Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
52 A 18/2026 - 92.pdf
PDF · 0 B
No categories available
52 A 18/2026 - 92
USNESENÍ
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a Mgr. Bc. Petra Závadského ve věci
navrhovatele: Z. P., nar.
bytem
za účasti: 1) Městský úřad Český Krumlov
se sídlem náměstí Svornosti 1, Český Krumlov
2) Alexandr Nogrády, nar.
bytem
3) Milan Hodboď, nar.
bytem
4) Jan Novák, nar.
bytem
5) Zuzana Kubalová, nar.
bytem
6) František Kovář, nar.
bytem
účastníci 2) až 6) zast. ANO 2011, jednající Ing. J. K., nar. , volebním zmocněncem,
bytem
7) Naděžda Perníková, nar.
bytem
8) Jiří Šneider, nar.
bytem
9) Kateřina Matrtajová, nar.
bytem
10) Filip Hermann, nar.
bytem
11) Ondřej Voráček, nar.
bytem
účastníci 7) až 11) zast. Vize pro Krumlov, jednající L. Š., nar. , volební zmocněnkyní,
bytem
12) Zbyněk Toman, nar.
bytem
13) Eva Řehulková, nar.
bytem
14) Pavel Kacerovský, nar.
bytem
účastníci 12) až 14) zast. Naše Česko, jednající J. P., nar. , volebním zmocněncem,
bytem
15) Ivo Janoušek, nar.
bytem
16) Martin Hák, nar.
bytem
17) Milan Kotlár, nar.
bytem
účastníci 15) až 17) zast. KOALICE Český Krumlov, za podpory JIHOČEŠI 2012, TOP 09, STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, jednající Mgr. I. P., nar. volební zmocněnkyní,
bytem
18) Robin Schinko, nar.
bytem
19) Jan Ungerman, nar.
bytem
účastníci 18) a 19) zast. Občané patrioti, jednající M. S., nar. , volebním zmocněncem,
bytem
20) Roman Kneifl, nar.
bytem
21) Filip Pustchögl, nar.
bytem
účastníci 20) a 21) zast. KDU-ČSL, jednající Ing. L. F., Ph.D., nar. , volebním zmocněncem,
bytem
22) Martin Střelec, nar.
bytem
23) Jan Vorel, nar.
bytem
účastníci 22) a 23) zast. Nezávislí a Zelení, jednající M. B., nar. , volební zmocněnkyní,
bytem
24) Jan Sommer, nar.
bytem
účastník 24) zast. Český Krumlov rozumem a srdcem – NEZÁVISLÍ, jednající Ing. M. B., nar., volebním zmocněncem,
bytem
v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidátů ve volbách do Zastupitelstva města Český Krumlov konaných ve dnech 9. a 10. října 2026,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a shrnutí návrhu
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 23. 10. 2026 se navrhovatel domáhá, aby krajský soud prověřil možné nesprávnosti při zjišťování a započítávání hlasů ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3 v Českém Krumlově.
2. Navrhovatel podal návrh jako zapsaný volič ve stálém seznamu voličů v městě Český Krumlov. Navrhovatel namítá dle jeho názoru důvodné pochybnosti o správnosti zjištění výsledků hlasování ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3 v Českém Krumlově. Považuje za potřebné prověřit, zda při sčítání nedošlo k chybnému započtení hlasů jednotlivým kandidátům či kandidujícím subjektům, k nesprávnému posouzení hlasovacích lístků nebo chybě při přenosu a součtu výsledků. Jde dle něj o podezření vyžadující dokazování, nikoliv o tvrzení, že již byla konkrétní chyba nebo manipulace prokázána.
3. Navrhovatel odkazuje na podanou volební stížnost ve věci voleb v Českém Krumlově, kterou podala paní M. A. (věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 52 A 17/2026 – pozn. krajského soudu). Konkrétně odkazuje a sám taktéž uvádí „výrazné rozdíly volebních výsledků“ v okrscích č. 1, 2 a 3. Volební strana Český Krumlov rozumem a srdcem – NEZÁVISLÍ získala v předmětných okrscích č. 1 až 3 v roce 2022 celkem 13,92 % a letos poklesla na výsledek 6,43 % (tj. -7,49 procentního bodu); přitom v okrscích č. 4 až 16 klesla z 9,8 % v roce 2022 na 5,61 % v roce 2026 (tj. -4,19 procentního bodu). Přímo v okrsku č. 2 je pokles ještě markantnější, a to z 19,03 % v roce 2022 na 6,23 % letos (tj. -12,8 procentního bodu). Navrhovatel uvádí, že tyto údaje převzal z návrhu paní A. a navrhuje je ověřit z oficiálních výsledků zveřejněných Českým statistickým úřadem.
4. Pro srovnání navrhovatel opět z návrhu paní A. používá údaje ve vztahu k volební straně ANO 2011, která v okrscích č. 1 až 3 v roce 2022 dosáhla na 19,62 % a v roce 2026 na 19,52 %; v ostatních okrscích v roce 2022 to bylo 17,53 % a v roce 2026 19,61 %. U volební strany Vize pro Krumlov byl zisk letos v okrscích č. 1 až 3 24,73 % a v ostatních okrscích 15,7 %; v samotném okrsku č. 1 šlo o 30,92 %. Navrhovatel uvádí, že samotné rozdíly v preferencích mohou mít legitimní volební příčiny a nejsou důkazem chyby při sčítání; vymezují však konkrétní územní rozsah kontroly, kterou navrhovatel po krajském soudu požaduje.
5. Navrhovatel doplňuje, že dle svých osobních poznatků mu občané z lokalit ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3 opakovaně sdělují výhrady a pochybnosti o správnosti zveřejněných volebních výsledků. Obdobné pochybnosti se objevují i na sociálních sítích. Někteří občané vyslovují obavy, zda jejich hlasy byl správně započteny. Navrhovatel uvádí, že v době podání návrhu nepředkládá jejich „jmenná prohlášení“ a nečiní z jejich vyjádření důkaz o skutečném pochybení. Podle jeho poznatků se výhrady soustřeďují k těmto třem napadeným okrskům. Současně navrhovatel netvrdí, že i o jiných okrscích mohou vzniknout pochybnosti.
6. Navrhovatel žádá krajský soud o ověření informace od místních obyvatel, a sice že členskou okrskové volební komise č. 2 nebo č. 3 byla paní P., údajně matka lídryně jednoho kandidujícího volebního uskupení. Navrhovatel uvádí, že dříve se v této komisi neangažovala a že nemá ověřeno její přesné zařazení, funkci ani údaj o dřívějším členství. Navrhovatel konstatuje, že samotný příbuzenský vztah nepředstavuje porušení zákona ani indicii nepoctivosti. Navrhovatel však žádá o ověření složení okrskové volební komise a řádnosti jejího postupu.
7. Navrhovatel opět odkazuje na návrh paní A., v němž je upozorňováno na těsný rozdíl podílů rozhodných pro přidělení posledního mandátu (přibližně 2 888,66 oproti 2 867,83). Tato okolnost podle navrhovatele nevypovídá o existenci chyby, avšak je významná pro posouzení, zda by případná zjištěná chyba v započtení hlasů mohla mít právně relevantní dopad na výsledky voleb.
8. Navrhovatel shrnuje, že jeho návrh směřuje k prověření možné nesprávnosti při zjišťování a započítávání hlasů.
9. Navrhovatel uvádí, že si je vědom, že soudní přepočet hlasů není samostatným procesním nárokem a že pouhá nespokojenost či statistická neobvyklost sama o sobě k soudnímu přepočtu nestačí. Dle Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 2931/24 a sp. zn. III. ÚS 476/25) je nutné předložit soudu relevantní indicie. Navrhovatel proto předkládá přesně územně vymezené skutečnosti a žádá jejich ověření, aniž by předjímal, zda krajský soud shledá zákonné podmínky pro úplný přepočet. Bude-li zjištěno porušení pravidel při sčítání nebo zjišťování výsledků hlasování, žádá navrhovatel, aby krajský soud posoudil jeho intenzitu a možný dopad na výsledek hlasování a rozdělení mandátů.
10. Jako důkazní návrhy navrhovatel označil: oficiální výsledky voleb, zejména porovnání volebních okrsků č. 1 až 3 s okrsky č. 4 až 16, úplné zápisy okrskových volebních komisí č. 1, 2 a 3 o průběhu a výsledku hlasování, vč. příloh, oprav, poznámek a příp. výhrad členů komisí, kontrolu aritmetické návaznosti počtu vydaných a odevzdaných úředních obálek, platných hlasovacích lístků a hlasů přidělených kandidátům a subjektům, srovnání se zveřejněnými daty Českého statistického úřadu, seznam členů okrskových volebních komisí č. 1, 2 a 3 a volební stížnost paní M. A. Pokud na základě tohoto dokazování vznikne relevantní indicie nesprávného sčítání, navrhuje navrhovatel vyžádání originálních hlasovacích lístků a provedení kontrolního přepočtu předmětných okrsků, včetně posouzení platnosti a přiřazení hlasů.
II. Vyjádření volebního orgánu
11. Městský úřad Český Krumlov, tj. příslušný volební orgán (dále jen „volební orgán“), k věci podal dne 29. 10. 2026 následující vyjádření. Volební orgán sdělil, že správné posouzení hlasovacích lístků, započtení jednotlivých hlasů konkrétním kandidátům, vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a jeho předání pověřenému pracovišti Českého statistického úřadu je plně v kompetenci okrskové volební komise. Volební orgán popsal, jak byly okrskové volební komise připravovány a školeny. Do funkcí zapisovatelů okrskových volebních komisí č. 1, 2 a 3 byli jmenováni lidé, kteří tuto funkci vykonávají opakovaně. Na práci okrskových volebních komisí č. 1, 2 a 3 neobdržel volební orgán žádné stížnosti. V okrskové volební komisi č. 1 proběhla kontrola ze strany Ministerstva vnitra, která neshledala žádné závady.
12. Rozdíly volebních výsledků v okrscích č. 1 až 3, stejně jako poznatky občanů dotčených lokalit, které navrhovatel popisuje ve svém návrhu, nepřísluší volebnímu orgánu hodnotit. Pokles podpory jednoho uskupení, stabilní podpora jiného či vyšší podpora dalšího uskupení dle volebního orgánu neprokazují pochybení okrskové volební komise při sčítání hlasů.
13. Volební orgán uvedl, že paní J. P. byla členkou okrskové volební komise č. 2, delegovanou volební stranou Vize pro Krumlov. Samotná existence příbuzenského vztahu, stejně jako příp. první působení v okrskové volební komisi, členství v komisi nevylučují ani neprokazují nesprávný postup při výkonu její činnosti.
III. Vyjádření ostatních účastníků
14. Volební zmocněnec za volební stranu KDU-ČSL se za účastníky řízení 20) a 21) vyjádřil následovně. Tito účastníci jsou přesvědčeni, že navrhovatel nepředložil žádné skutečnosti ani důkazy, které by zpochybňovaly správnost výsledků hlasování a odůvodňovaly přezkum volebních lístků. Samotné pochybnosti, obecná tvrzení či statistické rozdíly nemohou být důvodem ke zpochybnění řádně zjištěných výsledků voleb. Tito účastníci proto navrhli, aby krajský soud návrh zamítl.
15. Tito účastníci mají za to, že v práci okrskových volebních komisí není dáno žádné pochybení. Nevyplývají-li ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3 žádné rozpory či výhrady členů komise, není dle jejich názoru důvod k otevření hlasovacích lístků. Na členství paní J. P. v okrskové volební komisi, která byla delegována volební stranou, není nic protizákonného. Dle těchto účastníků ani těsnost volebního výsledku neodůvodňuje přezkum hlasovacích lístků.
16. Volební zmocněnkyně za volební stranu Vize pro Krumlov se za účastníky řízení 7) až 11) vyjádřila následovně. Tito účastníci řízení považují návrh za nedůvodný a navrhují jeho zamítnutí. Návrh nestojí na konkrétních pochybeních některé okrskové volební komise, nýbrž na očekávání, že soud by tato pochybení teprve mohl nalézt po přezkoumání volební dokumentace.
17. Paní J. P. je matkou lídryně kandidátní listiny N. P. Delegování členů okrskové volební komise volebními stranami je zákonem předvídaný postup, jde o výkon zákonného práva a nikoli o nesrovnalost ani indicii nesprávného sčítání. Příbuzenský vztah ke kandidátovi není překážkou výkonu funkce v okrskové volební komisi.
18. Navrhovatel dle těchto účastníků nepřeložil žádnou zvlášť významnou indicii zpochybňující správnost vyhlášeného výsledku. Nedoložil žádné důkazy ke svým tvrzením.
19. Úspěch volební strany Vize pro Krumlov, která kandidovala vůbec poprvé, právě ve volebních okrscích č. 1 až 3 si tito účastníci spojují s tím, že lídryně této volební strany bydlí právě v této lokalitě. Pokles volebního zisku volební stany Český Krumlov rozumem a srdcem nastal nejen ve volebním okrsku č. 1 až 3, nýbrž celkově ve městě jako celku poklesla tato volební strana z 10,66 % v roce 2022 na 5,79 % letos.
20. Volební zmocněnec za volební stranu Naše Česko se za účastníky řízení 12) až 14) vyjádřil následovně. Tito účastníci uvedli, že návrh neobsahuje žádné konkrétní a relevantní informace, které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o řádném průběhu voleb, zejména o zjišťování a sčítání hlasů. Účastníci nemají žádné poznatky o tom, že by ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3 mělo dojít k nesprávnému sečtení hlasů či k manipulaci s hlasy. Návrh je dle těchto účastníků nedůvodný.
IV. Právní hodnocení krajského soudu
21. Krajský soud u volebního orgánu ověřil, že návrh byl podán oprávněnou osobou zapsanou do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku 3302/545392/1. Krajský soud dospěl k závěru, že jsou splněny i ostatní podmínky řízení, a proto se zabýval důvodností návrhu.
22. Krajský soud rozhodl o návrhu bez jednání dle § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádné dokazování neprováděl, vycházel toliko z listin vyhotovených volebními orgány (výpis ze stálého seznamu voličů, informace o složení okrskových volebních komisí, zápis o výsledku voleb a zápisy o průběhu a výsledku hlasování).
23. Návrh není důvodný.
24. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí, že za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan nebo volební strana návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
25. Podle § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., zákona o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „volební zákon“), platí, že návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
26. Ač navrhovatel označil svůj návrh jako návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3, ve skutečnosti zpochybňuje sečtení odevzdaných hlasů v těchto volebních okrscích. V návrhu se přímo uvádí, že návrh „směřuje k prověření možné nesprávnosti při zjišťování a započítávání hlasů“; soud má posoudit intenzitu a možný dopad na výsledek hlasování a rozdělení mandátů. Krajský soud posoudil, že v daném případě jde o návrh na neplatnost volby kandidáta či kandidátů, byť přímo explicitně neuvedených. Navrhovatel totiž nepožaduje ani aby se opakovaly volby jako celek, ani aby se opakovalo hlasování, nýbrž požaduje přepočet odevzdaných hlasů v označených volebních okrscích a kontrolu správnosti rozdělených mandátů mezi zvolené kandidáty. V tomto ohledu vykazuje návrh vadu spočívající v tom, že navrhovatel neoznačil výslovně kandidáta či kandidáty, proti jejichž volbě jeho návrh směřuje. Z jeho argumentace o těsnosti volebního výsledku posledního zvoleného kandidáta lze nicméně dovodit, že jeho návrh směřuje právě proti jeho volbě. Krajský soud nicméně jednal kromě příslušného volebního orgánu se všemi zvolenými kandidáty, jejichž volba mohla být podaným návrhem ohrožena [srov. usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187].
27. Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků voleb (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení NSS ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017‑187, č. 3682/2018 Sb. NSS). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018‑33, č. 3717/2018 Sb. NSS). Zároveň je nutné takové ovlivnění prokázat (usnesení NSS ze dne 10. 7. 2024, čj. Vol 17/2024‑59, č. 4635/2024 Sb. NSS).
28. Krajský soud při přezkumu výsledků voleb vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl‑li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nověji usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne‑li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006‑51, nebo ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017‑187).
29. Navrhovatel má za to, že mohlo dojít k nesprávnému sečtení platných odevzdaných hlasů okrskovými volebními komisemi pro okrsky č. 1, 2 a 3 a poukazuje na „výrazné rozdíly volebních výsledků“ ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3, jednak ve vztahu k ostatním volebním okrskům a jednak vůči volebním výsledkům v roce 2022. Dále poukazuje na stížnosti občanů ohledně započítávání hlasů, avšak nedokládá je čestnými prohlášeními ani seznamem navržených svědků. Dále poukazuje na složení jedné z okrskových volebních komisí, v níž měla být členkou paní P., která má být příbuznou volební lídryně jedné z volebních stran. Dále poukázal na těsný rozdíl podílů rozhodných pro přidělení posledního volebního mandátu (přibližně 2 888,66 oproti 2 867,83). Navrhovatel požadoval, aby krajský soud prověřil správnost výsledků voleb a zvolených kandidátů.
30. V řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta podle § 90 odst. 1 s. ř. s. soud nemá bez dalšího povinnost provést přepočítání hlasů. Účelnost a případně nezbytnost takového postupu může být dána teprve v případě, že ten, kdo v řízení namítá, že došlo k porušení volebního zákona, prostřednictvím svých tvrzení či důkazních návrhů relevantním způsobem zpochybní správnost závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, jímž by jinak svědčila presumpce správnosti. Jak vyplývá z ustálené rozhodovací činnosti soudů ve věcech volebních, v konkrétním případě by musela vyvstat tzv. zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II. ÚS 4169/18, a usnesení NSS ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187).
31. Funkce krajského soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky. Aby krajský soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Podle judikatury by takovou indicií mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích, a to v případě těsného volebního výsledku, nebo prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas. Zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (viz usnesení NSS ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006-51, a ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187, a v něm citovanou judikaturu).
32. Krajský soud posuzoval, zda navrhovatel předložil dostatečně významné indicie zpochybňující správnost výsledků zjištěných volebními orgány ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3. Dospěl přitom k závěru, že navrhovatel takové indicie nepředložil.
33. Pokud jde o tvrzení navrhovatele stran „výrazných rozdílů volebních výsledků“ (viz body 3 a 4 tohoto usnesení), konstatuje krajský soud, že jde o tvrzení pouhé statistické odchylky, která dle ustálené volební judikatury sama o sobě nepředstavuje závažnou indicii pro zpochybnění výsledků voleb. Chování a preference voličů mohou být ovlivněny řadou faktorů, které lze statisticky jen stěží postihnout (usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, čj. Vol 18/2014-46). Aby krajský soud mohl uvedené považovat za významnou indicii musel by být „navrhovatelem předložený statistický výpočet spojen s konkrétním, logickým a pravděpodobně možným vysvětlením odchylky“ (srov. usnesení NSS ze dne 6. 11. 2025, čj. Vol 41/2025-41). Z navrhovatelovy statistiky lze konstatovat, že volební strana ANO 2011 má v Českém Krumlově stabilní podporu voličů a že volební strana Český Krumlov rozumem a srdcem – NEZÁVISLÍ ztratila na volebním zisku oproti minulým volbám, což může být dáno vstupem nové volební strany do voleb (Vize pro Krumlov), která získala nezanedbatelné množství hlasů, jak je patrno ze zápisu o výsledku voleb. Ostatně i sám navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že samotné rozdíly v preferencích mohou mít legitimní volební příčiny a nejsou důkazem chyby při sčítání. Krajský soud z obsahu návrhu samého neshledal žádný konkrétní argument, který by jej vedl k prozkoumání volební dokumentace pouze na základě statistické odchylky volebních výsledků tak, jak ji navrhovatel popsal ve svém návrhu. Ani žádný z jeho dalších argumentů nepřesvědčil krajský soud o tom, že by byla zažehnuta zvlášť významná indicie zpochybňující presumpci správnosti volebních výsledků.
34. Ani tvrzení o těsnosti volebního výsledku u posledního zvoleného kandidáta (viz bod 7 tohoto usnesení) není samo o sobě dostatečnou indicií pro to, aby krajský soud přistoupil k přezkoumání volební dokumentace ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3 (srov. bod [21] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, čj. Vol 67/2010-47; či bod [37] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, čj. Vol 18/2014-46). Navrhovatel totiž kromě statistických odchylek nenabídl krajskému soudu žádný přesvědčivý argument podpořený i důkazně, který by svědčil o tom, že některé hlasy voličů mohly být započteny špatně. Navrhovatel sice v návrhu odkazuje na pochybnosti občanů, které mají vyjadřovat na sociálních sítí a mezi sebou, nicméně tato tvrzení jsou pouze zprostředkovaná, nekonkrétní, neadresná a nepodložená. Navrhovatel nepředložil jediné čestné prohlášení, které by mělo svědčit o tom, že nebyly řádně započteny hlasy některého voliče ani jmenovitě neoznačil konkrétní osoby jakožto možné svědky. Navrhovatel dokonce netvrdí ani to, že by jeho vlastní volební hlasy byly započítány nesprávně. Pouhá obecná tvrzení navrhovatele o nespokojenosti občanů s výsledky voleb nemohou založit zvlášť významnou indicii zpochybňující presumpci správnosti volebních výsledků. Navrhovatel v souvislosti s těsným volebním výsledkem neuváděl např. ani to, že by byl vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích. Krajský soud z webu volby.gov.cz ověřil, že v rámci 16 volebních okrsků v Českém Krumlově bylo evidováno 99,28 % volebních lístků s platnými hlasy. 0,72 % volebních lístků s neplatnými hlasy není nijak excesivní počet (jde o 31 volebních lístků). Dle zápisů o průběhu a výsledku hlasování jsou ve volebním okrsku č. 1 evidovány dva neplatné hlasovací lístky, ve volebním okrsku č. 2 žádný a ve volebním okrsku č. 3 je evidováno pět neplatných hlasovacích lístků. Ani tyto údaje se krajskému soudu nejeví nijak excesivní a nezakládají zvlášť významnou indicii, která by se měla připojit v navrhovatelově tvrzení o velmi těsném volebním výsledku posledního zvoleného kandidáta.
35. Další indicií, kterou navrhovatel v návrhu uvedl, je, že členkou okrskové volební komise č. 2 nebo č. 3 měla být paní P., údajně matka lídryně jednoho z volebních uskupení. Navrhovatel nicméně sám dodává, že je mu známo, že příbuzenský poměr není v rozporu s volebními zákony. Přesto navrhovatel požadoval ověření řádnosti postupu okrskové volební komise.
36. Krajský soud z předložených podkladů od volebního orgánu zjistil, že členkou okrskové volební komise č. 2 byla paní J. P., která byla delegována za volební stranu Vize pro Krumlov, na jejíž kandidátní listině s pořadovým číslem 1 byla registrována kandidátka N. P. Z vyjádření za účastníky řízení z volební strany Vize pro Krumlov plyne, že obě ženy jsou v příbuzenském vztahu; jde o matku a dceru.
37. Krajský soud si dále nechal předložit zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebních okrscích č. 1, 2 a 3, přičemž z nich zjistil, že jsou podepsány vždy všemi členy okrskových komisí a že kolonka „zápis odmítl podepsat“ není v žádném zápise vyplněná a ani není k žádnému ze zápisů připojena žádná příloha, ve které mají být dle instrukcí ve formuláři uvedeny důvody odmítnutí podpisu.
38. Ustavování a činnost okrskových volebních komisí upravuje zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, v rozhodném znění (dále jen „zákon o správě voleb“), a to v § 37 a násl. Podmínky členství jsou upraveny v § 37 a podmínky delegování členů jsou upraveny v § 38 citovaného zákona. Z dané právní úpravy neplyne, že by bylo zákonem zakázáno, aby se členem okrskové volební komise stala osoba v příbuzenském či jiném blízkém poměru k některému z kandidátů. Členka okrskové volební komise paní J. P. byla současně delegována volební stranou Vize pro Krumlov. Ani v této okolnosti není nic protizákonného, neboť delegování členů okrskových volebních komisí volebními stranami je proces přímo předvídaný v § 38 zákona o správě voleb.
39. K významu práva volebních stran delegovat členy okrskových volebních komisí NSS v usnesení ze dne 20. 11. 2014, čj. Vol 23/2014–110, uvedl: „Možnost delegace členů okrskových volebních komisí politickými stranami z řad svých členů či sympatizantů pramení z principu pluralitní kontroly férovosti volebního procesu všemi kandidujícími subjekty (citované usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Vol 4/2012-39, bod 19). Okrsková volební komise jako celek totiž mimo jiné zajišťuje hlasování, dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování (např. § 14e odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu a obdobně v jiných volebních zákonech o jiných druzích voleb). Podle Nejvyššího správního soudu ‚smyslem tohoto ustanovení nepochybně je, aby členové okrskové volební komise, která je složena ze zástupců odlišných politických stran, »hlídali« navzájem řádný průběh voleb v konkrétním volebním okrsku‘ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, čj. Vol 7/2008-13, č. 2194/2011 Sb. NSS). I v recentní judikatuře Nejvyšší správní soud přiřkl právu kandidujících subjektů delegovat členy do volební okrskové komise významnou roli. Konstatoval, že okrskové volební komise mají co do kontroly hlasování a součtu hlasů zcela zásadní úlohu, neboť je ‚primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. ... Členové volební komise se podílejí také na sčítání konečného výsledku voleb a posuzování platnosti hlasovacích lístků, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodů tohoto odepření (§ 42 odst. 1 volebního zákona). Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení zákona.‘ (usnesení ze dne 22. 10. 2014 čj. Vol 18/2014-46, body 38–40). Na předpokladu řádného a reprezentativního složení okrskových volebních komisí je tedy postavena presumpce správnosti výsledků hlasování, jež je úhelným kamenem architektury soudního přezkumu výsledků voleb (viz např. usnesení ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006-51, nebo usnesení ze dne 23. 11. 2010, čj. Vol 67/2010-47, bod 28, či již citované nedávné usnesení čj. Vol 18/2014-46, bod 18), bez něhož se hroutí.“
40. Jak krajský soud uvedl již výše, není zakázáno, aby členem okrskové volební komise byla osoba, která má příbuzenský vztah k některému z kandidátů. Naopak, pozitivní afinita členů okrskových volebních komisí k volebním stranám (a kandidátům uvedeným na jejich kandidátních listinách) se předpokládá, neboť členové by měli být primárně do okrskových volebních komisí delegováni volebními stranami a jejich úkolem je za delegující volební stranu dohlížet na řádný průběh hlasování a zjišťování výsledku hlasování. Pokud všichni členové okrskových volebních komisí podepíší zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, žádný z nich podpis neodepře, tedy relevantním způsobem nevyjádří nesouhlas se zápisem, není sebemenšího důvodu pochybovat, že členové okrskové volební komise, kteří se vzájemně hlídají a kontrolují, nemají pochybnosti o správnosti jimi zjištěného výsledku voleb.
V. Závěr a náklady řízení
41. Krajský soud závěrem shrnuje, že navrhovatel neuvedl v návrhu indicie takové povahy, které by, ať již jednotlivě, nebo v jejich souhrnu, zavdaly důvodné pochybnosti o správnosti výsledku voleb v jednotlivých volebních okrscích č. 1, 2 a 3. Za této situace krajský soud neshledal žádného důvodu k přepočtu hlasů, neboť uzavřel, že presumpce správnosti výsledku hlasování zjištěného okrskovými volebními komisemi č. 1, 2 a 3 nebyla závažným způsobem zpochybněna.
42. Krajský soud tudíž dospěl k závěru, že návrh není důvodný, a proto jej zamítl.
43. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
České Budějovice 10. listopadu 2026
Mgr. Kateřina Bednaříková v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: G. K.