Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 128/2026 - 21

- 22

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Ivo Pospíšila a Jaromíra Klepše v právní věci žalobkyně: A. M., zast. Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem Španělská 770/2, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2026, č. j. OAM841/ZAZA12P062025, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2026, č. j. ,

takto:

Kasační stížnosti žalobkyně se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2026, č. j. , a rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2026, č. j. OAM841/ZAZA12P062025.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) je občankou Ruské federace. Kasační stížnost podala proti rozsudku, kterým Městský soud v Praze zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného o neudělení mezinárodní ochrany. V kasační stížnosti navrhla přiznání odkladného účinku. Tvrdí, že bez něj pozbude možnosti setrvat v České republice, bude nucena vycestovat a po případném úspěchu v řízení o kasační stížnosti se nebude moci vrátit zpět; k tomu odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 27. 2. 2025, č. j. .

[2] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku namítl, že vycestování je běžným následkem neudělení mezinárodní ochrany. Stěžovatelka chtěla žádostí o mezinárodní ochranu oddálit realizaci svého správního vyhoštění.

[3] Podle , , nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej však může na návrh přiznat; přiměřeně se použije až 5 Podle , o azylu, má kasační stížnost odkladný účinek ze zákona jen u rozhodnutí o odnětí nebo neprodloužení azylu či doplňkové ochrany. V této věci jde o neudělení mezinárodní ochrany, proto se použije ; návrh byl podán současně s kasační stížností, jak vyžaduje zákona o azylu. Odkladný účinek lze přiznat, hrozíli stěžovatelce nepoměrně větší újma než jiným osobám a neníli to v rozporu s důležitým veřejným zájmem ( ). Újma musí být významná, nikoli bagatelní (usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

[4] Stěžovatelka musí hrozící újmu konkrétně a individualizovaně tvrdit a doložit či alespoň osvědčit; soud za ni nevyhledává neuvedené důvody (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. , bod 5). Současně však při posouzení návrhu vychází z právních následků, které mohou z tvrzených okolností objektivně plynout. Tvrdíli stěžovatelka, že v důsledku vycestování nebude moci v případě úspěchu v kasačním řízení do České republiky znovu vstoupit a pobývat zde, je třeba posoudit, zda má taková obava oporu v účinné právní úpravě dopadající na státní příslušníky Ruské federace.

[5] Podle , o nepřijatelnosti žádostí občanů třetích zemí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaných na zastupitelských úřadech, je žádost o pobytové oprávnění podaná na zastupitelském úřadu občanem Ruské federace nepřijatelná, s výhradou výjimek podle . Ty zahrnují zejména některé rodinné případy, vymezené žádosti o trvalý pobyt a pobyt v zájmu České republiky; studijní výjimka podle platí jen pro občany Běloruské republiky. Stěžovatelka netvrdila žádnou skutečnost nasvědčující tomu, že by na ni dopadala některá z výjimek podle ; takové okolnosti nevyplývají ani z podkladů, které má NSS k dispozici. Pokud se žádná z uvedených výjimek neuplatní, má její obava z nemožnosti legálního návratu na území České republiky konkrétní právní základ.

[6] Obdobnou argumentaci NSS přijal v usneseních ze dne 20. 1. 2025, č. j. , bodě 10, a ze dne 11. 3. 2026, č. j. , bodech 1011. Ačkoli se tyto věci týkaly běloruských státních příslušníků, jsou jejich závěry přenositelné i na nynější věc, neboť upravuje obdobným způsobem i postavení občanů Ruské federace. Skutkové okolnosti věci řešené usnesením NSS č. j. , na které poukázala stěžovatelka, jsou oproti tomu od nynějšího případu odlišné, a tento odkaz není proto zcela přiléhavý.

[7] NSS si je vědom své judikatury, podle níž samotná povinnost vycestovat z území České republiky zpravidla nepředstavuje újmu odůvodňující přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (usnesení ze dne 22. 10. 2026, č. j. , bod 13). Rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany současně není rozhodnutím o správním vyhoštění. V nyní posuzované věci však tvrzená újma nespočívá pouze v dočasné ztrátě možnosti setrvat na území České republiky. Stěžovatelka poukazuje na riziko, že v případě vycestování nebude moci ani při případném úspěchu v řízení o kasační stížnosti do České republiky opětovně vstoupit a pobývat zde. Tato obava má s ohledem na konkrétní právní základ. Hrozící újma tak spočívá v riziku faktického zmaření praktických účinků případného úspěchu v řízení o kasační stížnosti. Právě tato okolnost odlišuje nynější věc od případů, v nichž stěžovatelé poukazovali pouze na běžné důsledky neudělení mezinárodní ochrany.

[8] Ze spisu ani z vyjádření žalovaného nevyplývá, že by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout konkrétní újma jiným osobám. Žalovaný namítá, že účelem žádosti o mezinárodní ochranu bylo oddálení správního vyhoštění. Nepředložil však žádné konkrétní skutečnosti svědčící o zneužití řízení, ohrožení veřejného pořádku či existenci jiného významného veřejného zájmu bránící přiznání odkladného účinku. NSS vzal v úvahu obecný zájem na dodržování pobytových pravidel i cíle sledované Přiznání odkladného účinku však představuje pouze dočasnou procesní ochranu po dobu soudního přezkumu a samo o sobě stěžovatelce nezakládá trvalé ani jiné pobytové oprávnění. Při poměření dotčených zájmů proto kasační soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení NSS ze dne 6. 8. 2008, č. j. , č. 1698/2008 Sb. NSS, či ze dne 19. 11. 2014, č. j. , č. 3169/2015 Sb. NSS).

[9] NSS proto podle zákona o azylu ve spojení s a přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky nejen napadeného rozsudku městského soudu, ale i rozhodnutí žalovaného (usnesení NSS ze dne 6. 12. 2005, č. j. , č. 786/2006 Sb. NSS). Tím však NSS nepředjímá rozhodnutí o kasační stížnosti ve věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

[10] Osvobození cizince od soudního poplatku ve věci mezinárodní ochrany se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti podle a , o soudních poplatcích, proto soud stěžovatelce neuložil povinnost k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2026

Sylva Šiškeová

předsedkyně senátu