Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
9 Azs 155/2026 - 33.pdf
PDF · 0 B
No categories available
9 Azs 155/2026 - 33
9 Azs 155/2026 - 35
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: I. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2026, č. j. OAM1142/BABA02BA03Z2026, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2026, č. j. 35 A 50/202660, o návrzích žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a na ustanovení zástupce,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Žalobci se ustanovuje Mgr. Farid Alizey, advokát se sídlem Stodolní 834/7, Ostrava, jako zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2026, č. j. 35 A 50/202660.
III. Nejvyšší správní soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost ze dne 26. 10. 2026 o důvody, pro které napadá v záhlaví označené rozhodnutí krajského soudu.
Odůvodnění:
[1] Žalobce byl dne 31. 8. 2026 zajištěn za účelem správního vyhoštění a dne 6. 9. 2026 podal v zařízení pro zajištění cizinců žádost o udělení mezinárodní ochrany. Výše nadepsaným rozhodnutím žalovaný rozhodl o zajištění žalobce podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, tedy z důvodu nebezpečí, že by žalobce mohl mařit nebo ztěžovat výkon dříve vydaného rozhodnutí o vyhoštění.
[2] Včasně podanou blíže neodůvodněnou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku krajského soudu, kterým krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného jako nedůvodnou. Stěžovatel zároveň požádal Nejvyšší správní soud o ustanovení právního zástupce a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] K žádosti o ustanovení zástupce stěžovatel uvedl, že nemůže v řízení před kasačním soudem vystupovat samostatně, není seznámen s českým právním řádem, neovládá český jazyk, nemá dostatečné finanční příjmy k hrazení zástupce z vlastních zdrojů a vzhledem k pobytu v zařízení pro zajištění cizinců nemá ani možnost si zástupce sám opatřit. Konkrétní osobu zástupce stěžovatel nepožadoval.
[4] Žádost o přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že jeho přiznáním nevznikne újma veřejnému zájmu ani třetím osobám a pouze se zachová stávající stav, kdy stěžovatel je v zařízení pro zajištění cizinců a dodržuje veškerá pravidla. Přiznání odkladného účinku též umožní kasačnímu soudu ve věci rozhodnout dříve, než nastanou nevratné následky, jež by mohly vést k porušení zásady non refoulement.
[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že není nijak individualizovaný a stěžovatel ani nekonkretizuje zmíněnou obavu z porušení zásady non refoulement. Navrhl proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznat.
I. K nepřiznání odkladného účinku
[6] Kasační stížnost podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/201458, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [24]).
[7] Soud tedy přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jsouli kumulativně splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou splněny.
[8] Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že zajištění působí stěžovateli jistou újmu již z povahy věci, neboť jeho podstatou je zásah do osobní svobody. Jde však o újmu, která je se zajištěním neoddělitelně spojena a sama o sobě nemůže odůvodňovat přiznání odkladného účinku, který by vedl k zániku zajištění. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v případě, kdy se jedná o případ dočasného zajištění cizince (tedy nikoliv případ správního vyhoštění), by také zpravidla znamenalo, že následné rozhodnutí ve věci samé by již bylo zbytečné (srov. usnesení NSS ze dne 19. 6. 2023, č. j. 4 Azs 186/202324, odst. [15], ze dne 30. 5. 2024, č. j. 5 Azs 124/202437, odst. [8], ze dne 12. 6. 2024, č. j. 8 Azs 141/202435, odst. [7], nebo nedávné ze dne 4. 9. 2026, č. j. 8 Azs 117/202631, odst. [6]).
[9] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud nepřisvědčil stěžovateli, že přiznáním odkladného účinku se pouze zachová stávající stav. Přiznání odkladného účinku by totiž ve svém důsledku vedlo k zániku zajištění a zmaření jeho účelu, jež má být předmětem věcného přezkumu ze strany kasačního soudu. Nepřiznání odkladného účinku zároveň nevede k porušení zásady non refoulement, které stěžovatel obecně namítl.
[10] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé.
[11] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovateli neuložil povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jelikož je v řízení od soudních poplatků osvobozen [§ 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
II. K ustanovení zástupce
[12] Podle § 35 odst. 10 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), [n]avrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a jeli to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
[13] Účastníku řízení lze tedy ustanovit zástupce tehdy, jsouli kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005105, č. 909/2006 Sb. NSS, nověji usnesení ze dne 29. 8. 2022, č. j. 7 As 241/202213, odst. [14]).
[14] Podle § 36 odst. 3 věta první až třetí s. ř. s. [ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospějeli však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[15] První podmínkou pro osvobození od soudních poplatků tedy je, že návrh není zjevně neúspěšný. Za zjevně neúspěšný návrh je podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu nutno považovat takový návrh, jehož neúspěšnost je bez jakýchkoliv pochybností jednoznačná a okamžitě zjistitelná. O zřejmě (zjevně) bezúspěšné uplatňování práva se jedná zejména tehdy, jestliže je již ze skutkových tvrzení žadatele nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno, a pokud k relevantnímu právnímu závěru není třeba komplikovanějšího výkladu (srov. rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/200772, ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011135, odst. [11] a násl., ze dne 29. 11. 2012, č. j. 9 As 154/201220, usnesení ze dne 10. 3. 2016, č. j. 7 As 320/201571; nověji rozsudek ze dne 30. 5. 2019, č. j. 4 As 99/201924, odst. [15], nebo usnesení ze dne 3. 5. 2023, č. j. 9 Ads 73/202372, odst. [5]). V projednávané věci Nejvyšší správní soud neshledal, že by kasační stížnost byla zjevně neúspěšná.
[16] Co se týče druhé podmínky pro osvobození od soudních poplatků, tj. nedostatečnosti prostředků, stěžovatel kasačnímu soudu doložil vyplněné a podepsané Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 12. 11. 2026 (č. l. 27 až 29 spisu NSS). Stěžovatel uvedl, že nemá žádné příjmy ani majetek a není zaměstnán z důvodu zajištění. Má nezletilou dceru, výše vyživovací povinnosti ale určená soudem není. Stěžovatel též nemá žádné dluhy.
[17] Z napadeného rozhodnutí žalovaného vyplývá, že stěžovatel obdobné skutečnosti o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech uváděl též v průběhu správního řízení. Kasační soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel skutečně nemá dostatek finančních prostředků. Základní životní potřeby (bydlení, strava) má přitom zajištěné v zařízení pro zajištění cizinců. Stěžovatel tedy splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků dle § 36 odst. 3 s. ř. s., a tudíž i první podmínku pro ustanovení zástupce podle § 35 odst. 10 s. ř. s.
[18] Co se týče druhé podmínky pro ustanovení zástupce, tj. nezbytnosti zástupce k ochraně práv stěžovatele, Nejvyšší správní soud konstatuje, že řízení o kasační stížnosti je v tomto ohledu specifické, neboť zastoupení advokátem je jednou ze zákonných podmínek řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Proto není třeba naplnění této podmínky ve stávajícím řízení blíže zkoumat; zákonem vyžadovaná potřeba ve smyslu § 35 odst. 10 s. ř. s. se ze zákona předpokládá.
[19] V dané věci jsou tedy splněny obě podmínky pro ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelově návrhu na ustanovení zástupce vyhověl. Ustanovil přitom zástupcem Mgr. Farida Alizey, advokáta se sídlem se sídlem Stodolní 834/7, Ostrava. Při volbě zástupce kasační soud přihlédl zejména k sídlu advokáta v blízkosti aktuálního místa pobytu stěžovatele a zaměření advokáta na cizinecké a azylové právo. Ustanovený zástupce zároveň souhlasí s ustanovováním ex offo.
III. K výzvě na doplnění kasační stížnosti
[20] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést, z jakého důvodu rozhodnutí krajského soudu napadá. Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského (městského) soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze projednat.
[21] Na formulaci důvodů kasační stížnosti lze plně vztáhnout závěry rozšířeného senátu k formulaci žalobních bodů vyjádřené v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/200558, č. 835/2006 Sb. NSS. Rozšířený senát mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti.“ Kasační důvody přitom musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§ 102 s. ř. s.).
[22] Tvrzení stěžovatele obsažená v kasační stížnosti ze dne 26. 10. 2026 nelze v tomto ohledu považovat za dostatečně konkrétní, aby je bylo možno považovat za kasační námitky.
[23] S ohledem na výše uvedené kasační stížnost nesplňuje všechny náležitosti podle § 106 odst. 1 s. ř. s. V tomto případě je povinností soudu vyzvat stěžovatele k odstranění nedostatků kasační stížnosti spočívajících v absenci důvodů stížnosti. Stěžovatel je povinen kasační stížnost doplnit ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení (§ 106 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
K výroku III.:
Nevyhovíli stěžovatel této výzvě ve stanovené lhůtě, tj. neodstraní vady kasační stížnosti a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne (§ 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 18. listopadu 2026
JUDr. Radan Malík
předseda senátu