Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 146/2026 - 85

- 87

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Veroniky Juřičkové a soudců Štěpána Výborného a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Hnutí DUHA – Friends of the Earth Czech Republic, sídlem Cejl 460/35, Brno, zastoupený JUDr. Jaromírem Kyzourem, advokátem, sídlem Lublaňská 18, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti: Lesy České republiky, s. p., sídlem Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2021, č. j. KUUK/102606/2021, v řízení o kasačních stížnostech žalovaného a osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 6. 2026, č. j. , o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku,

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

II. Osoba zúčastněná na řízení je povinna zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž krajský soud zrušil schvalovací výměr žalovaného ze dne 30. 7. 2021, č. j. KUUK/102606/2021, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Uvedeným schvalovacím výměrem žalovaný schválil lesní hospodářský plán pro lesní hospodářský celek Telnice na období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2030. Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný schválil lesní hospodářský plán navzdory nesouhlasnému závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody, aniž bylo zřejmé, které jeho připomínky a požadavky byly přijaty, zapracovány a jakým způsobem.

[2] Stěžovatel spolu s kasační stížností navrhl přiznání odkladného účinku. O tomto návrhu rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 29. 7. 2026, č. j. , tak, že kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

[3] Následně stěžovatel podal nový návrh na přiznání odkladného účinku. V novém návrhu uvedl, že výkon a právní následky napadeného rozsudku pro něj znamenají nenahraditelnou újmu v oblasti dotací a tato újma je nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Zrušení lesního hospodářského plánu se dotýká především dotačních projektů v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023 – 2027. Čerpání dotací je podmíněno platným lesním hospodářským plánem. Napadený rozsudek dopadá na projekty v realizaci i na projekty připravované pro další dotační kolo. Stěžovatel dokládá ohrožené projekty. Hrozící újma není hypotetická ani vzdálená, nýbrž konkrétní, aktuální a reálně hrozící. Rovněž veřejný zájem svědčí pro přiznání odkladného účinku. Jde o veřejný zájem na zachování kontinuity a předvídatelnosti hospodaření v lesích, řádném plnění povinností při správě lesního majetku, ochraně již realizovaných investic a efektivním využití veřejných prostředků poskytovaných prostřednictvím dotačních programů. Hrozící újma tak nespočívá pouze v ohrožení, popř. ztrátě dotace, ale též v bezprostředním ohrožení realizace opatření veřejného zájmu, jako jsou adaptace lesů na klimatickou změnu, obnova porostů, meliorační a zpevňující dřeviny, ochrana půdy či vodního režimu.

[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

[5] Žalobce ve vyjádření k návrhu odkázal na mimořádnou povahu přiznání odkladného účinku a na pochybení při schvalování lesního hospodářského plánu. Vzniku újmy mohl stěžovatel předejít, neexistuje proto příčinná souvislost mezi údajnou újmou hrozící stěžovateli a nepřiznáním odkladného účinku. Podle žalobce dočasná neexistence aktuálně schváleného lesního hospodářského plánu nemusí vést k odebrání dotací či jejich části. Stěžovatel může požádat o výjimku z dotačních pravidel. Stěžovatel navíc již inicioval projednání nového lesního hospodářského plánu.

[6] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.

[7] Podle , (dále jen „“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití až 5

[8] Podle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[9] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu podmíněna kumulativním naplněním následujících objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Jeli přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. , č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

[10] Nezbytnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku je tedy splnění povinnosti stěžovatele tvrdit a prokázat vznik újmy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. ). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma, než jaká by vznikla jiným osobám, a vysvětlení, v čem tato újma konkrétně spočívá, včetně uvedení jejího rozsahu. Stěžovatel pak má i povinnost svá tvrzení, jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, řádně doložit (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. ).

[11] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci stěžovatel popsaným požadavkům dostál.

[12] Stěžovatel oproti původnímu návrhu blíže konkretizoval újmu, která mu může vzniknout nepřiznáním odkladného účinku. V nynějším návrhu uvádí jím čerpané dotační projekty, které jsou závislé na existenci platného lesního hospodářského plánu. Pravidla Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023 – 2027 výslovně požadují, aby lesní pozemky, na kterých se nachází předmět projektu, byly zařízeny platným lesním hospodářským plánem nebo platnou lesní hospodářskou osnovou. Tuto podmínku považují za kritérium přijatelnosti projektu a její nesplnění může vést k ukončení administrace žádosti, ke snížení dotace o 100 % či k vymáhání již vyplacené podpory. Stěžovatel dokládá, že je příjemcem tohoto dotačního programu, a prokazuje, v jakém rozsahu a jakým konkrétním způsobem má zrušení lesního hospodářského plánu vliv na splnění podmínek pro poskytnutí (či udržení) finančních prostředků. Stěžovatel tak uvádí konkrétní finanční dopady, které mu přinese absence schváleného plánu, a prokazuje, že zrušení schvalovacího výměru bezprostředně ohrožuje poskytnutí nebo zachování konkrétních dotací. Žalobcem poukazované podání žádosti o výjimku z dotačních pravidel nelze považovat za dostatečný nástroj k eliminaci rizika odepření finančních prostředků. Není totiž v moci stěžovatele ovlivnit, jak by o žádosti dotační orgán rozhodl. Aktuální projednávání nového návrhu lesního hospodářského plánu rovněž v dostatečné míře nesnižuje újmu hrozící stěžovateli, neboť rozhodnutí o předloženém návrhu nelze v současné době předjímat (ani časový rámec, v němž bude rozhodnutí vydáno). Nejvyšší správní soud proto shledává, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenají pro stěžovatele újmu, přičemž ta je nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.

[13] Ve druhém kroku Nejvyšší správní soud posuzoval, zda přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo jevit z doslovného výkladu , ale i v tomto případě je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do práv stěžovatele s intenzitou narušení veřejného zájmu (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. , č. 1698/2008 Sb. NSS).

[14] Nejvyšší správní soud nepřehlíží, že krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný schválil lesní hospodářský plán navzdory nesouhlasnému závaznému stanovisku orgánu ochrany přírody, aniž bylo zřejmé, které jeho připomínky a požadavky byly přijaty, zapracovány a jakým způsobem. Postup žalovaného tedy nebyl v souladu se zákonnými požadavky, které mají zajistit ochranu životního prostředí. Přiznání odkladného účinky by nastolilo stav, kdy by rozsudek krajského soudu nevyvolával právní účinky, takže by se na zrušený lesní hospodářský plán hledělo jako na stále platný. V tomto ohledu by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. Nejvyšší správní soud ovšem neshledal, že by ochrana tohoto veřejného zájmu v tomto konkrétním případě převážila nad intenzitou zásahu do práv stěžovatele. Jak vyplývá z výše uvedeného, zrušení lesního hospodářského plánu významně ovlivnilo možnost stěžovatele získat dotační prostředky. Nejvyšší správní soud nemá pochybnosti o významném dopadu napadeného rozsudku do stěžovatelovy majetkové sféry. Vliv přiznání odkladného účinku na ochranu životního prostředí je naopak ponížen skutečností, že pro zásahy, které by mohly vést k nežádoucím důsledkům v evropsky významných lokalitách, je nezbytný souhlas podle § 45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve vztahu k obdobné lokalitě zároveň Nejvyšší správní soud vyřkl, že tomuto souhlasu musí předcházet posouzení, zda záměr nemá významný vliv ve smyslu § 45h odst. 1 téhož zákona (viz rozsudek ze dne 5. 11. 2026, č. j. ). Tyto postupy zajišťují, aby v nejcennějších lokalitách nebylo možno provádět zásahy toliko na základě schváleného lesního hospodářského plánu. Zároveň nelze přehlížet, že sporovaný lesní hospodářský plán je platně účinný již od roku 2021. Dopad přiznání odkladného účinku na veřejný zájem je proto v tomto konkrétním případě zmírněn a za těchto okolností nepřeváží újmu, která může výkonem napadeného rozhodnutí vzniknout stěžovateli.

[15] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud dovodil naplnění obou shora vymezených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto návrhu stěžovatele vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.

[16] Nejvyšší správní soud doplňuje, že z rozhodnutí o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

[17] Druhým výrokem tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uložil osobě zúčastněné na řízení zaplatit soudní poplatek. Povinnost zaplatit soudní poplatek v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku vzniká až rozhodnutím soudu o tomto návrhu a poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí ( , o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[18] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu nebo

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby, je: 1060414626.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu