Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

65 A 13/2026 - 47

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové ve věci

navrhovatelky: Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc

jednající volebním zmocněncem T. J., X

za účasti: 1) Úřad městské části Brno-Bystrc

nám. 28. dubna 60, 635 00 Brno

2) Petra Kaiserová

zastoupená volební stranou ANO 2011,

jednající volební zmocněnkyní Ing. S. H., MBA, bytem X

3) volební strana ANO 2011

jednající volební zmocněnkyní Ing. S. H., MBA, bytem X

o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026,

takto:

I. Volba kandidátky volební strany ANO 2011 Petry Kaiserové do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc ve volbách konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026, je neplatná.

II. Do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc byl ve volbách konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026 zvolen kandidát volební strany č. 7 - Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc Ing. arch. et Ing. Josef Pospíšil.

III. Náhradníky kandidátů volební strany Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc zvolených do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc ve volbách konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026 jsou kandidáti v tomto pořadí:

pořadí

jméno, příjmení

pořadí na hlasovacím lístku

1.

David Slavíček

3.

2.

Pavel Moravec

6.

3.

Petr Hradil

7.

4.

Lucie Milicia

8.

5.

Mária Králová

9.

6.

Ondrej Šedo

10.

7.

Iva Dřímalová

11.

8.

Martin Král

12.

9.

Martina Adamusová Hanušová

13.

10.

Michael Piskor

14.

11.

Barbora Selingerová

15.

12.

Julie Cetlová

16.

13.

Martina Chrbjátová

17.

14.

Milan Krátký

18.

15.

Filip Trávníček

19.

16.

Jakub Adamus

20.

17.

Karel Kašpárek

21.

18.

Filip Chrbját

22.

19.

Zdenek Kašpar

23.

20.

Ivana Horáková

24.

21.

Rut Rausová

25.

22.

Iva Fišrová

26.

23.

Josef Strubl

27.

IV. Náhradníky kandidátů volební strany ANO 2011 zvolených do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc ve volbách konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026 jsou kandidáti v tomto pořadí:

pořadí

jméno, příjmení

pořadí na hlasovacím lístku

1.

Petra​ Kaiserová

5.

2.

Bohumil​ Nečas

6.

3.

Jaroslav​ Autrata

7.

4.

Marie​ Kroupová

8.

5.

Oto​ Fišer

9.

6.

Kristýna​ Mazalová

10.

7.

Martin​ Kareš

11.

8.

Václav​ Čechura

12.

9.

Petra​ Šmídová

13.

10.

Marcela​ Doležalová

14.

11.

Rostislav​ Nešpor

15.

12.

Lukáš​ Pokorný

16.

13.

Marek​ Přidal

17.

14.

Blanka​ Hejlová

18.

15.

Matěj​ Šmíd

19.

16.

Jana​ Kopková

20.

17.

Marie​ Tupová

21.

18.

Ladislava​ Boráková

22.

19.

Petra​ Srbová

23.

20.

Adam​ Přidal

24.

21.

Růžena​ Červinková

25.

22.

Petr​ Fic

26.

23.

Otakar​ Kučera

27.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

1. Krajskému soudu v Brně byl dne 19. 10. 2026 doručen návrh navrhovatelky na neplatnost volby kandidátky Petry Kaiserové ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026, a na vyslovení volby jiného kandidáta, a to Ing. arch. et Ing. Josefa Pospíšila (kandidáta č. 5 na kandidátníě navrhovatelky).

2. Navrhovatelka, coby volební strana kandidující ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc pod č. 7, předně namítá, že ve volebním okrsku č. 3023 došlo k chybnému započtení hlasů, které získala navrhovatelka jako celek. Volební komise nesprávně započetla 39 hlasů pouze kandidátovi uvedenému v pořadí na prvním místě, nikoliv však již také ostatním kandidátům za navrhovatelku. Toto pochybení potvrdila navrhovatelce telefonicky vedoucí odboru vnitřních věcí Úřadu městské části Brno-Bystrc Mgr. Š. S.

3. Podle navrhovatelčiny analýzy výsledků voleb (resp. analýzy provedené jejím kandidátem Ing. Antoniem Miliciou, Ph.D., MBA) došlo k obdobnému pochybení také ve volebním okrsku č. 3005. Chyba zde ale nebyla tak markantní. Na chyby v počítání panašovaných hlasů však upozorňoval člen okrskové volební komise během sčítání (dle přiloženého čestného prohlášení postupovala komise v rozporu s manuálem pro členy okrskových volebních komisí). Podle výsledků je zisk platných hlasů v tomto okrsku zhruba čtvrtinový (3,06 %) oproti celkovému průměru v celé městské části (11,28 %) a zhruba třetinový ve srovnání se třemi okolními okrsky s podobnou demografií (průměr v těchto okrscích činí 9,81 %). Ve srovnání s výsledky z roku 2022 je výsledek asi 2,6x horší. Míra poklesu hlasů získaných kandidátem na posledním místě kandidátníy ve vztahu ke kandidátovi na prvním místě je 42 % oproti průměru, který činí 68 %. Tomu se kromě okrsku č. 3023 žádný jiný okrsek neblíží.

4. Na základě výsledků voleb navrhovatelka dovozuje, že při správném započtení opomenutých hlasů (39 x 26) měla navrhovatelka získat v Zastupitelstvu městské části Brno-Bystrc čtyři mandáty, nikoliv pouze tři, zatímco volební strana č. 10 – ANO 2011 měla získat pouze čtyři mandáty namísto pěti. Chyba při sčítání hlasů tudíž měla vliv na správné přidělení mandátů v dotčeném zastupitelstvu. Navrhovatelka tudíž žádá, aby soud vyžádal volební dokumentaci k volebním okrskům č. 3005 a 3023 a ověřil skutečný výsledek hlasování. Navrhuje, aby soud vyslovil, že volba kandidátky volební strany ANO 2011 Petry Kaiserové do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc ve volbách konaných ve dnech 9. – 10. 10. 2026 je neplatná, a vyhlásil jako zvoleného kandidáta volební strany Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc Ing. arch. et Ing. Josefa Pospíšila.

5. Úřad městské části Brno-Bystrc (dále jen „městský úřad“) ve vyjádření k návrhu uvedl, že podle jeho zjištění si předseda a zapisovatelka okrskové volební komise č. 3023 zpětně uvědomili, že při přenášení výsledků z pomocných volebních archů u tří volebních stran (č. 1, 2 a 7) opomněli v případě hlasu označujícího pouze celou volební stranu započíst hlasy všem kandidátům a započetli je pouze pro kandidáta č. 1. Z iniciativy příslušné okrskové volební komise však již nebylo možné chybu napravit.

6. K volebnímu okrsku č. 3005 městský úřad konstatoval, že v průběhu sčítání hlasů byla kontaktována osoba pověřená organizačně technickým zabezpečením voleb v městské části Brno-Bystrc, Mgr. Š. S., neboť podle člena okrskové volební komise (Mgr. Z. Š., Ph.D.) mělo docházet k chybnému postupu při sčítání hlasů. Po dalších konzultacích se Mgr. S. ujistila, že postup okrskové volební komise je správný a že všichni ostatní členové nesdílí názor Mgr. Z. Š., Ph.D., kterému byla metodika sčítání znovu vysvětlena. Následně všichni členové okrskové volební komise, včetně Mgr. Z. Š., Ph.D., zápis o výsledcích hlasování podepsali bez výhrad.

II.

7. Soud předně konstatuje, že návrh byl podán včas [dle , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „“)], osobou k tomu oprávněnou, neboť navrhovatelka je volební stranou, jejíž kandidátní byla zaregistrována pro volby do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, konané ve dnech 9. – 10. 10. 2026 [ , (dále jen „“), ve spojení s zákona o obecních volbách], k soudu věcně i místně příslušnému a splňuje všechny formální náležitosti na něj kladené.

8. Krajský soud přistoupil k posouzení důvodnosti podaného návrhu bez nařízení jednání ( ). Neshledal za potřebné provádět k důkazu navrhované výslechy Mgr. Š. S. a předsedy a zapisovatelky okrskové volební komise č. 3023 k okolnostem prověřování zjištěné chyby, neboť s ohledem na obsah vyjádření městského úřadu to považoval za nadbytečné. Prověřil však skutečné výsledky hlasování kontrolním přepočtem hlasů odevzdaných pro volební stranu č. 7 na základě toho, že pochybení okrskové volební komise potvrdil i městský úřad.

9. Dále soud neprovedl ani výslechy předsedy a zapisovatelky okrskové volební komise č. 3005, neboť to s ohledem na obecnost tvrzení obsažených v návrhu považoval za nadbytečné. Totéž platí také pro výslech Mgr. Z. Š., Ph.D. Jak bude totiž dále vysvětleno, tvrzení obsažená v návrhu nepovažoval soud za dostatečnou indicii k provedení kontrolního přepočtu. Přiložený dokument „Analýza voleb“ soud považuje za součást návrhu, neboť obsahuje argumentaci k důvodům pro provedení kontrolního přepočtu v okrscích č. 3005 a 3023, a nejde tudíž ou, kterou by měl provádět jako důkaz. Nicméně s ohledem na obsah celého návrhu považoval za jeho součást pouze ty části analýzy, které se vztahují k volebním okrskům č. 3005 a 3023, nikoliv již k dalším volebním okrskům.

10. Podle § 60 odst. 4 zákona o obecních volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost volby kandidáta, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

11. Ze zákona o obecních volbách a z již ustálené „volební“ judikatury Nejvyššího správního soudu i krajských soudů vyplývá, že za základní předpoklady pro vyhovění návrhu (volební stížnosti) na neplatnost volby kandidáta je v obecné rovině nutno označit především: a) nezákonnost, spočívající v jednoznačném porušení ustanovení volebního zákona či jiných právních norem vážících se k volebnímu procesu; b) příčinnou souvislost, tj. vzájemný vztah existující mezi touto nezákonností a výsledkem voleb; a c) zásadní intenzitu této nezákonnosti, která musí dosahovat značného stupně výrazně ovlivňujícího a zpochybňujícího volební proces či jeho výsledek, a tedy způsobovat tzv. „zatemnění“ volebních výsledků. Tyto tři předpoklady přitom musí být naplněny kumulativně; nebude-li dán, byť i jen jeden z nich, podaný návrh nemůže být úspěšný (k uvedenému srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12; ze dne 20. 11. 2006, č. j. -26, či ze dne 29. 6. 2010, č. j. -94; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

12. Vztaženo na nyní posuzovanou věc, nezákonností by bylo porušení některých ustanovení zákona o obecních volbách, anebo porušení jiných právních předpisů než výhradně tohoto zákona, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se k volebnímu procesu a kdy porušení z hlediska závažnosti dosahuje ústavní intenzity (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2006, č. j. -21).

13. Podmínku existence přímého vztahu mezi touto nezákonností a výsledkem voleb a její samotný smysl pak vyložil Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 26. 1. 2005

(N 17/36 SbNU 185; 140/2005 Sb., dostupný rovněž na http://nalus.usoud.cz), kde konstatoval: „Úprava ověřování voleb je alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality). Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu. (…) Rozhodující je pravděpodobnost vlivu volební vady nebo volebního deliktu na volební výsledek v konkrétních volbách s konkrétními voliči. Pouhá abstraktní možná příčinná souvislost nedostačuje. Ústavní soud je v této souvislosti nucen konstatovat, že ve srovnání s jinými státy je právní úprava vad volebního procesu, volebních deliktů a vůbec pravidel vedení volební kampaně, jednak velmi kusá, jednak svými kořeny v podstatě tkvící v podmínkách úpravy odpovídající "volbám" z dob minulého režimu. Volební zákonodárce bude proto muset zvážit, zda volební kultura voličů, kandidátů a veřejných funkcionářů je na takové úrovni, že úprava těchto otázek je zbytečná, nebo zda bude volební chování usměrňovat cestou předem stanovených pravidel, která vytvoří stav právní jistoty subjektů volebního procesu a která budou alespoň předpokladem volební ekonomie (…).“ Uvedené konstatování posléze Ústavní soud doplnil v nálezu sp. zn. ze dne 29. 1. 2007 (N 16/44 SbNU 201), v němž dovodil, že „ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem (…).“ Není-li tento vztah shledán (tj. dojde-li sice k porušení právních předpisů vážících se k volebnímu procesu, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky), nelze přistoupit k vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta či hlasování (srov. např. citované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -12).

14. Při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. -47). Jak ostatně zdůraznil Ústavní soud v citovaném nálezu sp. zn. , „vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (, ), vyslovil Ústavní soud základní tezi, dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, a předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Na druhou stranu je ovšem nutno připustit, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět „zvláště významná indicie“, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. -51).

