Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 146/2026 - 40

-41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobce: I. Y., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Kašparovo náměstí 2271/5, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti vyrozumění žalovaného ze dne 11. 6. 2026, č. j. OAM-45142/DP-2025, MV- 1396-20/OAM-2026, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2026, č. j. -8,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce brojil žalobou podle proti vyrozumění o zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění , kterým se mění , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „“).

[2] Městský soud v Praze nadepsaným usnesením žalobu odmítl. Vyrozumění žalovaného dle není rozhodnutím ve smyslu , neboť představuje pouze neformální úkon žalovaného, kterým nejsou založena, změněna, rušena nebo závazně určena práva nebo povinnosti osob. Vyrozumění představuje úkon, proti kterému lze podat žalobu proti nezákonnému zásahu podle Městský soud v této věci nevyzval žalobce k úpravě žalobního typu, jelikož městský soud takto učinil v předchozí typově identické věci sp. zn. , ve které byl žalobce zastoupen stejným advokátem, s účinky pro další typově identická řízení.

[3] Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost. Namítá, že se městský soud nevypořádal s otázkou, zda postup ve věcech zvláštního dlouhodobého pobytu je správním řízením či ne, a pokud ano, jakým úkonem a okamžikem je takové řízení zahájeno a ukončeno. Správní řízení je zahájeno vyjádřením zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt podle , popř. registrací k pobytu podle . Z obou úkonů je totiž zřejmé, že žadatel žádá a domáhá se udělení povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Toto řízení musí být ukončeno i v případě, kdy vydání průkazu o povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu není možné. Takové ukončení musí mít povahu a důsledky meritorního nebo procesního rozhodnutí, kterým správní orgán dává najevo, že řízení končí. Městský soud se nevypořádal s otázkou, jaký by byl další osud správního řízení, pokud by byl správný jeho názor, že sdělení podle není rozhodnutím. V takovém případě by správní řízení zůstalo neukončené. Napadené rozhodnutí je fakticky výsledkem správního řízení a výsledkem právních a skutkových úvah úřední osoby, která rozhodnutí učinila.

[4] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že z důvodové zprávy k , kterým byl novelizován , a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2026, č. j. -29, vyplývá, že úmyslem zákonodárce nebylo vést individuální správní řízení, ale vytvořit zvláštní procesní postup sui generis, který pracuje s automatizovaně získávanými daty. Zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů není formalizovaným úkonem správního orgánu, který by vyhovoval požadavkům , což odpovídá i dřívějším závěrům městského soudu ve věci sp. zn. . Na postup žalovaného v posuzované věci se nevztahuje část druhá a na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok. Smyslem vyrozumění je informování stěžovatele, že došlo ke zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů, s uvedením důvodů, pro které byl termín zrušen.

[5] Stěžovatel reagoval na vyjádření žalovaného replikou, ve které uvedl, že rozhodnutí žalovaného je založeno na správní úvaze, že v době projevení zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt a v době registrace žil s manželkou a dcerou ve společné domácnosti. Domnívá se, že pokud je vydání průkazu pozitivním rozhodnutím, kterým se mění práva a povinnosti cizince, musí existovat i rozhodnutí negativní, kterým se řízení ukončuje. V takovém případě by při nečinnosti správního orgánu mohl využít i právní prostředky na ochranu proti nečinnosti. Pokud by argumentace žalovaného byla správná, neměl by možnost se této ochrany domáhat.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátem ( a násl. ).

[7] Před zahájením meritorního přezkumu věci se však Nejvyšší správní soud musel zabývat otázkou přijatelnosti kasační stížnosti. Podle Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským (městským) soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, což je i tato věc, pokud tato stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Vymezením institutu nepřijatelnosti a výkladem konceptu přesahu vlastních zájmů stěžovatele se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS, na které nyní pro stručnost odkazuje. V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky přesahu vlastních zájmů stěžovatele, jak byly vymezeny právě citovaným usnesením, nebyly naplněny, a kasační stížnost je proto ve smyslu nepřijatelná.

[8] K povaze napadeného vyrozumění Nejvyšší správní soud uvádí, že se již dříve zabýval přezkumem rozsudků Městského soudu v Praze ve věci žalob na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, kterým mělo dojít zrušením termínu pro pořízení biometrických údajů, spojeném se zánikem registrace k povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu (srov. rozsudky NSS ze dne 11. 9. 2026, č. j. -20, a ze dne 13. 10. 2026, č. j. -38).

