Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 74/2019-489

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Jelínkovou ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Anonymizováno

b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Anonymizováno

c) Jméno žalobce C, narozená Datum narození žalobce C bytem Anonymizováno

všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

za účasti

vedlejšího účastníka

na straně žalované: Jméno žalované B, IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o náhrada újmy z pracovního úrazu s následkem smrti

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila každému ze žalobců částku 240 000 Kč, se zamítá.

II. Žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Náklady státu nese Česká republika.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila každému ze žalobců částku 240 000 Kč, se zamítá.II. Žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.III. Náklady státu nese Česká republika.

1. Žalobci se domáhali po žalované zaplacení 240 000 Kč každému ze žalobců z titulu náhrady újmy, která jim jako pozůstalým (manželce a dětem) byla způsobena v důsledku úmrtí poškozeného Anonymizováno, nar. datum, zemřelého dne datum v areálu Anonymizováno adresa, v důsledku pracovního úrazu. Poškozený byl zaměstnancem žalované a uvedeného dne prováděl dle pokynů jednatele žalované právnická osoba malířské práce ve vnitřní místnosti. Poškozeného na místě nalezli jméno FO a jméno FO, a to v pozici břichem dolů, z hlavy poškozeného vytékala krev, pojezdové lešení bylo spadlé a kolem byla rozlitá barva. Policie ČR po příjezdu na místo zjistila, že poškozený zemřel uvedeného dne v 11:15 hodin bez cizího zavinění po pádu z lešení na podlahu místnosti, kde byl nalezen. Pojezdové kovové lešení, z něhož poškozený práci prováděl, nebylo zajištěno bočními jistícími podpěrami a nemělo zaaretovaná pojízdná kolečka. Vyšetřování bylo vedeno pod č. j. Anonymizováno Poškozený tedy utrpěl úraz při plnění pracovních úkolů dle pokynů zaměstnavatele, když spadl z lešení, které nebylo dostatečně zajištěno. Tvrzení jednatele žalované, že poškozený odstranil jistící podpěry lešení sám a poté je uložil do šatny, je účelové, stejně tak je účelové a nelogické tvrzení, že poškozený měl malovat stěny jen do výše 150 cm a neměl lešení používat. Výmalbu je třeba provádět najednou, aby se netvořily přechody a mapy. Žalovaná nezajistila dostatečnou bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, v důsledku čehož došlo k pracovnímu úrazu s následkem smrti. Žalobci uvedli, že v řízení bylo prokázáno a mezi účastníky je nesporné, že žalované jakožto zaměstnavateli vznikla odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem, sporná je poté pouze existence liberačního důvodu na straně zaměstnavatele, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně liberačního důvodu nese v řízení zaměstnavatel. Liberace je možná jen tehdy, pokud pokyn vztahující se k zajištění bezpečnosti práce byl v daném případě pro zaměstnance srozumitelný a zároveň jeho dodržování bylo zaměstnavatelem kontrolováno. Žalovaná neprokázala, jaké pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poškozenému udělila a zda tyto byly pro poškozeného srozumitelné. Stejně tak nebylo v řízení prokázáno, že by takové pokyny byly žalovanou kontrolovány.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že poškozený byl instruován, aby výmalbu místnosti prováděl pouze do výšky 150 cm a bylo mu výslovně zakázáno používat lešení, manipulovat s ním či provádět práce ve výšce. Výmalbu není nutno provádět najednou, používané barvy umožňují nanášet je postupně. Poškozený postupoval lehkovážně, když pokyn zaměstnavatele nerespektoval a na lešení, ze kterého odstranil stabilizátory, vstupoval. Lešení bylo na místě od 25. 5. 2018 a bylo stále osazeno stabilizátory, než je odstranil poškozený. Policie ČR, která událost šetřila, věc odložila, na straně žalované nezjistila žádné pochybení. Příčinou úmrtí poškozeného dle úmrlčího pasu bylo selhání srdce. Nejedná se o pracovní úraz. Poškozený nerespektoval výslovný pokyn zaměstnavatele, kdy k úmrtí došlo v důsledku pádu z lešení, které měl zakázáno používat. Ustanovený znalec dospěl k závěru, že zranění poškozeného, které vedlo k jeho úmrtí, vzniklo v důsledku pádu z výšky. Poškozený také požil na pracovišti alkohol, a nacházel se ve stavu těžké opilosti. Žalovaná se tedy odpovědnosti za škodu zprostila, neboť prokázala existenci obou liberačních důvodu uvedených v .

3. Vedlejší účastník na straně žalované navrhl žalobu zamítnout. V řízení bylo prokázáno, že příčinou úmrtí byla dle pitevního protokolu srdeční a dechová nedostatečnost při terminální aspiraci krve. V krvi poškozeného bylo zjištěno 2,19 g/kg alkoholu, na místě se dále našla láhev od vodky s neznámou tekutinou. Vedlejší účastník na straně žalované také uvedl, že se nemůže jednat o pracovní úraz, neboť poškozený neměl zadán úkol pracovat z lešení. Požitý alkohol poškozeného vedl k tomu, že poškozený činil něčeho, co nemělo být zadanou prací. Žalovaná i vedlejší účastník však prokázali oba liberační důvody dle a b) . Ke srozumitelnosti pokynu jednatele žalované právnická osoba ve vztahu k poškozenému uvedl, že oba muži jsou státními příslušníky Ukrajiny, nemohlo proto dojít k nesrozumitelnosti uděleného pokynu v důsledku jazykové bariéry.

