Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
62 A 77/2026 - 49.pdf
PDF · 0 B
No categories available
62 A 77/2026 - 49
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana ve věci
žalobce: Sdružení vlastníků pozemků v obci Lelekovice, lokalita Nad Sklepem, z.s.
sídlem Kárníkova 1573/16, Brno
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje
sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno
o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 7. 2026, č. j. JMK 99547/2026, č. j. JMK 108165/2026, č. j. JMK 108367/2026, a ze dne 20. 7. 2026, č. j. JMK 109104/2026,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce napadl žalobou 4 rozhodnutí, kterými žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí povinných subjektů (Gymnázium Brno-Řečkovice, příspěvková organizace, Gymnázium Brno, Slovanské náměstí, příspěvková organizace, Základní škola Brno, Horácké náměstí 13, příspěvková organizace, Základní škola Brno, Novoměstská 21, příspěvková organizace) o odmítnutí žádostí žalobce o informace ohledně studia 4 vyjmenovaných osob na dané škole. Všechna rozhodnutí byla podle žalobního tvrzení i podle doručenek zaslaných soudu žalovaným doručena žalobci 22. 7. 2026.
2. Žalobce podal dne 18. 9. 2026 žalobu, která neobsahovala žádné žalobní body ani návrh výroku rozsudku s tím, že doplní její odůvodnění ve lhůtě 14 dnů.
3. Podle § 71 odst. 1 písm. d) a f) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), musí žaloba kromě obecných náležitostí podání obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, a návrh výroku rozsudku. Z § 71 odst. 2, věta třetí, s. ř. s. dále plyne, že rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Odst. 4 téhož ustanovení pak uvádí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
5. Z § 37 odst. 5 s. ř. s. dále plyne, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
6. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden projednatelný žalobní bod. Pokud žalobní bod neuplatní vůbec, nebo až po lhůtě pro podání žaloby, bude žaloba odmítnuta podle § 37 odst. 5 s. ř. s. (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS). Zákonnou lhůtu pro doplnění žalobních bodů nelze prodloužit ani prominout její zmeškání. Zákon vychází z toho, že vedle práva žalobce na přístup k soudu je chráněnou hodnotou také stabilita vztahů opírajících se o pravomocná správní rozhodnutí. Lhůta 2 měsíců představuje dostatečně dlouhý časový úsek k tomu, aby účastník řízení byl schopný včas formulovat důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí, případně vyhledat právní pomoc.
7. Obecně platí, že má-li podání vady, je soud povinen žalobce dle § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzvat k odstranění těchto vad. Pokud je touto vadou absence žalobních bodů, stanoví mu k odstranění vady lhůtu odpovídající zbývající lhůtě pro uplatnění žalobních bodů. V případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, „a zároveň již není objektivně možné, aby žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil,“ nemá krajský soud povinnost žalobce vyzývat způsobem upraveným v § 37 odst. 5 s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56).
8. V nynější věci podal žalobce žalobu do datové schránky soudu v pátek 18. 9. 2026 ve 20:38:37 hod. Věc byla přidělena příslušnému soudnímu oddělení až v pondělí 21. 9. 2026 a až tohoto dne se soud mohl reálně žalobou začít zabývat (mj. kontrolovat případné vady žaloby); lhůta pro doplnění žalobních bodů přitom končila již následující pracovní den. Ze žaloby navíc nebylo zcela zřejmé, jaká rozhodnutí žalovaného žalobce napadá (jedno z napadených rozhodnutí bylo v žalobě označeno jako č. j. JMK 108329/2026, zatímco k žalobě bylo přiloženo rozhodnutí č. j. JMK 108367/2026). Soud proto před případným vydáním výzvy podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ověřoval u žalovaného, jaká rozhodnutí se týkají žalobce, jakož i okamžik jejich doručení žalobci (přípis na č. l. 41). Až na základě odpovědi žalovaného ze dne 1. 10. 2026 bylo vyjasněno, jaká rozhodnutí byla vydána ve vztahu k žalobci a mohou být předmětem podané žaloby. Nebylo tedy v reálných možnostech soudu vyzývat žalobce k doplnění žaloby podle § 37 odst. 5 s. ř. s. před uplynutím lhůty k podání žaloby a v možnostech žalobce žalobu na výzvu soudu včas doplnit.
9. Přestože tedy žalobce podal žalobu včas (18. 9. 2026), žaloba trpěla vadami (neobsahovala žádný žalobní bod ani petit) a obsahovala nejasnosti ve vymezení žalobou napadených rozhodnutí, které byly vyjasněny až po uplynutí lhůty k podání žaloby. Ani sám žalobce do konce lhůty pro podání žaloby (tj. do 22. 9. 2026) svoji žalobu nedoplnil o žalobní body ani o návrh výroku rozsudku. Marným uplynutím lhůty pro podání žaloby se tak vady žaloby spočívající v absenci žalobního bodu a petitu staly neodstranitelnými, proto soud podanou žalobu bez dalšího odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s.
10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 6. října 2026
David Raus v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.