Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 191/2026 - 26

- 27

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera a soudců Štěpána Výborného a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: A. J., zastoupený Mgr. Václavem Slukou, advokátem, sídlem Hartigova 1715/128, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2026, č. j. OAM306/ZAZA11D072026, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2026, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 22. 4. 2026, č. j. OAM306/ZAZA11D072026, žalovaný podle , o azylu, zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany. Shledal, že žádost je podle téhož zákona nepřípustná, neboť státem příslušným k jejímu posouzení je Španělské království.

[2] Stěžovatel podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou Krajský soud v Brně v záhlaví specifikovaným usnesením odmítl z důvodu absence žalobních bodů. Uvedl, že žalobce podal blanketní žalobu poslední den lhůty. Za těchto okolností jej již nebylo možné vyzvat k odstranění vad žaloby. Absence žalobních bodů přitom představuje takový nedostatek, pro který v řízení nelze pokračovat.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, v níž namítá porušení práva na spravedlivý proces. Krajskému soudu vytýká, že neodročil jednání v situaci, kdy se k němu stěžovatel osobně nedostavil a jeho zástupce se z jednání omluvil z důvodu, že si stěžovatel jeho účast při jednání výslovně nepřál. Vadou bylo dle stěžovatele zatíženo i správní řízení, neboť správní orgán nezajistil tlumočení osobou zapsanou do seznamu tlumočníků.

[4] Žalovaný k věci sdělil, že uplatněné námitky nekorespondují s důvody, pro něž krajský soud žalobu odmítl. Považuje je za nepravdivé a nesouvisející s posuzovanou věcí.

[5] Kasační stížnost je nepřípustná.

[6] Podle , (dále jen „“), je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Důvody, které lze v kasační stížnosti uplatnit, se proto musí upínat právě k tomuto rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2003, č. j. ). Jeli kasační stížností napadáno usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby, může stěžovatel namítat pouze důvody podle (nezákonnost odmítnutí žaloby).

[7] Stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil dva kasační body, oba se však zcela míjí s důvody, pro něž krajský soud žalobu odmítl. Krajský soud poukázal v napadeném usnesení na skutečnost, že žaloba byla podána jako blanketní (absentovaly v ní žalobní body). Zástupce stěžovatele zároveň žalobu podal poslední den lhůty (čehož si byl vědom), a krajský soud tak již neměl časový prostor k tomu, aby stěžovatele vyzval k odstranění vad žaloby.

[8] S těmito závěry stěžovatel v kasační stížnosti nikterak nepolemizuje. Naopak uvádí námitky, které nejenže nekorespondují s důvody pro odmítnutí žaloby krajským soudem, ale dokonce ani nemají žádnou souvislost s projednávanou věcí. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že zástupce stěžovatele podal kasační stížnost v zásadě totožného znění ve věci sp. zn. . V ní tehdejší stěžovatel již v průběhu správního řízení (a následně i v řízení o žalobě) namítal nedostatky tlumočení a současně to, že se v řízení před krajským soudem konalo jednání bez účasti stěžovatele. V odkazované věci proto měly uplatněné námitky opodstatnění. V nyní souzené věci zaslal zástupce stěžovatele Nejvyššímu správnímu soudu tutéž kasační stížnost, pouze částečně (a nepříliš důsledně) upravenou o nacionále stěžovatele, označení žalovaného, relevantní data a spisovou značku. Učinil tak navzdory skutečnosti, že předmět řízení je od věci vedené pod sp. zn. naprosto odlišný (správní vyhoštění versus řízení o udělení mezinárodní ochrany) a jiné byly i rozhodovací důvody žalovaného a krajského soudu. V neposlední řadě se odlišoval i průběh správního a soudního řízení (stěžovatel nenamítal nedostatky tlumočení, v řízení o žalobě neproběhlo jednání apod.).

[9] Nejvyšší správní soud tedy shrnuje, že kasační stížnost je obsahově totožná s podáním učiněným v jiné věci a její argumentace se míjí s podstatou nynějšího sporu i s důvody napadeného usnesení. Nízká kvalita kasační stížnosti, která neobsahuje byť jedinou relevantní námitku, je o to více zarážející, že stěžovatel je zastoupen advokátem (a to již od správního řízení). Od advokáta, který má disponovat odpovídající odbornou erudicí, lze důvodně očekávat, že jeho podání budou dostatečně individualizovaná a jejich kvalita bude odpovídat požadavkům řízení před Nejvyšším správním soudem.

[10] Za daných okolností Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel neuplatnil v kasační stížnosti žádnou námitku, která by směřovala proti důvodům, jež vedly krajský soud k odmítnutí žaloby. Taková kasační stížnost je nepřípustná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2003, č. j. , či ze dne 10. 1. 2018, č. j. ), pročež ji Nejvyšší správní soud podle ve spojení s odmítl.

[11] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn větou první ve spojení s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2026

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

předseda senátu