[9] V rozsudku ve věci sp. zn. -20 Nejvyšší správní soud uvedl: „Je nutné zdůraznit, že ačkoli je zvláštní dlouhodobý pobyt pobytovým oprávněním ve smyslu zákona o pobytu cizinců, jedná se primárně o specifické oprávnění v režimu s vlastní dílčí procesní úpravou. Celý proces lze rozdělit do tří fází: (1) projevení zájmu a vyznačení osob – držitel dočasné ochrany projeví zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt a současně souhlasí se zpracováním a vyžádáním nezbytných údajů, přičemž žalovaný na základě zdrojů údajů (údaje od jiných orgánů veřejné moci) vyznačí v neveřejném seznamu zájemců osoby způsobilé k registraci; (2) elektronická registrace – výlučně vyznačeným osobám je umožněna on-line registrace; (3) převzetí průkazu o povolení k pobytu, čemuž předchází pořízení aktuálních biometrických údajů, předložení požadovaných dokladů a ověření neexistence překážek dle . K zásahu do práv tak dochází již faktickým úkonem zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, čímž dochází i k zániku registrace. Jde o faktický úkon, který ukončí proces registrace pobytu, a potenciálně se může jednat o nezákonný zásah.“ V návaznosti na uvedené Nejvyšší správní soud věcně projednal i kasační stížnost žalovaného proti rozsudku městského soudu ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve vyrozumění dle v rozsudku č. j. -38, přičemž zejména v bodech 29 až 31 se zabýval naplněním podmínek pro důvodnost zásahové žaloby a shledal, že byly splněny.

[10] Nejvyšší správní soud tak již ve svých dřívějších rozhodnutích učinil závěr, že zrušení termínu k pořízení biometrických údajů představuje faktický úkon, který může potenciálně představovat nezákonný zásah a lze se proti němu bránit žalobou podle a násl. Nemůže se proto jednat o rozhodnutí ve smyslu

[11] Z navíc vyplývá, že na postup získání zvláštního dlouhodobého pobytu se nevztahují části druhá a třetí o správním řízení, tedy i ustanovení a násl. , ve kterých je upraveno rozhodnutí správního orgánu. Postup vedoucí získání zvláštního dlouhodobého pobytu tak nepředstavuje správní řízení, ale zvláštní procesní postup sui generis upravený , na který dopadá část čtvrtá .

[12] Dojde-li tedy ke zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle , nebo existují-li důvody pro nepořízení biometrických údajů, nebo k nepředání průkazu o povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle téhož zákona, dojde k ukončení postupu získání zvláštního dlouhodobého pobytu zánikem registrace. Stěžovatel proto nemá pravdu, když tvrdí, že by bez vydání rozhodnutí toto „řízení“ zůstalo neukončené. Má-li žadatel za to, že zánikem registrace bylo nezákonně zasaženo do jeho práv, může se soudní ochrany domáhat jedině žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu podle Stěžovatel byl ostatně o tomto poučen již v jiném řízení ve své věci, jak vyplývá z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2026, č. j. -28. Naopak v případě, že nejsou shledány důvody pro zánik registrace, je tento postup ukončen převzetím průkazu o povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle .

[13] Nejvyšší správní soud v této věci nevidí důvod zabývat se argumentací stěžovatele ohledně toho, jakou procesní cestou by se mohl domoci ochrany před nečinností žalovaného v rámci vyřizování zvláštního dlouhodobého pobytu, zda taková věc může být projednána v řízení na ochranu před nečinností správního orgánu nebo v řízení na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Nyní by se jednalo o hypotetické úvahy, neboť žalovaný ve věci stěžovatele nečinný nebyl, naopak jej vyrozuměl o nemožnosti vystavení průkazu o povolení k pobytu a zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle . Rozšířený senát NSS ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. -98, č. 2206/2011 Sb. NSS, uvedl: „[15] Smyslem a účelem soudní ochrany před nezákonným jednáním veřejné správy je poskytnout jednotlivci účinný prostředek obrany, a to zásadně bez ohledu na formu, kterou veřejná správa jedná. Takový právní prostředek musí dokázat nezákonnému jednání či postupu zabránit, děje-li se, včetně toho, aby veřejnou správu donutil konat tam, kde konat má (k tomu směřuje y)“. I proti případné nečinnosti žalovaného při vyřizování zvláštního dlouhodobého pobytu se lze nepochybně domoci ochrany ve správním soudnictví.

[14] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto nepřistoupil k meritornímu přezkumu kasační stížnosti a dle ji odmítl pro nepřijatelnost.

[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle úspěchu ve věci v souladu s větou první ve spojení s téhož zákona (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. -33). Stěžovatel v tomto řízení úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu