Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 A 8/2026 - 38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci

žalobců: a) XA, narozený dne X

státní příslušnost Ukrajina

b) XB, narozená dne X

státní příslušnost Ukrajina

oba v ČR bytem X

oba zastoupeni advokátkou Mgr. Evelinou Hodanovou

sídlem Evropská 423/178, 160 00 Praha 6

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který spočíval v nevyznačení žalobce a) a žalobkyně b) do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt, jelikož nesplnili podmínku podle , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Podanou žalobou se žalobci domáhají ochrany před tvrzeným nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že žalovaný v seznamu zájemců a v navazujícím elektronickém rozhraní eviduje u žalobkyně b) nesplnění podmínky podle o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ve spojení s , ve znění účinném do 14. 3. 2026 (dále jen „nařízení vlády“), tedy podmínky „nepřetržitého přihlášení“ k veřejnému zdravotnímu pojištění po dobu alespoň 2 let k rozhodnému datu 31. 3. 2025.

II.

Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobci v žalobě stručně shrnuli dosavadní skutkový stav. Žalobkyně b) byla v období od 28. 6. 2023 do 21. 9. 2023 u Veřejné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „VZP“) vedena ve stavu „zahraničí“, a v souladu s tehdy účinným se ze zdravotního pojištění odhlásila; po dobu pobytu mimo Českou republiku (dále jen „ČR“) nečerpala hrazené služby. Žalobcům se však dne 8. 10. 2025, po vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt, v informačním systému žalovaného zobrazilo, že u žalobkyně b) nejsou splněny podmínky nepřetržité účasti na veřejném zdravotním pojištění a bezdlužnosti, proto oba žalobci dne 12. 11. 2025 podali podání označené jako „žádost o přezkum; doložení splnění podmínek“. Žalovaný následně potvrdil bezdlužnost žalobkyně b). Nadále je tak spornou pouze otázka účasti na veřejném zdravotním pojištění.

3. Žalovanému vytkli nesprávný, formalistický a vnitřně rozporný výklad . Podmínku nepřetržitého trvání účasti na zdravotním pojištění vykládá žalovaný mechanicky. Ustanovení v tehdy platném znění představovalo speciální zákonný režim pro občany Ukrajiny, kteří odcestovali do vlasti, učinili příslušné prohlášení a po dobu pobytu tam nemuseli platit pojistné. Využití tohoto institutu nelze zpětně hodnotit jako diskvalifikující přerušení nepřetržitosti účasti na pojištění. Čl. II. bod 4 zachoval použití dřívějšího pro ty občany Ukrajiny, kteří doložili odcestování přede dnem účinnosti novely. Předchozí právní režim tak má být i nadále respektován, a nelze z něj dovozovat negativní důsledky při registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu.

4. Zejména žalobci namítli rozpor se smyslem a účelem podmínky podle , jímž je ověřit reálnou vazbu cizince k českému veřejnému zdravotnímu pojištění. Žalobkyně b) jednala v dobré víře, na základě výslovného zákonného oprávnění, a účel tedy naplnila. Žalovaný vyložil zákon čistě formálně, jeho postup je i v rozporu s jeho vlastním metodickým vysvětlením a logikou verifikace dat. Podle informací zveřejněných na informačním portálu žalovaného se má žadatel ujistit, pro případ nesplnění podmínky, že k přerušení nedošlo právě kvůli odhlášení z důvodu vycestování. Pojistné zároveň nelze zpětně doplatit. Odhlášení je tedy zvláštní zákonem předvídaná situace; pokud by bylo automaticky diskvalifikující, postrádalo by uvedené metodické vysvětlení smysl, a tedy podporuje argumentaci žalobců.

5. Podle jsou údaje o pojištění a bezdlužnosti předávány žalovanému správcem registru a příslušnou zdravotní pojišťovnou. To však neznamená, že žalovaný může tyto údaje používat bez jakéhokoliv právního posouzení jejich významu. Naopak, je povinen je interpretovat v souladu s právní úpravou, tedy v kontextu v rozhodném znění. Mechanické převzetí́ údajů bez zohlednění právní povahy tohoto stavu je nezákonné. Žalovaný přetvořil zákonem dovolený režim dočasného odhlášení z veřejného zdravotního pojištění v překážku pro zvláštní dlouhodobý pobyt, v rozporu se svým vlastním metodickým vysvětlením. Takový postup nemá oporu v zákoně, odporuje účelu právní úpravy a zasahuje přímo do právní sféry obou žalobců.

6. Žalobci navrhli, aby soud určil, že zásah byl nezákonný, zakázal v něm žalovanému pokračovat a přikázal mu obnovit stav před zásahem.

7. K žalobě přiložili podání k žalovanému ze dne 12. 11. 2025, označené jako „žádost o přezkum; doložení splnění podmínek“, vyrozumění žalovaného ohledně vyřízení této stížnosti ze dne 12. 1. 2026 spolu s příslušnou doručenkou, výpis VZP ze dne 11. 9. 2025 týkající se žalobkyně b), vyúčtování pojistného žalobkyně b) ze dne 27. 3. 2025 a 27. 10. 2025, fotokopii jejího cestovního pasu, žádost o prověření správnosti dat k vyhodnocení podmínek zvláštního dlouhodobého pobytu ze dne 27. 10. 2025, kopii obrazovky z informačního systému žalovaného týkající se podmínek vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt neurčeného data, žádost k VZP týkající se pobytu v zahraničí ze dne 23. 6. 2023, s datem odjezdu dne 28. 6. 2023, a kopii obrazovky z informačního systému žalovaného, týkající se splnění podmínek k vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt, neurčeného data.

III.

Vyjádření žalovaného k žalobě

8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nevede správní spis, který by mohl soudu poskytnout. Vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt probíhá zásadně elektronicky. Rovněž již nedisponuje přímo údaji v registračním systému, nicméně data v jiném formátu zasílá soudu spolu s vyjádřením. Žalobci jako manželé vyjádřili zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt společně, nicméně žalobkyně b) nesplnila podmínku nepřetržité účasti na veřejném zdravotním pojištění. Uvedený pobytový titul smí získat pouze držitel oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, který musí k rozhodnému dni splnit předepsané podmínky. Jestliže k registraci nedošlo, nemohla žalobkyně b) o pobyt žádat. Žalovaný rovněž shrnul proces při vydání povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Dále zmínil, že pro důvodnost žaloby proti nezákonnému zásahu je třeba, aby byli žalobci, mimo jiné, zkráceni na svých veřejných subjektivních právech. Pokud na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu není právní nárok, nemohlo k takovému zkrácení dojít.

9. Žalobci sami připouštějí, že žalobkyně b) nebyla v období od 28. 6. 2023 do 21. 9. 2023 přihlášena k veřejnému zdravotnímu pojištění. Jestliže zákonodárce použil v termín „nepřetržitě“, měl tím na mysli, že cizinec musí být přihlášen bez přerušení v období dvou let před rozhodným dnem. Pokud by měla být nějaká doba přerušení ještě akceptovatelná, musel by ji zákonodárce v výslovně zakotvit. Pokud žalobkyně této možnosti využila, nemohlo jí legitimní očekávání vzniknout. Dále uvedl, že údaj v informačním systému žalovaného již byl aktualizován a má jiný text. Cílem bylo upozornit zájemce, aby nereklamovali údaje poskytnuté VZP, pokud se ze zdravotního pojištění odhlásili postupem podle . Žalovaný vždy vykládal nepřetržitost pojištění jako absolutní; pokud se taková informace na stránkách nacházela, měla jiný význam, než jaký jí přikládají žalobci. Žalobkyně b) nesplnila všechny kumulativní podmínky, které jsou pro úspěšnou registraci potřeba, a pobytové oprávnění proto nelze získat.

10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu odmítl, neboť žalobci nebyli aktivně legitimováni k jejímu podání, a pokud by soud shledal, že podmínky řízení jsou splněny, navrhl, aby žalobu zamítl.

11. K vyjádření přiložil výpis z Cizineckého informačního systému týkající se žalobkyně b), spolu s informacemi ohledně nedoplatků na veřejném zdravotním pojištění u všech zdravotních pojišťoven, výpis z dat VZP po reklamaci, a kopie obrazovky z informačního systému žalovaného týkající se projevení zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt a splnění podmínek.

IV.

Právní posouzení věci soudem

12. Městský soud v Praze v souladu s a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí ( část věty před středníkem ). Výše uvedené důkazy prokazují skutkové okolnosti daného případu popsané žalobci i žalovaným shodně, skutkový stav tedy nebyl mezi stranami sporný. Rozhodnutí soudu tak závisí na posouzení právní otázky.

13. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s , neboť při svém rozhodování vycházel pouze z listinných důkazů, k nimž se měly strany možnost vyjádřit, a ani jedna ze stran nevyjádřila výslovný nesouhlas s takovým projednáním a rozhodnutím věci.

14. Podle , znění účinném do 31. 12. 2023, státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „pojištěnec“) a který odcestoval na Ukrajinu, může u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, učinit písemné prohlášení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění o skutečnosti, že odcestoval v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, i zpětně. V takovém případě pojištěnec není povinen platit pojistné ode dne, který v tomto prohlášení uvedl, ne však dříve než ode dne 24. února 2022. Ode dne, který pojištěnec v prohlášení uvedl, ne však dříve než ode dne 24. února 2022, až do dne, kdy se u zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Současně s opětovným přihlášením u zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této zdravotní pojišťovně doložit dobu pobytu na Ukrajině. Úprava, týkající se nepřetržitého pobytu delšího než 6 měsíců a předložení dokladu o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce obsažená v zákona o veřejném zdravotním pojištění, se nepoužije.

15. Podle Ministerstvo vnitra v seznamu zájemců vyznačí cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona a který k datu rozhodnému pro splnění podmínek k registraci k pobytu (dále jen „rozhodné datum“) je podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle nepřetržitě nejméně po dobu 2 let přihlášen k veřejnému zdravotnímu pojištění a nemá nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění; podmínka 2 let neplatí, jde-li o společně registrovanou osobu mladší 18 let,

16. Podle na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok.

17. Podle vláda stanoví nařízením dobu registrace k pobytu a rozhodné datum pro splnění podmínek k registraci k pobytu podle odstavce 1.

18. Podle správce registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění vyhodnotí splnění podmínky nepřetržitého přihlášení k veřejnému zdravotnímu pojištění po dobu nejméně 2 let podle k rozhodnému datu a údaje o cizinci předá zdravotní pojišťovně, u které je cizinec pojištěn (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“).

19. Podle příslušná zdravotní pojišťovna ověří splnění podmínky nepřetržitého veřejného zdravotního pojištění po dobu nejméně 2 let podle a doplní údaje o tom, zda cizinec k rozhodnému datu má, nebo nemá nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

20. Podle , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje.

21. Podle § 2 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činny v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 8 odst. 4).

22. Podle § 3 odst. 1 písm. d) bod 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění vzniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

23. Podle § 3 odst. 2 písm. b) bod 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění zaniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou.

24. Podle § 8 odst. 4 zákona o zdravotním pojištění pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

25. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt lze v době od 1. dubna 2025 do 30. dubna 2025.

26. Podle § 3 nařízení vlády rozhodné datum nebo období pro splnění jednotlivých podmínek k registraci k pobytu uvedených v § 7q odst. 1 zákona stanoví příloha k tomuto nařízení.

27. Podle přílohy k nařízení vlády byl rozhodným datem pro posouzení doby nepřetržitého přihlášení cizince k veřejnému zdravotnímu pojištění podle den 31. 3. 2025.

28. Podle důvodové zprávy k , kterým se mění , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, představuje zvláštní dlouhodobý pobyt „zvláštní pobytové oprávnění standardního pobytového charakteru podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Nejde tedy o ochranné pobytové oprávnění. Primárním pobytovým kanálem zůstává dočasná ochrana, nový typ dlouhodobého pobytu je jen doplňkovou alternativou pro relativně úzký segment cizinců.“ Jde tedy o speciální úpravu k obecnému předpisu upravujícím pobyt cizinců, který umožnuje osobám požívajícím dočasnou ochranu, které dosáhly určitého stupně integrace, přejít na standardní druh pobytového oprávnění, i když s určitými specifiky.

29. K otázce procesu posuzování podmínek získání zvláštního dlouhodobého pobytu zdejší soud v rozsudku ze dne 18. 5. 2026, č. j. -29, kdy uvedl, že „zvláštní dlouhodobý pobyt je výslovně popsán jako pobytové oprávnění standardního charakteru, avšak zpracovatelný pouze mimo klasické individuální správní řízení, protože počet potenciálních žadatelů je mimořádně vysoký (odhad stovek tisíc osob), kdy není v možnostech správního orgánu vést individuální spisovou agendu, provádět dokazování či vydávat individuální úkony ve standardním procesním režimu a současně účel vyžaduje rychlost, automatizaci a minimální administrativní zátěž.“ S ohledem na vysoký počet držitelů dočasné ochrany (a tedy potenciálních žadatelů o tento druh pobytového oprávnění) není v možnostech správního orgánu vést o každé takové žádosti individuální správní řízení; proces je tak značně automatizován, a to právě s ohledem na předpokládanou masovost.

30. Soud vycházel při svých úvahách z kritérií pro určení nezákonného zásahu, jak byla definovaná v judikatuře správních soudů, zejména v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. -65, č. 603/2005 Sb. NSS. Ochranu podle a násl. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle a násl. poskytnout. Nesplnění uvedených podmínek vede k zamítnutí žaloby, nikoliv k jejímu odmítnutí, jak tvrdil žalovaný.

31. O myslitelnosti, resp. možnosti žalobců tvrdit, že napadeným zásahem byli přímo zkráceni na svých veřejných subjektivních právech (viz první a druhou podmínku), soud neměl pochyb. Žalobci v souladu s projevili zájem o vydání zvláštního dlouhodobého pobytu. Žalovaný poté postupoval podle , aby zjistil, zda žalobci splňují podmínky uvedené v téhož zákona. Žalobci mohli být přímo zkráceni na svých právech, neboť neměli možnost se účastnit celého procesu spojeného se získáním zvláštního dlouhodobého pobytu, resp. jeho první fáze – vyznačení v tzv. seznamu zájemců jako osob oprávněných registrovat se k zvláštnímu typu dlouhodobého pobytu. Žalovaný svým postupem žalobcům znemožnil získat zvláštní dlouhodobý pobyt, neboť z důvodu nesplnění podmínky podle je nevyznačil do seznamu zájemců. Skutečnost, že na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok, neznamená, že by žalobci nemohli být zásahem žalovaného přímo zkráceni na svých právech; žalovaný mohl zasáhnout do jejich veřejných subjektivních práv v důsledku nedodržení zákonem předvídaných postupů při vyznačování zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt.

32. První, druhá, čtvrtá a pátá podmínka jsou splněny. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že by žalobci neměli aktivní legitimaci k podání žaloby z důvodu, že na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu není právní nárok (tedy že by nebyla splněna podmínka prvá). Aktivní legitimace u zásahové žaloby je totiž dána i v případě, že na určitý státem poskytovaný status (zde na udělení zvláštního dlouhodobého pobytu) není právní nárok, a to pokud je tvrzen zásah do práva na zákonný postup (tj. aby stát dodržoval podmínky řízení, lhůty, způsoby zjišťování podmínek atd.). Není totiž chráněn samotný výsledek, ale způsob, jakým správní orgán postupoval. To odpovídá účelu zásahové žaloby dle a judikatuře Nejvyššího správního soudu k ochraně proti zásahům neformální povahy.

33. Nevyznačení v seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt podle tedy v daném případě představuje přímý zásah do práv žalobců. Současně svou povahou tento úkon žalovaného, který je nepochybně zaměřen přímo proti žalobcům, není rozhodnutím, a jeho zákonnost je proto přezkoumatelná v řízení o zásahové žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, č. j. -52).

34. Spornou v projednávané věci je otázka, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, když žalobce nevyznačil v seznamu zájemců, a tedy posouzení podmínky třetí, tj. zákonnosti postupu žalovaného.

35. Ze shora citované právní úpravy plyne, že k vyznačení do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt musí cizinec vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt, cizinci dále musí být udělena dočasná ochrana podle a k rozhodnému datu musí cizinec splňovat podmínky uvedené v . Rozhodné datum nebo období ve vztahu ke každé z podmínek přitom upravuje nařízení vlády, které ve svém odkazuje na přílohu uvedeného nařízení.

36. V posuzované věci žalobce a), jakožto držitel dočasné ochrany, projevil zájem o vydání zvláštního dlouhodobého pobytu za sebe i žalobkyni b), svou manželku. Žalovaný následně postupem podle z údajů poskytnutých VZP zjistil, že „nepřetržité přihlášení“ žalobkyně b) ke zdravotnímu pojištění netrvalo k rozhodnému datu alespoň dva roky, a žalobce z důvodu nesplnění podmínky uvedené v ustanovení do seznamů zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt nevyznačil. Podmínku bezdlužnosti na zdravotním pojištění po stížnosti žalobců žalovaný opravil.

37. Rozhodnutí soudu je tedy závislé na posouzení právní otázky, zda učinění prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině podle , ve znění účinném do 31. 12. 2023, ve spojení s zákona o veřejném zdravotním pojištění, znamená nesplnění podmínky .

38. Obecně platí, že osoby požívající v ČR dočasnou ochranu jsou povinně účastny veřejného zdravotního pojištění ze zákona [ zákona o veřejném zdravotním pojištění]. Do 31. 12. 2023 umožňoval učinit prohlášení podle zákona o zdravotním pojištění, které má obecně za následek dočasné zproštění povinnosti platit pojistné, za současného pozastavení možností čerpat hrazenou zdravotní péči. Uvedenou obecnou úpravu modifikoval zejména v tom směru, že nevyžadoval pobyt v zahraničí delší 6 měsíců a uložil takovému pojištěnci povinnost doložit příslušné zdravotní pojišťovně pouze dobu pobytu na Ukrajině, nikoliv účast na zdravotním pojištění v cizině. Oznamovatel se v takovém případě stal osobou ze zdravotního pojištění dočasně vyňatou ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle komentářové literatury k tomuto ustanovení však „tyto osoby nejsou ze zdravotního pojištění v pravém smyslu vyňaty, neboť účastníky zdravotního pojištění zůstávají, pouze v době dlouhodobého pobytu v cizině neplatí pojistné.“ (KOŠČÍK, M., BLATNÝ, J., KRÁL, J., KŘEPELKA, F., STRÁNSKÝ, J. : Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer Dostupné z: www.aspi.cz. ; zvýraznění podtržením doplnil nyní soud). Prohlášení podle , ve znění do 31. 12. 2023, ve spojení s a zákona o veřejném zdravotním pojištění, nezpůsobuje zánik účasti na zdravotním pojištění, i když ji v jistém smyslu pozastavuje.

39. Žalobkyně b) byla podle příslušného výpisu účastna veřejného zdravotního pojištění ode dne 4. 3. 2022 nepřetržitě, a to jako poživatel dočasné ochrany (ve výpisu vyznačeno nesprávně jako žadatel o mezinárodní ochranu, „žad. o m. o.“, pozn. soudu). V období od 28. 6. 2023 do 21. 9. 2023 je ve stavu pojištění uvedena poznámka „zahraničí“. Žalobkyně b) tedy byla i v době svého pobytu na Ukrajině v roce 2023 pojištěncem českého systému veřejného zdravotního pojištění, i když byla dočasně zproštěna povinnosti hradit pojistné a její zdravotní péče z něj nemohla být z téhož důvodu financována; podle § 3 odst. 2 písm. b) bod 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění držitelům dočasné ochrany účast zaniká až v okamžiku, kdy pojištěnci zároveň zanikne i toto pobytové oprávnění.

40. Výše uvedené úvahy jsou důležité i pro další výklad , podle nějž má být zájemce o zvláštní dlouhodobý pobyt k rozhodnému datu „nepřetržitě nejméně po dobu 2 let přihlášen k veřejnému zdravotnímu pojištění“; s termínem „nepřetržitého přihlášení“ pracuje i důvodová zpráva k , který institut zvláštního dlouhodobého pobytu zavedl. Je však třeba poznamenat, že uvedená formulace se v zákoně o veřejném zdravotním pojištění nevyskytuje. Ve vztahu k pojištěncům spojuje „přihlášení“ pouze se dvěma situacemi – změnou zdravotní pojišťovny podle , a opětovným přihlášením ke zdravotnímu pojištění právě podle poté, co se pojištěnec navrátí ze zahraničí.

41. Druhý případ se přitom vztahuje i na situace podle , ve znění do 31. 12. 2023, který nesl název „odhlášení z veřejného zdravotního pojištění“. Ve skutečnosti však nešlo o zánik zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, ale o úpravu odkazující a částečně modifikující téhož zákona, upravující zvláštní režim účasti na zdravotním pojištění po dobu dlouhodobého pobytu uprchlíka v zahraničí. Právě ze druhé uvedené situace soud ve svých dalších úvahách vycházel. Účast na zdravotním pojištění nevznikla žalobkyni b) na základě přihlášky, ale ze zákona, již udělením dočasné ochrany, a po dobu pobytu v zahraničí trvala, i když ve zvláštním režimu.

42. Je-li však účast na zdravotním pojištění spojena již se samotným udělením dočasné ochrany, nebylo by logické, aby zákonodárce spojoval podmínku udělení zvláštního dlouhodobého pobytu právě pouze s participací v tomto systému sociálního zabezpečení. Ustanovení obsahuje dvě podmínky týkající se zdravotního pojištění – absenci nedoplatků žadatele (resp. všech společných žadatelů), a právě „nepřetržité přihlášení“ ke zdravotnímu pojištění. Soud má za to, že ač tento termín nezná, ze znění , lze dovodit, že participace žadatele o zvláštní dlouhodobý pobyt na tomto systému sociálního zabezpečení musí mít určitou vyšší kvalitu než „prostá“ účast. Zavedení takové podmínky by totiž jinak ztrácelo smysl – byla by splněna v zásadě vždy, pokud dočasná ochrana žadatele trvala bez přerušení dva roky, a to právě s odkazem na zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pokud by záměrem zákonodárce bylo podmínit splnění první podmínky pouze účastí na zdravotním pojištění, formuloval by příslušné znění zákona odlišně.

43. V tomto směru lze poukázat i na smysl a účel právní úpravy. Podle důvodové zprávy k , který tento institut zavedl, je zvláštní dlouhodobý pobyt „koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status. […] S ohledem na svůj charakter není zvláštní dlouhodobý pobyt rovněž podmíněn plněním konkrétního účelu pobytu.“ Zvláštní dlouhodobý pobyt reaguje na zcela mimořádnou situaci; jde o speciální druh dlouhodobého pobytu, udělovaný na žádost těm uprchlíkům, kteří osvědčili určité zákonem předepsané podmínky integrace, a který navíc ke svému udělení nevyžaduje na straně cizince určitý účel. Zásadně při tom platí, že pobyt cizince na území ČR musí být odůvodněn, např. dlouhodobým zaměstnáním, podnikáním či studiem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 12. 2011, č. j. -81, nebo ze dne 9. 9. 2021, č. j. -53). Nejde zároveň o institut, který by regulovala evropská úprava, a je tedy pouze na národním zákonodárci, jak podmínky pro jeho udělení nastaví. Smyslem zvláštního dlouhodobého pobytu je přitom umožnit přechod na standardní pobytové oprávnění těm uprchlíkům, kteří osvědčí určitou vazbu k ČR splněním předepsaných podmínek.

44. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že je tedy třeba v zákoně uvedený termín „nepřetržitě přihlášen“, vykládat tak, že odhlášení ze zdravotního pojištění podle , ve znění do 31. 12. 2023, v návaznosti na zákona o veřejném zdravotním pojištění, způsobí nesplnění podmínky podle .

45. Žalobkyně b) bezpochyby neporušila žádnou povinnost, kterou jí a ukládá; využila zákonem předvídaného beneficia a po dobu pobytu v cizině nemusela hradit pojistné (ale ani nemohla čerpat hrazenou zdravotní péči, viz výše). To reflektoval i žalovaný, který posléze opravil údaje ve svém informačním systému tak, že žalobkyně splňuje podmínku č. 4, tedy nemá na zdravotním pojištění žádný nedoplatek, a to právě z důvodu předpokládaného v . V době, kdy žalobkyně b) pobývala ve vlasti, však neexistoval institut zvláštního dlouhodobého pobytu; nemohlo jí tedy vzniknout legitimní očekávání ohledně udělení této formy pobytového oprávnění. Přechodné ustanovení čl. II. bod 4 se poté vztahuje jen na případy, kdy příslušný pojištěnec odcestoval do 31. 12. 2023 na Ukrajinu a vrátil se do ČR až po tomto datu, aby se ke zdravotnímu pojištění mohl opětovně přihlásit postupem dle zákona o veřejném zdravotním pojištění; naopak se netýká otázky nepřetržitosti podle , který v dané době nebyl vůbec zaveden. Pokud jde o formulaci uvedenou v době podání žádosti v informačním systému žalovaného, nemá soud za to, že ji lze vykládat tak, že odhlášení podle představuje omluvitelnou situaci, kterou zákon předvídá, naopak způsobuje přerušení „přihlášení“ ke zdravotnímu pojištění, viz výše.

46. Soud uzavírá, že v projednávaném případě žalovaný postupoval v souladu se zákonem, využíval správné údaje, nepostupoval s libovůlí. Získané údaje interpretoval v souladu se smyslem a účelem právní úpravy. Lze potvrdit jeho závěr, že žalobci nesplnili zákonnou podmínku pro zápis do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt, a to konkrétně podmínku nepřetržitého přihlášení žalobkyně b) k veřejnému zdravotnímu pojištění uvedenou .

V.

Závěr a náklady řízení

47. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

48. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , když žalobci ve věci úspěch neměli a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 8. října 2026

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně