Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 1/2026-72
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Kamilou Petrusovou ve věci
žalobce (žalobkyně):
Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně
zastoupeného (zastoupené):
advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovanému (žalované):
Jméno žalované A Adresa žalované A Anonymizováno jednající prostřednictvím Jméno žalované B, organizační složky, IČ: IČO žalované B sídlem Adresa žalované B
zastoupenému (zastoupené):
advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 600 EUR spolu s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od 25. 12. 2025 z částky 600 EUR, se zamítá.
II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši 7 804,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 600 EUR spolu s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od 25. 12. 2025 z částky 600 EUR, se zamítá.II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši 7 804,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 5. 1. 2026 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)č. 861/2007 o drobných nárocích domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit žalobci 600 EUR s příslušenstvím s tvrzením, že cestoval dne 12. 11. 2025 na palubě letu č. IBAN provozovaným žalovanou z Mexico City do Amsterdamu, přičemž tento let byl zpožděn, když skutečný přílet nastal dne 13. 11. 2025 až v 18:12 hod. (namísto plánovaných 15:10 hod.), v důsledku čehož žalobce zmeškal navazující let č. IBAN do Prahy. Žalobce byl přebookován na let č. IBAN, jímž do Prahy dorazil ve 22:27 hodin (oproti původně plánovanému času příletu letu č. IBAN v 17:35 hod.). Za zpoždění letu žalobci vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času ve výši 600 EUR dle Nařízení Rady (ES) č.261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů (dále též jako „Nařízení Rady (ES) č. 261/2004“). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 250 EUR, avšak ta ani poté neuhradila žalobci ničeho.
2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila dne 19. 3. 2026, kdy mimo jiné uvedla, že ke zpoždění letu č. IBAN došlo z důvodu mimořádné okolnosti spočívající v povinné technické kontrole letadla po silných turbulencích v rámci předchozí rotace letu č. IBAN. Tato s ohledem důvodu své vnější povahy nespadá do působnosti leteckého dopravce, neboť se v takových situacích provádí povinně. Je pak na leteckém dopravci, aby zajistil vysokou úroveň ochrany cestujících v letecké dopravě. Z povahy dané mimořádné okolnosti je pak zřejmé, že žalovaná nemohla přijmout žádné přiměřené opatření, kterým by zpoždění letu zabránila. Žalobu proto navrhuje zamítnout, neboť žalovaná za její vznik není ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení odpovědná.
3. Žalobce v rámci zaslané repliky ze dne 25. 3. 2026 uvedl, že technická prohlídka letounu nemůže představovat mimořádnou okolnost ve smyslu Nařízení. Technické prohlídky totiž představují činnost vlastní provozu leteckého dopravce a tento musí počítat s tím, že po letu může bát nutné takovou prohlídku učinit. Letecký dopravce pak již v rámci plánování svých letů musí zajistit dostatečné časové rozestupy mezi jednotlivými lety, aby se taková prohlídka mohla učinit bez toho, aniž by způsobila zpoždění dalšího letu. Je pak podnikatelským rizikem, jaké rozestupy mezi jednotlivými lety žalovaná naplánuje. Žalobce má rovněž za to, že žalovaná ani neučinila všechna přiměřená opatření, aby vzniklému zpoždění zabránila, neboť přijetí takových opatření žádným způsobem neprokázala.
4. Ve věci se konalo jednání dne 13. 4. 2026, v rámci něhož si soud učinil dostatečnou představu pro rozhodnutí ve věci. U jednání učinili účastníci řízení nesporným, že žalobce měl letět z Mexico City do Amsterdamu dne 12. 11. 2025 letem č. IBAN s odletem z Mexico City ve 21:50 místního času a s příletem do Amsterdamu 15:10 místního času. Tento let byl s ohledem na technickou prohlídku na letadle opožděn. Z Mexico City tak let č. IBAN odletěl dne 13. 11. 2025 v 1:10 hod. místního času a do Amsterdamu přiletěl v 18:03 místního času, přičemž odlet z Amsterdamu do Prahy již nemohl žalobce stihnout, proto mu byl nabídnut let pozdější. Žalobce měl původně z Amsterdamu odlétat v 16:15 hod. a přiletět do Prahy v 17:35 hod. Nicméně odletěl z Amsterdamu až letem č. IBAN ve 21:28 hod. a do Prahy doletěl ve 22:27 hod.
5. Provedeným dokazováním, a to z žádosti o odškodnění za zpožděný let ze dne 9. 12. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalobce uplatnil u žalované e-mailem ze dne 9. 12. 2025 nárok na finanční kompenzaci ve výši 600 EUR z titulu zpožděného letu č. IBAN z Mexico City do Amsterdamu dne 12. 11. 2025, v důsledku čehož zmeškal navazující let z Amsterdamu do Prahy, kam dorazil dne 13. 11. 2025 až ve 22:27 hod., tj. o více než 3 hodiny oproti plánovanému času příletu.