4. Zdejší soud rozhodl o žalobě rozsudkem, č. j. spisová značka, tak, že žalobu, aby žalovaná uhradila každému ze žalobců částku 240 000 Kč, zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok II.). Rozsudek byl k odvolání žalobců potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. spisová značka. Nejvyšší soud rozsudkem, č. j. spisová značka, rozhodl tak, že se dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze v části, ve které bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. spisová značka, ve výroku o náhradě nákladů řízení a ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, odmítá (výrok I.), a dále, že se rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5 zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení (výrok II.). Následně vydal Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudek, č. j. spisová značka, jímž žalobu, aby žalovaná uhradila každému ze žalobců částku 240 000 Kč, zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok II.) a náklady státu nese Česká republika (výrok III.). Rozsudek byl k odvolání žalobců potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. spisová značka. Nejvyšší soud rozsudkem, č. j. spisová značka, rozhodl tak, že se dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze v části, ve které bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. spisová značka, ve výrocích o náhradě nákladů řízení, odmítá (výrok I.), a dále, že se rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5 zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení (výrok II.). V odůvodnění rozsudku Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že výpověď jednatele žalované má být v rozporu s výpovědí svědka jméno FO, kdy se soudy nesrovnalostmi výpovědí nezabývaly a nijak se s nimi nevypořádaly, pročež doposud nelze hodnotit věrohodnost účastnické výpovědi jednatele žalované. Nejvyšší soud připomenul, že podmínkou toho, aby se zaměstnavatel zcela zprostil odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem z důvodu uvedeného v je zaviněné porušení právních nebo ostatních předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci postiženým zaměstnancem, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a to, že toto porušení bylo jedinou příčinou škody. Nejvyšší soud dále uvedl, že soudy se také pouze omezily na konstatování, že poškozený byl ve stavu „těžké opilosti“, aniž by zjišťovaly, jakým způsobem tento stav působil na jednání konkrétního poškozeného (s ohledem na jeho tělesnou konstituci a další konkrétní okolnosti) a zda s ohledem na mechanismus vzniku škody byla opilost jedinou či jednou z příčin vzniku škody, tedy zda s ohledem na konkrétní projevy těžkého stupně opilosti (ve vztahu ke konkrétnímu poškozenému) je nepochybné, že duševní funkce poškozeného a jeho celková pohotovost byly tak významně sníženy, že s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou byla opilost jedinou příčinou (jednou z příčin) vzniku škody. Soud ve věci dále postupoval v souladu s právním názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dneAnonymizováno10. 3. 2025, č. j. spisová značka.

5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, výpověďmi svědků, znaleckými posudky a účastnickou výpovědí jednatele žalované. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle , (dále jen „“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně a) je manželkou a žalobci b) a c) jsou dětmi poškozeného Anonymizováno nar. datum, zemřelého dne datum (dále také jen jako „poškozený“), (oddací list a rodné listy).

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že poškozený nastoupil dne 29. 5. 2018 u žalované práci jako brigádník, jednalo se o jeho první pracovní den u žalované jako zaměstnavatele, kdy smluvní vztah nebyl v písemné podobě, poškozený byl však u žalované zaměstnán ve faktickém pracovním poměru.

8. Poškozený byl ze strany žalované dne 29. 5. 2018 seznámen s pracovním řádem, základními vnitřními předpisy žalované a všeobecnými zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Doba proškolení trvala 30 min. Mezi základní povinnosti zaměstnance patřilo mimo jiné nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné omamné látky na pracovišti zaměstnavatele. Práce ve výškách jsou označeny práce prováděné nad 1 500 mm od úrovně podlahy po úroveň chodidla (záznam o vstupním školení BOZP, výpis z obchodního rejstříku žalované). U žalované byla dne 7. 9. 2018 provedena kontrola Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu, kdy byl ze strany žalované předložen ke kontrole mimo jiné záznam o vstupním školení BOZP poškozeného. Kontrolou nebyly zjištěny žádné nedostatky (protokol o kontrole ze dne 11. 9. 2018).

9. Dne datum poškozený zemřel při výkonu práce pro žalovanou v areálu právnická osoba, na adrese adresa, kde vykonával malířské práce v interiéru budovy v 6. patře. Dle zjištění koronera poškozený zemřel v 11:15 hod bez cizího zavinění pravděpodobně po pádu z lešení na podlahu, čímž si způsobil vnitřní zranění neslučitelná se životem. Poškozený byl následně převezen do Ústavu soudního lékařství FN adresa, kde byla provedena zdravotní pitva (policejní spis – úřední záznam o provedených úkonech stálé výjezdové skupiny a úřední záznam ze dne 30. 5. 2018). Poškozeného na místě nalezli jméno FO, jednatel společnosti právnická osoba., která si pro zhotovení malířských prací najala žalovanou, společně s jméno FO, a to v poloze na břiše. Na místě bylo spadlé lešení. Poškozený měl pod lešením asi jen nohy (protokol o trestním oznámení jméno FO). Při ohledání místa činu Policií ČR bylo tělo poškozeného v poloze na zádech, obličej byl potřísněn krví a vedle těla na zemi byla rozlitá bílá barva. Pojezdové lešení bylo spadlé a nemělo nasazené boční jistící podpěry ani zaaretovaná pojezdová kolečka (protokol o ohledání místa činu vč. náčrtku a úřední záznam o provedených úkonech stálé výjezdové skupiny). Mezi osobními věcmi poškozeného byla nalezena láhev o obsahu 0,5 litru s etiketou s nápisem Vodka s neznámou tekutinou na dně láhve (seznam věcí). právnická osoba, jednatel žalované, v den události vypověděl, že skládací lešení na místě postavil již v pátek se svými syny, byli na místě i přes víkend. V pondělí vezl poškozeného na místo, kde mu řekl, že jeho úkolem je vymalovat stěny místnosti do výšky 1,5 metru a že na vrchu lešení nesmí sám pracovat, že jeho práce je dole. Protože se jednalo o pomocné drobné práce, tak poškozeného nechal na místě samotného. Zhruba okolo 12 hod byl kontaktován panem jméno FO, který jej informoval, co se stalo. Důvod, proč poškozený vylezl na lešení, byl jednateli žalované neznámý, neboť tuto práci mu nenařídil. Poškozený měl provádět malbu jen do výšky 150 cm. Zároveň dostal instrukce, že na lešení nesmí sám nic dělat, neboť na to není proškolený. Jednatel žalované netušil, proč poškozený lešení použil a z jakého důvodu odstranil oba stabilizátory (úřední záznam o podaném vysvětlení a úřední záznam o provedených úkonech stálé výjezdové skupiny). Žalovaná pracuje pro firmu jméno FO právnická osoba. dlouhodobě. Žalovanou si najali na provádění údržby a malování a celá jejich parta tam pracovala celý víkend. Pojezdové lešení patřilo společnosti jméno FO. jméno FO nevěděl, kdo a kdy lešení na místě postavil, když byl na místě naposledy datum, postavené zde ještě nebylo. jméno FO měl však za to, že si lešení musela žalovaná postavit sama (protokol o trestním oznámení podaném dne datum v 16:30 hod jméno FO na č. l. 3 spisu PČR, úřední záznam o provedených úkonech stálé výjezdové skupiny a protokol o trestním oznámení jméno FO). Při ohledání místa činu Policií ČR bylo tělo poškozeného v poloze na zádech, obličej byl potřísněn. Dotazem dvou na místě přítomných elektrikářů, kteří byli naposledy za dveřmi předmětného prostoru v šestém patře, bylo zjištěno, že tam poškozený prováděl bílení sám někdy kolem půl desáté dopoledne, když tam byli naposledy, a to bylo ze země. Neviděli, že by používal nějaké lešení (úřední záznam ze dne datum na č. l. 17 spisu PČR sepsaný por. jméno FO). Jednalo se o elektrikáře jméno FO a jméno FO (úřední záznam ze dne datum na č. l. 10 spisu PČR sepsaným pprap. jméno FO).

10. Jako příčina smrti poškozeného byla označena srdeční a dechová nedostatečnost při terminální aspiraci srdce. V důsledku pádu z výše utrpěl poškozený mnohočetné zlomeniny skeletu obličejové části s krvácením do dutiny nosní a ústní, vícečetné tržně zhmožděné rány rtů a jazyka, terminální aspirace krve, vícečetné krevní výrony na poplicnici i osrdečníku, tržně zhmožděnou ránu brady, vícečetné povrchní oděrky v oblasti obličeje a pravého ramene. Dále byla u poškozeného zjištěna masivní aspirace krve do obou průdušnic, zlomenina hrudní kosti a žeber oboustranně a akutní abusus alkoholu. V krvi poškozeného bylo toxikologickým vyšetřením zjištěno 2,19 g/kg alkoholu (pitevní protokol). V úmrlčím pasu ze dne datum je jako příčina smrti poškozeného uvedeno selhání srdce (průvodní list – úmrlčí pas poškozeného Anonymizováno).

11. Žalobci vyzvali žalovanou předžalobní výzvou k náhradě újmy pozůstalých (předžalobní výzva včetně doručenky a odpovědi na výzvu).

12. Ze znaleckého posudku jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, bylo zjištěno, že bezprostřední příčinou smrti poškozeného bylo udušení z vdechnutí krve do plic. Smrt nastala v souvislosti s poraněním obličeje poškozeného. Poranění bylo způsobeno tupým násilím velké intenzity, které přímo účinkovalo na obličej a hrudník poškozeného. Vznik poranění lze beze zbytku vysvětlit pádem z výše na obličejovou část hlavy. Znalec dospěl k závěru, že poranění vzniklo pádem poškozeného z výše, nikoliv pádem lešení na poškozeného.

13. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, vypracovaného za součinnosti konzultantky tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, bylo zjištěno následující. Na dotaz, jakým způsobem stav těžké opilosti působil na jednání poškozeného, a to s ohledem na jeho tělesnou konstituci a další konkrétní okolnosti případu, znalci uvedli, že pro správnou odpověď je nezbytné určit stupeň opilosti poškozeného. Jedinou informací, která byla ve věci spolehlivá, byla koncentrace alkoholu v krvi odpovídající době smrti, tj. 2,19 g/kg. Vzhledem k chybějícím informacím o zvyklostech pití alkoholu poškozeného nebylo možné jednoznačně zařadit poškozeného mezi abstinenty či konzumenty alkoholu, avšak s ohledem na absenci nálezu multiorgánového poškození v pitevním protokolu bylo méně pravděpodobné, že poškozený je chronickým uživatelem alkoholu. Poškozený byl v době od 7:30 hod do cca 11 hod sám, pročež nebylo jednoznačně možné ani určit fázi metabolismu alkoholu, tj. zda šlo o fázi resorpční či již eliminační. Jednoznačně tak stupeň opilosti nešlo určit, nicméně bylo velmi pravděpodobné, že se poškozený nacházel ve středním nebo těžkém stupni opilosti. Střední stupeň opilosti se projevuje výrazným postižením psychické a senzorické sféry, zřetelným snížením pozornosti, výrazným zpomalením tělesných výkonů na mozkové podněty a blábolivou řečí. Těžký stupeň opilosti se projevuje v psychické sféře tupostí, ztrátou místní a časové orientace, velmi zpomalenou až utlumenou výbavou představ. V pohybové oblasti se projevuje silně vrávoravou chůzí, spojenou s častými pády až neschopností samostatné chůze. Na dotaz, zda s ohledem na konkrétní projevy těžkého stupně opilosti poškozeného byly duševní funkce poškozeného a jeho celková pohotovost významně sníženy a v případě kladné odpovědi, jak byly tyto sníženy a zda byly natolik sníženy, že s vysokou pravděpodobností byla opilost jedinou příčinou vzniku škody, znalci uvedli, že podle obecných údajů v literatuře musely být jeho duševní funkce a jeho celková pohotovost sníženy v rozsahu uvedeném v odpovědi výše. Určit opilost za jedinou příčinu vzniku škody je však nejisté. Dle znalců je potřeba mít na paměti, že uváděné nežádoucí účinky alkoholu se nevztahují na konkrétní jedince, protože vychází ze zobecněných údajů získaných na velkých skupinách osob, jejichž cílem je poskytnout obecný obraz o účincích na životně důležité tělesné funkce, výkonnost a chování. Vzhledem k absenci nálezu multiorgánového poškození v pitevním protokolu je méně pravděpodobné, že by poškozený byl chronickým uživatelem alkoholu a v té souvislosti snížení klinických projevů ovlivnění alkoholem. Nebylo prokázáno, nakolik byly duševní funkce poškozeného sníženy, resp. nebylo prokázáno, že by opilost poškozeného byla jednou či jedinou příčinou jeho úmrtí. Projevy každého jedince však mohou být různé. V daném případě chyběly údaje pro možnost výpočtu, kdy se zejména neví, kolik alkoholu požil a v jakou dobu. Je však nepravděpodobné, že by nebyla narušená žádná psychosenzomotorická funkce. Co se týká středního a těžkého stupně opilosti zde hraje roli i návykovost. Pokud někdo konzumuje alkohol ve větší míře a častěji, bude to na něj mít jiný vliv než na někoho, kdo nepije prakticky vůbec či málo. Během fáze absorpční alkohol v krvi roste, potom dojde k vrcholu a dále k eliminační fázi, tedy fáze odbourávání je rychlejší než vstřebávání. U fáze nárůstu je člověk více ovlivněný než při fázi poklesu. Z pitvy se nedá rozlišit, zda se jednalo o fázi absorpční nebo eliminační. V daném případě nelze tvrdit či zároveň vyvrátit, že jedinou příčinou pádu byla intoxikace, a to ani s uvedením pravděpodobnosti. Z praxe konzultantky znalce je časté, že u lidí, u kterých je naměřeno více než 2 ‰ alkoholu, nevykazují objektivně klinické patologické příznaky, ale jak uvádí literatura, nad 0,5 ‰ je negativně ovlivněn jejich výkon na reakční čas. Bylo by nepravděpodobné, kdyby intoxikace alkoholem v daném případě nebyla jednou z příčin pádu. Čím rychlejší byly pohyby poškozeného na lešení, stoupala by pravděpodobnost přispění alkoholu k pádu poškozeného (znalecký posudek číslo Anonymizováno včetně výslechu znalců).

14. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že žalovanou si najali na zednické práce v areálu Anonymizováno. Uvedeného dne byl na místě náhodou, když šel panu jméno FO ukázat staveniště. Na místě se nacházelo převrácené lešení. Dle předpisů není problém, aby lešení ovládal jeden člověk; má předepsané bezpečnostní prvky, a to brzdy u koleček a stabilizátory proti převrácení, a dále zábradlí, které je okolo plošiny. Při posunu, aby mohlo být s lešením manipulováno, musí být povoleny stabilizátory, musí být nadzvednuty, není je ale potřeba úplně odmontovat. Dále musí být odbrzděna kolečka, aby bylo možné s lešením manipulovat. Lešení bylo žalované z jejich strany zapůjčeno, sestavovala si ho však již sama, a to po poučení k montáži lešení a po poučení ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Uvedeného dne našli na místě ležícího poškozeného, nejprve se věnovali tomu, zda se jim ho nepodaří oživit. Nevšiml si, v jakém stádiu byla výmalba stěn, soustředil se na oživování. Přivolaní policisté při zjišťování totožnosti poškozeného ve vedlejší místnosti objevili šatničku, kde byly umístěny osobní věci zemřelého. Mezi nimi byl nalezen batoh, ve kterém byl pas, a dále láhev tvrdého alkoholu. Policie konstatovala, že šel pracovat a zřejmě si přihnul. V průběhu celého šetření po objevení těla nepadla žádná zmínka o tom, že by poškozený zemřel na srdeční slabost.

15. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že se šli s panem jméno FO podívat na pracoviště na průběh prací. Do místnosti vstoupil jako první pan jméno FO, který si všiml ležícího poškozeného a běžel k němu. Svědek jej trochu odrazoval od oživování, protože měl za to, že už je stejně pozdě. Poškozený ležel na zemi, částečně ležel pod lešením, a to dost nepřirozeně. Pod lešením měl jen nohy. Jak k němu pan jméno FO přiběhl, tak ho jenom nějakým způsobem otočil, moc ho nemuseli ani zpod lešení nijak vytahovat, a začali hned oživovat. Měl hodně oteklou tvář. Svědek si není vědom toho, že by se mluvilo o srdeční slabosti jako příčině smrti. Nepřirozené na poloze těla bylo to, že neměl zraněné ruce – kdyby člověk někde padal, tak by tam nastavil ruce, proto svědek předpokládal, že by měl mít poraněné ruce. Z tohoto důvodu měl svědek za to, že to lešení spadlo na poškozeného. Neví, jestli u poškozeného byla nalezena láhev s alkoholem; v místnosti, kde se poškozený nacházel, nebyla, a v šatně, kde prováděla šetření policie, svědek nebyl.

16. Z výpovědi svědka adresa soud zjistil, že ohledával místo činu, kde zemřel poškozený. Tělo už bylo asi otočené, protože již před nimi byla na místě záchranka, před jejím příjezdem ještě oznamovatel, který poskytoval první pomoc, po nich ještě místní oddělení s koronerem, které provádělo první ohledání. Při prohlídce těla nezjistili žádné násilné působení na tělo. Koroner konstatoval smrt a uváděl, že k tomu došlo po pádu z výše. Kromě těla na místě leželo pojezdové lešení; jestli bylo vedle těla nebo na něm svědek neví. Poškozený ležel v kaluži čerstvé bílé barvy, vedle sebe měl štětku a snad krvácel z úst a hlavy. Část zdi byla ještě mokrá, do jaké výšky to bylo, už si ale nevzpomíná. Na lešení chyběly aretace, bočnice, ty potom našli uzamčené v sousední místnosti, kde byla nalezena snad i rozpitá láhev s alkoholem, přesně už ale neví, o co se jednalo, jestli tvrdý alkohol nebo pivo. Svědek mu na místě řekl, že poškozeného poučil o bezpečnosti práce s tím, že poškozený měl pracovat snad jen do výšky 1,4 m. Stavbyvedoucí říkal, že se tam pracovalo už od 25., tudíž už zde muselo být něco vymalováno, ale blížeji si na svědek nevzpomínal. Pamatoval si, že místnost byla hodně členitá, u stěn byly takové předěly, navíc byla i dost vysoká, cca 4,5 m. Místnost byla volně přístupná, nebylo v ní zamčeno, oznamovatel snad šel jen do jídelny a po návratu poškozeného našel.

17. Z účastnické výpovědi právnická osoba, jednatele žalované, soud zjistil, že na místě se nacházelo lešení, které zde již bylo dva dny postavené. Poškozenému řekl, že jeho úkolem je vymalovat stěny do 1,5 metru, tedy spodek místnosti. Na lešení neměl povoleno lézt, protože k tomu je potřeba více lidí a poškozený byl na místě sám, v takovém případě by musel neustále slézat z lešení a namáčet si štětec do barvy. Lešení sestavovala firma pana jméno FO. Když lešení používali, tak vždy dvě osoby byly na lešení a dvě ho posouvaly. Poškozeného v uvedený den viděl poprvé, vysvětlil mu, co a jak má dělat, poučil jej o bezpečnosti práce a nechal jej podepsat papír týkající se bezpečnosti práce, který poté nechal v šatně a následně jej zaslal inspektorátu práce. To ráno, co na místo s poškozeným přišel, byly na lešení osazeny stabilizátory. Když ale na místo dorazil po oznámení úmrtí poškozeného, viděl, že stabilizátory byly odmontovány a dány někam do rohu. Pokyny poškozenému dal takové, že má vymalovat do výšky 1,5 metru, protože 2 dny předtím již udělali stropy a stěny (penetraci před malbou a malbu od stropu do výšky 1,5 m). Pokyny dával poškozenému v ukrajinštině. Poškozený pokyny asi nepochopil, protože na to lešení měl zakázáno lézt, bylo na druhé straně. Když na lešení pracovali ostatní, tak na něm byli čtyři. Ten den lešení nebylo připravené, bylo bokem. Poškozený byl pod kontrolou, byl tam pan jméno FO, byl tam mistr. Hala má asi 70 metrů a potom je tam chodba 3 až 4 m dlouhá, ve které jsou jednotlivé místnosti. S poškozeným tam nikdo nebyl celou dobu. jméno FO mu ale říkal, že ho každou chvíli viděl. Časově to probíhalo tak, že poprvé poškozeného viděl v 6:45 hodin, pracuje se od 7:00 do 17:00 hodin. S poškozeným probíral bezpečnost práce, má na to připravené papíry, poškozený všechno viděl, pak to podepsal. Časově asi tak do půl hodiny. V 7:20 hodin poté odjel, ukázal poškozenému kýble s barvou a řekl, ať natírá. Z poškozeného alkohol necítil, opilý mu ráno nepřipadal, ale policisté mu potom říkali, že u poškozeného našli 2 piva a půl lahve vodky, osobně to ale neviděl. Jednatel žalované uvedl, že pokud by mu nevolal pan jméno FO, že se stalo neštěstí, tak by se do hodiny stejně vrátil zpět, kdy v danou dobu byl asi 20 min od stavby.

18. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování dalšími navrženými a neprovedenými důkazy, jelikož má za to, že tyto důkazy nejsou relevantní pro prokázání skutečností významných pro rozhodnutí ve věci.

19. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.

20. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené důkazy, které zhodnotil v souladu s , tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Co se týče předložených listinných důkazů a znaleckých posudků, soud o jejich pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Co se týče výpovědí svědků a výpovědi jednatele žalované, soud konstatuje, že si v základních bodech vzájemně neodporovaly, logicky se i doplňovaly a dohromady vytvořily ucelený obraz.

21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu.

22. Poškozený zemřel dne datum v areálu právnická osoba, kde vykonával jako brigádník práce pro žalovanou spočívající ve výmalbě prostor ze země do výšky 1,5 m. V době úmrtí pracoval poškozený sám, následně byl nalezen jméno FO a jméno FO, kteří jej objevili ležícího na zemi v poloze na břiše. Na místě bylo spadlé posuvné lešení, které nebylo řádně zajištěno. Poškozený byl ráno před započetím prací na místo dopraven právnická osoba, jednatelem žalované, který mu zadal práci spočívající ve výmalbě interiéru do výšky 1,5 m a rovněž jej proškolil o bezpečnosti práce. Poškozený dostal od jednatele žalované pokyny k práci, kdy měl zakázáno vstupovat na posuvné lešení s tím, že jeho úkolem je provádět výmalbu ze země pouze do výšky 150 cm. Pokyny mu sděloval v ukrajinštině, neboť poškozený byl rovněž ukrajinské národnosti. K úmrtí poškozeného došlo okolo 11:15 hodin uvedeného dne v důsledku pádu z výše na obličejovou část hlavy, nikoliv tedy z důvodu pádu lešení na poškozeného. Mezi osobními věcmi poškozeného byla nalezena láhev tvrdého alkoholu. Při nařízené pitvě byla následně v krvi poškozeného zjištěna hladina alkoholu 2,19 g/kg.

23. Dle , ve znění účinném od 1. 2. 2018 do 31. 5. 2018, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

24. Dle , ve znění účinném od 1. 2. 2018 do 31. 5. 2018, se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo dle písm. b) tohoto ustanovení v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

25. Dle , ve znění účinném od 1. 2. 2018 do 31. 5. 2018, se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo dle písm. b) tohoto ustanovení proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Dle odst. 3 se zprostí-li zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

26. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že smrt poškozeného nastala nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů ve smyslu , tj. v důsledku pracovního úrazu. Žalovaná jako zaměstnavatel je povinna k náhradě újmy, která vznikla pracovním úrazem při plnění pracovních úkolů, nicméně soud dospěl k závěru, že žalovaná prokázala liberační důvod dle , pročež se zcela zprostila povinnosti nahradit újmu žalobcům jako pozůstalým poškozeného.

27. Výpověď jednatele žalované hodnotil soud s přihlédnutím k tomu, že se jedná o účastnickou výpověď. Účastník má vždy na výsledku sporu zájem a není, na rozdíl od svědka, povinen vypovídat pravdu a nic nezamlčovat. Soud však také vzal do úvahy skutečnost, že tvrzení ohledně pokynů daných poškozenému nemohla být prokázána jinými důkazy, kdy je jednalo o zjištění obsahu ústního rozhovoru mezi poškozeným a jednatelem žalované, kterému nebyl nikdo jiný přítomen. Soud má však za to, že výpověď jednatele žalované byla věrohodná, kdy i spolu s dalšími důkazy vytvořila ucelený obraz věci. Pokud poté Nejvyšší soud zdejšímu a odvolacímu soudu vytýkal, že se dostatečně nezabývaly nesrovnalostmi mezi výpovědí jednatele žalované a výpovědí svědka jméno FO, aby mohl být učiněn závěr o věrohodnosti výpovědi jednatele žalované, zdejší soud má za to, že s ohledem na následující závěr o věrohodnosti výpovědi jednatele žalované učinit lze. Předně soud uvádí, že v zásadních věcech nebyla výpověď jednatele žalované v rozporu se žádnými dalšími provedenými důkazy, lišila se pouze v několika bodech, a to právě a pouze s výpovědí svědka jméno FO. Zároveň je však ve věci významné to, že jednatel žalované při své první výpovědi nevypověděl ničeho, co by bylo v rozporu s výpovědí svědka jméno FO. První výpověď jednatele žalované byla provedena bezprostředně po vzniku újmy, tj. úmrtí poškozeného. Jednatel žalované tehdy dne 29. 5. 2018 uvedl, že si sami postavili pojezdové lešení. Dané zcela koresponduje s tím, co uvedl svědek jméno FO. Jednatel žalované až poté o více než 2 roky později od úmrtí poškozeného při svém výslechu uvedl, že lešení sestavovala společnost jméno FO. Dané je tedy dle soudu potřeba hodnotit zejména s ohledem na skutečnost, že již uplynula dlouhá doba a jednatel žalované si tento detail zřejmě již správně nevybavil. Jednatel žalované si spletl i data, kdy se událost stala, nicméně ani dané vzhledem k plynutí času soud nepovažuje za věc, která by měla vést k závěru, že jednatel žalované nevypovídal pravdu. Co se poté týče rozporu ve výpovědi jednatele žalované a svědka jméno FO ohledně přítomnosti jméno FO na místě, ani v tomto ohledu nemá soud za to, že by dané znevěrohodňovalo výpověď jednatele žalované. Soud opět podotýká, že při své první výpovědi dne datum jednatel žalované neuváděl ničeho k tomu, že by zde měl být přítomen svědek jméno FO. Až při své výpovědi o více než čtyři roky později od úmrtí poškozeného, tj. 9. 6. 2022, uvedl, že na místě byl jméno FO, který zde byl mistr, a že jméno FO měl jednateli žalované říci, že poškozeného každou chvíli viděl. Soud opět podotýká, že tato výpověď byla uskutečněna 4 roky po úmrtí poškozeného. Dle soudu je nejvěrohodnější výpověď osoby právě z doby, kdy se událost stala, kdy v daném případě nebyla výpověď jednatele žalované v rozporu s výpovědí dalších svědků. Naopak jednatel žalované nikdy netvrdil, že by byl se svědkem jméno FO domluven na tom, že by svědek měl poškozeného kontrolovat. V řízení bylo prokázáno, že se sice jméno FO daného dne na místě vyskytoval, nicméně jeho činnost neměla spočívat v kontrole poškozeného. Soud má pak za to, že skutečnost, že se výpověď jednatele žalované v některých věcech, dle soudu však ne v těch zásadních změnila, nemůže být sama o sobě důvodem, proč by měla vést soud k závěru o nevěrohodnosti výpovědi jednatele žalované. Nad rámec uvedeného soud dodává, že ohledně výmalby místnosti nebyli žádní svědci schopni sdělit, do jaké výšky byla výmalba provedena. Ani v tomto směru poté není rozpor mezi výpověďmi svědků a výpovědí jednatele žalované. Výpověď jednatele žalované byla ode dne úmrtí poškozeného po letech neměnná v těch základních a zásadních bodech, a to ohledně pokynů, které dal jednatel žalované poškozenému – výmalba ze země jen do výšky 1,5 m a zákaz použití lešení, a také skutečnosti, že lešení bylo na místě a bylo stále osazeno stabilizátory, které si pak musel poškozený odstranit sám. Lze tedy uzavřít, že uvedené proškolení bylo provedeno ústní formou, neboť dané nebylo zachyceno v písemném záznamu o vstupním školení BOZP či jiném dokumentu. Výpověď jednatele žalované v dalších věcech poté koresponduje s dalšími výpovědmi svědků včetně jméno FO, což podporuje závěr o věrohodnosti jeho výpovědi. Soud tak má za to, že není důvod nevěřit jednateli žalované, že před započetím prací proškolil poškozeného o bezpečnosti práce a udělil mu pokyn provádět výmalbu pouze ze země do výše 150 cm a nepoužívat pojezdové lešení.

28. V dané věci tak bylo prokázáno, že poškozený u žalované nastoupil dne 29. 5. 2018 jako brigádník, kdy jej jednatel žalované téhož dne v 6:45 hodin vyzvedl a zavezl do areálu právnická osoba. Poškozený byl první den v práci u žalované, pročež mu jednatel žalované dal pokyny k zajištění bezpečnosti práce. Poškozený tak byl seznámen se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jednatel žalované poškozenému zejména sdělil, že má provést výmalbu stěn interiéru pouze ze země do výšky 1,5 m s tím, že nesmí používat pojezdové lešení. Lešení bylo na místě od 25. 5. 2018 a bylo stále osazeno stabilizátory, dokud je neodstranil sám poškozený. Ačkoli nebylo poškozenému povoleno používat lešení, poškozený na něho vylezl, a to aniž by ho zajistil. Poškozený zemřel v 11:15 hod bez cizího zavinění po pádu z lešení na podlahu, čímž si způsobil vnitřní zranění neslučitelná se životem. Poškozeného na místě cca v 11:40 hod nalezli jméno FO, jednatel společnosti právnická osoba., která si pro zhotovení malířských prací najala žalovanou, společně s jméno FO, a to v poloze na břiše. Na místě bylo spadlé pojezdové lešení, které nemělo nasazené boční jistící podpěry ani zaaretovaná pojezdová kolečka. jméno FO následně zavolal jednateli žalované a informoval jej o tom, co se stalo. Mezi osobními věcmi poškozeného byla mimo jiné nalezena láhev o obsahu 0,5 litru s etiketou s nápisem Vodka s neznámou tekutinou na dně láhve. Bezprostřední příčinou smrti poškozeného bylo udušení z vdechnutí krve do plic. Smrt nastala v souvislosti s poraněním obličeje poškozeného, přičemž poranění vzniklo pádem poškozeného z výše, nikoliv pádem lešení na poškozeného. V krvi poškozeného bylo toxikologickým vyšetřením zjištěno 2,19 g/kg alkoholu. Poškozeného na místě viděli dva přítomní elektrikáři jméno FO a jméno FO, kteří uvedli, že poškozený prováděl bílení sám někdy kolem půl desáté dopoledne, a to bylo ze země. Neviděli, že by používal nějaké lešení. Jednatel žalované spolu se svými syny již od pátku datum na místě pracoval, kdy si postavili pojezdové skládací lešení. Byli zde i přes víkend a prováděli penetraci před malbou a malbu od stropu do výšky 1,5 m. Lešení bylo žalované zapůjčeno od společnosti jméno FO, žalovaná také od společnosti jméno FO dostala poučení k montáži lešení a ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jednatel žalované a jeho synové tak již vymalovali stropy a stěny, pročež měl poškozený vymalovat stěny pouze ze země do výšky 1,5 m. K této práci nebylo potřeba používat lešení. Jednatel žalované tedy vyzvedl poškozeného v 6:45 hod ráno a odvezl jej do areálu právnická osoba. Pokyny k bezpečnosti práci mu dával cca půl hodiny, pročež z místa cca v 7:30 hod odjel na nechal zde poškozeného pracovat samotného. Pracovalo se od 7:00 hod do 17:00 hod. Poškozený nepůsobil, že by byl pod vlivem alkoholu, kdy z něj ani alkohol nebyl nijak cítit.

29. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s právními nebo ostatními předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jakýkoli výslovný pokyn učiněný písemně nebo ústně, bez ohledu na svoji expresivnost anebo na to, do jaké míry jeho obsah odpovídá pravidlům společenských konvencí, jestliže je jím stanoven pro podřízené zaměstnance závazný způsob chování. , ani jiné právní předpisy, však nestanoví časovou dotaci k takovému proškolení zaměstnance. Takovýto pokyn nelze chápat jen jako nějaké formalizované abstraktní poučování o pravidlech chování v situacích, které teoreticky mohou (ale nemusí) v budoucnu nastat, nýbrž také jako praktickou reakci, jejímž smyslem je usměrnit jednání podřízených tak, aby se vyhnuli možnému nebezpečí, které by v průběhu výkonu práce při jiném způsobu chování mohlo jinak reálně hrozit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). V dané věci bylo prokázáno, že náplní práce poškozeného byla výmalba stěn v místnosti ze země pouze do výšky 1,5 m, přičemž jednatel žalované poškozeného instruoval po dobu cca půl hodiny. Tato doba je zcela dostatečná pro možnost proškolení zaměstnance ohledně bezpečnosti a ochraně zdraví při práci spočívající v zákazu používat pojezdové lešení a udělení pokynů k vymalování barvou ze země do výšky 1,5 m. Instruktáž proběhla v ukrajinštině, která byla jazykem poškozeného i jednatele žalované, nemohla zde tudíž být jakákoli jazyková bariéra, pro níž by poškozený pokynům neporozuměl. K tomu, aby se zaměstnavatel zprostil odpovědnosti za újmu vzniklou pracovním úrazem, musí prokázat nejen to, že zaměstnanec svým jednáním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, ale musí také prokázat, že znalost a dodržování zásad bezpečnosti práce kontroloval a vyžadoval. Nejvyšší soud v rozsudku, č. j. spisová značka, uvedl: „Podmínka, že „znalost a dodržování (pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly soustavně vyžadovány a kontrolovány“, samozřejmě neznamená, že je povinností zaměstnavatele v každém okamžiku kontrolovat, zda zaměstnanci neporušují příslušné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nýbrž, opětovně podle konkrétních poměrů a podmínek zaměstnavatele a charakteru (rizikovosti) zaměstnancem vykonávané práce, reálně vyhodnotit bezpečnostní rizika a tomu přizpůsobit kontrolní činnost tak, aby se tato rizika pokud možno eliminovala“. Soud v dané věci dospěl k závěru, že poškozený nevykonával práci na rizikovém pracovišti. Poškozený se nacházel v areálu právnická osoba v 6. patře budovy ve vyklizené místnosti s výškou stropů cca 4,5 m. Zároveň náplň práce poškozeného nebyla nijak riziková, neb měl vymalovat místnost jen do výšky 1,5 m, a to pouze ze země. Poškozený měl zakázáno používat pojezdové lešení. Vzhledem ke skutečnosti, že pokyny k práci poškozeného byly natolik jednoduché, jednatel žalované mohl nechat poškozeného pracovat na místě samotného. Poškozený byl na pracovišti sám zhruba od 7:30 hod do 11:40 hod, tj. po dobu cca 4 hodin. Během této doby se dané pokyny k práci nijak nezměnily, kdy se jednalo o pouhé pomocné drobné práce. Jednatel žalované v cca 7:30 hod odjel na jinou stavbu, kdy však měl zároveň v úmyslu se vrátit, kdy uvedl, že pokud by mu nevolal pan jméno FO, že se stalo neštěstí, tak by se do hodiny stejně vrátil zpět, kdy v danou dobu byl asi 20 min od stavby. Vzhledem k tomu, že se tedy jednalo o takto jednoduchou práci, nebylo potřeba, aby jednatel žalované (či někdo jiný) setrval v místnosti s poškozeným po celou dobu výkonu jeho práce. Jednatel žalované z místa odjel, kdy se po pár hodinách chtěl opět vrátit. Žalovaná neměla ani podezření, že by byl poškozený pod vlivem alkoholu či že by měl během práce alkohol požívat. Žalovaná tedy nejen vyžadovala, ale také kontrolovala dodržování pokynů, resp. měla v úmyslu po několika hodinách práce poškozeného zkontrolovat. Naneštěstí se nehoda stala již po necelých 4 hodinách práce. Tato doba je tedy natolik krátká, že žalovaná ani nestihla zkontrolovat, zda poškozený dodržuje pokyny či nepožívá alkohol, pročež dané nelze klást k tíži žalované. Skutečnost, proč se poškozený i přes zákaz rozhodl vylézt na pojezdové lešení a proč ho nezajistil (lešení nemělo nasazené boční jistící podpěry ani zaaretovaná pojezdová kolečka) zůstala neobjasněná, nicméně pro rozhodnutí věci není podstatná. Je také otázkou, do jaké míry k tomuto rozhodnutí poškozeného vylézt na lešení přispěla konzumace alkoholu a vyvolaný stav těžké opilosti poškozeného (2,19 g/kg alkoholu v krvi). Podstatné však zůstává, že ve věci bylo prokázáno, že poškozený od žalované dostal jednoznačné a neměnící se pokyny spočívající ve výmalbě stěn ze země do výšky 1,5 m s tím, že měl zakázáno používat lešení.

