Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 216/2023-307

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o odstranění stavu, který je důvodem imisí, o uložení povinnosti žalovanému

takto:

I. Žalovaný je povinen odstranit terénní úpravy na západní straně jeho pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno, počínaje místem společné hranice pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno podél hranice pozemku p. č. hodnota směrem k pozemní komunikaci, to je k pozemku p. č. Anonymizováno v délce 25 metrů, výšce návozu 1 metr a šířce 2 metry spočívající ve vybudování hráze návozem materiálu omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno a umožnit přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek ve vlastnictví žalobkyně p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 2 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 2 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen odstranit terénní úpravy na západní straně jeho pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , počínaje místem společné hranice pozemků p. č. , hodnota, , p. č. , hodnota, , p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, podél hranice pozemku p. č. , hodnota, směrem k pozemní komunikaci, to je k pozemku p. č. , Anonymizováno, v délce 25 metrů, výšce návozu 1 metr a šířce 2 metry spočívající ve vybudování hráze návozem materiálu omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, a umožnit přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek ve vlastnictví žalobkyně p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 2 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši 2 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum se domáhala žalobkyně (I.) uložení povinnosti žalovanému odstranit veškeré terénní úpravy provedené na pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. hodnota tamtéž a umožnit přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. hodnota a dále (II.) uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek p. č. hodnota. Konstatovala, že je vlastníkem pozemku p. č. hodnota - výše položeného a žalovaný pozemku p. č. hodnota – níže položeného oba v k. ú. adresa u Anonymizováno (dále pozemky označovány jen parcelními čísly). Od roku 2017 začal žalovaný na svém pozemku Anonymizováno na hranici s pozemkem Anonymizováno navážet zeminu, kamení a zbytky stavebního materiálu, tím vybudoval podél hranice obou pozemků hráz zamezující přirozenému odtoku povrchových vod z pozemku žalobkyně na pozemek žalovaného. Z důvodu těchto terénních úprav je pozemek Anonymizováno dlouhodobě zatopen, žalobkyně tak nemá možnost ani jej oplotit. Matka žalobkyně tehdy, jako vlastník Anonymizováno, se obrátila na právnická osoba adresa s oznámením o omezení přístupu na svůj pozemek a o provedených terénních úpravách. Na místním šetření úřadu 26. 9. 2017 bylo zjištěno, že pozemek žalobkyně je zatopen povrchovými vodami, jejichž odtok byl v důsledku terénních úprav omezen, když terénní úpravy mají vliv na odtokové poměry povrchových vod. K dotazu žalobkyně ze dne datum vydal právnická osoba adresa dne datum sdělení, kde uvedl, že volný odtok povrchových vod v důsledku provedených terénních úprav je omezen. Žalovaný jako důvod zbudování hráze uvedl, že na jeho pozemek Anonymizováno mají z pozemku Anonymizováno přitékat splašky, znečištěná voda přímo z odpadní jímky rodinného domu žalobkyně. Žalobkyně však zbudovala v roce 2021 zcela novou, certifikovanou jímku, čímž jakýkoli únik z jímky vyloučila. V důsledku terénních úprav žalovaného došlo k zásadnímu omezení až zamezení přirozeného odtoku povrchových vod z pozemku žalobkyně, žalovaný i přes výzvu ze dne 11. 4. 2023 terénní úpravy neodstranil, nadále udržuje protiprávní stav, v jehož důsledku je pozemek Anonymizováno zatopen.

2. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobkyně na pozemek AnonymizovánoAnonymizovánoz pozemku Anonymizováno přivádí vodu, je odpovědná za přítomnost vody na Anonymizováno, když z něj se voda nevsakuje. Sám pozemek Anonymizováno drobně upravil, zarovnal, začistil. Naopak z pozemku Anonymizováno na Anonymizováno proniká znečištěná voda, čemuž zamezil. Žalobkyně tak může napojit Anonymizováno na strouhu či kanalizaci. Za rozliv vody na pozemku Anonymizováno pravděpodobně nese odpovědnost adresa, neboť přírodní studánka na pozemku Anonymizováno je drobným vodním tokem, který by řádně měla spravovat a čistit obec. Rovněž stékání vody na pozemek Anonymizováno z ostatních obydlí v obci z důvodu místního terénu, při absenci kanalizace vede k závěru, že odpovědným subjektem za kanalizační přípojky v místě imisí je město adresa. Srážkové vody nemohou na pozemku Anonymizováno vytvořit tak značné množství kumulované vody. Uplatnil proto námitku nedostatku své pasivní legitimace ve sporu, rovněž navrhl vstup adresa do řízení jako vedlejšího účastníka. Ustanovení § 1019 odst. 1 o. z., jak dále žalovaný uvedl, nestanoví, žádné pravidlo, dle kterého by vlastník níže položeného pozemku nemohl stavebně upravit svůj pozemek tak, aby na něj z výše položeného pozemku neunikala voda, nýbrž stanovuje, že vlastník níže uloženého pozemku nemá právo žádat po vlastníku výše uloženého pozemku stavební úpravy na tomto výše položeném pozemku.

3. Soud usnesením ze dne datum na jednání připustil změnu žalobního petitu, jak byla požadována žalobkyní, postupem dle Žalobkyně se tak domáhala (I.) uložení povinnosti žalovanému odstranit terénní úpravy provedené na jihozápadní straně pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno , počínaje místem společné hranice pozemků p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno podél hranice pozemku p. č. hodnota směrem k pozemní komunikaci k pozemku p. č. Anonymizováno délce 25 m, výšce návozu 1m a šířce 2 m spočívající ve vybudování hráze návozem materiálu, omezující přirozený odtok povrchových vod z pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno a rovněž (II.) uložení povinnosti žalovanému zdržet se jakéhokoli zadržování či přivádění povrchových vod na pozemek ve vlastnictví žalobkyně p. č. hodnota v k. ú. adresa u Anonymizováno.

4. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

5. Výpisem z katastru nemovitostí, informacemi o parcelách bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemků p. č. hodnota (o výměře 182 m2), p. č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, a žalovaný vlastníkem pozemku p. č. hodnota (o výměře 1 482 m2), podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. hodnota o velikosti ¼ ve vztahu k celku vše v k. ú. adresa u Anonymizováno, obec adresa (dále pozemky označovány jen parcelními čísly). Umístění pozemků v terénu bylo podpořeno snímkem ortofotomapy a ohledáním místa samého soudem konaném dne 28. 2. 2024, z něhož byla pořízena četná fotodokumentace. Předně bylo možné uzavřít, že pozemek Anonymizováno a Anonymizováno mají společnou hranici při jihozápadní straně pozemku Anonymizováno, pozemek Anonymizováno je výše položen než pozemek Anonymizováno, když nad pozemkem Anonymizováno se nachází pozemek Anonymizováno (ve vlastnictví žalobkyně) a na něj kaskádovitě navazuje pozemek Anonymizováno (v podílovém spoluvlastnictví žalovaného), když nejníže položeným pozemkem z nich je pozemek Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného. Při místním šetření bylo zjištěno, že mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno se nenachází oplocení, pozemek Anonymizováno byl z převážné části v době místního šetření zaplaven, hladina vody sahala odhadem do výšky 80 cm, na pozemek Anonymizováno nebylo možné pro přítomnost vody vstoupit po celé jeho výměře, což bylo dostatečně zachyceno pořízenými fotografiemi. Navýšený terén, účastníky označovaný jako hráz, byl zaznamenán při jihozápadní hranici pozemků Anonymizováno a Anonymizováno na místním šetření soudu, jakož i při šetření realizovaném soudním znalce dne 4. 9. 2025, když je specifikovaný níže v závěrech znaleckého posudku (v textu označován jako hráz).

6. Z dopisu jméno FO adresovaném právnická osoba adresa, datovaném 22. 5. 2017 a podpořeném fotografiemi bylo zjištěno, že na pozemku Anonymizováno, tehdy ve vlastnictví jmenované, se nacházela studánka, k níž žalovaný zbudováním plotu zamezil přístup. Z fotografií je patrné, že pozemek Anonymizováno v té době nebyl zaplaven, jak tomu bylo při místním šetření realizovaném soudem dne 28. 2. 2024 (kdy hloubka vodního sloupce v akumulaci na Anonymizováno byla odhadem stanovena na 80 cm), tak soudním znalcem dne 4. 9. 2025 (kdy hloubku vodního sloupce znalec zjistil maximálně cca 0,55 m). Soud sice k důkazu provedl odpověď úřadu na dopis jméno FO ze dne 9. 6. 2017, ale nedovodil z něj pro věc žádných zjištění.

7. Z dopisu předchozí vlastnice pozemku Anonymizováno paní jméno FO ze dne datum bylo prokázáno, že terénní úpravy na pozemku žalovaného Anonymizováno zabraňovaly přirozenému odtoku vody z pozemku Anonymizováno, dopisovatelka požádala o nápravu právnická osoba adresa. Ten provedl 26. 9. 2017 a 23. 10. 2017 kontrolu na místě samém, potvrdil existenci terénních úprav, jež mají podstatný vliv na odtokové poměry. Rovněž uzavřel, že akumulaci povrchových vod na pozemku Anonymizováno nelze považovat za vodní dílo. Uvedené bylo prokázáno dílčím protokolem o průběhu kontroly ze dne 26. 9. 2027 sp. zn. Anonymizováno/č. účtu a protokolem o kontrole ze dne 23. 10. 2017 sp. zn. Anonymizováno/č. účtu. Při kontrole dne 26. 9. 2017 žalovaný uvedl, že terénní úpravy provedl proto, že sousedé na pozemek vypouštějí odpadní vody, pokud by na jeho pozemek proudila čistá voda ze studánky, pak by vrátil dřívější koryto zpět. Z pořízené fotografie správním orgánem je zřejmé, že v době kontroly byl pozemek v místě studánky již zaplaven, akumulace vody na pozemku Anonymizováno byla svedena do Březového potoka. Městský úřad, odbor životního prostřední, jako vodoprávní orgán uzavřel po svolaní dozoru, že na pozemku Anonymizováno byly provedeny terénní úpravy, které mají podstatný vliv na odtokové poměry, jak podloženo záznamem ze dne 5. 9. 2017 sp. zn. Anonymizováno/č. účtu/Anonymizováno. K dotazu žalobkyně ze dne 29. 6. 2022 vodoprávní orgán sdělil dopisem ze dne 12. 8. 2022, že na místě samém dne 23. 10. 2017 zjistil, že na pozemku Anonymizováno jsou akumulovány povrchové vody, vody přitékající z pozemku Anonymizováno, když došlo k terénním úpravám na jihozápadní straně pozemku Anonymizováno, které mají podstatný vliv na odtokové poměry.

8. Žalovaný na jednání soudu konaném dne datum nesporoval, že hráz mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno zbudoval již v roce 2017, odmítl ji odstranit, když akumulovaná voda na pozemku Anonymizováno je kontaminovaná fekáliemi. Nesouhlasil proto s tím, aby se dostávala na jeho pozemek Anonymizováno. Na podporu svého tvrzení předložil protokol o zkoušce vody (důkaz na č. l. 152 spisu). Z tohoto důkazu bylo zjištěno, že vzorek byl pořízen datum v Anonymizováno - studánka sousedící se zahradou – a obsahoval koliformní bakterie, Escherichiu coli a intestinální enterokoky. Shodně, až na Escherichiu coli, přítomnost koliformní bakterie a intestinální enterokoků detekoval vzorek odebraný soudní znalcem dne 4. 9. 2025 z vody v akumulaci na pozemku Anonymizováno.

9. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku Anonymizováno, jakož i okolních pozemků se stala v roce 2008, když zde vyrůstala a žila do roku 1995 a opětovně od 2008 dosud. Popsala, jak na pozemku Anonymizováno se nacházela studánka využívaná místními lidmi do roku 1990, která je však nyní pod hladinou vody. I na místním šetření soudu nebyla studánka seznatelná, tuto nezaznamenal ani soudní znalec při šetření na místě samém konaném dne 4. 9. 2025. Studánka nebyla viditelná, neboť se nacházela pod hladinou vody kumulované na pozemku Anonymizováno, jak patrné z fotografie na č. l. 154 kde žalobkyně označila umístění studánky na pozemku a jejím porovnáním s ostatními fotografiemi jak z místního šetření soudu, tak soudního znalce. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že žalovaný zbudoval hráz, což vedlo ke kumulaci vody na jejím pozemku.

10. Svědkyně jméno FO, dcera žalobkyně, potvrdila, že na pozemku Anonymizováno se nacházela studánka s pevným přírodním okrajem, která se rozlila do okolí v době, kdy žalovaný začal budovat hráz.

11. Svědek jméno FO, manžel žalobkyně, rovněž popsal existenci studánky na pozemku Anonymizováno, kterou pamatoval již od roku 1992, kdy studánka byla ohraničena kameny a z ní šla stružka při hranici obou pozemků účastníků a jí voda odtékala do potoka. Rovněž uvedl, že zbudovanou hrází došlo k zasypání stružky a k zadržování vody na pozemku Anonymizováno.

12. Svědek jméno FO, švagr žalobkyně, potvrdil existenci studánky na pozemku Anonymizováno i to, že k ní měla veřejnost historicky volný přístup, v jím pamatovaném období 1992 – 1997 byla studánky udržovaná, okraje byly zpevněny kamenem, byla opatřena poklopem. Ze studánky šel přepad, který odtékal na pozemek dnes již žalovaného. Návozem pak neměla voda kam odtékat a na pozemku žalobkyně vznikl rybníček.