6. Z odpovědi žalované z emailové adresy e-mail dne 9. 12. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalovaná informovala zástupce žalobce, že evidovala jeho požadavek pod sp. zn. Anonymizováno.
7. Z protokolu o mimořádné kontrole letadla-incident-krátkodobá, silná turbulence bylo soudem zjištěno, že na letounu typu Boeing 777 – IBAN) byly zahájeny technické práce dne 13. 11. 2025 v 1:39 UTC z důvodu dočasných silných turbulencí v rámci letu č. IBAN. Žádné závady touto kontrolou zjištěny nebyly. Protokol o kontrole byl vyhotoven týž den v čase 5:08 UTC.
8. Z výpisu z portálu Flightera.net k letu č. IBAN, dále k letu IBAN a dále přehledu odletu z Amsterdamu do Prahy dne 12. 11. 2025 a 13. 11. 2025 bylo soudem zjištěno, že let č. IBAN měl původně odlétat z Amsterdamu dne 12. 11. 2025 ve 14:30 hod. (ve skutečnosti odletěl v 14:48 hod.) a do Mexico City měl přiletět v 19:40 hod., avšak ve skutečnosti přiletěl v 19:33 hod. (1:33 UTC). Let č. IBAN měl odlétat z Mexico City ve 21:50 hod., avšak tento ve skutečnosti odletěl až v 1:10 hod. (7:10 UTC). Do Amsterdamu měl tento přiletět 13. 11. 2025 v 15:10 hod., nicméně ve skutečnosti tento přiletěl až v 18:03 hod. Let č. IBAN měl odlétat z Amsterdamu v 16:15 hod. a přiletět do Prahy v 17:35 hod. Let č. IBAN měl pak z Amsterdamu odlétat ve 20:55 hod. a do Prahy přiletět ve 22:20 hod.
9. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:
10. Žalobce si u žalované sjednal leteckou přepravu dne 12. 11. 2025 z Mexico City přes Amsterdam do Prahy, přičemž let č. IBAN z Mexico City měl odlétat ve 21:50 hod., avšak tento ve skutečnosti odletěl až 13. 11. 2025 v 1:10 hod. (tj. 7:10 UTC). Do Amsterdamu měl tento přiletět v 15:10 hod., nicméně ve skutečnosti tento přiletěl až v 18:03 hod. Na letounu provozující tento let probíhala technická kontrola, a to od 19:39 hod. z důvodu dočasných silných turbulencí v rámci letu č. IBAN, který do Mexico City přiletěl z Amsterdamu v 19:33 hod. Žádné závady touto kontrolou zjištěny nebyly. Protokol o kontrole byl vyhotoven v čase 23:08 hod. Odlet z Amsterdamu do Prahy již nemohl žalobce stihnout, proto mu byl nabídnut let pozdější. Žalobce měl původně z Amsterdamu odlétat dne 13. 11. 2025 v 16:15 hod. a přiletět do Prahy v 17:35 hod. v rámci letu č. IBAN. Nicméně odletěl z Amsterdamu až letem č. IBAN ve 21:28 hod. a do Prahy doletěl ve 22:27 hod. Žalobce proto uplatnil nárok na finanční kompenzaci ve výši 600 EUR z důvodu zpožděného letu u žalované, ta mu však dosud nezaplatila ničeho.
11. Na věc dopadá přímo použitelné Nařízení. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:
a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů;
b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů;
c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b).
12. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.
13. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy, by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce.
14. Z rozsudku SDEU ze dne 22. 4. 2021 ve věci C-826/19 plyne, že provozující letecký dopravce musí mít možnost se za účelem zproštění povinnosti poskytnout cestujícím náhradu v případě významného zpoždění nebo zrušení letu dovolávat „mimořádné okolnosti“, kterou byl dotčen předchozí let, který tento dopravce uskutečnil stejným letadlem v rámci třetí rotace tohoto letadla předcházející předmětnému letu. Možnost dovolávat se takové mimořádné okolnosti předpokládá, že existuje přímá příčinná souvislost mezi vznikem této okolnosti, kterou byl dotčen předchozí let, a zpožděním nebo zrušením následujícího letu
15. Po právní stránce soud došel k závěru že žalobou uplatněný nárok není důvodný, když zpoždění předmětného letu č. IBAN dne 12. 11. 2025 z Mexico City do Amsterdamu bylo zapříčiněno mimořádnými okolnostmi ve smyslu bodu 14 preambule Nařízení a čl. 5 odst. 3 Nařízení. Nesporné mezi účastníky řízení bylo, že v důsledku zpoždění letu č. IBAN, který do Amsterdamu přiletěl dne 13. 11. 2025 v 18:03 hod. (namísto plánovaného času příletu v 15:10 hod.), žalobce zmeškal navazující let č. IBAN z Amsterdamu do Prahy. Do Prahy pak přiletěl až v rámci letu č. IBAN ve 22:27 hod., tudíž o více než 3 hodiny oproti původně plánovanému času příletu (17:35 hod.). Sporné mezi účastníky bylo především to, zda technická kontrola, která probíhala po příletu předchozí rotace přecházející letu č. IBAN, tudíž na letu č. IBAN z Amsterdamu do Mexico City zapříčiněná zvýšenými turbulencemi na tomto letu, může být považována za mimořádnou okolnost, a zda žalovaná učinila všechna přiměřená opatření, aby zpoždění letu žalobce zamezila (především v naplánování dostatečných rozestupů mezi jednotlivými lety).