III.

15. Prizmatem výše uvedených judikatorních závěrů přistoupil soud k hodnocení tvrzení navrhovatelky o potřebě provést kontrolní přepočet hlasů odevzdaných v její prospěch ve volebních okrscích č. 3005 a 3023. Jako k podkladům rozhodnutí přihlédl k zápisu o výsledku voleb do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc a k čestnému prohlášení Mgr. Z. Š., Ph.D., v němž se vyjadřuje ke sčítání hlasů ve volebním okrsku č. 3005. Jako z veřejně známých skutečností pak soud vycházel z výsledků voleb zveřejněných Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“) na adrese www.volby.cz.

16. Co se týče volebního okrsku č. 3005, navrhovatelka svůj návrh předně odůvodnila srovnáním výsledků hlasování v tomto okrsku a v ostatních okrscích městské části Brno-Bystrc, jakož i srovnáním s výsledky z roku 2022. Počet hlasů, které navrhovatelka získala v tomto okrsku, považuje za příliš nízký, stejně tak jako poměr preferenčních hlasů získaných posledním kandidátem na kandidátníě (ve srovnání s prvním kandidátem). Takové tvrzení navrhovatelky nicméně soud samo o sobě nepovažuje za onu „zvláště významnou indicii“, která by odůvodňovala její požadavek na přepočítání hlasů v dotčeném volebním okrsku, neboť je založeno pouze na hypotetickém předpokladu, opřeném o matematické výpočty z údajů zveřejněných ČSÚ, že příslušná okrsková volební komise musela při sčítání hlasů pochybit. Jak již bylo totiž výše zdůrazněno, při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. -47).

17. V této souvislosti soud rovněž připomíná, že kterákoliv volební strana, jejíž kandidátní byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, byla v souladu s , o správě voleb, oprávněna delegovat své zástupce do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Je proto primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. Přestože součástí této kontroly je samozřejmě také volební soud v rámci soudního přezkumu voleb, jedná se ovšem toliko o prostředek ultima ratio; volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, anebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání a současně existují konkrétní skutečnosti naznačující porušení těchto pravidel způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb. Pro rozhodování volebního soudu je totiž důležitá zásada, podle níž pokud by došlo k pochybení na úrovni okrskové volební komise, měla by být sjednána náprava pokud možno hned „na místě“ (obdobně srov. např. citované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -47). Členové volební komise se podílejí také na sčítání konečného výsledku voleb, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodů tohoto odepření ( zákona o obecních volbách). Zápisy volebních komisí o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku jsou přitom relevantním důkazem při rozhodování soudu. Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení zákona (srov. citované usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -51).

18. Ze zápisu okrskové volební komise v okrsku č. 3005 nevyplývá, že by jakýkoliv její člen vznesl námitku či výhradu proti jejich postupu při sčítání hlasů, a tedy že by odepřel svůj podpis (případné důvody takového postupu by měly být uvedeny v samostatné příloze k zápisu). Za relevantní indicii tak soud nepovažuje tvrzení navrhovatelky, že podle Mgr. Z. Š., Ph.D. nebyly panašované hlasy sčítány správně. Prohlášení uvedeného člena okrskové volební komise, jakož i na něj navazující tvrzení navrhovatelky, je jednak zcela obecné a nekonkrétní, neboť z něj nevyplývá, jak konkrétně měla okrsková volební komise postupovat nesprávně. Jednak je v rozporu se zápisem okrskové volební komise. Pokud měl její člen za to, že sčítání hlasů nerespektuje stanovená pravidla, měl své výhrady uplatnit již v průběhu sčítání a trvat na jejich zaznamenání do zápisu. Jestliže tak neučinil (resp. pochybnosti uplatnil v průběhu sčítání, ale nadále na nich již netrval), považuje soud zpochybňování způsobu sčítání hlasů až ex post za účelové. Tím spíše, pokud bez bližšího upřesnění prohlašuje, že okrsková volební komise postupovala v rozporu se stanovenými pravidly. Obsah zápisu naopak svědčí o pravdivosti tvrzení městského úřadu, podle kterého byly pochybnosti uvedeného člena okrskové volební komise v průběhu sčítání rozptýleny. S ohledem na všechny uvedené okolnosti tak soud uzavírá, že tvrzení navrhovatelky o nutnosti provést kontrolní přepočet ve volebním okrsku č. 3005 zůstala založená na nepodloženém matematickém výpočtu z údajů zveřejněných ČSÚ.

