Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 14/2026-22
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Oliveriusovou ve věci
žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 70 472,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 984,58 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,00 % ročně z 33 984,58 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 31 604,92 Kč s úrokem z prodlení 12,00 % z 2 001,45 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení a částku 4 882,80 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 984,58 Kč spolu s úrokem z prodlení 12,00 % ročně z 33 984,58 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 31 604,92 Kč s úrokem z prodlení 12,00 % z 2 001,45 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení a částku 4 882,80 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala předmětné částky s tím, že s žalovaným uzavřela dne 28. 8. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25117462, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 76 700 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet spolu s úrokem 0,87 % denně z dlužné částky a poplatkem z vyplacení tranší úvěru 1,99 % z vyplacené částky. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný dluh neuhradil, tudíž žalobkyně požadovala poskytnutou jistinu 33 984,37 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 262,91 Kč, smluvní úrok 29 603,47 Kč, poplatek za službu „presto“ 1 738,75 Kč, a smluvní pokutu za období od 29. 12. 2024 do 29. 3. 2025 v částce 4 882,80 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že strany dne 28. 8. 2024 projevily vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru č. 25117462, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec 76 700 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet spolu s úrokem 0,866 % denně z dlužné částky a poplatkem ze vyplacení tranší úvěru 1,99 % z vyplacené částky. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (viz smlouva č. 25117462 a obchodní podmínky). Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil službu „presto“ ve výši 165 Kč za každé expresní vyplacení tranše (viz smlouva č. 25117462). Žalobkyně žalovanému vyplatila celkově částku 34 400 Kč (viz přehled bankovních transakcí). Dle předpisu splátek pak žalovaný měl denně platit 17,87 Kč, tedy měsíčně 500,36/553,97 Kč (viz předpis denních splátek). Žalovaný uhradil celkem 415,42 Kč, dále neuhradil ničeho, byl tudíž vyzván elektronicky k zaplacení dne 21. 3. 2025 (viz upomínka) a následně předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2025 (viz předžalobní výzva včetně podacího lístku).
5. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného dluh splnit tak, že převzala jeho deklarované příjmy v hodnotě 34 000 Kč. Tyto ověřila na základě bankovních výpisů a stanovila jeho příjem na 31 000 Kč. Žalovaný deklaroval své výdaje částkou 7 000 Kč na půjčky, 6 000 Kč na bydlení, 0 Kč na nezbytné výdaje a 3 000 Kč na ostatní zbytné výdaje. Žalobkyně vyšla z výdajů v částce 9 630 Kč a rezervy 750 Kč. Při tom neprokazovala, že by zkoumala úvěrovou historii žalovaného (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Z dalších provedených důkazů soud nezjistil další relevantní skutečnosti.
6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).
7. Soud konstatuje, že žalobkyně této povinnost nedostála, když zcela zjevně podstatně ponížila výdaje deklarované žalovaným, aniž by k tomu měla jakýkoliv důvod. Výdaje žalovaného spolu se splátkou úvěru pak tímto postupem snížila z částky 16 000 Kč na částku 9 630 Kč. Tím opticky navýšila rozdíl mezi příjmem a výdaji. Žalobkyně pak nezkoumala úvěrovou historii žalovaného. Žalobkyně si tak nikterak neověřila existenci rezervy žalovaného na příjmu, kterou účelově navýšila. Tím zatížila svůj postup ověřování schopnosti žalovaného dluh splnit závažnou vadou.
8. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná a přiznal žalobkyni toliko nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Splatnost pohledávky pak ve smyslu § 87 zákona stanovil tak, aby žalovaný byl bezpečně schopen jistinu vrátit, přičemž ji odvodil od doručení elektronické výzvy, neboť o této lhůtě nebylo mezi stranami sporu.
9. Soud tak přiznal žalobkyni poskytnutou jistinu spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s počátkem prodlení od 22. 3. 2025. Soud přiznal žalobkyni jistinu ve výši 33 984,58 Kč, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že doložená výše jistiny po odečtení prokázaných úhrad činí právě uvedenou částku. Žalobkyně ve svém podání nesprávně vypočetla rozdíl mezi jistinou a uskutečněnými úhradami, když dospěla k částce 33 984,37 Kč, která neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu.
10. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.
11. Soud následně zamítl nárok na uhrazení všech poplatků, smluvní pokuty, neboť byly sjednány neplatně, jakož i úroků z prodlení z částky, se kterou žalovaný nebyl v prodlení.
12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.