12. Soud si je vědom skutečnosti, že obecný odkaz na mimořádné okolnosti může sloužit jako obhajoba leteckému dopravci, který odmítá splnit svou povinnost vyplatit odškodnění. Podle práva EU je třeba výjimky z povinnosti k náhradě škody dle čl. 7 odst. 1 Nařízení vykládat úzce. Takový přísný přístup je patrný z rozhodovací praxe Soudního dvora EU, který rozhodl, že technické problémy, jako je kolize s mobilními schody (ve věci C-394/14) nebo porucha vyplývající z nedostatečné údržby letadla (ve věci C-832/18), nepředstavují „mimořádné okolnosti“. Technické aspekty provozu letadla jsou neodmyslitelnou součástí efektivního fungování odvětví, a proto nelze technickou poruchu považovat za nepředvídatelnou. Na druhou stranu srážka s ptákem (ve věci C-315/15), následky sopečné erupce (ve věci C-12/11) či škody způsobené neočekávaným předmětem na letištní dráze (ve věci C-501/17) spadají do významu pojmu „mimořádné okolnosti“ ve smyslu Nařízení. I s ohledem na závěry výše uvedených rozhodnutí Soudního dvora EU proto plyne, že mimořádná okolnost ve smyslu Nařízení musí naplňovat kumulativně dále uvedené znaky. Musí se tedy jednat o událost, která není z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce, a dále se vymyká jeho účinné kontrole. Soud má v tomto ohledu za to, že uvedené znaky byly v předmětné věci naplněny, když v důsledku meteorologických vlivů (konkrétně turbulencí), jimiž byl narušen let č. IBAN, vedly k technické prohlídce na letišti v Mexico City, za účelem zajištění bezpečnosti letecké dopravy v rámci dalšího letu č. IBAN, tj. letu, jímž cestoval žalobce (k tomu viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-315/15). Z protokolu o mimořádné kontrole letadla bylo zjištěno, že tato technická prohlídka byla započata ihned po příletu letu č. IBAN (tj. v 19:39 hod., tudíž 6 min. po příletu daného letu) s tím, že protokol o kontrole byl vyhotoven týž den v čase 23:08 hod. a let žalobce poté odletěl v 1:10 hod. Žalovaná tak neměla jakkoliv možnost délku technické prohlídky ovlivnit, když byla povinna čekat na její skončení (v tomto případě nelze hovořit ani o vypravení náhradního letadla, když prohlídka probíhala na letišti v Mexico City). Příčina této technické prohlídky navíc spočívala mimo samotnou kontrolu žalované, konkrétně v možné závadě vyvolané přírodními (meteorologickými) vlivy. Žalovaná pak následně byla povinna připravit letoun k dalšímu letu č. IBAN, který do Amsterdamu dorazil až dne 13. 11. 2025 v čase 18:03 hod. Za tímto účelem se soud ztotožňuje s argumentací žalované, když žalovaná učinila vše potřebné, aby vzniklému zpoždění žalobce na příletu do Prahy zamezila, když žalobce při nejbližší možné příležitosti dopravila náhradním letem č. IBAN do Prahy, který přiletěl ještě týž den ve 22:27 hod. Současně je nutné uvést, že délka rozestupů mezi lety č. IBAN a IBAN byla dostatečná, když tato činila 2 hod. 10 min. Soud se tak ztotožnil s argumentací žalované, které se podařilo prokázat, že vzniklé zpoždění bylo zapříčiněno mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení, kdy tato učinila veškerá přiměřená opatření, aby tomuto zabránila, a soud proto žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl jako nedůvodnou.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 804,50 Kč. Tyto náklady žalované přiznal s přihlédnutím k vyúčtování nákladů žalované uvedených v podání ze dne 13. 4. 2026 – srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2018, sen. zn. 25 Cdo 5713/2017, sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 517 Kč (tj. 600 EUR převedené na CZK dle směnného kurzu k datu 5. 1. 2026, tj. ke dni, v němž došlo k podání žaloby), sestávající z částky 1 700 Kč za jeden ze 3 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na jednání dne 13. 4. 2026), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., to vše navýšené o 21 % DPH. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované rozhodl soud v souladu s ust. § 149 o. s. ř..
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuce.