Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 A 31/2026 - 40

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Bursíkové, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Kryštofa Horna ve věci

žalobce: T. M., narozený X

bytem X

zastoupený advokátem Mgr. Petrem Havrlíkem, LL.M.

sídlem Zahradnická 71, Příbram

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 11, Praha 5

za účasti: P. B.

bytem X

zastoupený advokátem Mgr. Michalem Mlezivou, LL. M.

sídlem Vítězslava Nezvala 2498, Most

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2026, č. j. 113410/2026/KUSK, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2026, č. j. 113410/2026/KUSK, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Městský Úřad Dobříš (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 11. 11. 2025, č. j. MDOB 80938/2025/Mly (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), osobě zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) dodatečně povolil stavbu „stavební úpravy a nástavba rodinného domu, přístřešek, X, na pozemcích XA a parc. č. XB v katastrálním území XC(dále jen „stavba“).

2. Napadeným rozhodnutím žalovaný podle , (dále jen „“) zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

3. Žalobce se žalobou podle a násl. , (dále jen „“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Současně navrhuje, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek ( ).

4. Návrh odůvodnil tak, že pokračováním ve stavebních pracích může dojít k dalším stavebním zásahům, dokončení konstrukcí, instalaci technických zařízení a vytvoření dalších faktických poměrů, jejichž následné odstranění či náprava by v případě úspěchu žaloby byla podstatně složitější, nákladnější a v některých ohledech fakticky obtížně vratná. Riziko újmy považuje za konkrétní. Jde o stavbu bezprostředně sousedící s pozemkem žalobce. Správní orgány přitom samy zjistily přesah části konstrukce stavby na žalobcův pozemek. Žalobce upozornil, že už v průběhu správního řízení namítal zejména změny odtokových a vlhkostních poměrů, poškozování historické zdi, zvýšení terénu, přesah konstrukcí, imise, narušování soukromí a další konkrétní dopady. Pokračování v dokončování stavebních úprav před tím, než soud přezkoumá zákonnost jejich dodatečného povolení, může uvedené následky dále prohloubit.

5. Žalobce k žalobě přiložil kromě listin, které by měly být součástí správního spisu, i fotografie, které měly zachycovat aktuální stavebně-technický stav na hranici pozemků, výšku oddělující zdi, výškový rozdíl mezi pozemky, vzájemné pohledové poměry, stav přístřešku a dalších konstrukcí a možnost přímého nahlížení osob pohybujících se na pozemku stavebníka na pozemek žalobce.

6. Stavebník k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že stavba již fakticky stojí, a nejde o situaci, že by měla být teprve postavena v průběhu soudního řízení, což odpovídá i tvrzení žalobce v čl. III žaloby. Pozastavení právních účinků napadeného rozhodnutí tak neodstraní existující konstrukce, nezmění výškové poměry pozemků ani nepřestaví oddělující zeď. Ve vztahu k těmto tvrzeným zásahům žalobce konkrétní ochranný přínos navrženého opatření neosvědčil. Napadené rozhodnutí připouští dokončení stavby podle schválené dokumentace, ovšem žalobce neuvedl, které konkrétní neprovedené práce mají před rozhodnutím soudu nastat a v jakém rozsahu mají zhoršit stav žalobcovy nemovitosti. Výrok prvostupňového rozhodnutí nepřipouští libovolné nové zásahy, ale výslovně ukládá i zkrácení přesahující konstrukce, což je opatření chránící i žalobcovo vlastnictví. Pozastavení účinků napadeného rozhodnutí by tak oddálilo i splnění této podmínky a konzervovalo by stav, který žalobce napadá. Ani právní moc rozhodnutí zastavení řízení o odstranění stavby sama o sobě nečiní soudní ochranu neúčinnou. Žalobce se může domoci zrušení napadeného rozhodnutí a stavebník pak musí nést důsledky případného závěru o jeho nezákonnosti. Faktická existence stavby nevytváří nezrušitelné oprávnění k jejímu zachování. Napadeným rozhodnutím se nepovoluje provoz ubytovny ani rušení sousedů. Obavy z takového jednání nelze bez dalšího ztotožnit s účinky tohoto rozhodnutí. Pozastavení účinků napadeného rozhodnutí by tak omezilo stavebníka, aniž by byl osvědčen odpovídající ochranný přínos pro žalobce.

7. Žalovaný se do dne rozhodnutí soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyjádřil.

8. Soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku následovně:

9. Podle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

10. Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři předpoklady. Výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu; tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

11. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí ( ), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku.

12. Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, je povinen žalobce, který se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem; nestačí tak v návrhu toliko poukázat na možnost vzniku újmy. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí. Zároveň musí jít o následek určité intenzity, aby jej bylo vůbec možno označit za újmu. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.

13. Tvrzená újma přitom musí vyplývat z právních účinků napadeného rozhodnutí, nikoli z dalších rozhodnutí, nebo skutečností, které nastaly až po vydání napadeného rozhodnutí, nebo které tu existovaly již před jeho vydáním (srov. usnesení NSS ze dne 20. 6. 2019, č. j. -48, bod 19).

14. Právním následkem napadeného rozhodnutí je, že byla dodatečně povolena stavba stavební úprava a nástavba rodinného domu a přístřešek XA. Změna stavby spočívá v:

- nové dispozici 1. NP a 2.NP a s tím spojené stavební úpravy (nová okna, dveře, schodiště) a nástavba (v úrovni balkonu 2.NP),

- budou upraveny rozvody vody, kanalizace a elektroinstalace,

- stavba bude vytápěna pomocí krbové vložky s výkonem 22 kW; bude napojena do stávajícího komínového tělesa, který bude nově vyvložkován. Dalším zdrojem vytápění bude elektrokotel s výkonem 9 kW.

- vytápění a ochlazování bude dále zajištěno vnějšími klimatizačními jednotkami typu SPLIT. Nad střešní konstrukcí v úrovni změny sklonů střešních rovin (na severozápadní části) bude umístěna vnější klimatizační jednotka, další dvě klimatizační jednotky budou umístěny na severovýchodní fasádě domu v úrovni 1.NP

- přístřešek na hranici s pozemkem parc. č. XB v katastrálním území XC u severozápadní fasády rodinného domu o zastavěné ploše 17,5 m2 a o výšce 2,210 - 2,570 m, s pultovou střechou o sklonu 4°. Pod přístřeškem umístěn otevřený krb. Přístřešek bude upraven tak, že příčné fošny střešní konstrukce budou zkráceny včetně plechové krytiny tak, aby končily na vnitřní hraně stávajícího oplocení“, dále ve výroku II. stanoví podmínky pro dokončení stavby: „1. Stavba bude upravena a dokončena podle projektové dokumentace nazvané jako „rekonstrukce RD – XC, změna stavby před dokončením“, kterou vypracoval Ing. Ondřej Horák, zodpovědný projektant Bc. David Hnízdil, ČKAIT 0014541, autorizovaný technik pro pozemní stavby; případné změny nesmí být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu. A „2. Přístřešek bude upraven tak, že příčné fošny střešní konstrukce budou zkráceny včetně plechové krytiny tak, aby končily na vnitřní hraně stávajícího oplocení.

Stavební úřad stanovil podmínky pro dokončení stavby tak, že měla být upravena a dokončena podle projektové dokumentace nazvané jako rekonstrukce RD – XC, změna stavby před dokončením, případné změny nesměly být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu a přístřešek měl být upraven tak, že příčné fošny střešní konstrukce budou zkráceny včetně plechové krytiny tak, aby končily na vnitřní hraně stávajícího oplocení.

15. Z typu rozhodnutí (dodatečné povolení stavby) vyplývá, že určitá část stavby už byla v minulosti realizována, nyní je jen dodatečně povolena. Zároveň byly stanoveny podmínky pro její dokončení. Přiznání odkladného účinku tak může zabránit (pozastavit) pouze realizaci prací, které ještě nebyly provedeny. Důsledkem přiznání odkladného účinku nemůže být odstranění již zrealizované části stavby. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že je na žalobci, aby tvrdil, v souvislosti s jakými konkrétními stavebními pracemi, které ještě nebyly provedeny, mu hrozí újma a tuto újmu konkretizoval.

16. Žalobce ovšem v návrhu na přiznání odkladného účinku pouze obecně konstatoval, že pokračování v dokončování stavebních úprav předtím, než soud přezkoumá zákonnost jejich dodatečného povolení, může prohloubit negativní následky spojené se změnou odtokových a vlhkostních poměrů, možné poškozování nemovitosti žalobce, zásahy na hranici pozemků a další negativní dopady. Žalobce ovšem nijak neupřesnil, jak se odtokové a vlhkostní poměry v návaznosti na napadené rozhodnutí projevují na jeho nemovitosti, ani k jakým konkrétním zásahům na hranici pozemků má docházet. Žalobce neuvedl konkrétní negativní dopady, které by byly v příčinné souvislosti s realizací napadeného rozhodnutí.

17. Soud si je vědom toho, že při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku je povinen přihlédnout k celkovému obsahu podání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. 10. 2023, č. j. ). Žalobce v žalobě formuloval celkem jedenáct žalobních bodů, avšak řada z nich není pro posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku vůbec relevantní, neboť ze své podstaty nemůžou vypovídat nic o možné hrozící újmě žalobce, která by mu měla v souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí vzniknout (nesprávné rozložení důkazního břemene, rozpor mezi skutečným stavem stavby a stavem posuzovaným správními orgány, nepřezkoumatelný závěr o souladu s územním plánem, porušení , nepřípadná úvaha o údajném sedmnáctiletém bezproblémovém užívání stavby, nevypořádání skutečného způsobu využívání objektu, námitka podjatosti, nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů). Námitky souvisí zejména s porušením procesních pravidel, což ovšem nevypovídá nic o možné újmě žalobce, případně popisují již aktuální stav, kterému ovšem nemůže přiznání odkladného účinku zabránit, neboť to může bránit jen realizaci budoucích stavebních prací. Vznik újmy by bylo možné dovozovat pouze z námitky související se zjištěným přesahem stavby na pozemek žalobce, nedostatečným zjištěním odtokových, vlhkostních a terénních poměrů či nedostatečným posouzením otevřeného krbu a imisních dopadů. Avšak ani v těchto žalobních bodech soud nenašel argumentaci, která by svědčila o tom, že by mohla být žalobci způsobena napadeným rozhodnutím nepoměrně větší újma, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám.

18. V souvislosti s námitkou skutečného přesahu stavby totiž žalobce pouze namítal, že správní orgány na jedné straně dovodily, že stavba nezasahuje do sousedního pozemku, současně však zjistily i pravý opak, a proto stavebníkovi uložily podmínku zkrátit příčné fošny konstrukce a plechové krytiny. Žalobce tedy ani netvrdí, jak by se jeho práv dotýkal ať už přesah konstrukce nebo případně požadavek na zkrácení této konstrukce. Pokud byl již přesah zjištěn, nejde o stavební stav, kterému by byl odkladný účinek způsobilý zabránit, jelikož by neměl vliv na stávající provedení konkrétní stavby.

19. Žalobce také namítal, že správní orgány nezjistily dostatečně odtokové, vlhkostní a terénní poměry (důsledky zvýšení terénu, zavážky pozemku a stavebních pozemků), nicméně netvrdí, že se tyto poměry budou měnit právě v důsledku dalších stavebních prací na pozemku stavebníka, ani jak by se tyto poměry měly projevit na pozemku žalobce. Zároveň soudu není z napadeného rozhodnutí zřejmé ani to, že by jeho důsledkem byla realizace jakýchkoli terénních úprav. Lze tak důvodně pochybovat o tom, že by se vůbec jednalo o důsledek napadeného rozhodnutí.

20. S námitkou nedostatečného posouzení otevřeného krbu a imisních dopadů pak žalobce namítal pouze to, že správní orgány neposoudily konkrétní proudění vzduchu v daném místě, charakter husté okolní zástavby, vzdálenost otevřeného krbu od hranice a sousedních nemovitostí, výšku zdroje, možné turbulentní proudění ani jiné místní podmínky, které mají na šíření kouře zásadní vliv. Uplatněné námitky se ve své podstatě týkají snížení pohody bydlení a v této fázi řízení soud nijak nepředjímá, zda je věcná argumentace uplatněná v žalobě, která se týká právě i imisí a snížené pohody bydlení, důvodná a soud její důvodnost nemůže v rámci rozhodování o odkladném účinku žalobě nijak předjímat.

21. Žalobce v žalobě také upozorňoval na možné obtěžování pohledem v souvislosti s nerovností terénu na pozemku stavebníka, který umožňuje pohled přes zeď, která odděluje pozemek stavebníka a pozemek žalobce. Soud uvádí, že z napadeného rozhodnutí není nijak zřejmé, že by povolovalo jakékoli terénní úpravy nebo výšku zdi. Žalobce navíc tento nevyhovující stav dokládá i prostřednictvím fotografií, což svědčí o tom, že se jedná již o současný stav, a nejde o přímé důsledky napadeného rozhodnutí.

22. Žalobce se také bránil tomu, že má stavba obsahovat nová okna a dveře, které mají dle žalobce umožnit další místa, odkud bude možné dohlédnout na jeho pozemek. K tomu soud uvádí, že se jedná opět o námitku, jejíž důvodnost nemůže soud v rozhodnutí o odkladném účinku předjímat. Žalobce netvrdí nic o tom, proč by nemohl tyto negativní důsledky dočasně snášet, v čem nepoměrně větší újma spočívá. Neuvedl, na které části jeho pozemku lze z oken nově nahlížet, zda jde o běžně užívaný pobytový prostor (terasu, odpočinkovou část zahrady), nebo o obytné místnosti, v jaké vzdálenosti a výšce mají být okna umístěna, jaký byl dosavadní stav a co konkrétně by se jejich zřízením změnilo. Ani z fotografií připojených k žalobě nelze bližší okolnosti seznat a soud z nich nemohl učinit závěr o neobvyklosti či intenzitě zásahu nebo vzniku újmy.

23. Soud s ohledem na výše uvedené konstatuje, že žalobce neosvědčil žádnou reálnou újmu, která by mu bezprostředním výkonem pravomocného prvostupňového rozhodnutí měla vzniknout, zároveň soud nedospěl k závěru, že by stavební záměr, bude-li jeho zbývající část dokončena ještě před meritorním rozhodnutím věci, byl pro žalobce natolik nesnesitelný, že by nebylo možné spravedlivě požadovat, aby s ním spojené následky dočasně strpěl. Nebyla doložena ani skutečnost, že by následky spojené s realizací stavebního záměru nebylo možné, došlo-li by ke zrušení napadeného rozhodnutí, odstranit (například zazdít dodatečně vybudovaná okna), přičemž náklady na takové uvedení by nenesl žalobce, nýbrž primárně stavebník. Soud tak uzavírá, že žalobcem tvrzená újma nedosahuje potřebné intenzity (především nemá charakter nevratné a nenahraditelné újmy), aby bylo třeba zabránit jejímu vzniku využitím mimořádného institutu, jímž je přiznání odkladného účinku žalobě. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že nebyla splněna první podmínka pro přiznání odkladného účinku plynoucí z Soud proto návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl a splněním ostatních předpokladů se pro nadbytečnost již nezabýval.

24. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto nebrání žalobci podat nový návrh, ve kterém by tvrdil a osvědčil, že mu výkonem napadeného rozhodnutí již skutečně hrozí vážná újma. O návrhu na přiznání odkladného účinku lze totiž rozhodnout i opětovně, stejně jako lze jednou přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání nebo vyjde-li najevo, že podmínky pro jeho přiznání nebyly splněny ( ).

25. Druhým výrokem soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Podle , o soudních poplatcích, ve spojení se závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. -21, č. 4616/2024 Sb. NSS, vzniká poplatková povinnost dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Z tohoto důvodu soud současně s rozhodnutím o návrhu na přiznání odkladného účinku samostatným výrokem uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (viz položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích). V případě, že žalobce bude soudní poplatek hradit bankovním převodem, nechť tak učiní na účet soudu č. 37038729111/0710 pod variabilním symbolem 3933003126.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [ a odst. 3 písm. c) ].

V případě, že žalobce včas nezaplatí soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu přiznání odkladného účinku žalobě, bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad.

Praha 12. 10. 2026

Lenka Bursíková v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.