Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 135/2026-23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČ IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 14 720 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 1.2.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 720 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 13 250 Kč od 8.1.2026 do 31.1.2026, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 3 250 Kč od 1.2.2026 do zaplacení, v této části se návrh zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 941,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 1.2.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4 720 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 13 250 Kč od 8.1.2026 do 31.1.2026, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 3 250 Kč od 1.2.2026 do zaplacení, v této části se návrh zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 941,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, .2 5 C 135/2026
1. Žalobce podal u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 250 Kč s 11,5% úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 8.1.2026 do zaplacení a částku ve výši 1 470 Kč, když v návrhu uvedl, že mezi účastníky byla dne 8.12.2025 uzavřena smlouva o zápůjčce na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na její účet č. č. účtu, žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč, jistina i poplatek byly splatné dne 7.1.2026. Smlouva byla uzavřena dálkovým způsobem prostřednictvím webové stránky žalobce, v návrhu žalobce popisuje způsob uzavření smlouvy. Dále žalobce v návrhu popisuje jakým způsobem posuzoval schopnost splácení úvěrového závazku žalovanou. Žalovaná svou povinnost nesplnila, v důsledku jejího prodlení jí vznikla povinnost hradit zákonné úroky z prodlení. Celková výše dluhu žalované je 13 250 Kč na jistině a poplatku a dále 1 470 Kč na smluvní pokutě, která byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1% denně z dlužné částky 10 000 Kč a je požadována od 8.1.2026, tedy po splatnosti zápůjčky, do 4.6.2026, kdy žalobce vyhotovil návrh na zahájení řízení.
2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, na rozdíl od žalované žalobce svou neúčast omluvil. Soud tedy ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud v průběhu jednání konstatoval listiny předložené soudu žalobcem. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 8.12.2025, uzavřené mezi účastníky, vyplývají skutečnosti uváděné žalobcem v návrhu, tedy sjednání zápůjčky 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky 3 250 Kč, splatnost jistiny a poplatku do 7.1.2026, pro případ prodlení žalované sjednané poplatky ve formě 500 Kč za písemnou výzvu 100 Kč za e-mailovou upomínku, 50 Kč za telefonickou upomínku, 30 Kč za SMS upomínku, 450 Kč za přípravu dohody o splátkovém kalendáři, 500 Kč za předání spisu internímu oddělení vymáhání pohledávek, 750 Kč předání spisu inkasní agentuře, až 1 800 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáháním pohledávky inkasní agentuře. Současně ve smlouvě byla sjednána možnost prodloužení splatnosti, v případě prodloužení o 7 dnů za poplatek 15% výše dlužné jistiny, až do 32,5% výše dlužné jistiny je odstupňováno další možné prodloužení až o 30 dnů. Ve smlouvě je uvedeno, že byla sjednána zápůjční úroková sazba 0 %. Pro případ prodlení žalované byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Současně soud konstatoval z listin předložených žalobcem, že sjednaná částka byla na účet žalované odeslána. Ze zprávy právnická osoba. adresa soud zjistil, že částka 10 000 Kč byla opravdu na ve smlouvě uvedený účet připsána 8.12.2025, jeho majitelkou je žalovaná.
4. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ovšem s ohledem na charakter účastníků a celkový obsah sjednané smlouvy je dle názoru soudu zřejmé, že mezi účastníky byla fakticky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, neboť se jedná o poskytnutí finančních prostředků za účelem zisku a podle subjektu žalobce se z jeho strany jedná o opakované poskytování finančních prostředků za tímto účelem. Sice je ve smlouvě uvedena nulová úroková sazba, ovšem dle názoru soudu vůči jistině značně vysoký sjednaný poplatek tento úrok v sobě skrývá. Jedná se o poplatek, který představuje 32,5% jistiny.
5. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu
oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
6. Jak již soud uvedl, považuje mezi účastníky sjednaný poplatek v rámci snahy žalobce o dosažení zisku za faktický úrok, který představuje 32,5% jistiny. Dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní činila dle statistiky České národní banky v době uzavření úvěrové smlouvy 5,28% ročně, u smluv s fixací úrokové sazby do jednoho roku 6,53% ročně. Sjednaný poplatek, který představuje 32,5 % úvěrové jistiny nepochybně výrazným způsobem tuto obvyklou úrokovou míru přesahuje. Na tom nemění nic skutečnost, že poplatek není pouze úrokem, představuje pravděpodobně i určité náklady žalobce spojené s uzavřením smlouvy, poskytnutím úvěru a vedením úvěrového účtu, ovšem jedná se o smlouvu uzavíranou tzv. dálkovým způsobem, administrativní náklady v rámci uzavření smlouvy a jejího vedení nemohou být nijak vysoké, splatnost byla dána v rozsahu pouhého měsíce. Pokud se jedná o další ujednání úvěrové smlouvy, jedná se o ujednání týkající se sankcí pro případ prodlení žalované, které soud uvedl v předchozím odstavci, jedná se o dosti vysoké poplatky ve vztahu k výši jistiny. Smluvní pokuta sice svou výší neodporuje dle ustálené judikatury dobrým mravům, ovšem ve svém komplexu společně se sjednaným vysokým poplatkem, dalšími poplatky ve formě účelně vynaložených nákladů, různých poplatků v rámci vymáhání pohledávky, poplatků za prodlužování splatnosti smlouvy způsobují zřejmou nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy zakládající nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se smlouva jako celek dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v této popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro jejich platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je mezi účastníky uzavřená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy s tím, že tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože jednotlivá ujednání smlouvy tvoří jeden celek.
7. Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy tedy žalobce nemá nárok na zaplacení částek z důvodu a v rozsahu, jak je uvedeno v návrhu, ale má nárok na zaplacení pouze bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalované nedošlo k vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získala. Na základě smlouvy z 8.12.2025 získala žalovaná od žalobce částku 10 000 Kč, žalobci ničeho nezaplatila a za této situace výše bezdůvodného obohacení na straně žalované činí částku 10 000 Kč a soud tedy uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Současně soud ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení z této částky od 1.2.2026 do zaplacení. Soud vychází z toho, že žalovaná byla k zaplacení částky z předmětné úvěrové smlouvy vyzvána předžalobní výzvou z 23.1.2026, v ní byla vyzvána k zaplacení částky do tří dnů, soud vychází z toho, že se musí jednat o lhůtu počítanou od doručení výzvy. Soudu bylo doloženo, že tato předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě 23.1.2026 a tedy ve smyslu § 573 o.z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v tomto případě 28.1.2026 a za této situace uvedená třídenní lhůta k plnění uplynula 31.1.2026. Výše úroků z prodlení je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazbou 11,5% ročně.
Soud tedy za této situace uložil žalované povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku a ve zbývajícím rozsahu návrh žalobce zamítl.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný ze 68% předmětu řízení, jeho neúspěch spočíval v 32% předmětu řízení a za této situace při odečtení jeho procentuálního neúspěchu od jeho úspěchu, má nárok na 36% jemu vzniklých nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 800 Kč, odměny za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) po 400 Kč, tří paušálů po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších, a ze součtu uvedených položek, vyjma soudního poplatku, z 21% DPH, ve výši 315 Kč. Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši 2 615 Kč a z těchto nákladů jejich 36% činí 941,40 Kč. Soud tedy uložil žalované povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho právního zástupce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.