30. Co se týče hladiny alkoholu v krvi poškozeného bylo v řízení prokázáno, že se jednalo o 2,19 g/kg. Soud s ohledem na závazný právní názor Nejvyššího soudu vyjádřený v rozsudku ze dne 10. 3. 2025, č. j. spisová značka, provedl další dokazování ohledně zjištění, jakým způsobem stav těžké opilosti působil na jednání konkrétního poškozeného (s ohledem na jeho tělesnou konstituci a další konkrétní okolnosti) a zda s ohledem na mechanismus vzniku škody byla opilost jedinou či jednou z příčin vzniku škody, tedy zda s ohledem na konkrétní projevy těžkého stupně opilosti (ve vztahu ke konkrétnímu poškozenému zaměstnanci) je nepochybné, že duševní funkce poškozeného a jeho celková pohotovost byly tak významně sníženy, že s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou byla opilost jedinou příčinou (jednou z příčin) vzniku škody. V řízení byl proveden znalecký posudek, který vypracoval tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, za součinnosti konzultantky tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Znalci uvedli, že poškozený se nacházel buď ve fázi středního, nebo těžkého stupně opilosti. Nebylo také možné jednoznačně zařadit poškozeného mezi abstinenty či konzumenty alkoholu, avšak s ohledem na absenci nálezu multiorgánového poškození v pitevním protokolu bylo méně pravděpodobné, že byl poškozený chronickým uživatelem alkoholu. Dle obecných údajů v literatuře musely být duševní funkce poškozeného a jeho celková pohotovost sníženy, určit však opilost za jedinou příčinu vzniku újmy by bylo nejisté. Nebylo tedy prokázáno, nakolik byly duševní funkce poškozeného sníženy, resp. nebylo prokázáno, že by opilost poškozeného byla jednou či jedinou příčinou jeho úmrtí.

31. Soud poté zvažoval návrh žalované a vedlejšího účastníka na straně žalované na vypracování dalšího znaleckého posudku, a to znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, či z obory kriminalistiky, odvětví forenzní biomechaniky, nicméně s ohledem na níže uvedená stanoviska oslovených znalců dospěl k závěru, že by bylo vypracování dalšího znaleckého posudku neúčelné. Náklady účastníků by byly dále zbytečně navýšeny, kdy by ani jiní znalci nebyli schopni řádně zodpovědět otázky uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Oslovený znalec tituly před jménem jméno FO, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, se k možnosti vypracování znaleckého posudku vyjádřil mimo jiné následovně (viz č. l. 474). K zadaným otázkám se v podstatě nebude dát vyjádřit. Pokud pak nestačí objektivní zjištění hladiny alkoholu v krvi, s tím, že v obecné rovině se jedná o "těžkou opilost," která je provázena poruchou vnímání, koordinace a pády, tak znalec nevěděl, jak dané lépe vysvětlit. Co se týče poškozeného, tohoto konkrétního jedince, dnes již nelze prokázat, v jakém stavu se nacházel, aniž by s ním byl proveden vyšetřovací pokus, což již pochopitelně není možné. Skutečnost, zda tedy stav opilosti byl jedinou příčinou pádu poškozeného bez pochybností nelze sdělit. Oslovený znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalec v oboru kriminalistika, odvětví forenzní biomechanika, uvedl následující (viz č. l. 476). Na předložené znění otázky (otázek) nelze zodpovědět jednoznačně či s pravděpodobností hraničící s jistotou, že jedinou příčinou pádu poškozeného, anebo že jednou z příčin pádu poškozeného bylo právě požití alkoholu, neboť vždy existuje jiná možnost přepadnutí z pojízdného lešení. Člověk z uvedené pozice může přepadnout přes zábradlí na pojízdném lešení o daných parametrech i bez požití alkoholu. Zkoumaná situace mohla obecně nastat i bez požití alkoholu, když člověk udělá i jen malý, ale nesprávný pohyb, v jehož důsledku nastane ztráta rovnováhy. Z tohoto důvodu nelze vypracovat požadovaný znalecký posudek, a to ani z oboru forenzní biomechaniky, a ani by tomu nepomohl posudek z oboru fyziologie člověka či jiných oborů znaleckých činností.

32. Vzhledem ke všemu uvedenému soud dospěl k závěru, že jedinou příčinou vzniku újmy byla právě skutečnost, že poškozený i přes zákaz použil lešení, na které vylezl, aniž by ho zajistil, a následně z něho spadl. Poškozený zemřel na následky pracovního úrazu. Byť bylo v řízení prokázáno, že poškozený požil alkohol a přivedl se do stavu těžké (případně středně těžké) opilosti, zároveň nebylo prokázáno, že by tato okolnost byla jedinou či jednou z příčin vzniku újmy, a to s ohledem na výše uvedené závěry znalců, znaleckého posudku. Soud má za to, že jedinou příčinou vzniku újmy byla právě skutečnost, že poškozený porušil pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se kterými byl ze strany žalované seznámen, vstoupil na pojezdové lešení, aniž by ho zajistil, a následně z něho spadl. Vzhledem ke skutečnosti, že pojezdové lešení nemělo nasazené boční jistící podpěry ani zaaretovaná pojezdová kolečka, bylo tak nestabilní, a jakýkoli nesprávný pohyb by způsobil pád lešení, resp. pád z lešení. Poškozený tak nemusel být ani pod vlivem alkoholu, aby k tomuto pádu a jeho úmrtí došlo. Naopak i pokud by poškozený požil alkohol, a svým vlastním zaviněním se tak dostal do stavu těžké opilosti, ale na lešení by nevstoupil, nemohl by z něho spadnout a způsobit si zranění neslučitelná se životem. Porušení pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (vstup na lešení) tedy bylo jedinou příčinou vzniku újmy.

33. Soud tak dospěl k závěru, že je naplněn liberační důvod dle a žalovaná se zcela zprostila odpovědnosti za vzniklou újmu, neboť jedinou příčinou újmy byla skutečnost, že poškozený svým zaviněním porušil pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, když vstoupil na pojezdové lešení, které nezajistil, ačkoli měl dané zakázáno, a následně z lešení spadl. Vzhledem ke všemu uvedenému soud uzavřel, že žaloba není důvodná, pročež ji zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s , dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud vzhledem k okolnostem projednávané věci nepřiznal náhradu nákladů řízení žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, kteří byli ve věci úspěšní. Soud zejména přihlédl k nepřiznivým poměrům na straně žalobců, kteří v důsledku předmětného pracovního úrazu ztratili otce, manžela a živitele rodiny a také k tomu, že žalobci žijí na Ukrajině, kde je obecně nižší životní úroveň než v České republice, přičemž rozhodnutím nebude žalované ani vedlejšímu účastníku na straně žalované způsobena žádná závažná újma. Žalovaná se pak také práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

35. O nákladech státu – znalečném a svědečném– soud rozhodl tak, že tyto nese Česká republika, a to s ohledem na aplikaci

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.