Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 165/2026 - 53

- 54

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: Osada Šacung, z. s., se sídlem Lensedly 24, Kaliště, zast. Mgr. Tomášem Bobkem, advokátem se sídlem třída Míru 92, Pardubice, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. 096254/2025/KUSK, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. H., II) Ing. J. H., III) H. V., v řízení o námitce podjatosti vznesené osobami zúčastněnými na řízení vůči soudci Nejvyššího správního soudu Michalovi Bobkovi,

takto:

Soudce Nejvyššího správního soudu Michal Bobek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce se kasační stížností směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2026, č. j. domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. 096254/2025/KUSK. V návaznosti na poučení Nejvyššího správního soudu o složení senátu a o možnosti namítat podjatost podle , osoby zúčastněné na řízení včas namítly podjatost soudce rozhodujícího ve věci, a to Michala Bobka. Námitku podjatosti odůvodnily tím, že z jim dostupných informací by měli být Michal Bobek a Tomáš Bobek příbuznými. Advokát Mgr. Tomáš Bobek je přitom zástupcem žalobce v projednávané věci. Tato okolnost je způsobilá vyvolat důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce ve smyslu , neboť by šlo o přímý rodinný vztah mezi členem rozhodujícího senátu a zástupcem jednoho z účastníků řízení. Navrhly posouzení existence důvodů pro vyloučení soudce Michala Bobka z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

[2] Soudce Michal Bobek se k námitce vyjádřil s tím, že se necítí být podjatý, neboť nemá žádný vztah k Mgr. Tomášovi Bobkovi, advokátovi s ev. č. ČAK 13361, ani k projednávané věci. Připustil, že jeho bratr se jmenuje rovněž Tomáš Bobek, avšak jedná se o naprosto odlišnou osobu, byť pochází rovněž z Chrudimi. S Mgr. Tomášem Bobkem se zná z 3. a 4. ročníku gymnázia, které navštěvovali v polovině 90. let, ale od té doby žádný pravidelný styk neudržují.

[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[4] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle d a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát ( ). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

[7] Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316). Zákon v § 8 výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[8] Z obsahu námitky je zjevné, že osoby zúčastněné na řízení spatřují důvod podjatosti soudce v tom, že by mohl být příbuzným Mgr. Tomáše Bobka, advokáta, který v dané věci zastupuje žalobce. Tuto skutečnost se dozvěděly z „některých dostupných informací“ a žádají její objasnění. Případný rodinný vztah mezi soudcem a zástupcem žalobce může u objektivně uvažující osoby vyvolat legitimní pochybnosti o nestrannosti soudce. Nejvyšší správní soud projednávanou námitku podjatosti vzhledem k okolnostem považuje za legitimní požadavek na vyjasnění. Osoby zúčastněné na řízení ostatně takto svoji námitku formulují.

[9] Pokud jde o námitku úzkého příbuzenského vztahu mezi Mgr. Tomášem Bobkem a soudcem Michalem Bobkem, jedná se podle Nejvyššího správního soudu o domněnku, která nenaplňuje požadavky , podle něhož musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Přestože osoby zúčastněné na řízení uvedly, z jakého důvodu považují soudce Michala Bobka za podjatého, blíže neuvedly, na základě jakých „dostupných informací“ dospěly k závěru, že Mgr. Tomáš Bobek, advokát je bratrem soudce Michala Bobka. Jejich námitka tak zůstala pouze v rovině tvrzení, což sami připouštějí. Totožnost Mgr. Tomáše Bobka, advokáta, a Tomáše Bobka (bratra soudce) je hypotetická (vycházející ze shodného jména a příjmení) a ze soudu dostupných informací jí nic nenasvědčuje. Bratr soudce Michala Bobka advokacii nevykonává a v evidenci ČAK je pouze jedna osoba tohoto jména, a to Mgr. Tomáš Bobek, ev. č. 13361.

[10] Protože Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudce nasvědčovaly, rozhodl, že soudce Michal Bobek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

David Hipšr

předseda senátu