19. K jinému závěru ovšem soud dospěl při hodnocení tvrzení navrhovatelky, že ve volebním okrsku č. 3023 došlo k pochybení při sčítání hlasů, které získala navrhovatelka (hlasy pro celou kandidátníu navrhovatelky). Analýza navrhovatelky je podložená také zjištěním městského úřadu, podle kterého okrsková volební komise opomněla v případě hlasu označujícího pouze celou volební stranu č. 7 započíst hlasy všem kandidátům a započetla je pouze pro kandidáta č. 1. Takové konkrétní podložené tvrzení, nahlížené v kontextu volebních výsledků dosažených navrhovatelkou v ostatních volebních okrscích městské části Brno-Bystrc, vyhodnotil soud jako onu „zvláště významnou indicii“, která již odůvodňuje její požadavek na přepočítání hlasů získaných navrhovatelkou v dotčeném volebních okrsku.

20. O tvrzeném pochybení svědčila také skutečnost, že oproti výsledkům jiných volebních stran byl v případě navrhovatelky významný rozdíl mezi počtem hlasů pro kandidáta na prvním místě kandidátníy a kandidáta na druhém místě kandidátníy, konkrétně kandidát na prvním místě získal o značné množství hlasů více než kandidát na druhém místě kandidátníy. Takový výsledek by totiž odpovídal popsanému pochybení (že hlasy pro celou kandidátníu byly započteny pouze pro kandidáta na prvním místě). Naproti tomu u volební strany č. 1 a 2, u kterých mělo podle tvrzení městského úřadu dojít ke stejnému pochybení, takový významný rozdíl v počtu získaných hlasů mezi prvním a druhým kandidátem na kandidátníě ze zveřejněných výsledků (jakož i z opisu výsledku hlasování v okrsku, který je obsahem volební dokumentace) vysledovat nelze. S ohledem na to, i na obsah návrhu (který se omezuje na zpochybnění počtu hlasů získaných navrhovatelkou, nikoliv jinými volebními stranami), soud nepřistoupil ke kontrolnímu přepočtu hlasů odevzdaných ostatním volebním stranám, resp. volební straně č. 1 a 2. Pro úplnost soud dodává, že ani ve volebním okrsku č. 3005 nezaznamenal u navrhovatelky stejný trend, tj. významný rozdíl v počtu získaných hlasů mezi prvním a druhým kandidátem na kandidátníě. Naopak kandidát uvedený na kandidátníě na druhém místě získal více hlasů než kandidátka na prvním místě. Proto nebylo možné uvažovat, že by k obdobnému pochybení došlo také v tomto okrsku, a nebyla zde tudíž skutečně žádná indicie pro provedení kontrolního přepočtu hlasů.

21. Krajský soud tedy přistoupil k přezkumu volební dokumentace ve vztahu k volebnímu okrsku č. 3023 a provedl přepočet všech hlasů odevzdaných pro kandidáty volební strany č. 7. Postupoval přiměřeně podle § 40 zákona o obecních volbách, v němž je stanoven postup okrskové volební komise při sčítání odevzdaných hlasů. Podle § 40 odst. 1 zákona o obecních volbách [p]o vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise posoudí hlasy voličů (§ 41), sečte hlasy pro jednotlivé kandidáty a pro jednotlivé volební strany. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 2. Podle tohoto odstavce okrsková volební komise po posouzení hlasovacího lístku (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto: a) jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát, b) je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí podle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva, c) je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí podle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů.

22. Na základě přepočtu hlasů navrhovatelky provedeného dle shora citovaných pravidel, soud zjistil, že navrhovatelka ve volebním okrsku č. 3023 obdržela celkem 1 262 hlasů, tedy o 988 hlasů více, než je uvedeno v zápise i zveřejněno ČSÚ. Příslušná okrsková volební komise tak dle zjištění soudu při sčítání hlasů pro navrhovatelku skutečně pochybila tak, jak shodně popsali navrhovatelka a městský úřad. Celkový výsledek hlasování pro volební stranu č. 7 a její jednotlivé kandidáty zjištěný při přepočtu zaznamenal soud do následující tabulky:

Počet hlasů získaných jednotlivými kandidáty ve volebním okrsku č. 3023

1. Ing. Hana Jindrová

54

2. Ing. Antonino Milicia, Ph.D., MBA

56

3. David Slavíček

53

4. Ing. Luboš Raus

58

5. Ing. arch. et Ing. Josef Pospíšil

55

6. Mgr. Pavel Moravec, Ph.D.

49

7. Ing. Petr Hradil

51

8. Mgr. Lucie Milicia

48

9. doc. Mgr. Mária Králová, Ph.D.

50

10. Mgr. Ondrej Šedo, Ph.D.

47

11. RNDr. Iva Dřímalová, Ph.D.

46

12. Ing. arch. Martin Král

49

13. Martina Adamusová Hanušová

46

14. Michael Piskor

45

15. Mgr. Bc. Barbora Selingerová

44

16. Julie Cetlová

44

17. Mgr. Martina Chrbjátová

44

18. Ing. Milan Krátký, Ph.D.

44

19. Filip Trávníček

44

20. Ing. Jakub Adamus

43

21. Ing. Karel Kašpárek

45

22. Ing. et Ing. Filip Chrbját

43

23. Zdenek Kašpar

44

24. Ing. Ivana Horáková

41

25. Bc. Rut Rausová

41

26. Ing. Iva Fišrová

39

27. PaedDr. Josef Strubl

39

Součet všech hlasů

1 262

23. Chybným nezapočtením některých hlasů pro navrhovatelku v takovém rozsahu tak dle soudu bezesporu došlo k porušení volebního zákona a tato nezákonnost zároveň mohla mít vliv na konečný výsledek voleb do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc. Jinými slovy, soud má za to, že byly splněny dva ze tří uvedených předpokladů pro vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta. Zbývá proto posoudit splnění třetího předpokladu – zda v tomto případě došlo k tzv. „zatemnění“ volebních výsledků, tj. zda zásadní intenzita zjištěné nezákonnosti dosahuje již takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen.

24. V případě chybného započítání (resp. nezapočítání) některých hlasů lze vliv zjištěné nezákonnosti na volební výsledek určit exaktně a poměrně jasně, a to promítnutím soudem „nově“ zjištěného volebního výsledku navrhovatelky do celkového výsledku voleb do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, zveřejněného ČSÚ. Za tímto účelem požádal soud o součinnost ČSÚ, který soudu poskytl konkrétní přepočtené výsledky hlasování včetně přepočtu na mandáty.

25. Počet hlasů získaných jednotlivými kandidáty v součtu pro celou městskou část Brno-Bystrc po zohlednění výsledků zjištěných soudem ve volebním okrsku č. 3023 byl následující:

Počet hlasů získaných jednotlivými kandidáty pro celou MČ Brno-Bystrc

1. Ing. Hana Jindrová

1 082

2. Ing. Antonino Milicia, Ph.D., MBA

1 079

3. David Slavíček

981

4. Ing. Luboš Raus

1 103

5. Ing. arch. et Ing. Josef Pospíšil

1 024

6. Mgr. Pavel Moravec, Ph.D.

972

7. Ing. Petr Hradil

980

8. Mgr. Lucie Milicia

967

9. doc. Mgr. Mária Králová, Ph.D.

977

10. Mgr. Ondrej Šedo, Ph.D.

932

11. RNDr. Iva Dřímalová, Ph.D.

943

12. Ing. arch. Martin Král

962

13. Martina Adamusová Hanušová

917

14. Michael Piskor

909

15. Mgr. Bc. Barbora Selingerová

920

16. Julie Cetlová

900

17. Mgr. Martina Chrbjátová

896

18. Ing. Milan Krátký, Ph.D.

915

19. Filip Trávníček

885

20. Ing. Jakub Adamus

877

21. Ing. Karel Kašpárek

875

22. Ing. et Ing. Filip Chrbját

862

23. Zdenek Kašpar

848

24. Ing. Ivana Horáková

834

25. Bc. Rut Rausová

826

26. Ing. Iva Fišrová

790

27. PaedDr. Josef Strubl

778

Součet všech hlasů

25 034

26. Z volebního výsledku se podává, že navrhovatelka ve volbách do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc původně obdržela celkem 24 046 hlasů, což z celkového počtu platných hlasů (poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, tj. 27) ve výši 213 014 hlasů činilo 11,29 %. Pokud ovšem soud do tohoto volebního výsledku promítl výše zjištěný (nesprávně nepřipočtený) rozdíl v počtu hlasů obdržených navrhovatelkou v přepočítaném volebním okrsku č. 3023, který činil 988 hlasů, pak navrhovatelka obdržela celkem 25 034 hlasů, což ve skutečnosti činí 11,69 % z celkového počtu platných hlasů 214 002. Navrhovatelka tedy v obou případech překročila hranici 5 %, stanovenou v zákona o obecních volbách, jejíž dosažení bylo nezbytné pro postup do tzv. skrutinia. K její kandidátníě a hlasům pro ni odevzdaným se tedy při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů muselo přihlížet.

27. Nově zjištěný počet hlasů odevzdaných navrhovatelce se promítl také do celkového počtu platných hlasů (214 002 namísto původních 213 014), v důsledku čehož se změnil také podíl ostatních stran na celkovém počtu platných hlasů. U ostatních volebních stran, které i po zohlednění nově zjištěných výsledků překročily hranici 5 % stanovenou v § 45 odst. 1 zákona o obecních volbách, zjistil soud následující výsledek:

Volební strana

Původní podíl platných hlasů

Přepočtený podíl platných hlasů

1

č. 2 – Zelená pro Bystrc

8,36 %

8,32 %

2

č. 3 – Volím Bystrc

17,38 %

17,30 %

3

č. 4 – BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

28,48 %

28,34 %

4

č. 5 – Občanská demokratická strana

10,16 %

10,11 %

5

č. 10 – ANO 2011

14,67 %

14,60 %

28. Soud dále přistoupil k přepočtu nově zjištěných hlasů na mandáty. Podle § 45 odst. 1 in fine zákona o obecních volbách se dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující volební strana, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na hlasovacím lístku. Podle § 45 odst. 2 zákona o obecních volbách se pak takto vypočítané podíly seřadí podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá volební strana jeden mandát. Jinými slovy, mandát získává nejvyšší podíl hlasů a čísel posloupnosti pomocí tzv. D´Hondtova volebního dělitele. Podle § 45 odst. 3 zákona o obecních volbách jsou mandáty přidělené volební straně přikázány kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na hlasovacím lístku, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4. Podle posledně uvedeného ustanovení se vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje na hlasovacím lístku na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na hlasovacím lístku.

29. Po promítnutí výše uvedených výsledků do přepočtu hlasů na mandáty stanovil soud následující hodnoty podílů jednotlivých volebních stran (§ 45 odst. 1 in fine zákona o obecních volbách po postupném dělení jejich počtu hlasů číslem 1, 2, 3 …):

Výše podílů jednotlivých volebních stran

Zelená pro Bystrc

Volím Bystrc

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

Občanská demokratická strana

Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc

ANO 2011

1

17 816,00

37 030,00

60 658,00

21 651,00

25 034,00

31 256,00

2

8 908,00

18 515,00

30 329,00

10 825,50

12 517,00

15 628,00

3

5 938,66

12 343,33

20 219,33

7 217,00

8 344,66

10 418,66

4

4 454,00

9 257,50

15 164,50

5 412,75

6 258,50

7 814,00

5

3 563,20

7 406,00

12 131,60

4 330,20

5 006,80

6 251,20

6

2 969,33

6 171,66

10 109,66

3 608,50

4 172,33

5 209,33

7

2 545,14

5 290,00

8 665,42

3 093,00

3 576,28

4 465,14

8

2 227,00

4 628,75

7 582,25

2 706,37

3 129,25

3 907,00

9

1 979,55

4 114,44

6 739,77

2 405,66

2 781,55

3 472,88

10

1 781,60

3 703,00

6 065,80

2 165,10

2 503,40

3 125,60

11

1 619,63

3 366,36

5 514,36

1 968,27

2 275,81

2 841,45

12

1 484,66

3 085,83

5 054,83

1 804,25

2 086,16

2 604,66

13

1 370,46

2 848,46

4 666,00

1 665,46

1 925,69

2 404,30

14

1 272,57

2 645,00

4 332,71

1 546,50

1 788,14

2 232,57

15

1 187,73

2 468,66

4 043,86

1 443,40

1 668,93

2 083,73

16

1 113,50

2 314,37

3 791,12

1 353,18

1 564,62

1 953,50

17

1 048,00

2 178,23

3 568,11

1 273,58

1 472,58

1 838,58

18

989,77

2 057,22

3 369,88

1 202,83

1 390,77

1 736,44

19

937,68

1 948,94

3 192,52

1 139,52

1 317,57

1 645,05

20

890,80

1 851,50

3 032,90

1 082,55

1 251,70

1 562,80

21

848,38

1 763,33

2 888,47

1 031,00

1 192,09

1 488,38

22

809,81

1 683,18

2 757,18

984,13

1 137,90

1 420,72

23

774,60

1 610,00

2 637,30

941,34

1 088,43

1 358,95

24

742,33

1 542,91

2 527,41

902,12

1 043,08

1 302,33

25

712,64

1 481,20

2 426,32

866,04

1 001,36

1 250,24

26

685,23

1 424,23

2 333,00

832,73

962,84

1 202,15

27

659,85

1 371,48

2 246,59

801,88

927,18

1 157,62

30. Na základě uvedeného výpočtu podílů jednotlivých stran soud určil 27 nejvyšších podílů následovně:

pořadí

podíl

Volební strana

1

60 658,00

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

2

37 030,00

Volím Bystrc

3

31 256,00

ANO 2011

4

30 329,00

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

5

25 034,00

Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc

6

21 651,00

Občanská demokratická strana

7

20 219,33

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

8

18 515,00

Volím Bystrc

9

17 816,00

Zelená pro Bystrc

10

15 628,00

ANO 2011

11

15 164,50

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

12

12 517,00

Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc

13

12 343,33

Volím Bystrc

14

12 131,60

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

15

10 825,50

Občanská demokratická strana

16

10 418,66

ANO 2011

17

10 109,66

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

18

9 257,50

Volím Bystrc

19

8 908,00

Zelená pro Bystrc

20

8 665,42

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

21

8 344,66

Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc

22

7 814,00

ANO 2011

23

7 582,25

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

24

7 406,00

Volím Bystrc

25

7 217,00

Občanská demokratická strana

26

6 739,77

BYSTRC BLÍŽ LIDEM (LIDOVCI A STAROSTOVÉ)

27

6 258,50

Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc

31. Dle výsledku voleb do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, původně zveřejněného ČSÚ, připadl na zisk mandátu č. 27, jenž byl přidělen volební straně č. 10 (ANO 2011), podíl ve výši 6 251,20 hlasu. Z nově zjištěných hodnot však vyplynulo, že nárok na zisk mandátu č. 27 získala navrhovatelka, neboť hodnota jejího relevantního podílu ve výši 6 258,50 hlasu je vyšší než relevantní podíl volební strany č. 10 (ANO 2011) ve výši 6 251,20 hlasu.

32. Soud dále s ohledem na počet obdržených hlasů pro jednotlivé kandidáty, umístěné na kandidátníě volební strany č. 7, určil v souladu s zákona o obecních volbách kandidáta, který získal za navrhovatelku mandát č. 27. Hranice zisku hlasů pro změnu pořadí kandidáta podle uvedeného ustanovení činí v daném případě 1 020 hlasů. Tu překonali kandidáti č. 1, č. 2, č. 4 a č. 5. Čtyři mandáty, které volební strana získala, tak náleží kandidátům v tomto pořadí: č. 4, č. 1. č. 2 a č. 5. Žádní jiní kandidáti již potřebnou hranici nepřekonali, a proto se náhradníky stanou kandidáti v pořadí podle kandidátníy.

33. Na základě provedeného přepočtu tak soud dospěl k závěru, že volba kandidátky Petry Kaiserové, které byl původně přidělen mandát č. 27 do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, je neplatná, neboť do uvedeného zastupitelstva byl zvolen kandidát č. 5 na kandidátníě volební strany č. 7 (Bystrčáci, Piráti, TOP 09 a nezávislí pro Bystrc) Ing. arch. et Ing. Josef Pospíšil. Uvedeného kandidáta vyhlásil soud za zvoleného podle V návaznosti na tento výrok pak soud nově rozhodl i o náhradnících kandidátů navrhovatelky a volební strany ANO 2011 zvolených do Zastupitelstva městské části Brno-Bystrc a stanovil jejich pořadí.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z , podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Brno 9. listopadu 2026

Mgr. Petr Šebek v. r.

předseda senátu