nezákonných zrušeno několik rozhodnutí odvolacího i dovolacího soudu, pak je zřejmé, že náklady, které žalobce vynaložil na právní zastoupení v těchto řízeních, představují škodu, která by mu bývala byla nevznikla, kdyby odvolací a dovolací soud vydávaly zákonná rozhodnutí respektující pokyny Ústavního soudu.

a) škoda vzniklá nezákonným rozhodnutím – rozsudkem KS adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, spočívá v nákladech na zrušení tohoto rozsudku:

- odměna za sepis dovolání dne datum ve výši 1 500 Kč

- režijní paušál ve výši 300 Kč

b) škoda vzniklá nezákonným rozhodnutím – rozsudkem KS adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, spočívá v nákladech na opakování celého odvolacího řízení:

- odměna za účast na jednání dne datum ve výši 1 500 Kč

- odměna za sepis námitky podjatosti dne datum ve výši 1 500 Kč

- odměna za sepis sdělení k přípisu soudu dne datum ve výši 1 500 Kč

- odměna za účast na jednání dne datum ve výši 1 500 Kč

- odměna za účast na jednání dne datum ve výši 1 500 Kč

- režijní paušály ve výši 1 500 Kč

c) škoda vzniklá nezákonný rozhodnutím – rozsudkem NS ze dne datum, č. j. číslo jednací, spočívá v nákladech na zbytečné vyvolání tohoto řízení a nákladech na odstranění tohoto rozhodnutí:

- odměna za sepis dovolání dne datum ve výši 1 500 Kč

- odměna za sepis ústavní stížnosti dne datum ve výši 1 500 Kč

- režijní paušály ve výši 600 Kč

Celkem se jedná o náklady ve výši 14 400 Kč bez DPH, resp. 17 424 Kč vč. DPH, které byly žalobci vyúčtovány fakturou č. hodnota splatnou dne datum, kterou zaplatil dne datum. Žalobci tyto náklady jakožto úspěšnému účastníkovi nebyly uhrazeny v rámci soudního řízení, nicméně je přesto musel zbytečně vynaložit, požadoval je proto nahradit jako škodu.

8. Požadavek na zadostiučinění za popsanou nemajetkovou újmu a náhradu popsaných škod žalobce uplatnil u žalované dopisem svého právního zástupce ze dne datum, doručeným žalované dne datum, žalovaná však v zákonem stanovené lhůtě tuto žádost nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 2 266 575 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

9. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil žádostí ze dne datum, došlou dne datum, předmětné nároky, žalovaná však žádost mimosoudně neprojednala, neboť jí nebyl zapůjčen dotčený spis. Žalovaná tak jen obecně uvedla, že v posuzovaném řízení nebyly shledány žádné průtahy. Řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů a u Ústavního soudu, bylo po stránce skutkové i stránce právní velmi složité. O složitosti řízení svědčí i rozsah spisového materiálu. Žalobce se na žalovaných č. 1 a 2 domáhal vydání Nemovitostí, soudy řešily, zda je možné dovodit jakékoliv zvýhodnění žalovaných při nabývání Nemovitostí, když se tak stalo za minulého režimu. Bylo nutno vyřešit otázku, zda se žalobce stal oprávněnou osobou ve smyslu restitučního zákona. Bylo provedeno množství listinných důkazů k období před rokem rok, mj. spisem MS adresa sp. zn. spisová značka. Soudy zkoumaly úlohu a postavení žalovaných a jejich případné propojení a spolupráci s komunistickým režimem. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Žalobce byl v řízení jako žalovaný č. 3. Žalovaná namítla, že žalobce mohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení a že mu mohla vznikat nemajetková újma až tehdy, kdy se o probíhajícím řízení skutečně dozvěděl. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy lze dle žalované hodnotit celkovou délku řízení jako přiměřenou. Dále žalovaná s ohledem na skutečnost, že posuzované řízení pravomocně skončilo dne datum, dne datum byla podána žádost o mimosoudní projednání nároku a dne datum byla podána žaloba, vnesla ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy námitku promlčení.

10. Požadavek na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů řízení nelze dle žalované považovat za důvodný. Žalovaná odkázala na ustanovení a uvedla, že o nákladech řízení bylo již soudem rozhodnuto, žalovaná nemůže přezkoumávat jejich výši. Pokud pak žalobce uvádí, že škoda mu vznikla nezákonným rozhodnutím, kdy rozhodl NS rozhodnutím sp. zn. spisová značka ze dne datum, pak se žalobce doručením tohoto rozhodnutí dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Ve vztahu k tomuto nároku má tedy žalovaná za to, že je též promlčen. Žádost o mimosoudní projednání byla podána až dne datum.

11. Konečně pokud jde o nárok na náhradu ušlého zisku, tento žalovaná považovala též za zcela nedůvodný, a navíc za nepřezkoumatelný, kdy již ze samotné žaloby je zjevné, že postrádá jakýkoliv relevantní základ. Žalobce žádným způsobem konkrétně netvrdí ani neprokazuje, jak k dané částce dospěl a na základě jakých konkrétních skutečností. Nedůvodnost nároku ostatně ilustruje i fakt, že soudu navrhuje, aby si za tímto účelem nechal zpracovat znalecký posudek. Žalobce vůbec neuvádí, že by svůj podíl pronajímal v jiném období v průběhu namítaného řízení. Žalobce nijak netvrdí, ani nedokládá kauzální souvislost mezi uvedenou částkou a předmětným soudním řízení, resp. délkou jeho trvání. Dle žalované tedy není zřejmá souvislost mezi tvrzeným nárokem a platnou zákonnou úpravou. S ohledem na uvedenou časovou posloupnost pravomocného skončení řízení, uplatnění nároku u žalované a podání nyní projednávané odškodňovací žaloby pak žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku za období od datum do datum.

12. Následně žalovaná svou obranu doplnila tak, že uvedla, že žalobce nebyl účasten posuzovaného řízení po celou jeho tvrzenou dobu, ale vstoupil do něj na pozici žalobce na místo svého právního předchůdce jméno FO, který předmětné řízení inicioval a nejméně ještě v roce rok činil úkony ve věci. Žalovaná v této souvislosti odkázala na judikatorní závěry učiněné NS ve věcech vedených pod sp. zn. , . Nad rámec již vznesené námitky promlčení tak žalovaná uvedla, že nárok žalobce je minimálně ve značném rozsahu nedůvodný. Pokud jde o ušlý zisk, tento žalobce konstruuje na základě ničím nepodloženého tvrzení, že v případě absence pochybení odvolacího soudu by byly Nemovitosti pronajaty již nejméně od datum, přičemž takto konstruovaný ušlý zisk žalobce požaduje po žalované nahradit až do dne datum, tj. do okamžiku nabytí právní moci konečného rozhodnutí ve věci. Žalobce však neprokázal a ani netvrdí, že by u Nemovitostí docházelo k pronájmu ode dne datum, a to navíc ve výši, která odpovídá žalobcem požadovanému ušlému zisku. Z pohledu žalované dané prokázat není ani reálně možné, neboť přestože bylo ze strany KS adresa rozhodnuto s právní mocí ke dni datum v souladu s původním žalobním nárokem, nedošlo tím ke vzniku vlastnického práva žalobce k Nemovitostem, neboť v posuzovaném řízení žalovaní č. 1 a 2 nebyli ani v roce rok, ani následně do dne datum formálními ani materiálními vlastníky daných Nemovitostí, a dokonce tomu tak nebylo ani v roce rok. I kdyby tedy došlo k vydání rozsudku KS adresa ve znění, jaký byl vyhlášen dne datum, již dne datum, nemohl by žalobci vznikat zisk, který mu měl být tvrzeným nesprávným úředním postupem soudů ujít. Žalovaná tedy nadále považuje žalobcem vznesený nárok na náhradu škody za nedůvodný. Pokud pak jde o požadavek na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů právního zastoupení za úkony, které by nemusely být učiněny, pokud by nedošlo k žalobcem tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu, žalovaná namítla, že tento nárok je nedůvodný, když o nákladech řízení před KS adresa a NS bylo rozhodnuto KS adresa dne datum.

13. Žalobce k obraně žalované uvedl, že po rozhodnutí KS adresa ze dne datum, kterým bylo posuzované řízení skončeno s právní mocí ke dni datum, následovalo ještě dovolací řízení a po odmítnutí dovolání ještě řízení o ústavní stížnosti, kdy usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, o odmítnutí ústavní stížnosti žalovaného v posuzovaném řízení, bylo žalobci doručeno dne datum. Jestliže tedy posuzované řízení skončilo až doručením rozhodnutí Ústavního soudu žalobci dne datum, pak promlčecí doba dle ve vztahu k nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu nemohla skončit dříve než dne datum. Ostatně o tom, že řízení skončilo až dne datum, nemůže žalovaná nevědět, neboť jí byla zaslána další výzva k náhradě újmy. Pro případ, že by pro otázku běhu promlčecí doby bylo relevantní pravomocné skončení posuzovaného řízení ke dni datum, žalobce předestřel argumentaci k tomu, že ustanovení o promlčení byla nepřímo novelizována později přijatým o. z., a na věc se tak uplatní obecná tříletá promlčecí doba, která v době podání žaloby dosud neuplynula. Za důvodnou nepovažoval žalobce námitku promlčení ani ve vztahu k nároku na náhradu ušlého zisku. Uvedl, že aby bylo možné vůbec dovodit, že žalobci nějaká škoda nesprávným úředním postupem vznikla, muselo být nejprve dovozeno, že o nesprávný postup šlo. Nejdříve musel být žalobce v soudním řízení úspěšný a teprve tehdy mohlo být vyhodnoceno, že má na vydání id. 9/10 Nemovitostí nárok. Pokud by totiž byla žaloba na konci celého zdlouhavého soudního řízení zamítnuta, nebylo by možno vůbec uvažovat o nějakém ušlém zisku, neboť by bylo potvrzeno, že žalobce nárok na vydání Nemovitostí neměl. V takovém případě by měl žalobce toliko právo na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy řízení, ale nemohl by uplatnit právo na náhradu škody formou ušlého zisku. Teprve tehdy, když bylo řízení skončeno a bylo osvědčeno, že žalobce má právo na vydání id. 9/10 Nemovitostí, pak lze teprve vypočítávat ušlý zisk kvůli tomu, že toto rozhodnutí přišlo pozdě. Počátek běhu promlčecí doby může nastat teprve tehdy, když má žalobce vědomost o protiprávním jednání, výši škody a příčinné souvislosti. Přičemž až do pravomocného skončení věci dne datum (nebo spíše až do vyrozumění o zamítnutí ústavní stížnosti dne datum) nemohl mít žalobce povědomí o protiprávnosti počínání státu, takže nemohl žádnou žalobu na náhradu škody podávat. Konečně pak žalobce namítl, že i kdyby byly vznesené námitky promlčení důvodné, byly by vzneseny v rozporu s dobrými mravy, neboť šlo o restituční řízení, jehož základním účelem je zmírnit napáchané křivdy a ne zdlouhavým řízením páchat křivdy další.

14. K zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobce uvedl, že žalovaná pomíjí celé poněkud obstrukční fungování KS adresa a poté i NS. Nelze přehlédnout, že celá věc byla v podstatě vyřešena nálezem Ústavního soudu ze dne datum. Ústavní soud tak poslal celou věc k novému projednání, ve kterém měl soud poněkud jinak přistupovat k důkazům a pečlivě vyhodnocovat celou řadu indicií nasvědčujících naplnění podmínky protiprávního zvýhodnění, s nimiž se však soudy nikterak nevypořádaly. Návod, jak ve věci rozhodnout, tak byl dán dostatečně určitě. Stačilo se jím jenom řídit. Tento nález respektoval v průběhu řízení pouze MS adresa, kdy rozsudkem ze dne datum žalobě vyhověl. Všechna další rozhodnutí soudů jak odvolacího, tak dovolacího pak byla v zásadě jenom o tom, jak otočit a převrátit toto rozhodnutí, jak žalobu zamítnout a jak se respektu k rozhodnutí Ústavního soudu vyhnout. Tento ústavně nekonformní přístup odvolacího a dovolacího soudu trval od roku rok do roku rok, než opět zasáhl Ústavní soud, který již naprosto explicitně uvedl, že jediný, kdo postupoval v souladu se zákonem, byl nalézací soud. Právní a justiční chytristiku a ústavně právní nekonformitu přístupu odvolacího a dovolacího soudu, které nehodlaly respektovat nález Ústavního soudu závazný v této konkrétní věci, tak nelze vykládat k tíži žalobce. Nelze tak tuto svévoli interpretovat tak, že šlo o právně složitou věc a složité řízení. Tuto „složitost“ z této věci vyrobily odvolací a dovolací soud, když nerespektovaly nález Ústavního soudu ze dne datum (pozn. soudu: patrně myšleno datum). Při stanovení výše požadované náhrady žalobce vycházel z metodiky NS, která je vůči žalované více než příznivá. Žalobce zdůraznil, že posuzované řízení bylo řízením restitučním, tedy řízením, kde se měly napravovat křivdy. Od rozhodnutí MS adresa ze dne datum až do rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum bylo z rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu zřejmé, že o napravení nějakých křivd nešlo. adresa napravování křivd tak justice vytvářela křivdy další a v rámci vedení i tohoto odškodňovacího řízení se v tomto přístupu snaží žalovaná pokračovat. Je tak otázka, zda celý koncept restituce není v případě žalobce pouhou iluzí.

15. K požadavku na náhradu nákladů řízení žalobce doplnil, že se jedná o náklady účelně vynaložené, neboť byly vynaloženy na rušení nezákonných rozhodnutí a dále na zastupování žalobce v řízení, které se právě díky nezákonným rozhodnutím nedůvodně prodlužovalo. Žalobci sice měly být jako úspěšnému žalobci tyto náklady přiznány v rámci konečného rozhodnutí ve věci, nicméně přiznány nebyly. Z vyplývá, že tuto škodu je možno uplatnit jenom tehdy, když nebyla žalobci tato náhrada přiznána, kdy přesně to se v této situaci stalo. Ke vznesené námitce promlčení ve vztahu k rozsudku NS ze dne datum platí to samé, co již žalobce uváděl ve vztahu k promlčení nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu a na náhradu ušlého zisku. O tom, že jde o nezákonné rozhodnutí, se žalobce dozvěděl až z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, který rozsudek NS ze dne datum zrušil. Tříletá promlčecí doba tedy do podání žaloby neuplynula.

16. Konečně k požadavku na náhradu ušlého zisku žalobce doplnil, že důsledkem zdlouhavého řízení bylo, že o vydání předmětné části Nemovitostí nebylo rozhodnuto. Žalobce tak nemohl předmětný majetek pronajímat, protože stát nerozhodl o jeho vydání. Návrh na zpracování znaleckého posudku k prokázání výše škody je tedy logický, je zřejmé, že možnost pronajímat nebo jinak užívat majetek má majetkovou hodnotu, která je vyčíslitelná, a znalec může tuto výši vyčíslit. Příčinná souvislost mezi průtahy řízení a nezákonnými rozhodnutími odvolacího a dolovacího soudu a škodou je dle žalobce rovněž dána. Když by tyto soudy rozhodovaly rychleji, což mohly, neboť stačilo „jenom“ respektovat závěry nálezu Ústavního soudu ze dne datum, tak by byl žalobci jeho majetek vydán podstatně rychleji než se to stalo. Pokud ale odvolací a dovolací soud tímto ústavně konformním způsobem nejednaly, pak vydávaly nezákonná rozhodnutí a tím zdržovaly vydání majetku žalobce, který mohl tento majetek ve vymezeném období pronajímat nebo jinak užívat.

17. Podáním došlým soudu dne datum ve spojení s upřesněním při ústním jednání konaném dne datum žalobce svou žalobu rozšířil o požadavek na zaplacení částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobce uvedl, že posuzované řízení neskončilo právní mocí rozsudku KS adresa dne datum, žalovaní v posuzovaném řízení se rozhodnutí snažili zvrátit za pomoci dovolání a následně ústavní stížnosti. Za definitivní konec věci je tak možno považovat odmítnutí ústavní stížnosti, o kterém se žalobce dozvěděl až dne datum. Žalobce tak rozšířil svůj požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ještě o odškodnění doby od datum do datum, tj. o dalších 18 měsíců. Výši náhrady žalobce s odkazem na stanovisko NS sp. zn. určil na 25 500 Kč, když vycházel ze základní částky 17 000 Kč za rok řízení bez dalšího navyšování či krácení. Požadavek na zaplacení této částky žalobce uplatnil u žalované dopisem svého právního zástupce ze dne datum, doručeným žalované dne datum. Žalovaná však ani tuto žádost v zákonem stanovené lhůtě nijak nevyřídila.

18. Žalovaná pak v rámci své obrany uvedla, že lze učinit nesporným, že délka posuzovaného řízení od roku rok není přiměřená, a spor mezi účastníky je v tom, zda a případně jaké formy zadostiučinění by se mělo žalobci za tuto nepřiměřenou délku řízení dostat. V této souvislosti žalovaná uvedla, že původní žalobu podal jméno FO, který zemřel v červenci rok. S odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. pak žalovaná namítla, že dědici, kteří nastoupí do posuzovaného řízení v jeho průběhu a následně se domáhají odškodnění z délky řízení, se mohou domoci odškodnění za celou délku řízení, nejen za tu dobu, kdy byli účastni fyzicky, ale pouze za předpokladu, že je zjištěno, že již za života svého právního předchůdce projevovali zájem o předmět sporu a fakticky sdíleli újmu spolu s původním účastníkem řízení. Toto musí v řízení žalobce prokázat, když ze spisu posuzovaného řízení vyplývá, že první aktivitu ve vztahu k posuzovanému řízení žalobce projevil v roce rok, kdy podal (tehdy ještě pro předčasnost odmítnutou, neboť žalobce ještě nebyl procesním nástupcem jméno FO) ústavní stížnost, procesním nástupcem jméno FO se pak stal až v roce rok. Dále žalovaná poukázala na složitost posuzovaného řízení jednak po procesní stránce, kdy věc byla opakovaně projednávána až u NS a u Ústavního soudu, jednak po skutkové, kdy se jednalo o restituční spor a soudy musely jít hodně do minulosti, zjišťovaly okolnosti převodu vlastnického práva na tamní žalované č. 1 a 2 a zabývaly se otázkami, které nebylo jednoduché zjistit z dostupných materiálů. Řešilo se též přistoupení dalšího žalovaného do řízení, který v něm vystupoval po dobu cca 9 let, a soudy se musely vypořádávat se změnou žalobních tvrzení k tomu se vztahujících. Na délku řízení mělo vliv též dědické řízení po jméno FO, kdy posuzované řízení více jak 3 roky neprobíhalo a bylo přerušeno do vyřešení, kdo je právním nástupcem jméno FO. Ze všech těchto důvodů nepovažuje žalovaná požadavek žalobce na zaplacení uvedených částek na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za přiměřený.

19. K nároku na náhradu ušlého zisku žalovaná jen doplnila, že žalobce nikdy nebyl, ani dosud není vlastníkem, resp. spoluvlastníkem, Nemovitostí zapsaným v katastru nemovitostí. V průběhu posuzovaného řízení byl k datům žalobcem namítaných nezákonných rozhodnutí jediným vlastníkem Nemovitostí tituly před jménem jméno FO, který je jako vlastník do katastru nemovitostí zapsán i po skončení posuzovaného řízení. Do katastru nemovitostí přibyla pouze poznámka spornosti, kdy žalobce zřejmě vede s tituly před jménem jméno FO spor o určení vlastnictví Nemovitostí. Žalobce tedy nikdy nebyl vlastníkem, nemohl Nemovitosti pronajímat, a nemohl mu tak ujít k náhradě nárokovaný zisk.

20. K nároku na náhradu nákladů pak žalovaná zopakovala, že této náhrady, s výjimkou nákladů řízení před Ústavním soudem, u nějž si však účastníci dle nesou náklady sami, se žalobce mohl domáhat v posuzovaném řízení. V posuzovaném řízení bylo o těchto nákladech rozhodnuto, měl-li žalobce toto rozhodnutí za nesprávné, měl se nápravy domáhat v posuzovaném řízení.

21. Žalobce pak ještě doplnil, že o existenci předmětného řízení věděl od samého počátku. Šlo o restituci vily v adresa. Díky historickým kontextům, kdy se původní žalobce jméno FO snažil před komunistickým režimem tuto nemovitost uchránit, prodal její id. 1/10 svým příbuzným (rodičům žalobce), a to kupní smlouvou ze dne datum. Tento částečný převod měl pak komunistickému režimu znemožnit nebo alespoň zkomplikovat zabavení celých Nemovitostí. S odstupem času je pak možné uzavřít, že tato taktika v zásadě vyšla. Restituce Nemovitostí se pak formálně rozpadla do dvou větví. V první větvi sporů šlo o vydání id. 1/10 Nemovitostí, kdy restituenty byli rodiče žalobce. Šlo o věci vedené u MS adresa pod sp. zn. a a řízení zde paradoxně dopadlo opačně než řízení posuzované, kdy žaloba byla zamítnuta. Ve druhé větvi, tj. v posuzovaném řízení, šlo o vydání id. 9/10 Nemovitostí, kde restituentem byl jméno FO a do řízení po něm následně vstoupil žalobce. Žalobce tak rozhodně věděl o existenci těchto řízení, které se bezprostředně týkaly jeho rodiny, jednak jeho rodičů a dále strýce jméno FO. Žalobce jméno FO přímo vozil a doprovázel na jednání soudu v posuzovaném řízení. K přímému ekonomickému zapojení žalobce do posuzovaného řízení pak došlo na počátku roku rok. S tím souvisel pocit jméno FO, že celé řízení již trvá neúměrně dlouho, a proto chtěl věc nějak řešit a zrychlit. Tuto situaci řešil i se žalobcem, který ho seznámil s advokátkou tituly před jménem jméno FO z adresa, která následně převzala i jeho právní zastoupení. Na počátku roku se rovněž jméno FO domluvil se žalobcem, že mu restituční nárok přenechá. K tomu pak došlo uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum a rovněž sepsáním závěti. Od roku 2008 už celou věc po právní stránce řešila tituly před jménem jméno FO, a to v součinnosti se žalobcem, byť šlo z počátku ve formálním smyslu o zastupování jméno FO. tituly před jménem jméno FO pak na podzim roku rok skončila s advokátní praxí a stala se soudkyní, kdy jejím nástupcem byl ČAK jmenován tituly před jménem jméno FO, který pak následně zastupoval jméno FO, byť vše řešil již s dnešním žalobcem. Proto došlo k návrhu na záměnu účastníků řízení na základě smlouvy o postoupení pohledávky až dne datum, a to v souvislosti s ubývajícími silami jméno FO, který byl již v té době vážně nemocen. S tímto návrhem nebyl žalobce úspěšný a jeho vstup do řízení byl připuštěn až následně z titulu dědického práva po úmrtí jméno FO. Žalobce tak má za to, že naplňuje podmínku toho, že o restitučním řízení od počátku věděl. Od začátku roku rok pak byl ve věci přímo zainteresován, kdy právní služby poskytované tituly před jménem jméno FO jméno FO zařizoval a restituční nárok na něho byl po dohodě s jméno FO od datum postoupen.

22. Pokud jde o nárok na náhradu ušlého zisku, žalobce upřesnil, že tohoto se domáhá jak z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, tak z titulu nezákonného rozhodnutí. Jestliže žalovaná uvádí, že žalobce neprokázal, že by u Nemovitostí docházelo k pronájmu, jedná se o součást podstaty věci. Díky průtahům řízení a nezákonným rozhodnutím, kvůli kterým se konečné rozhodnutí ve věci oddalovalo, se oddalovalo i konečné uzavření restituce, tedy vydání Nemovitostí, eventuálně poskytnutí nějaké náhrady. Tedy se oddalovala situace, kdy žalobce mohl nakládat s restituovaným majetkem nebo jeho ekvivalentní náhradou. Přičemž nakládání s majetkem má svoji ekonomickou hodnotu, kdy nemovitost lze pronajímat nebo užívat osobně. Vyřazení žalobce z této možnosti (nebo její výrazné oddálení) je třeba nějakým ekvivalentním způsobem odškodnit. Ostatně, i kdyby žalobci nebyly vydány restituované nemovitosti, stejně by mu měla být poskytnuta finanční náhrada, takže pokud je poskytnutí této náhrady díky průtahům řízení a nezákonným rozhodnutím oddalováno, jedná se opět o škodu způsobenou žalobci, kterou je možno vnímat jako určité úroky z prodlení z této doposud nevyplacené náhrady za nevydanou restituovanou nemovitost. Žalobce pak potvrdil, že u MS adresa vede řízení proti tituly před jménem jméno FO o určení vlastnictví Nemovitostí, když samotné rozhodnutí v posuzovaném řízení není podkladem pro zápis vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. To však ničeho nemění na podstatě nároku uplatněného v tomto odškodňovacím řízení. Kdyby KS adresa potvrdil správný rozsudek MS adresa již při svém prvém rozhodování, mohl se již tehdy žalobce domoci vůči tituly před jménem jméno FO určení vlastnictví a vydání Nemovitostí.

23. Závěrem pak žalobce odkázal na rozhodnutí sp. zn. , ve kterém NS tlumočil názory Ústavního soudu na výklad a aplikaci restitučních předpisů. K tomu žalobce uvedl, že právě tyto myšlenky Ústavního soudu rozhodující soudy, zejména KS adresa a NS, v posuzovaném řízení vytrvale ignorovaly. Pokud se tak soudům v restituční věci nepodařilo být dostatečně vstřícní vůči nositelům restitučních nároků, tím spíše by to měly soudy napravit v tomto odškodňovacím řízení.

24. K dotazu soudu pak žalobce ještě doplnil, že náhrady škody v podobě ušlého nájemného se nedomáhal vůči žalovaným v posuzovaném řízení. Jedinou žalobu, kterou v této souvislosti ještě vede, je žaloba na určení vlastnictví vůči tituly před jménem jméno FO.

25. Ve věci již bylo jedenkráte rozhodnuto. Rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, soud žalobci přiznal právo na zaplacení částky 206 041 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení, když tento nárok shledal částečně důvodným, a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Důvodem zamítnutí žaloby v části požadavku na náhradu škody v podobě zbytečně vynaložených nákladů právního zastoupení bylo, že procesní úprava, kterou se posuzované řízení řídilo, tj. a , umožňovala žalobci uplatnit požadavek na náhradu nákladů řízení a o této náhradě bylo též v posuzovaném řízení rozhodnuto (žalobci nebyla náhrada nákladů řízení přiznána) a že zvýšené náklady řízení vzniklé kvůli (případně) vadnému postupu v řízení nelze uplatňovat jako náhradu škody, neboť takový nárok není v upraven a v režimu tohoto zákona lze uplatňovat náhradu nákladů řízení jen v rozsahu upraveném v . V rozsahu požadavku na náhradu škody v podobě ušlého zisku pak byla žaloba zamítnuta s odkazem na závěry rozsudku NS sp. zn. s tím, že předmětného nároku by se měl žalobce primárně domáhat vůči povinným osobám, tj. žalovaným č. 1 a 2 v posuzovaném řízení, kteří nesplnili svou povinnost stanovenou , tj. vydat ve stanovené lhůtě žalobci, resp. jméno FO, Nemovitosti, a tímto svým postupem tak měli znemožnit žalobci čerpat tvrzený majetkový prospěch. Odpovědnost státu by nastupovala až poté, co by v důsledku nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení došlo ke ztrátě pohledávky z titulu náhrady škody za povinnými osobami. Jelikož žalobce potvrdil, že vůči povinným osobám svůj nárok na náhradu škody neuplatnil, je jím uplatňovaný nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku vůči státu minimálně předčasný.

26. K odvolání obou účastníků byl rozsudkem Městského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozsudek soudu prvého stupně v části týkající se zadostiučinění za nemajetkovou újmu částečně změněn (odvolací soud považoval za odpovídající výši zadostiučinění částku 297 518,10 Kč s příslušenstvím), v části týkající se náhrady škody v podobě zbytečně vynaložených nákladů právního zastoupení potvrzen a v části týkající se náhrady škody v podobě ušlého zisku zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že rozsudek velkého senátu NS ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , na kterém soud prvého stupně založil své rozhodnutí, sice byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (pod č. 7/2013), podle nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. , je však v něm formulovaný právní názor v rozporu s nálezovou judikaturou Ústavního soudu (nález ze dne 27. 12. 2011, sp. zn. ). Obecná závaznost nálezové judikatury Ústavního soudu vyplývá z článku 89 odst. 2 Ústavy. Právní posouzení nároku na náhradu ušlého zisku soudem prvého stupně tedy nemůže obstát, což činí napadený rozsudek, stojící právě jen na něm, v rozsahu zamítnutí tohoto nároku nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Odvolací soud tak uzavřel, že žaloba o náhradu ušlého zisku není předčasná, soud prvého stupně ji proto posoudí věcně a vypořádá se rovněž se žalovanou vůči části tohoto nároku vznesenou námitkou promlčení.

27. Žalovaná následně doplnila, že v katastru nemovitostí je stále evidován jako vlastník Nemovitostí jméno FO, nikoliv žalobce, a žalobci tak nemohl ujít žádný zisk ani v období, které žaluje, tj. od února rok do června rok, ani v období následném, když ani rozhodnutím KS adresa z června rok nedošlo k nastolení takového stavu, který by žalobci umožnil Nemovitosti pronajímat. Pro požadovanou náhradu ušlého zisku tak není dán skutkový základ.

28. Řízení bylo následně přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u MS adresa pod sp. zn. spisová značka, ve kterém se žalobce domáhal vůči jméno FO určení, že je vlastníkem podílu id. 9/10 na Nemovitostech.

29. Poté, co byla žaloba žalobce v uvedeném řízení pravomocně zamítnuta (k tomu viz dále), žalobce doplnil, že nyní projednávaná žaloba o náhradu škody byla podána v době, kdy žalobce předpokládal, že s ohledem na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu je jen otázkou času, kdy bude určen vlastníkem podílu o velikosti id. 9/10 na Nemovitostech, a proto byl nárok formulová jako ušlý zisk z nemožnosti s daným podílem nakládat (obvyklé nájemné). To se nyní nestalo, s čímž žalobce nesouhlasí a ve věci vedené u MS adresa pod sp. zn. spisová značka podal dovolání (k tomu viz dále). Avšak jestliže žalobce neměl získat předmětný podíl na Nemovitostech, měl za normálního běhu věci získat peněžitou náhradu jeho hodnoty (nyní po 35 letech soudních řízení žalobce nemá ničeho, ani podíl na Nemovitostech, ani náhradu). Žalobce tak svou žalobu považoval nadále za důvodnou s tím, že škoda by měla být určena z výše náhrady, které se mělo žalobci dostat za nevydaný podíl na Nemovitostech, jako určitý úrok za to, že žalobce tuto náhradu kvůli vadnému postupu a nezákonným rozhodnutím soudů neobdržel včas, a nemohl s ní tak od roku rok disponovat a zhodnocovat ji. Stran výše této náhrady by mělo být vyčkáno výsledku řízení o takové náhradě, anebo by ji měl soud určit v rámci tohoto odškodňovacího řízení prostřednictvím znaleckého posudku.

30. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

31. Žalobou došlou MS adresa dne datum se jméno FO domáhal vůči tituly před jménem jméno FO a jméno FO (dále společně jen „jméno FO“) uzavření dohody o vydání id. 9/10 Nemovitostí. Uvedl, že byl spolu se svou manželkou rozsudkem MS adresa ze dne datum odsouzen pro trestný čin opuštění republiky a byl mu uložen mj. trest propadnutí majetku, který byl realizován. Usnesením MS adresa ze dne datum byl jméno FO rehabilitován a jeho trestní stíhání bylo zastaveno. Vlastníkem Nemovitostí se stali jméno FO, které je včetně zbývající id. 1/10 z majetku manželů tituly před jménem jméno FO a jméno FO (dále společně jen „jméno FO“), získané na základě rozsudku MS adresa ze dne datum, zakoupili od československého státu kupní smlouvou ze dne datum. jméno FO namítal, že jméno FO Nemovitosti nabyli v rozporu s tehdy platnými předpisy a na základě protiprávního zvýhodnění, když v rozporu s tehdy platnými předpisy nebylo jméno FO jako podílovým spoluvlastníkům Nemovitosti nabídnuto k přednostnímu odkupu id. 9/10 Nemovitostí propadlých státu a naopak jim bylo protiprávním a účelovým rozsudkem MS adresa uloženo vydat jejich id. 1/10 Nemovitostí státu. Již předem byli jako kupující Nemovitostí určeni jméno FO, resp. tituly před jménem. jméno FO jako exponent tehdejšího režimu. Dále jméno FO uvedl, že nesplňuje podmínku , tj. podmínku trvalého pobytu na území ČSFR, kdy z tohoto důvodu nemohl ve lhůtách stanovených tímto zákonem uplatnit nárok na vydání nezákonně odňatých nemovitostí ani vůči povinným osobám, ani u soudu. Dotčená ustanovení však jméno FO považoval za rozporná s ústavním pořádkem a navrhoval, aby MS adresa věc předložil k posouzení Ústavnímu soudu. Dne datum byla žaloba zaslána k vyjádření jméno FO, kteří se vyjádřili podáním došlým soudu dne datum, ve kterém navrhli zamítnutí žaloby z důvodu, že jméno FO není osobou oprávněnou dle , a z důvodu nedodržení lhůt dle tohoto zákona. Vyjádření bylo dne datum zasláno jméno FO. K pokynu ze dne datum byla věc vyškrtnuta ze stávajícího senátu 43 C a zapsána do specializovaného senátu 34 C. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum předložil A. jméno FO změnu návrhu, resp. petitu, kdy se nově domáhal, aby soud nahradil projev vůle – souhlas jméno FO s uzavřením v návrhu formulované dohody, na základě které by jméno FO vydali jméno FO id. 9/10 Nemovitostí. Změna návrhu byla při jednání připuštěna. Při jednání byla věc projednána, stručně byli vyslechnuti jméno FO a jméno FO k otázkám trvalého pobytu jméno FO a (ne)existence výzvy k vydání Nemovitostí adresované jméno FO a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Důvodem zamítnutí byla skutečnost, že A. jméno FO není oprávněnou osobou dne , když ke dni jeho účinnosti neměl trvalý pobyt na území ČSFR, navíc ve lhůtách stanovených tímto zákonem ani nevyzval jméno FO k vydání Nemovitostí, ani tento nárok neuplatnil u soudu. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne datum. Dne datum došlo soudu odvolání jméno FO, ve kterém mj. uváděl, že dodatečně zjistil, že Kořístkovi darovací smlouvou ze dne datum převedli Nemovitosti na své děti, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Vzhledem ke skutečnosti, že dne datum u nich jméno FO uplatnili nárok na vydání zbylé id. 1/10 Nemovitostí (odkázal na řízení vedené u MS adresa pod sp. zn. spisová značka), je darovací smlouva ze zákona neplatná. Odvolání bylo dne datum zasláno jméno FO k vyjádření a dne datum byl spis předložen KS adresa. Dne datum žádal KS adresa připojení spisu MS adresa sp. zn. spisová značka, dne datum mu bylo odpovězeno, že spis bude v brzké době předkládán KS adresa s odvoláním proti tam vydanému rozsudku. Spis spisová značka došel na KS adresa dne datum, dne datum si jej odvolací senát vyžádal k nahlédnutí a dne datum vydal bez nařízení jednání usnesení, kterým napadený rozsudek v posuzovaném řízení zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí. Důvodem zrušení byla skutečnost, že v mezidobí byla nálezem Ústavního soudu ze dne datum zrušena s účinností od datum v zákoně č. podmínka trvalého pobytu na území ČSFR. V době rozhodování odvolacího soudu by tak jméno FO byl z pohledu dotčeného ustanovení oprávněnou osobou, pokud prokáže též české státní občanství, což odvolací soud uložil zkoumat soudu prvého stupně. Dále odvolací soud uložil soudu prvého stupně zabývat se otázkou pasivní věcné legitimace Kořístkových. K tomu odvolací soud uvedl zjištění ze spisu MS adresa sp. zn. spisová značka, ve kterém byla žaloba jméno FO proti jméno FO a jejich dětem jednak na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum, jednak na nahrazení projevu vůle jméno FO s uzavřením smlouvy o vydání id. 1/10 Nemovitostí zatím nepravomocně zamítnuta. Konečně pak odvolací soud doplnil, že lhůty dle začali A. jméno FO běžet až od účinnosti odkazovaného nálezu Ústavního soudu, tj. od datum. Spis byl vrácen MS adresa dne datum a usnesení KS adresa bylo vypraveno dne datum. Dne datum měla být jméno FO zaslána výzva k označení důkazů k prokázání, že je osobou oprávněnou dle Referát je označený jako vypravený, ve spisu však chybí doručenky a absentuje zde jakákoliv reakce na výzvu. Dne datum byl připojen úřední záznam, že z rejstříku bylo zjištěno, že jméno FO podal žalobu stejného předmětu proti tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, věc je vedena pod sp. zn. spisová značka a u jednání v této věci byl proveden výslech jméno FO. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum byl proveden důkaz výpisem z katastru nemovitostí, několika spisy a přečtena výpověď jméno FO ze dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, další důkazní návrhy byly zamítnuty a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Důvodem zamítnutí žaloby byla skutečnost, že vlastníky Nemovitostí jsou tituly před jménem spisová značka a tituly před jménem jméno FO na základě darovací smlouvy ze dne datum. Blokační ustanovení se na tuto smlouvu neuplatní, když jméno FO se stal oprávněnou osobou až ke dni datum (to samé uvedl odvolací soud ve svém zrušovacím usnesení). Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne datum. Dne datum došlo soudu blanketní odvolání A. jméno FO, odůvodnění odvolání pak došlo soudu dne datum. Dne datum bylo odvolání zasláno jméno FO k vyjádření a dne datum byl spis předložen KS adresa. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum bylo odvolání projednáno a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den datum, kdy bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že v řízení sp. zn. spisová značka byla žaloba jméno FO na nahrazení projevu vůle pravomocně zamítnuta, když soudy dospěly k závěru, že jméno FO nenabyli id. 1/10 Nemovitostí v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění. Řízení o určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum bylo ke zpětvzetí návrhu zastaveno. Důvodem zrušení napadeného rozsudku pak byl závěr odvolacího soudu, opřený o již konstantní judikaturu NS, že pro posouzení pasivní legitimace v restitučním sporu je rozhodné, kdo vlastnil/držel věc, ke které je uplatňován restituční nárok, ke dni účinnosti , tj. ke dni datum. Pozdější převody nejsou rozhodné a předpokladem pro povinnost k vydání věci dle restitučního zákona není, aby povinná osoba věc stále vlastnila/držela i ke dni podání výzvy k vydání věci, resp. ke dni rozhodování soudu v restitučním řízení. Soudu prvého stupně pak odvolací soud uložil zabývat se tím, zda Kořístkovi nabyli Nemovitosti od státu v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě jejich protiprávního zvýhodnění. Spis byl vrácen MS adresa dne datum. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum, k žádosti zástupce jméno FO odůvodněné kolizí jednání bylo jednání odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum byly přečteny výpovědi účastníků z řízení sp. zn. spisová značka, proveden jeden listinný důkaz a byl proveden doplňující výslech žalobce, ve kterém popisoval důvody a okolnosti opuštění republiky a darování id. 1/10 Nemovitostí jméno FO (bylo to na vyrovnání dluhu, nemělo to nic společného s hrozícím propadnutím majetku a snahou o obejití zákona). Jednání bylo za účelem doplnění dokazování, kdy při jednání byla vznesena řada dalších důkazních návrhů, odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum byli vyslechnuti dva svědci, provedeny další listinné důkazy a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba opět zamítnuta. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že Kořístkovi nenabyli Nemovitosti v rozporu s tehdy platnými předpisy, ani nebyli protiprávně zvýhodněni. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne datum. Dne datum došlo soudu blanketní odvolání jméno FO s tím, že bude odůvodněno do datum, odůvodněno však bylo až k výzvě soudu ze dne datum podáním došlým soudu dne datum. Dne datum bylo odvolání zasláno jméno FO k vyjádření a dne datum byl spis předložen KS adresa. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. K žádosti jméno FO, který se chtěl jednání osobně zúčastnit, avšak nemohl se ve stanoveném termínu dostavit do ČR, bylo jednání odročeno na den datum. jméno FO se k odvolání vyjádřili podáním došlým soudu dne datum. Při jednání konaném dne datum bylo odvolání projednáno a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek potvrzen. Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvého stupně. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, rozsudek KS adresa byl vypraven dne datum a dne datum nabyl právní moci (zjištěno ze spisu MS adresa sp. zn. spisová značka).

32. Dne datum došla Ústavnímu soudu ústavní stížnost jméno FO, kterou navrhoval zrušit jak rozsudek KS adresa ze dne datum, tak rozsudek MS adresa ze dne datum. Přípisy ze dne datum vyžádal Ústavní soud spis MS adresa sp. zn. spisová značka a vyjádření KS adresa k ústavní stížnosti, vyjádření došlo dne datum, spis dne datum. Přípisy ze dne datum vyžádal Ústavní soud vyjádření k ústavní stížnosti od jméno FO a MS adresa a přípisy ze dne datum požádal Ústavní soud jméno FO, MS adresa o vyslovení souhlasu s upuštěním od ústního jednání. jméno FO vyjádřil nesouhlas s upuštěním od ústního jednání podáním došlým Ústavnímu soudu dne datum, jméno FO se vyjádřili k ústavní stížnosti podáním došlým Ústavnímu soudu dne datum. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum byla ústavní stížnost projednána a byl vyhlášen nález, kterým bylo konstatováno, že rozsudky KS adresa ze dne datum a MS adresa ze dne datum bylo nerespektováním zákazu libovůle porušeno základní právo jméno FO na spravedlivý proces, a oba rozsudky byly zrušeny. V odůvodnění nálezu Ústavní soud uvedl, že účelem zákona o mimosoudních rehabilitacích je zmírnění a odčinění následků některých majetkových a jiných křivd, k nimž došlo v období od datum do datum v rozporu se zásadami demokratické společnosti respektující práva občanů, že hodnocení naplnění podmínek, za kterých mají být dle tohoto zákona nemovitosti vydány, nemůže být provedeno bez ohledu na dnes platné konstitutivní hodnoty a principy demokratického právního státu tak, jak jsou vyjádřeny v ústavním pořádku České republiky. Jen takto omezeně, hodnotově diskontinuálně, lze chápat kontinuitu se "starým právem". Dále uvedl, že „Podle Ústavního soudu je třeba hodnotit naplnění podmínky protiprávního zvýhodnění, kterou je nutno vztahovat na celý komplex vztahů a jednání mezi vedlejšími účastníky a státem. V tomto směru se ovšem Ústavnímu soudu jeví odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů jako nedostatečná a v konečném důsledku nepřezkoumatelná, když pouze paušálně hodnotí nenaplnění této podmínky a celou věc staví do roviny neunesení důkazního břemene ze strany stěžovatele, aniž by se touto podmínkou podrobněji zabývala. Přitom z důkazního řízení a rovněž z námitek stěžovatele vyplývá celá řada indicií nasvědčujících naplnění podmínky protiprávního zvýhodnění, s nimiž se však soudy nikterak nevypořádaly. Jak uvedeno shora, otázka protiprávního zvýhodnění totiž pokrývá nejen samotný úkon převodu nemovitostí, nýbrž celý komplex úkonů a vztahů mezi fyzickými osobami jako nabyvateli a státem, který samotnému aktu převodu předcházel. Neférovost výběru nabyvatelů tak bývá typicky dána uplatněnými kritérii výběru osoby nabyvatele mezi skupinou uchazečů, tak i celkovým způsobem přístupu nabyvatele k převodu nemovitosti. Okolnosti převodu předmětných nemovitostí nasvědčují tomu, že výběr potenciálních zájemců o nemovitosti byl zahájen ještě před tím, než byl vůbec stát oprávněn s nemovitostmi disponovat, což vyplývá z toho, že o vedlejších účastnících jako nabyvatelích bylo rozhodnuto den po nabytí právní moci trestních rozsudků, jimiž byl stěžovatel odsouzen k trestu propadnutí majetku. Přitom obecné soudy se v odůvodněních nikterak nevypořádaly s tou skutečností, na jakou část nemovitostí se výběr vztahoval, když výrok trestního rozsudku zněl na majetek jako celek, přitom však následná kupní smlouva byla uzavřena toliko na id. 9/10 nemovitostí, a teprve poté, co stát zbavil id. 1/10 nemovitostí manžele Pavlíčkovy, byla s vedlejšími účastníky uzavřena nová kupní smlouva na nemovitosti jako celek, aniž by ovšem výběr vedlejších účastníků byl znovu posuzován za takto nově nastalé situace. Těmito okolnostmi, ačkoliv byly obecným soudům známy z důkazního řízení a z námitek stěžovatele, se ovšem soudy v napadených rozhodnutích nikterak nezabývaly tak, aby přijaly jasné hodnocení toho, zda mají vliv na posouzení otázky protiprávního zvýhodnění vedlejších účastníků při nabývání nemovitostí. Při hodnocení těchto okolností je podle Ústavního soudu klíčové i shora uvedené posouzení rozsudků obecných soudů týkajících se id. 1/10 nemovitostí, a to posouzení, jež by reflektovalo současné ústavní hodnoty a principy právního státu, ve vztahu k přístupu vedlejších účastníků k nabytí předmětných nemovitostí (z hlediska jejich zvýhodnění při nabývání nemovitosti) a z hlediska jejich případné vědomosti a přímé účasti na celé proceduře. Pokud se obecné soudy těmito skutečnostmi nezabývaly a nevypořádaly z hlediska možného naplnění podmínek protiprávního zvýhodnění vedlejších účastníků, nelze jejich hodnocení skutkových zjištění považovat za ucelené a kompletní, stejně tak jako právní závěr, k němuž na základě takového hodnocení dospěly. Tím obecné soudy porušily zákaz libovůle podle y, a tak zasáhly do práva stěžovatele na spravedlivý proces podle y.“ MS adresa byl nález doručen dne datum (zjištěno ze spisu Ústavního soudu sp. zn. spisová značka, spisu MS adresa sp. zn. spisová značka).

33. Po zrušení rozsudků Ústavním soudem byla věc zapsána pod novou sp. zn. spisová značka. Přípisem došlým soudu dne datum se jméno FO dotazoval, kdy lze očekávat nařízení dalšího jednání. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Při jednání konaném dne datum byl s ohledem na změnu soudce zrekapitulován dosavadní průběh řízení a účastníci obsáhle doplnili návrhy na provedení dokazování, zejména připojení různých spisů (trestních, civilních, notářských) a výslechy svědků, účastníků. jméno FO též uváděl, že Nemovitosti mají dle katastru nemovitostí jiného vlastníka – jméno FO. Jednání bylo za účelem připojení spisů a doplnění dokazování odročeno na den datum. Spisy a dalšíy byly vyžádány dne datum. Při jednání konaném dne datum navrhl jméno FO přistoupení jméno FO jako dalšího žalovaného do posuzovaného řízení a navrhl úpravu žalobního petitu tak, že jméno FO uznávají, že jméno FO je oprávněnou osobou a jméno FO jsou povinnou osobou dle , dále že uznávají, že jméno FO pozbyl a jméno FO nabyli id. 9/10 Nemovitostí nezákonným způsobem, a že jméno FO vydávají jméno FO id. 9/10 Nemovitostí, přičemž jméno FO je povinen strpět změnu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí. Bylo provedeno dokazování obsahem celé řady spisů a dalších listin a jednání bylo za účelem provádění dalšího dokazování odročeno na den datum. jméno FO v podání došlém soudu dne datum nesouhlasili s přistoupením jméno FO jako dalšího žalovaného, když na jeho straně absentuje pasivní věcná legitimace ve smyslu Usnesením ze dne datum bylo přistoupení jméno FO do řízení připuštěno. Dne datum došlo soudu odvolání jméno FO, soud vyrozuměl účastníky, že se jednání dne datum nebude konat z důvodu podaného odvolání, a dne datum jednání bez přítomnosti účastníků odročil na neurčito. Dne datum byl spis předložen KS adresa, který usnesením ze dne datum napadené usnesení potvrdil. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, usnesení KS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Přípisem došlým soudu dne datum se jméno FO dotazoval, kdy lze očekávat nařízení dalšího jednání. Dne datum byla jméno FO zaslána výzva k vyjádření k žalobě ve lhůtě 30 dnů. Vyjádření došlo soudu dne datum, jméno FO uvedl, že Nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy ze dne datum od tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, kteří byli v té době zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci bez omezení, a dle jejich vyjádření nevěděli až do datum o podání ústavní stížnosti. jméno FO se dovolával dobré víry obou stran při prodeji Nemovitostí a dále uváděl, že v domě bydlí se svou rodinou, dům po nabytí zásadně zrekonstruoval a Nemovitosti jsou zatíženy vysokou hypotékou. Dále pak poukazoval na to, že nemůže být dle pasivně legitimován. Dne datum bylo vyjádření přeposláno jméno FO a jméno FO. Podáním došlým soudu dne datum jméno FO své vyjádření doplňoval. Přípisem došlým soudu dne datum se jméno FO dotazoval, kdy lze očekávat nařízení dalšího jednání, k čemuž mu bylo dne datum sděleno, že s ohledem na změnu předsedy senátu v dubnu rok a složitost celé věci lze nařízení jednání očekávat na podzim rok. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Ústavní soud k žádosti soudu sdělil dne datum, že ústavní stížnost ve věci spisová značka byla jméno FO doručena dne datum. jméno FO v podání došlém soudu dne datum navrhoval výslech dalšího svědka. Při jednání konaném dne datum byl s ohledem na změnu soudce zrekapitulován dosavadní průběh řízení, změna žaloby učiněná spolu s návrhem na přistoupení jméno FO nebyla připuštěna. Byl proveden důkaz obsahem dalšího spisu a dalšími listinami a byl proveden doplňující výslech tituly před jménem jméno FO, který vypovídal k okolnostem, za kterých koupil Nemovitosti. Na výslechu dalších účastníků trváno nebylo, svědek navrhovaný jméno FO v posledním podání se k jednání nedostavil. Jednání bylo za účelem provádění dalších důkazů odročeno na den datum. Dne datum došlo soudu oznámení o převzetí právního zastoupení jméno FO tituly před jménem jméno FO spolu s plnou mocí ze dne datum. Při jednání konaném dne datum jméno FO avizoval, že bude navrhovat změnu žaloby, byl vyslechnut svědek navrhovaný jméno FO, jméno FO navrhoval doplnit dokazování výslechem jméno FO a spisem Ústavního soudu týkajícího se řízení o jejich restitučním nároku k id. 1/10 Nemovitostí. Jednání bylo odročeno na den datum. Podáním došlým soudu dne datum navrhoval jméno FO přistoupení tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO jako dalších žalovaných a změnu žaloby tak, že všech pět žalovaných je povinno společně a nerozdílně vydat jméno FO Nemovitosti, alternativně že Nemovitosti jsou povinni vydat jméno FO a že se určuje, že kupní smlouva mezi jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO je neplatná, a dále doplňoval svou argumentaci jak k nabytí Nemovitostí jméno FO v rozporu s tehdy platnými předpisy a na základě protiprávního zvýhodnění, tak k neplatnosti převodu Nemovitostí na jejich děti. V podání bylo též uvedeno, že na žádost synovce jméno FO, tj. žalobce, byly v archivech dohledány informace o vztahu tituly před jménem jméno FO k StB. Při jednání konaném dne datum byla upřesněna navrhovaná změna žaloby tak, že na alternativním petitu nebylo trváno, a dále byly upřesňovány důkazní návrhy, mj. požadavek na vyžádání příslušného svazku StB. Jednání bylo za účelem rozhodnutí o návrhu na přistoupení dalších účastníků odročeno na neurčito. Usnesením ze dne datum soud nepřipustil vstup tituly před jménem. jméno FO a tituly před jménem jméno FO do řízení a nepřipustil změnu žaloby. Po vrácení závad od tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO jim byly zásilky dne datum zasílány znovu na jiné adresy, usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Podáním došlým soudu dne datum jméno FO navrhoval úpravu žalobního petitu tak, že žalovaní jsou povinni mu vydat id. 9/10 Nemovitostí. Při jednání konaném dne datum byla připuštěna změna žaloby učiněná posledním podáním, byli vyslechnuti 2 svědci (mj. jméno FO), kteří vypovídali k užívání Nemovitostí a převodu id. 1/10 Nemovitostí na jméno FO a následně na stát, a bylo provedeno několik dalších listinných důkazů. Dokazování bylo ukončeno a jednání bylo odročeno na den datum s tím, že účastníci předloží písemné závěrečné návrhy. Závěrečné návrhy došly soudu ve dnech datum., datum. a datum. Při jednání konaném dne datum byl po přednesu závěrečných návrhů vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě ve vztahu ke Kořístkovým vyhověno a ve vztahu k jméno FO byla žaloba zamítnuta. Soud takto rozhodl, když na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že Kořístkovi byli při nabytí Nemovitostí protiprávně zvýhodněni, když tituly před jménem jméno FO byl aktivním činovníkem tehdejšího režimu. Soudní rozhodnutí, na základě kterých byla id. 1/10 Nemovitostí odňata jméno FO, soud hodnotil jako účelová, vydaná poté, co jméno FO nechtěli dát souhlas s prodejem id. 9/10 Nemovitostí jméno FO. Stejně tak soud uzavřel, že jméno FO museli mít alespoň rámcovou představu o vývoji situace stran Nemovitostí a jejich zvýhodnění jako kupujících. Stran jméno FO soud uzavřel, že na jeho straně absentuje pasivní legitimace, když nebyl držitelem Nemovitostí ke dni účinnosti Následné převody Nemovitostí na tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a jméno FO soud hodnotil jako neplatné pro rozpor s blokačním ustanovením v K žádosti ze dne datum odůvodněné skutkovou a právní složitostí věci byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do datum, kdy byl rozsudek vypraven, na straně jméno FO již novému právnímu zástupci (právní zástupce současného žalobce). Dne datum došlo soudu odvolání jméno FO do nákladového výroku, ve dnech datum. a datum pak došla soudu odvolání jméno FO a jméno FO do věci samé. Odvolání byla dne datum zaslána účastníkům k vyjádření, jméno FO a jméno FO byli současně vyzváni k zaplacení soudních poplatků. Dne datum došlo soudu doplnění odvolání jméno FO, ve kterém se tituly před jménem jméno FO důrazně ohradil proti v rozsudku provedené dehonestaci a vykreslení své osoby jako prospěchářského exponenta totalitního režimu. Soudní poplatky byly zaplaceny dne datum. jméno FO se k odvoláním vyjádřil podáním došlým soudu dne datum. Dne datum byl spis předložen KS adresa, který dne datum nařídil odvolací ústní jednání na den datum. jméno FO své odvolání doplnil podáním došlým soudu dne datum. Při jednání dne datum byla odvolání projednána a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl prvostupňový rozsudek ve vztahu mezi jméno FO a jméno FO změněn tak, že žaloba byla zamítnuta, odvolání jméno FO bylo odmítnuto a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud takto rozhodl, když na podkladě nezměněných skutkových zjištění dospěl k závěru, že kritériem, na základě kterého byly Nemovitosti prodány právě jméno FO, byl zájem společnosti na stabilizaci odborníka, tj. tituly před jménem jméno FO, který byl významným odborníkem v oblasti medicíny, nikoliv jiné skutečnosti, které by měly znamenat protiprávní zvýhodnění. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, rozsudek KS adresa byl dne datum vypraven a dne datum nabyl právní moci. Dne datum došlo soudu dovolání jméno FO, které bylo dne datum zasláno ostatním účastníkům k vyjádření. Dne datum byl spis předložen NS, který dne datum bez nařízení jednání vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek KS adresa zrušil a věc vrátil KS adresa k dalšímu řízení. Dovolací soud uvedl, že „nebylo možné přisvědčit závěru, že se odvolací soud ve svém rozsudku (jímž změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé po částečném doplnění dokazování) v plném rozsahu vypořádal s Ústavním soudem uváděnou "celou řadou indicií, týkajících se naplnění podmínky protiprávního zvýhodnění", uplatňovaného v žalobě žalobce v této právní věci, a to zejména ohledně kupní smlouvy, uzavřené se státem v roce rok co do nabytí vlastnictví domu čp. číslo a pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa (obec adresa). Za tohoto průběhu dalšího řízení po zrušovacím nálezu Ústavního soudu ČR z datum nebylo možné pokládat za nedůvodnou výtku dovolatele jméno FO, že závěry Ústavního soudu ČR z nálezu z datum, spisová značka, nebyly odvolacím soudem plně respektovány.“ Odvolacímu soudu pak NS uložil, aby i po případném doplnění dokazování znovu posoudil Ústavním soudem v jeho nálezu uváděnou "celou řadu indicií, dosvědčujících naplnění podstaty protiprávního zvýhodnění" a komplexněji než v rozsudku ze datum odůvodnil své závěry. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, rozsudek NS byl dne datum vypraven a dne datum nabyl právní moci. Dne datum byl spis předložen KS adresa k novému rozhodnutí o odvoláních. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. Dne datum došel KS adresa návrh jméno FO, aby do řízení na jeho místo vstoupil žalobce, který se svým vstupem do řízení vyjádřil souhlas. Návrh byl učiněn s odkazem na přiloženou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou jméno FO postoupil restituční nárok, o který bylo vedeno posuzované řízení, se všemi souvisejícími pohledávkami, právy a/nebo nároky žalobci, a to za úplatu ve výši 100 000 Kč, kterou dle potvrzení obsaženého ve smlouvě žalobce uhradil při podpisu smlouvy. Postoupení bylo oznámeno Kořístkovým a jméno FO přípisem ze dne datum, který byl k návrhu též přiložen. KS adresa usnesením ze dne datum návrh na vstup žalobce do řízení zamítl, když dospěl k závěru, že k účinnému postoupení restitučního nároku nemůže dojít. Nařízené odvolací jednání bylo z důvodu účasti soudců na školení odročeno na den datum. Při jednání konaném dne datum byla odvolání znovu projednána včetně doplnění dokazování a zopakování některých již provedených listinných důkazů a byl vyhlášen stejný rozsudek jako v případě prvého rozhodnutí o odvoláních. Rozhodnutí bylo opřeno o stejné (byť podrobněji rozvedené) důvody. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, rozsudek KS adresa byl dne datum vypraven a dne datum nabyl právní moci. Dne datum došlo soudu dovolání jméno FO, které bylo dne datum zasláno ostatním účastníkům k vyjádření. Dne datum došlo soudu vyjádření jméno FO a dne datum byl spis předložen NS, který dne datum bez nařízení jednání vyhlásil rozsudek, kterým dovolání zamítl. Dovolací soud uzavřel, že odvolací soud opakoval i doplnil dokazování, a to zejména ohledně skutečností a okolností, které byly dovolacím soudem i Ústavním soudem označeny jako skutečnosti a okolnosti dosvědčované řadou indicií co do naplnění podstaty protiprávního zvýhodnění Kořístkových při koupi Nemovitostí v roce rok, tyto indicie však nebyly v řízení u soudů obou stupňů doloženy přesvědčivými přímými důkazy. Dle NS nelze přisvědčit opodstatněnosti výtek dovolatele ohledně vycházení odvolacího soudu ze skutkových zjištění, jež nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, ani ohledně vytýkaných vad v hodnocení provedených důkazů. Spis byl dne datum vrácen MS adresa, který vydal dne datum usnesení, kterým v záhlaví svého rozsudku ze dne datum opravil označení tituly před jménem jméno FO, a rozsudek NS a opravné usnesení byly dne datum vypraveny. Zástupce jméno FO sdělil soudu dne datum, že jméno FO dne datum zemřel, což doložil úmrtním listem. Dne datum došla soudu žádost Ústavního soudu o zapůjčení spisu, a to ve věci ústavní stížnosti podané žalobcem. K tomu soud sdělil dne datum, že spis nelze zaslat, neboť byl postoupen zpět NS. NS byl spis zaslán dne datum s vyrozuměním o úmrtí jméno FO s tím, že soud prvého stupně nemůže sám rozhodnout dle Spis byl vrácen MS adresa dne datum s tím, že dovolací řízení bylo skončeno vydáním rozsudku dne datum, a je tak na soudu prvého stupně, aby zjistil právní nástupce jméno FO a následně doručil rozhodnutí dovolacího soudu. V mezidobí dne datum sděloval právní zástupce jméno FO/žalobce, že dle usnesení Ústavního soudu ze dne datum není dosud dovolací řízení skončeno, a žádal o doručení rozhodnutí NS dědici jméno FO po skončení dědického řízení. Ústavní soud usnesením ze dne datum, sp. zn. spisová značka, odmítl ústavní stížnost žalobce proti rozsudku NS ze dne datum a rozsudku KS adresa ze dne datum jako zjevně neopodstatněnou, když z důvodu úmrtí jméno FO dosud není skončeno řízení před obecnými soudy a žalobce se (event. dosud) nestal účastníkem řízení, do kterého směřuje svoji ústavní stížnost. K výzvě soudu ze dne datum sdělil zástupce žalobce dne datum, že dědické řízení po jméno FO je vedeno u Okresního soudu adresa (dále jen „OS adresa“) pod sp. z. spisová značka a že soudním komisařem je notářka tituly před jménem jméno FO. Dne datum došlo soudu sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR, že jméno FO poskytlo z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného řízení zadostiučinění v penězích, a to každému ve výši 127 200 Kč. K dotazu soudu ze dne datum na stav dědického řízení sdělila soudní komisařka dne datum, že spis se nachází u OS adresa k vyřízení dožádání do zahraničí, obdobné sdělil OS adresa dne datum. Spis byl dne datum dán na lhůtu 3 měsíce a dne datum byl OS adresa zaslán dotaz na stav dědického řízení, který zůstal bez odpovědi. Dne datum byl spis dán na lhůtu 6 měsíců. Dne datum soud telefonicky zjistil u OS adresa, že dědický spis se stále nachází u soudní komisařky, a téhož dne byl spis dán na lhůtu 6 měsíců. K dotazu soudní komisařky ze dne datum podal soud dne datum zprávu o stavu posuzovaného řízení a zaslal ve věci vydaná rozhodnutí. Dne datum byl spis dán na lhůtu 6 měsíců. Dne datum soud z aplikace infoSoud zjistil, že dědické řízení je vykazováno jako odškrtnutá – evidenčně ukončená věc od datum, ve věci však byl dne datum podán opravný prostředek, který byl dne datum vyřízen, a dědický spis byl dne datum odeslán soudnímu komisaři. Téhož dne byl spis dán na lhůtu 6 měsíců. K žádosti soudu ze dne datum zaslal OS adresa dne datum usnesení soudní komisařky ze dne datum, kterým bylo dědické řízení po jméno FO zastaveno. V odůvodnění usnesení bylo uvedeno, že byla předložena závěť, kterou A. jméno FO ustanovil dědicem Nemovitostí žalobce, soudní komisař však zjistil, že Nemovitosti nejsou evidovány jako vlastnictví A. jméno FO a že jeho žaloba v posuzovaném řízení byla zamítnuta. Soudní komisař tak uzavřel, že nebyl objeven žádný nemovitý majetek, jehož by byl jméno FO v době své smrti vlastníkem, a který by měl být předmětem dědického řízení, a proto řízení zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto, že na straně zemřelého A. jméno FO bude pokračováno se žalobcem. Žalobci bylo usnesení doručeno spolu s rozsudkem NS ze dne datum. Dne datum došlo soudu odvolání jméno FO a dne datum odvolání jméno FO. Dne datum byl spis předložen KS adresa, který usnesením ze dne datum napadené usnesení potvrdil. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, usnesení KS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Ke stejnému datu bylo vyznačeno nabytí právní moci na rozsudku NS ze dne datum. Dne datum bylo žalobci zasláno opravné usnesení ze dne datum. Dne datum došla soudu žádost žalobce o předložení spisu NS k pokračování v dovolacím řízení. K tomu mu bylo dne datum sděleno, že k předložení věci NS není důvod, když rozsudek NS mu byl doručen spolu s usnesením o procesním nástupnictví, nabytím právní moci usnesení o procesním nástupnictví nabyl právní moci i rozsudek NS, a věc je tedy pravomocně skončena. Z důvodu právní jistoty však byl rozsudek NS žalobci zaslán znovu. Dne datum vyrozuměl soud o nabytí právní moci rozsudku NS ke dni datum katastrální úřad (zjištěno ze spisu MS adresa sp. zn. spisová značka).

Dne datum došla Ústavnímu soudu ústavní stížnost žalobce, kterou se domáhal zrušení rozsudku NS ze dne datum a rozsudku KS adresa ze dne datum. Přípisem ze dne datum byl žalobce vyrozuměn o složení senátu. Dne datum oznámil soudce zpravodaj své vyloučení z důvodu, že se účastnil na projednání věci u NS. Usnesením ze dne datum rozhodl Ústavní soud o vyloučení soudce zpravodaje a přípisem ze dne datum byl žalobce vyrozuměn o novém složení senátu. Přípisem ze dne datum byl žalobce vyrozuměn o novém složení senátu od datum. Přípisem ze dne datum vyžádal Ústavní soud spis posuzovaného řízení od MS adresa, spis mu došel dne datum. Přípisy ze dne datum vyzval Ústavní soud k vyjádření k ústavní stížnosti tituly před jménem jméno FO, NS a KS adresa. Vyjádření KS adresa a NS došla Ústavnímu soudu ve dnech datum. a datum. jméno FO žádali přípisem došlým Ústavnímu soudu dne datum o prodloužení lhůty k vyjádření alespoň o 30 dnů, přípisem ze dne datum jim byla lhůta prodloužena na 30 dnů od doručení přípisu, vyjádření došlo Ústavnímu soudu dne datum. Dne datum došel Ústavnímu soudu návrh jméno FO na přiznání postavení vedlejšího účastníka a jeho vyjádření k ústavní stížnosti. Nálezem ze dne datum Ústavní soud rozhodl, že rozsudkem NS ze dne datum a rozsudkem KS adresa ze dne datum bylo nerespektováním zákazu libovůle porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces, a uvedené rozsudky se proto ruší. V odůvodnění nálezu se Ústavní soud věnoval nejprve včasnosti podané ústavní stížnosti a akceptoval, že rozsudek NS byl zástupci žalobce procesně účinným postupem doručen až s přípisem ze dne datum, tj. v době, když již bylo v právní moci usnesení o procesním nástupnictví po jméno FO. Dále v odůvodnění nálezu Ústavní soudu uvedl: „Počátkem devadesátých let minulého století let byly přijaty restituční zákony, jimiž se stát snažil alespoň částečně zmírnit následky majetkových křivd způsobených v období komunistického režimu v letech 1948 až 1989. Má-li být naplněn účel a smysl restitucí, musí se nadále plně uplatnit požadavek, aby všechny příslušné orgány veřejné moci vykládaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám vstřícně, v duchu snahy o zmírnění některých majetkových křivd, v jejichž důsledku k přechodu majetku došlo. Případné legislativní nedůslednosti různého druhu, jakož i nepředvídatelnost v postupu různých státních orgánů nebo osob jednajících za stát nelze vykládat v neprospěch oprávněných osob, ale s ohledem na platné konstitutivní hodnoty a principy demokratického právního státu vyjádřené v ústavním pořádku.“ Ústavní soud zopakoval závěry nálezu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a uvedl: „Ústavní soud konstatuje, že tímto závazným právním názorem se řídil soud prvního stupně, tedy Městský soud v adresa, jenž vydal dne datum rozsudek č. j. číslo jednací, kterým žalobě původního stěžovatele vyhověl, a také Nejvyšší soud, jenž zrušil rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. číslo jednací rozsudkem ze dne datum č. j. číslo jednací a věc byla opětovně projednávána. Ve vztahu k nyní napadeným rozsudkům odvolacího a dovolacího soudu, zejména co do závěru a odůvodnění rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. číslo jednací, to však neplatí. Stěžovatel měl legitimní očekávání, že odpovědné orgány veřejné moci posoudí jeho žalobu i z hlediska Ústavním soudem předestřených zásad, kterými se definuje materiální právní stát, jež nevytvářejí pouze normativní rámec obsahu podústavního práva, ale i rámec jeho interpretace. Městský soud v adresa provedl ve věci dostatečná zjištění, která vyhodnotil způsobem, jenž je možno označit za ústavně konformní. jméno FO byl tehdejším normalizačním režimem nahlížen jako emigrant a pachatel trestného činu opuštění republiky; majetkové převody jím učiněné byly z pohledu tehdejšího státu posuzovány jako směřující proti zájmům osob tento režim podporujících či profitujících z něj.“ Dále Ústavní soud rekapituloval v řízení učiněná skutková zjištění a uvedl: „Uvedené skutečnosti podle nalézacího soudu jednoznačně podporují závěr o protiprávním zvýhodnění žalovaných v daném sporu. Ústavní soud s tím souhlasí a dále ve shodě se stěžovatelem konstatuje, že pokud kritériem tehdejšího výběru zájemců o předmětnou nemovitost měl být "zájem státu na dostupnosti špičkové zdravotní péče" či "na rozvoji vědecké činnosti", pak to mělo být řádně zveřejněno, aby bylo umožněno i jiným osobám splňujícím uvedené předpoklady se do výběrového řízení přihlásit. Jestliže se tak nestalo, nemohla zde být dodržena zásada rovnosti šancí všech potenciálních zájemců, což rovněž svědčí o zřejmém neodůvodněném zvýhodnění jediného z uchazečů, který byl zjevně vybrán dávno předtím, než se nějaké zcela formální výběrové řízení vůbec konalo. Stěžovatel zastává oprávněně také názor, že přidělení nemovitosti bylo v nesouladu i s tehdejšími právními předpisy, k čemuž uvedl mnoho indicií (viz shora argumentaci stěžovatele), což však odvolací soud vůbec nezvážil. Takovou normou - která právě v této konkrétní situaci byla zejména porušena - bylo zákonné omezení dispozice státu jako spoluvlastníka s jeho spoluvlastnickým podílem vyplývající z ustanovení , . Ačkoliv v předmětné době neznal předkupní právo spoluvlastníků, spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti patřil rodině Pavlíčkových a bez jejich souhlasu nebyl převod na třetí osobu přípustný. Stát nejen že porušil předpisy o právech spoluvlastníka, ale naopak účelově a silově přistoupil k zbavení vlastnického práva spoluvlastníků - šest let poté, co řádně nabyli spoluvlastnický podíl - se zjevně vykonstruovaným důvodem účelu pro odnětí. O tom, že se jednalo o účelový postup, svědčí i časová souslednost a samotný fakt, že stát se nejprve pokusil od spoluvlastníků jejich menšinový podíl vykoupit a k propadnutí majetku přistoupil až poté, co spoluvlastníci dali najevo, že svůj podíl prodat nehodlají, a že naopak mají zájem o zbytek nemovitosti. Ústavní soud doplňuje, že je notoricky známo, že minulý režim, označený za nedemokratický a protiprávní, nedodržoval, když se to hodilo, ani vlastní právní předpisy.“ Nález byl Ústavním soudem vyhlášen dne datum a právní moci nabyl dne datum (zjištěno ze spisu Ústavního soudu sp. zn. spisová značka).

34. Nález Ústavního soudu ze dne datum došel MS adresa dne datum a dne datum byl spis předložen KS adresa, který dne datum nařídil odvolací ústní jednání na den datum. Žalobci byla současně zaslána výzva, aby ve lhůtě 5 dnů zaslal odvolacímu soudu aktualizovaný návrh na zahájení řízení, tedy text dohody o vydání věci, kterou požaduje, aby odvolací soud učinil součástí výroku rozsudku. Současně odvolací soud upozornil, že ve vztahu k jméno FO a požadavku vůči němu na vydání id. 1/10 Nemovitostí doposud ze strany soudů (tří) stupňů a soudu ústavního nebyl právní důvod na vydání osvědčen, a dotazoval se, zda na žalobě vůči tomuto žalovanému žalobce trvá a zda součástí dohody má býti i vydání id. 1/10 Nemovitostí, když rozhodující má být – alespoň podle názorů soudů vyšších stupňů – právní a faktický stav ke dni účinnosti restitučních předpisů. Ve dnech datum a datum došly soudu žádosti zástupců jméno FO a žalobce o odročení jednání z důvodu kolizí jednání, zástupce žalobce současně žádal o prodloužení lhůty k reakci na výzvu soudu o 30 dnů. Dne datum odvolací soud nařízené jednání zrušil s tím, že je s ohledem na obsazení jednací síně a plánované dovolené členů senátu nelze odročit na nějaký bližší termín, a současně apeloval na žalobce a jméno FO, aby s ohledem na délku sporu a závazné závěry Ústavního soudu uvážili možnost mimosoudního vyřízení věci. K tomu uvedl, že navíc zůstává otázkou také aktuální znění žalobního petitu (text požadované dohody o vydání věci, kterou musí koncipovat žalobce, nikoliv odvolací soud) a otázka pasivní legitimace jméno FO, k níž se však již dříve vyjádřily soudy vyšších stupňů. Odvolací soud vyzval žalobce a jméno FO, aby jej o výsledcích svých případných jednání vyrozuměli ve lhůtě 2 měsíců. Dne datum podal žalobce námitku podjatosti senátu odvolacího soudu odůvodněnou poměrem členů odvolacího senátu k věci prezentovaným předchozím rozhodováním, při kterém odmítali respektovat nález Ústavního soudu. Spis byl dne datum předložen Vrchnímu soudu v adresa (dále jen „VS adresa“), který usnesením ze dne datum rozhodl tak, že jediný z aktuálních členů odvolacího senátu, který participoval i na předchozích rozhodnutích, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci. Spis byl vrácen KS adresa dne datum a usnesení VS adresa bylo dne datum vypraveno. Žalobci a Kořístkovým byla současně zaslána opakovaná výzva ke zvážení možnosti smírného vyřešení věci s tím, že mají odvolací soud vyrozumět ve lhůtě 20 dnů. Žalobce v podání došlém soudu dne datum uváděl, že jméno FO na výzvu k jednání o mimosoudním vyřešení věci nereagovali. Dále s odkazem na judikaturu NS uvedl, že trvá na dosavadní formulaci petitu, a konečně uvedl, že vůči jméno FO byla žaloba zamítnuta již rozsudkem MS adresa, vůči čemuž se žalobce neodvolával, a žaloba tak vůči jméno FO již nesměřuje. jméno FO požádali dne datum o prodloužení lhůty k vyjádření o 14 dnů. V podání došlém soudu dne datum pak jméno FO požadovali, aby odvolací soud postavil na jisto, kdo je oprávněnou osobou. Poukazovali při tom na skutečnost, že dědické řízení po jméno FO bylo zastaveno, a dědické právo žalobce na základě jím předkládané závěti tedy nebylo verifikováno, navíc v dědickém řízení vyšlo najevo, že jméno FO zanechal syna jméno FO, který byl též závětí povolán k dědění, a to jako univerzální dědic. Dále pak jméno FO požadovali, aby bylo postaveno na jisto, zda mohou být vydány Nemovitosti, anebo by měla být poskytnuta náhrada, a kdo by měl být osobou povinnou k takovému vydání/poskytnutí náhrady. Argumentovali přitom ve prospěch platnosti převodu Nemovitostí na tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, který proběhl dříve, než se jméno FO stal po novele oprávněnou osobou, a na jméno FO, který proběhl v době, kdy byla žaloba jméno FO pravomocně zamítnuta a účastníkům převodu nebylo známo podání ústavní stížnosti. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. jméno FO v podání došlém soudu dne datum vzal své odvolání proti rozsudku MS adresa zpět, požadoval však, aby byl připuštěn jeho vstup do řízení v pozici vedlejšího účastníka, když má právní zájem na výsledku řízení. V obsáhlém vyjádření pak zpochybňoval aktivní legitimaci žalobce, když jediným dědicem jméno FO je dle rozhodnutí v německém dědickém řízení jméno FO, pasivní legitimaci jméno FO a poukazoval na újmu, která by mu vydáním Nemovitostí byla způsobena. Při jednání konaném dne datum účastníci setrvali na svých doplněných argumentacích, soud vyzval účastníky, aby ve lhůtě 5 dnů předložili dosud nepředloženéy, které mohou mít ad eventum vliv na úvahy soudu v řízení o dědictví, zda přistoupí či nepřistoupí k dodatečnému projednání pozůstalosti po jméno FO na území ČR, a jednání bylo za účelem posouzení otázky aktivní legitimace žalobce odročeno na neurčito. Dne datum zaslal odvolací soud přípis soudní komisařce, ve kterém popsal aktuální procesní situaci v posuzovaném řízení a zpochybnění aktivní legitimace žalobce a dotazoval se na možnosti řešení za situace, kdy je Ústavním soudem veden k vydání vyhovujícího rozhodnutí, popř. žádal o iniciaci řízení o dodatečném projednání pozůstalosti, bude-li jej potřeba. Podáním došlým soudu dne datum zasílali jméno FO kopie listin získaných ze spisu dědického řízení po jméno FO vedeného u OS adresa, tj. kopie závěti ze dne datum ve prospěch žalobce, závěti ze dne datum ve prospěch jméno FO a místopřísežného prohlášení jméno FO o tom, že dle podmínek závěti není vyloučen z dědického pořadí. Žalobce předložil dne datum kopie úmrtního listu jméno FO, faktury, dle které byl žalobce vypravitelem pohřbu, sdělení notářky o zastavení dědického řízení po jméno FO a závěti ze dne datum ve prospěch žalobce.Anonymizovánojméno FO předložil dne datum kopie listin z dědického spisu jméno FO, a to tam založené kopie listin z dědického řízení v stát, včetně závěti ze dne datum ve prospěch jméno FO a jeho místopřísežného prohlášení. Soudní komisařka sdělila dne datum, že v řízení o pozůstalosti nelze projednat majetek, který má být zůstaviteli teprve vydán. Mohlo by být zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví, ve kterém by mohli být zjištěni právní nástupci jméno FO a tito poučeni o dědickém právu, a řízení by pak bylo přerušeno do pravomocného skončení posuzovaného řízení, ve kterém by všichni v úvahu připadající dědicové měli vystupovat jako žalobci v postavení nerozlučných společníků. Návrh na zahájení takového řízení o dodatečném projednání dědictví by měl podat žalobce jako osoba považující se za dědice jméno FO. Druhou možností by bylo ustanovit v posuzovaném řízení opatrovníka neznámým dědicům jméno FO. Sdělení soudní komisařky bylo dne datum zasláno žalobci a jméno FO s tím, že odvolací soud očekává adekvátní procesní aktivitu účastníků v řízení o dodatečném projednání dědictví, a spis byl dán na lhůtu 30 dnů. Dne datum byl spis dán na lhůtu 3 měsíce. Dne datum předložil žalobce soudu potvrzení soudní komisařky, že dědicem a právním nástupcem zůstavitele, který po poučení dědictví neodmítl, je žalobce, a navrhoval, aby soud pokračoval v řízení. Dne datum bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den datum. Podáním došlým soudu dne datum jméno FO opět argumentovali ve prospěch lékařského a vědeckého přínosu tituly před jménem jméno FO pro společnost a zpochybňovali Ústavním soudem deklarovanou angažovanost za předchozího režimu, argumentovali ve prospěch platnosti převodu Nemovitostí až k jméno FO a zpochybňovali aktivní legitimaci žalobce. Dne datum pak došlo soudu podání, ve kterém jméno FO, v postavení vedlejšího účastníka, zopakoval a rozvinul svou již dříve uplatněnou argumentaci. Při jednání konaném dne datum bylo odvolání projednáno, dokazování bylo doplněno jen o aktuální stav vlastnických práv k Nemovitostem a při odročeném jednání konaném téhož dne odpoledne byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek MS adresa ve výroku mezi žalobcem a Kořístkovými potvrzen, řízení o odvolání jméno FO bylo zastaveno a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení před soudem žádného stupně. V odůvodnění rozsudku odvolací soud plně odkázal na závěry Ústavního soudu, dle kterých je povinen závěry soudu prvého stupně aprobovat. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, rozsudek KS adresa byl dne datum vypraven a dne datum nabyl právní moci. Dne datum byl spis zaslán Ministerstvu spravedlnosti ČR. Dne datum došlo soudu dovolání jméno FO. Přípisy ze dnů datum. a datum žádal soud o vrácení spisu, spis mu byl vrácen dne datum s vyrozuměním, že žádost jméno FO o poskytnutí zadostiučinění v penězích byla vyhodnocena jako nedůvodná. Dne datum byla jméno FO zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání a dovolání bylo současně zasláno žalobci k vyjádření. Vyjádření žalobce došlo soudu dne datum. Soudní poplatek zaplacen nebyl, a dovolací řízení tak bylo usnesením ze dne datum zastaveno. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne datum a dne datum došlo soudu odvolání jméno FO, ve kterém argumentovali, že k zaplacení soudního poplatku došlo v důsledku pochybení pracovníka České pošty, který nesprávně zadal správně vyplněný platební příkaz. Spis byl dne datum předložen KS adresa, který usnesením ze dne datum napadené usnesení potvrdil. Spis byl vrácen MS adresa dne datum, usnesení KS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci (zjištěno ze spisu MS adresa sp. zn. spisová značka).

35. Ústavní soud usnesením ze dne datum odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost jméno FO proti usnesení KS adresa ze dne datum a usnesení MS adresa ze dne datum. Usnesení bylo doručeno žalobci dne datum (zjištěno z usnesení sp. zn. spisová značka, sdělení Ústavního soudu ze dne datum a připojené doručenky).

36. Rozsudkem MS adresa ze dne datum ve spojení s rozsudkem KS adresa ze dne datum byla zamítnuta žaloba podaná dne datum, kterou se žalobce vůči jméno FO domáhal určení, že je vlastníkem id. 9/10 Nemovitostí. Soudy takto rozhodly, když dospěly k závěru, že je namístě upřednostnit dobrou víru jméno FO při nabytí Nemovitostí, přestože převody Nemovitostí z jméno FO na tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO a následně na jméno FO byly posouzeny jako neplatné pro rozpor s blokačním ustanovením v , před restitučním nárokem žalobce odvozeným od jméno FO. Rozsudky nabyly právní moci dne datum (zjištěno z rozsudku MS adresa č. j. číslo jednací, rozsudku KS adresa č. j. číslo jednací, údajů z aplikace infoSoud stran řízení vedeného u MS adresa pod sp. zn. spisová značka).

37. Proti posledně uvedenému rozsudku KS adresa podal žalobce dne datum dovolání, kterým se domáhá zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci MS adresa k dalšímu řízení a o kterém dosud nebylo rozhodnuto (zjištěno z dovolání včetně doručenky, údajů z aplikace infoSoud stran řízení vedeného u MS adresa pod sp. zn. spisová značka).

38. Jako vlastník Nemovitostí je v katastru evidován jméno FO, kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne datum, s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Dne datum byla do katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti stran id. 9/10 Nemovitostí ve prospěch žalobce, a to na podkladě oznámení ze dne datum o podaném žalobním návrhu na určení práva k MS adresa (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. hodnota pro k. ú. adresa se stavem ke dni datum).

39. Žádostí ze dne datum, došlou žalovanému dne datum, uplatnil žalobce u žalované z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavky na zaplacení částky 758 200 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení za dobu do datum, částek 172 890 Kč a 1 514 700 Kč jako náhrady škody v podobě ztráty na nájemném a částky 17 424 Kč jako náhrady škody v podobě zbytečně vynaložených nákladů právního zastoupení (zjištěno ze žádosti, doručenky).

40. Další důkazy, zejména pak zpracování znaleckých posudků k určení obvyklé výše nájemného z Nemovitostí či k určení výše náhrady za nevydaných 9/10 Nemovitostí, soud s ohledem na právní posouzení věci (viz dále) pro nadbytečnost neprováděl.

41. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

42. Dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

43. Dle §, 15 se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v , uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

44. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

45. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu je nutné kumulativní splnění třech předpokladů

a) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu

b) vznik škody

c) příčinná souvislost mezi předpoklady a) a b).

46. Dle mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

47. Dle lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

48. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pravomocné 4. a 5. rozsudek KS adresa a 2. rozsudek NS v posuzovaném řízení byly zrušeny z důvodu nerespektování závěrů 1. zrušovacího nálezu Ústavního soudu, který byl v posuzovaném řízení vydán, a byl tedy pro soudy dále v řízení rozhodující závazný. V případě odkazovaných rozsudků KS adresa a NS se tedy jedná o nezákonná rozhodnutí ve smyslu , což nakonec nebylo mezi účastníky ani sporné.

49. Dle , pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně , tj. obč. zák., ve znění platném do datum, a to i s ohledem na o. z., když k porušení povinnosti stanovené právními předpisy, tedy vydání prvního nezákonného rozhodnutí (4. rozsudek KS adresa ze dne datum), od kterého žalobce odvíjel počátek období, ve kterém mu měla vznikat škoda, kdy další nezákonná rozhodnutí (5. rozsudek KS adresa a 2. rozsudek NS) tento stav jen udržovala, došlo před datum.

50. Dle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

51. Škodu žalobce spatřoval v ušlém prospěchu v podobě potenciálního nájemného, který mohl z Nemovitostí čerpat, kdyby v posuzovaném řízení nebyla vydávána nezákonná rozhodnutí, a o vydání Nemovitostí žalobci tak bylo rozhodnuto dříve.

52. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, konečné rozhodnutí vydané v posuzovaném řízení, kterým bylo uloženo vydání id. 9/10 Nemovitostí Kořístkovým, tj. osobám, které v danou dobu již nebyly v katastru nemovitostí evidovány jako vlastníci Nemovitostí, když v průběhu posuzovaného řízení došlo k převodu Nemovitostí nejprve na děti Kořístkových a následně na jméno FO, nebylo právním titulem pro zápis vlastnického práva žalobce k uvedenému podílu na Nemovitostech do katastru nemovitostí. Žalobce se tedy vlastníkem předmětného podílu na Nemovitostech nestal, nebyl oprávněn s Nemovitostmi nakládat a čerpat z nich prospěch, a nemohl mu tak v žalovaném období od datum do datum (přičemž soud by za relevantní vzal dobu až od datum, kdy nezákonný 4. rozsudek KS adresa nabyl právní moci, nikoliv od datum, kdy byl tento rozsudek vydán) ujít tvrzený zisk v podobě nájemného. Nebyl tedy naplněn další z předpokladů nutných pro vznik odpovědnosti státu, a to vznik škody.

53. O otázce vlastnického práva k předmětnému podílu na Nemovitostech bylo pravomocně rozhodnuto v řízení vedeném u MS adresa pod sp. zn. spisová značka, a soud tak z tam vydaných rozsudků vycházel dle Podání dosud nerozhodnutého mimořádného opravného prostředku (dovolání) není v daném směru relevantní.

54. Jen pro úplnost pak soud dodává, že v případě, že by vlastnické právo žalobce k předmětnému podílu na Nemovitostech bylo nakonec určeno (při úspěšnosti podaného dovolání, popř. ústavní stížnosti), bylo by namístě od doby, za kterou žalobce nárokuje ušlý zisk, odečíst též dobu řízení o určení vlastnického práva žalobce k tomuto podílu. Takové určovací řízení by žalobce musel vést, i kdyby 4. rozsudek KS adresa v posuzovaném řízení nebyl nezákonný, tj. kdyby jím došlo k potvrzení 4. rozsudku MS adresa, jak se nakonec stalo až 6. rozsudkem KS adresa. Již v době vydání 4. rozsudku KS adresa, tj. ke dni datum, resp. v době nabytí právní moci tohoto rozsudku, tj. ke dni datum, zde byl stav zápisů vlastnického práva k Nemovitostem v katastru nemovitostí stejný jako nyní, tj. po předchozích převodech byl jako vlastník Nemovitostí zapsán P. Němeček, i zákonný 4. rozsudek KS adresa by tak nebyl právním titulem pro zápis vlastnického práva žalobce k id. 9/10 Nemovitostí do katastru nemovitostí a žalobce by i při vydání zákonného 4. rozsudku KS adresa nebyl oprávněn s Nemovitostmi nakládat.

55. Pokud pak jde o doplněný argument, že při neurčení vlastnického práva žalobce k dotčenému podílu na Nemovitostech by měla žalobci náležet náhrada ušlého zisku plynoucího z nemožnosti zhodnotit náhradu za tento podíl, která by mu při nevydání podílu na Nemovitostech náležela, tento soud nepovažoval za relevantní. Předně žalobce se nikdy žádné náhrady za nevydaný podíl na Nemovitostech nedomáhal, v posuzovaném řízení se domáhal pouze vydání předmětného podílu a bylo mu vyhověno. Případná nemožnost nakládat s takovou náhradou a tuto zhodnotit by tak nemohla být v příčinné souvislosti se shora uvedenými nezákonnými rozhodnutími, která mají být odpovědnostním titulem pro náhradu škody, když těmito rozhodnutími nebylo o náhradě rozhodováno. Výše případné náhrady navíc nebyla nikdy určena a za nepřípadný považoval soud požadavek žalobce, aby výši takové náhrady určoval (zřejmě jako otázku předběžnou) v tomto odškodňovacím řízení prostřednictvím zpracování znaleckého posudku. Konečně pak s ohledem na skutečnost, že náhrada nebyla nikdy požadována a o této nebylo nikdy rozhodováno, by tvrzení o nemožnosti tuto náhradu zhodnotit (žalobce ani ničeho konkrétního stran takového zhodnocení neuváděl) nutně představovalo jen zpětně dovozovaný konstrukt a nikoliv obvyklý, očekávatelný běh věcí, do kterého negativně zasáhla právě namítaná nezákonná rozhodnutí, tj. jinými slovy, že nebýt předmětných nezákonných rozhodnutí žalobce by za obvyklého chodu věcí zhodnocení skutečně dosáhl.

56. Ze všech uvedených důvodů tak soud považoval podanou žalobu ve zbylém rozsahu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

57. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byly celkem čtyři samostatné nároky, a to nárok

- nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení s tarifní hodnotou ve výši 297 518,10 Kč dle § 9a odst. 2 písm. a) advokátního tarifu,

- nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku s tarifní hodnotou ve výši 172 890 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu,

- nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku s tarifní hodnotou ve výši 1 514 700 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu,

- nárok na náhradu škody v podobě zbytečně vynaložených nákladů právního zastoupení s tarifní hodnotou ve výši 17 424 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu.

58. Žalobce dosáhl satisfakce uložením povinnosti žalované nahradit mu nemajetkovou újmu, lze tak na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl s nárokem na náhradu nemajetkové újmy plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. ). Celou tarifní hodnotu toho nároku je tedy nutné přičíst k procesnímu úspěchu žalobce. Stran ostatních nároků byla úspěšná žalovaná. Počítáno dle tarifních hodnot tak byl žalobce úspěšný do částky 297 518,10 Kč, tj. do 14,86 % předmětu řízení, do zbylých 1 705 014 Kč, tj. 84,14 % předmětu řízení, byla úspěšná žalovaná, a žalovaná tak má právo na náhradu 70,28 % svých nákladů.

59. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, vznikly v řízení náklady v celkové výši 5 700 Kč, která je tvořena

- 13x paušální náhradou hotových výdajů za 13 úkonů vykonaných do datum (sepis vyjádření k žalobě ze dne datum včetně doplnění ze dne datum, příprava na jednání soudu konané dne datum, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne datum, příprava na jednání soudu konané dne datum, účast na jednání soudu dne datum, příprava na jednání soudu konané dne datum, účast na jednání soudu dne datum, sepis odvolání proti rozsudku ze dne datum, příprava na jednání odvolacího soudu konané dne datum, účast na jednání odvolacího soudu dne datum, příprava na jednání soudu konané dne datum, účast na jednání soudu dne datum) dle a v celkové výši 3 900 Kč (13x 300 Kč),

- 4x paušální náhradou hotových výdajů za 4 úkony vykonané od datum (sepis vyjádření ze dne datum, sepis vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne datum, příprava na jednání soudu konané dne datum, účast na jednání soudu dne datum) dle a advokátního tarifu per analogiam v celkové výši 1 800 Kč (4x 450 Kč) – při určení výše náhrady těchto hotových výdajů soud nepostupoval dle , neboť toto ustanovení podzákonného právního předpisu považuje po novele advokátního tarifu účinné od datum za neaplikovatelné pro rozpor s d (k tomu viz body 21. až 24. odůvodnění usnesení NS ze dne 18. 11. 2025, č. j. -615).

Soud pak přiznal žalované náhradu 70,28 % těchto nákladů, tj. částku 4 005,96 Kč.

60. Náklady na úkon sepis doplnění vyjádření k žalobě ze dne datum soud nepovažoval za účelně vynaložené, když úplné vyjádření k žalobě mohlo být učiněno již v podání ze dne datum a nebylo důvodu toto vyjádření rozdělovat do dvou podání. Požadovanou náhradu hotových výdajů tak soud žalované za tento úkon samostatně nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.