13. Svědkyně jméno FO, kamarádka žalobkyně, potvrdila, že ke studánce chodila pro vodu v letech 1971-1990, studánka měla okraje ohraničené kameny, měla poklop, dnes studánka viditelná není, na pozemku je louže, vodní hladina.

14. Svědek jméno FO, bratr žalobkyně, rovněž potvrdil existenci studánky na pozemku Anonymizováno, jež byla ohraničena kameny s odtokem do potoka vzdáleného cca 70 m od studánky. Odtok ze studánky byl znemožněn navážkou., proto je kolem mokro.

15. Svědek jméno FO, bývalý soused žalobkyně v Anonymizováno, popsal existenci studánky na pozemku žalobkyně s dřevěným deklem, když od studánky vedla stružka. Pozemek kolem studánky nebyl tehdy, tj, v letech 1986, 1987, vlhký.

16. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, podpořeného jeho výpovědí bylo prokázáno, že v době jím provedené terénní rekognoskace dne 4. 9. 2025, byla na pozemku Anonymizováno akumulována voda, jejíž hladina byla porostlá vodními rostlinami. Maximální zjištěná hloubka vodního sloupce v akumulaci činila 0,55 m, dno bylo převážně měkké a bahnité. I na pozemku Anonymizováno se nacházel povrchový recipient, jehož hladina byla porostlá vodní vegetací. Výskyt vegetace v obou recipientech svědčil o tom, že v obou případech jde jen o pomalu tekoucí vodu, což svědčilo i o omezené kapacitě jejich přítoků. Z recipientu na pozemku Anonymizováno byl odtok veden trubkou do koryta Březového potoka. Z morfologie terénu a dle botanických znaků proudí na pozemek Anonymizováno od západu podzemní voda mělkého oběhu, která dále proudí směrem k východu k vodoteči Březového potoka. Analogicky dochází i k proudění povrchové vody generélně k východu, ve směru spádu povrchu terénu, tedy od pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno. Při západní hranici pozemku Anonymizováno byl navršen nehomogenní zemní val dlouhý 25 m, v průměru cca 0,8 m vysoký, lokálně k jihu max. až cca 1,3 m a proměnlivě až cca 2 m široký, zvyšující se směrem k jihu, směrem k severu se val postupně snižoval a splýval s teréne (předmětná hráz). Akumulace vody na pozemku Anonymizováno je neperiodicky sycena splachy z okolí (povrchovým ronem) a zjevně i přítokem vody z okapového svodu z objektu sousedního s uvedeným pozemkem z jihu ve vlastnictví žalobkyně na st. p. č. hodnota., jakož i dotována přítoky podzemní vody, byť jen málo kapacitními. Voda akumulovaná na pozemku Anonymizováno je středně mineralizovaná, mírně zásaditá, mikrobiálně kontaminovaná, když přítomnost koliformních bakterií svědčí o přísunu fekálního znečištění z okolí, kdy svůj vliv mají splachy z nezatravněné části výběhu drůbeže v přilehlém chovu na pozemku ve vlastnictví žalobkyně, případně splachy ze střechy objektu na st. p. č. hodnota, na níž se může vyskytovat ptačí trus. Znečištění této vody však není z pohledu hygienických požadavků na koupaliště a sauny silné, s limity pro pitnou vodu je diametrálně jiné. Znalec uzavřel, že terénní úpravy - zbudovaná hráz - omezují přirozený odtok povrchových vod z pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno jen lokálně, nikoli však zásadním způsobem a to vzhledem k existenci povrchového drénu (kanálu) s malou vodotečí, propojujícího povrchové recipienty na pozemku Anonymizováno a Anonymizováno, když v důsledku jeho existence jsou hydrologické i hydrogeologické poměry na obou pozemcích změněny jen nevýznamně. Znalec uzavřel, že v době anomálních atmosférických srážek či v období tavných vod může zemní val (hráz) představovat bariéru, na níž by v případě omezení či eliminace funkce stávajícího drénu v terénní depresi mohlo docházet ke vzdouvání povrchové vody v akumulaci na pozemku Anonymizováno. Doporučil proto drén udržovat funkční, aby tak byl umožněn odtok povrchové vody z pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno. V rámci své výpovědi uvedl, že podmínkou funkčnosti drénu je, aby nebyl zarostlý, sesunutý, doporučil případné jeho rozšíření a prohloubení. Jako zdroj kumulace vody na pozemku Anonymizováno soudní znalec v posudku uvedl povrchovou vodu z okolí, podzemní vodu mělkého oběhu i náležející hypodermickému odtoku. Dále uzavřel, že na pozemek Anonymizováno se dostává jak voda povrchová, tak podzemní z pozemku Anonymizováno. Povrchová voda je mikrobiálně osídlena bakteriemi, které sice svědčí o jejím fekálním znečištění, nicméně o znečištění relativně méně významném. Odtékající voda tak není v takové míře závadná, aby ohrožovala kvalitu vody v povrchovém recipientu na pozemkuAnonymizovánoAnonymizováno či v jiných místech téhož pozemku. Jak při svém výslechu znalec uvedl, kvalita kumulované vody na pozemku Anonymizováno odpovídá kvalitě přírodního koupaliště čili každý rybník v okolí Anonymizováno má podobné parametry co do mikrobiálního osídlení. Přítomnost bakterií tak byla zjištěna mikrobiální analýzou vody v akumulaci na pozemku Anonymizováno (odběr 4. 9. 2025), jak prokázáno znaleckým posudkem.

17. Po provedeném dokazování, zhodnocením jednotlivých, shora popsaných důkazů dle soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

18. Žalobkyně jako vlastník výše položeného pozemku p. č. hodnota a žalovaný jako vlastník níže položeného pozemku p. č. hodnota mají společnou hranici při jihozápadní straně pozemku Anonymizováno. Na pozemku Anonymizováno byla umístěna historicky studánka, která byla využívaná veřejností. Ještě v roce 2017, maximálně do 22. 5. 2017 (vis dopis ze dne 22. 5. 2027), byla využívaná i původní vlastnicí pozemku p. č. hodnota jméno FO. Z fotografie (na č. l. 12 spisu), svědeckých výpovědí, účastnické výpovědi žalobkyně bylo možné uzavřít, že pozemek Anonymizováno byl ještě počátkem roku 2017 přístupný, nebyla na něm akumulována voda, i veřejnost měla přístup ke studánce nacházející se na pozemku Anonymizováno. Žalovaný provedl na svém pozemku p. č. hodnota terénní úpravy spočívající ve vybudování zemního valu – hráze - a to na jihozápadní straně pozemku Anonymizováno, když navršil navážkový materiál na pozemek Anonymizováno, čímž zbudoval hráz mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno v rozsahu výšky návozu 1 m, šířky 2 m a v délce 25 m, jak zjištěno při místním šetření a podloženo též zjištěním soudního znalce z místa samého. Žalovaný v rámci řízení doznal, že hráz zbudoval, a to již v roce 2017, když nechtěl, aby se z pozemku Anonymizováno na jeho pozemek Anonymizováno dostávala znečištěná voda. Již v roce 2017 vodoprávní orgán, odbor životního prostředí uzavřel, že zbudovaná hráz na pozemku Anonymizováno má podstatný vliv na odtokové poměry. Navýšený terén, účastníky označovaný jako hráz, při jihozápadní hranici pozemků Anonymizováno a Anonymizováno, logickým uvažováním vzato, kdy voda teče v důsledku gravitační síly z výše položeného místa do níže položeného, zadržoval a zadržuje vodu na pozemku Anonymizováno, zabraňoval a zabraňuje jejímu přirozenému odtoku na níže položený pozemek Anonymizováno, který měl vodu svedenou potrubím do potoka (Březového potoka) a tudíž měl zajištěný přirozený odtok vody. Zamezením odtoku vody z pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno tak došlo k akumulaci vody na pozemku Anonymizováno, tedy k jeho zaplavení. Sám žalovaný na místním šetření uvedl, že hráz zbudoval, když zjistil, že žalobkyně mu pouští odpadní vody do jeho septiku. Lze uzavřít, že zbudováním hráze žalovaný chtěl zamezit přirozenému odtoku vody z pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno, což se mu podařilo (vis závěry znaleckého posudku a zpráva vodoprávního orgánu). Voda nemohla přes hráz přirozenou cestou, tedy spádem z místa výše položeného na místo níže položené, odtékat a na pozemku Anonymizováno se hromadila, když hladina vodního sloupce dosahovala na pozemku Anonymizováno cca 0,80 m v době ohledání místa soudem a 0,50 m v době ohledání soudním znalcem. Znalec uzavřel, že terénní úpravy spočívající ve vybudování zemního valu omezují přirozený odtok povrchových vod z pozemku Anonymizováno, byť nikoli zásadním způsobem, a to v důsledku existence povrchového drénu (o tom pojednáno níže).

19. Jak bylo prokázáno dále znaleckým posudkem, podstatným faktorem při hodnocení odtoku vody z pozemku Anonymizováno na Anonymizováno byla existence povrchového drénu (kanálu) s malou vodotečí, propojující povrchové recipienty na pozemku Anonymizováno a Anonymizováno. Vzhledem k existenci kanálu zůstaly hydrologické i hydrogeologické poměry na obou stranách pozemků změněny jen nevýznamně. Připustil, že omezujícím faktorem tohoto hodnocení byla skutečnost, že hydrogeologická měření a pozorování bylo provedeno jednorázově v letní sezoně, tedy v době s nejnižším stavem podzemních vod. Dále uvedl, že v době anomálních atmosférických srážek či v období tavných vod může zemní val představovat bariéru, na níž by v případě omezení či eliminace funkce stávajícího drénu v terénní depresi mohlo docházet ke vzdouvání povrchové vody v akumulaci na pozemku Anonymizováno. Tuto možnost potvrdil i po shlédnutí záznamu na CD nosiči, kde byla zachycena značná intenzita srážek v místě samém, konkrétně se jednalo o záznamy ze dne 7. 1. 2024, 19. 6. 2021, 21. 6. 2023, 21. 7. 2023, 24. 5. 2022, 5. 7. 2021. Doporučil proto stranám sporu drén udržovat funkční, tedy průchodný, případně jej i rozšířit a prohloubit. Pokud by drén byl prohlouben o 10 cm, pak by hladina vodního sloupce klesla na 45 cm, pokud o 2 m, pak by pravděpodobně byl pozemek Anonymizováno ještě nebyl zcela suchý, neboť má ještě spodní přítok (jak znalec doplnil při výslechu). Nelze však přehlédnout, že žalovaný drén zbudoval v průběhu tohoto řízení, konkrétně po místním šetření soudu, jak účastníci učinili nesporným na jednání dne datum. Tedy svým jednání zmírnil negativní následky svého počínání – zbudování hráze, jež omezovala přirozený odtok povrchových vod z pozemku Anonymizováno, avšak neodstranil je zcela. Lze jen připomenout, že společné vybudování drénu, aby voda mohla přirozeně odtékat, bylo ostatně doporučeno účastníkům na místním šetření soudem již 28. 2. 2024.

20. Soud tak uzavřel, že žalovaným vybudovaná hráz v roce 2017 na jeho pozemku Anonymizováno brání přirozenému odtoku vody z pozemku Anonymizováno ve vlastnictví žalobkyně, kdy žalovaný svým konáním změnil odtokové poměry, což vedlo k akumulaci vody na pozemku Anonymizováno, jeho zaplavení, jeho znepřístupnění a v nemožnosti jeho užívaní v rozsahu před vybudováním hráze. Ani samotný drén zbudovaný žalovaným neuvedl pozemek Anonymizováno do původního stavu, tj. do stavu před vybudováním hráze, byť zmírnil negativní následky snížením hladiny vodního sloupce na pozemku Anonymizováno. Pozemek žalobkyně Anonymizováno byl a je zaplaven v důsledku úprav na pozemku žalovaného Anonymizováno.

21. Žalovaný se bránil tím, že voda na pozemku Anonymizováno je kontaminovaná, proto zbudováním hráze chtěl zamezit jejímu odtoku na svůj pozemek Anonymizováno. Následně po místním šetření zbudováním drénu sám umožnil odtok vody z pozemku Anonymizováno na svůj pozemek Anonymizováno. Soud se i přesto zabýval závadností vody akumulované na pozemku Anonymizováno, v tomto směru vycházel z protokolu o vodě ze dne 10. 2. 2025 (na č. l. 152 spisu) a ze závěrů znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem a jeho výpovědi. Shodně z těchto listinných důkazů lze uzavřít, že voda na pozemku Anonymizováno je mikrobiálně osídlena bakteriemi, které svědčí o fekálním znečištění, nicméně jde o znečištění relativně méně významné. Na základě analýzy mikrobiálního osídlení voda odtékající z pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno není v takové míře závadná, aby ohrožovala kvalitu vody v povrchovém recipientu na pozemku Anonymizováno či v jiných místech tohoto pozemku, jak prokázáno znaleckým posudkem. Jak znalec doplnil při výslechu, každý rybník vedle Anonymizováno má podobné parametry co do mikrobiálního osídlení, připustil, že na kvalitu pitné vody jsou jiné požadavky. Soud však nepovažoval za potřebné se jimi zabývat, když povrchová voda, jakož i podzemní není vodou pitnou, a proto nemusí splňovat požadavky kladené právním předpisem na vodu pitnou. S ohledem na uvedené soud považoval za nadbytečné provádět důkaz protokolem o zkoušce vody ze dne 5. 3. 2025, proto tento důkazní návrh zamítl. Rovněž uzavřel, že z pohledu dané věci není právně relevantní zabývat se tím, zda v obci je či není zbudována kanalizace, proto důkazní návrh projektem města na její zbudování zamítl.

22. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného fotografiemi černého potrubí z roku 2015 a žalobkyně doklady o zakoupení jímky, jež se měly vztahovat k čistotě vody odtékající z pozemku Anonymizováno na Anonymizováno a zdroji znečištění této vody pro nadbytečnost s ohledem na závěry znaleckého posudku, který uzavřel, že kvalita kumulované vody v recipientu na pozemku Anonymizováno odpovídá kvalitě vody v okolních rybnících.

23. Rovněž byl zamítnut důkazní návrh žalovaného projektovou a stavební dokumentací k budově umístěné na st. p. č. hodnota pro nadbytečnost. Tímto důkazem hodlal žalovaný prokázat, že způsob svodu srážkové vody neodpovídá stavebním a povolovacím standardům. Soudní znalec ve svém posudku uvedl, že dalším potencionálním zdrojem vody na pozemku Anonymizováno je svádění srážkových vod ze střechy objektu na st. p. č. hodnota (ve vlastnictví žalobkyně), doporučil proto svod ze střechy vyústit tak, aby nezasahoval přímo do akumulace vody na pozemku Anonymizováno. Žalobkyně v tomto směru zjednala nápravu, jak bylo podloženo fotografií ze dne 20. 2. 2026 a jejím porovnáním s fotografiemi pořízenými soudem při místním šetření i soudním znalcem, kdy svod již nemá vyústění na pozemek Anonymizováno.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný přiznal, že hráz zbudoval, což bylo podloženo i fotografiemi a nahrávkou na CD nosiči ze dne 12. 3. 2019, 3. 9. 2022, bylo nadbytečné k uvedenému vyslýchat svědkyni jméno FO, proto byl tento důkazní návrh pro nadbytečnost zamítnut. Ze stejného důvodu, tj. pro nadbytečnost byl zamítnut i proto, že svědkyně se měla vyjádřit k zaplavení pozemku Anonymizováno, což bylo již dostatečně prokázáno shora uvedenými důkazy. S ohledem na výše prokázané, kdy zaplavení pozemku Anonymizováno je důsledkem zbudované hráze na pozemku Anonymizováno, bylo nadbytečné provádět další výslechy svědků tituly před jménem jméno FO a jméno FO, proto soud tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost.

25. Jde-li o právní posouzení věci, je třeba vycházet z ustanovení § 1019 o. z. Toto zákonné ustanovení upravuje sice jen tu část tradiční actionis aquae pliviae arcendae (žaloba na zadržení dešťové vody), chránící před zaplavováním vlastníka „dolního“ pozemku, avšak ochranu je třeba poskytnout i vlastníkovi „horního“ pozemku, je-li jeho pozemek zaplaven či podmáčen proto, že vlastník „dolního“ pozemku jeho úpravami či zřízením stavby zamezil přirozenému odtoku dešťové či jiné přirozeně tekoucí vody. Ani v tomto případě nejde o pouhé obtěžování vlastníka podmáčeného pozemku, resp. o omezení obvyklého užívání pozemku (§ 1013 odst. 1 o. z.), ale o přímé ohrožení vlastnického práva. Ostatně imise je způsobena tím, že „odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise)“ vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) (§ 1013 odst. 1 o. z.). Tady však nejde o to, že by voda z pozemku žalovaného na pozemek žalobkyně vnikala, ale o to, že žalovaný změnil přirozené odtokové poměry jím provedenými terénními úpravami na svém pozemku Anonymizováno tak, že voda nemůže řádně odtékat z pozemku žalobkyně, tento zaplavuje, a to i přes žalovaným následně v průběhu řízení zbudovaným drénem. Dává-li § 1019 odst. 2 o. z. vlastníkovi pozemku, na který stéká voda ze sousední stavby, resp. v důsledku úprav sousedního pozemku právo žádat úpravy stavby, resp. pozemku, pak stejné právo (§ 10 odst. 1 o. z.) má ten, jehož pozemek či stavba jsou zaplavovány nebo podmáčeny v důsledku zřízení stavby či úprav sousedního pozemku. Je-li tedy zpravidla „horní“ pozemek zaplavován nebo podmáčen v důsledku zřízení stavby či úprav sousedního (zpravidla „dolního“) pozemku, zabraňujících přirozenému odtoku vody, má vlastník právo domáhat se přímo úprav této stavby nebo sousedního pozemku.

26. Ve světle výše uvedeného, kdy soud měl rovněž na paměti rozhodnutí NS sp. zn. ze dne 31. 1. 2017, dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala prakticky uvedení do předešlého, původního stavu pozemku Anonymizováno odstraněním žalovaným zbudované hráze mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno, tedy odstranění terénních úprav na pozemku Anonymizováno byla na místě. To vše za situace, kdy pozemek žalobkyně Anonymizováno byl skutečně poškozen (zaplaven) v důsledku toho, že žalovaný upravil svůj pozemek Anonymizováno a tím změnil přirozené odtokové poměry. Soud proto vyhověl žalobě v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku, když má zato, že uvedení pozemku do původního stavu odstraněním hráze spolehlivě odstraní poškození (zaplavení) pozemku Anonymizováno a současně zatíží žalovanou stranu co nejméně. Jde tak z pohledu soudu o nejefektivnější a nejúčinnější opatření k odstranění závadného stavu, neboť odstraněním hráze v délce 25 m, výšce návozu 1 m a šířce 2 m budou spolehlivě zajištěny odtokové poměry z pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno, oproti uvažovanému drénu, který by musel být rozšířen, prohlouben, pravidelně udržován funkční, což v případě nedodržení požadavků kladených na drén by vedlo k dalším sousedským sporům. Odstraněním hráze tak budou spory ohledně odtokových poměrů mezi pozemky vyřešeny. Soud nedospěl k závěru, že efektivnější by bylo jiné opatření, například vybudování zmíněného drénu, aby eventuálně na tuto skutečnost mohla žalobkyně reagovat změnou petitu.

27. Další žalobní požadavek však soud shledal nepatřičným, proto jej zamítl výrokem II. rozsudku. Předně, jak bylo prokázáno, již k ohrožující úpravě došlo – žalovaný zbudoval hráz, jež zamezila přirozenému odtoku povrchových vod z pozemku žalobkyně, pozbyla tak smyslu žaloba na zdržení se ohrožujícího jednání a je na místě žalovat o uložení povinnosti uvést pozemek do předchozího stavu, čehož se žalobkyně žalobním petitem I. domáhala a ve výsledku domohla. V této souvislosti lze zmínit právní názor vyslovený ve věci sp. zn. R II 212/32, který platí i v poměrech v platném znění. V tomto směru lze opět zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 31. 1. 2017.

28. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci stejný poměr úspěchu jako neúspěchu (výrokem I. bylo žalobnímu požadavku vyhověno, výrokem II. byl další požadavek žalobkyně zamítnut), bylo rozhodnuto tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno za užití

29. Výroky rozsudku pod body IV. a V. jsou odůvodněny , kdy každý z účastníků měl ve věci stejný poměr úspěchu, jakož i neúspěchu. Usnesením ze dne 30. 10. 2025 č.j. -245 (právní moc 20. 12. 2025) byla přiznána soudnímu znalci tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 19 132 Kč, která byla částkou 14 000 Kč (složená záloha obou účastníků ve výši 2 x 7 000 Kč) vyplacena ze zálohy a částkou 5 123 Kč z rozpočtu Okresního soudu v Klatovech. Částka 5 123 Kč tak představuje náklad, který stát platil. Tato částka byla rozdělena rovným dílem mezi oba účastníky řízení, tedy uložena každému povinnost k úhradě České republice na účet Okresního soudu v Klatovech částky 2 566 Kč. Při úvaze o lhůtě splatnosti soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

30. V souvislosti s výslechem soudního znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem na jednání konaném dne datum vzniknou České republice - Okresnímu soudu v Klatovech náklady v podobě znalečného, jež jsou dle náklady státu. V době konečného rozhodnutí ve věci samé nebylo možné určit přesnou výši těchto nákladů, soud proto vyslovil, že oba účastníci řízení jsou povinni zaplatit tyto náklady rovným dílem České republice – Okresnímu soudu v Klatovech, jejichž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení. V této souvislosti soud užil a , kdy stát má právo podle výsledku řízení na náhradu nákladů, které platil. Oba účastníci měli ve věci stejný poměr neúspěchu, tedy vůči nim má stát rovným dílem právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu soudu v Klatovech, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).