Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 Co 222/2026-211

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Pavla Vlacha ve věci

žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: právnická osoba., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 4 673 805 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. ledna 2026, č.j. -114,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně s e p o t v r z u j e .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 33 238,70 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně s e p o t v r z u j e .II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 33 238,70 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 4 673 805 Kč spolu s 12% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 132 954,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků a výsledků provedeného dokazování vzal za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně - právnická osoba., IČO IČO, jako zhotovitelem a žalovanou coby objednatelem byla dne datum uzavřena smlouva o dílo „podezřelý výraz“, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele provést řádně a včas dílo spočívající v kompletní rekonstrukci nemovitosti na adrese adresa a závazek objednatele zaplatit sjednanou cenu. Ve smlouvě bylo stranami mimo jiné sjednáno, kdy je zhotovitel a objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit, přičemž ukončením smlouvy nejsou dále dotčena ustanovení týkající se náhrad škod, ochrany důvěrných informací a povinnosti mlčenlivosti, zápočtu a postupování pohledávek a ustanovení týkající se takových práv a povinností, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po skončení účinnosti této smlouvy. Ve smlouvě bylo také ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zhotovitel není oprávněna bez předchozího písemného souhlasu objednatele postoupit jakoukoli pohledávku za objednatelem vyplývající z této smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum od smlouvy o dílo odstoupila. Dále vzal za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně spolu s žalobkyní uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ve výši 5 374 821,30 Kč vzniklé z titulu vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z právního důvodu, který odpadl, když dne datum právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo ze dne datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že byla se všemi dokumenty týkajícími se předmětné pohledávky dostatečně seznámena a bylo jí také známo, že pohledávka je nejistá a může být nedobytná. Následně žalobkyně oznámila žalované, že žalobkyně pohledávku za žalovanou nabyla, pročež má již žalovaná nadále plnit pouze žalobkyni.

3. Na podkladě těchto zjištění soud I. stupně dovodil, že ačkoliv bylo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ve smlouvě o dílo sjednáno, že ukončením smlouvy o dílo nejsou nijak dotčena její ustanovení týkající se i postupování pohledávek a ustanovení týkající se takových práv a povinností, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po skončení účinnosti této smlouvy a že právní předchůdkyně žalobkyně není oprávněná bez předchozího písemného souhlasu žalované postoupit jakoukoli pohledávku za objednatelem vyplývající z této smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně po odstoupení od smlouvy přesto bez takového souhlasu žalované postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Jednatelem právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně byla navíc jedna a tatáž osoba, tudíž si musela být i sama žalobkyně vědoma toho, že případné postoupení pohledávky je podmíněno souhlasem žalované. Žalobkyně přitom netvrdila, natož aby prokázala, že žalovaná s postoupením pohledávky souhlasila. Uzavřel tak, že postupní smlouva ze datum je vůči žalované neúčinná a s odkazem na § 1881 odst. 1 a § 2005 o. z. z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně ve věci žalobu zamítl. Dodal, že nedošlo ani k řádné notifikaci, tj. prokázání postoupení pohledávky, když pouhé její oznámení nestačí ( o. z.) a vůči žalované je tudíž neúčinné. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci ( ).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání a soudu I. stupně vytýkala nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Uvedla, že důvodem žaloby je uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který vznikl poté, co její právní předchůdkyně právnická osoba. dne datum odstoupila od smlouvy o dílo, kterou jako zhotovitel uzavřela s žalovanou jako objednatelem dne datum, a to pro porušení povinností objednatele. Odstoupením od smlouvy o dílo se závazky z této smlouvy od počátku zrušily, důvod plnění odpadl a strany byly povinny si mezi sebou vypořádat poskytnuté plnění podle zásad bezdůvodného obohacení, což se nestalo. Pohledávku z bezdůvodného obohacení postoupila právnická osoba. na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, která zakládá aktivní legitimaci žalobkyně. Postoupená pohledávka není pohledávkou ze smlouvy o dílo. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žalobě bude vyhověno.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že má napadený rozsudek za věcně správný, vycházející z úplně zjištěného a mezi účastníky nesporného skutkového stavu, založený na správném právním posouzení věci a že odvolací námitky žalobkyně nejsou důvodné. Rozhodné skutečnosti byly mezi účastníky nesporné, soud I. stupně tak neučinil žádná sporná skutková zjištění, která by žalobkyně mohla úspěšně zpochybnit a spor je veden výlučně o právní posouzení nesporného skutkového stavu, konkrétně o to, zda byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna předmětnou pohledávku postoupit a zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smluvní zákaz postoupení obsažený v čl. 25.6 smlouvy o dílo nedopadá pouze na pohledávky „vyplývající z této smlouvy“, nýbrž výslovně rovněž na pohledávky ze smluv, které vzniknou na základě této smlouvy či v souvislosti s touto smlouvou. Nárok na vypořádání plnění poskytnutých před odstoupením, který žalobkyně kvalifikuje jako bezdůvodné obohacení, vzniká v přímé a bezprostřední souvislosti se smlouvou o dílo - bez existence smlouvy o dílo a bez odstoupení od ní by takový nárok vůbec nevznikl. V čl. 24.6 smlouvy o dílo si strany výslovně ujednaly, že zákaz postoupení pohledávek má zavazovat i po zániku závazkového vztahu. Jde o ujednání předvídané ust. § 2005 odst. 2 o. z. a zákaz postoupení tudíž odstoupení od smlouvy přetrval a byl pro právní předchůdkyni žalobkyně i nadále závazný. Smyslem § 1881 odst. 1 o.z. i sjednaného smluvního závazku je ochrana dlužníka před tím, aby mu byl proti jeho vůli vnucen nový věřitel. Poukázala na to, že v oznámení o postoupení pohledávky z datum žalobkyně sama označila nárok jako neproplacené zádržné ve výši 10% ze smlouvy o dílo, tedy jednoznačně jako pohledávku z titulu ceny díla a teprve v reakci na námitky žalované a v odvolání pohledávku překvalifikovala na bezdůvodné obohacení, a to zjevně účelově s cílem vyhnout se smluvnímu zákazu postoupení. Žalobkyně není konzistentní ani v tom, jaký nárok a v jaké výši měla vůbec nabýt, smlouva o postoupení pohledávky ze datum zní na částku 5 374 821,30 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, zatímco žalobou je uplatňována částka 4 673 805 Kč z titulu zádržného a tato rozpornost sama o sobě vyvolává pochybnost o existenci a identifikaci postupované pohledávky. Postoupení pohledávky bylo – pokračovala žalovaná dále- podle čl. 25.6 smlouvy o dílo podmíněno předchozím písemným souhlasem žalované jako objednatelem. Takový souhlas dán nebyl, žalobkyně jeho udělení v řízení ani netvrdila, natož prokázala a soud I. stupně proto správně dovodil neúčinnost postupní smlouvy ze datum vůči žalované ve smyslu § 1881 odst. 1 o. z. Zdůraznila, že jednatelem postupitele i postupníka byla jedna a táž osoba jméno FO, který smlouvu o postoupení pohledávky podepsal za obě strany a žalobkyni tak byl nepochybně smluvní zákaz postoupení a podmínka souhlasu žalované znám. V žádném případě tak nelze dovozovat dobrou víru žalobkyně ve smyslu § 2005 odst. 1 věty druhé o. z., jež by mohla požívat ochrany. Setrvala dále na námitce neplatnosti postupní smlouvy z důvodu úpadku právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba., která je na základě usnesení Orgán veřejné moci č.j. spisová značka ze dne datum v úpadku a na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, čímž přešlo dispoziční oprávnění k majetkové podstatě na insolvenčního správce. Smlouva o postoupení pohledávky ze datum nebyla schválena insolvenčním soudem ani věřitelským orgánem, a proto je neplatná. I z tohoto důvodu postrádá žalobkyně aktivní věcnou legitimaci. Ztotožnila se rovněž se závěrem soudu I. stupně o neúčinnosti oznámení o postoupení pohledávky, když jí žalobkyně postoupení pohledávky pouze oznámila dopisem z datum, aniž by postoupení jakkoli prokázala a notifikace tudíž nevyvolala vůči žalované zamýšlené účinky. Konečně poznamenala, že uplatněná pohledávka ani neexistuje, resp. není splatná. Vyplacení první části zádržného ve výši 5% bylo dle smlouvy o dílo podmíněno protokolárním předáním a převzetím díla bez vad a nedodělků; dílo však nebylo právním předchůdcem žalobkyně dokončeno ani žalované předáno a proto právo na úhradu této části ceny díla nikdy nevzniklo. Druhá část zádržného ve výši 5% měla být vyplacena až po uplynutí nejdelší záruční doby, jejíž běh se odvíjel od předání díla. Jelikož dílo nebylo nikdy předáno, nemohla začít běže záruční doba a nemohla tak nastat ani splatnost druhé části zádržného. Navrhla proto potvrzení napadeného rozsudku.

6. V následném doplnění svého odvolání žalobkyně rozvinula svoji argumentaci a dovozovala, že nárok z bezdůvodného obohacení nebyl v čl. 25.6. smluvně vyloučen z postoupení, že postupní smlouvou ze datum došlo k platnému převodu pohledávky a že smluvní zákaz postoupení je omezením vlastnického práva a jako takový musí být vykládán restriktivně. Námitka žalované, že žalobkyně (která má stejného společníka a jednatele jako původní zhotovitel) nemá aktivní legitimaci k podání žaloby, je zjevným zneužitím práva.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ( a ) a odvolání neshledal důvodným.

8. Soud I. stupně vycházel při svém rozhodování z postačujících skutkových podkladů, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení, a proto z něj vycházel i odvolací soud. Poněvadž soud I. stupně dovodil, že žalobkyně není v tomto sporu aktivně legitimována, v bodech 8. a 9. odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, proč neprováděl dokazování dalšími navrženými důkazy.

9. Soud I. stupně založil svůj zamítavý rozsudek na nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně v tomto sporu. S tímto jeho závěrem se odvolací soud ztotožňuje. Účinkem odstoupení od smlouvy je zánik závazku, a to již od jeho samotného počátku (§ 2004 odst. 1 o. z.). Odstoupení od smlouvy však nemá za následek zánik všech práv a povinností; některé součásti obsahu závazku přetrvávají i po odstoupení od smlouvy. Demonstrativní výčet odstoupením nedotčených práv a povinností obsahuje § 2005 odst. 2 o. z., podle něhož mohou další součásti obsahu závazku přetrvat na základě výslovné dohody stran, které si tak mohou ve smlouvě určit, že některá ujednání budou mít právní účinky i po případném odstoupení. Jak bylo v řízení prokázáno, v článku 24.6. smlouvy o dílo z datum si smluvní strany (právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. jako zhotovitel a žalovaná coby objednatel) ujednaly, že: „Odstoupením od smlouvy nezaniká nárok na zaplacení smluvních pokut postižené smluvní straně. Ukončením této smlouvy nejsou dále dotčena ustanovení týkající se náhrad škod, ochrany důvěrných informací a povinnosti mlčenlivosti, zápočtu a postupování pohledávek a ustanovení týkající se takových práv a povinností, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po skončení účinnosti této smlouvy“ a dále si v čl. 25.6. ujednaly, že: „Zhotovitel není oprávněn bez předchozího písemného souhlasu objednatele postoupit, zastavit či jinak zatížit či zcizit jakoukoli pohledávku za objednatelem vyplývající z této smlouvy ani jakoukoli pohledávku nebo její část vůči objednateli jednostranně započítat ani uplatnit jakékoli zadržovací právo k jakékoli části díla dle této smlouvy. Stejný režim platí pro pohledávky ze smluv, které vzniknou na základě této smlouvy či v souvislosti s touto smlouvou.“ Takovéto smluvní ujednání je v souladu s § 1881 odst. 1 o. z., upravující výjimku z obecné zásady, že pohledávky jsou postupitelné na jinou osobu a je platným smluvním omezením dispozice s pohledávkou. Za situace, kdy nebyl dán předchozí písemný souhlas žalované s postoupením pohledávky, je postoupení pohledávky postupní smlouvou ze datum vůči ní neúčinné, žalovaná tudíž není povinna plnit žalobkyni/postupníkovi a ta proto není v tomto sporu aktivně věcně legitimována. Odvolací argumentace žalobkyně na tomto závěru nemůže ničeho změnit.

10. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a a žalované, která měla plný úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů sestávající z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (písemné vyjádření k odvolání) ve výši 27 020 Kč podle , bodu 6., a vyhl. č. v platném znění, jedné paušální náhrady 450 Kč ( téže vyhlášky) a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce 5 768,70 Kč ( ), tj. celkem 33 238,70 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud České republiky na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí prostřednictvím soudu prvního stupně dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.