Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
40 A 6/2026 - 21.pdf
PDF · 0 B
No categories available
40 A 6/2026 - 21
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera, a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci
navrhovatel: J. Č., narozený dne X
bytem X
proti
odpůrci: Obec Malečov
sídlem Malečov 36, 403 27
o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy Změna č. 1 Územního plánu Malečov vydaného Zastupitelstvem obce Malečov dne 11. 3. 2026, o návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření,
takto:
I. Návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření se zamítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na nařízení předběžného opatření, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá toho, aby soud zrušil čl. f3 odst. 11 opatření obecné povahy Změny č. 1 Územního plánu Malečov, vydaného Zastupitelstvem obce Malečov dne 11. 3. 2026, (dále jen „změna územního plánu“). Současně s návrhem na zrušení části opatření obecné povahy podal navrhovatel návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud odpůrci a spolku Malečovský rozhled, z. s., zakázal činit jakékoli kroky směřující k realizaci stavby repliky věže větrného čerpadla na studni v Němčí, stojící na pozemku p. č. 53/2 v katastrálním území Němčí u Malečova, včetně vydávání a vyžadování závazných stanovisek, územních souhlasů, územních rozhodnutí, stavebních povolení či jiných opatření, a to až do právní moci rozhodnutí soudu o návrhu navrhovatele na zrušení změny územního plánu.
2. Navrhovatel svůj návrh odůvodnil tím, že mu hrozí vážná a nenahraditelná újma, neboť by byl vystaven trvalému znehodnocení nemovitosti, zásahu do pohody bydlení a zdravých životních podmínek, zásahu do krajinného rázu CHKO, zásahu do historické hodnoty domu z roku 1683, zásahu do soukromí a výhledu a hlukovým a vizuálním imisím. Uvedl, že stavba má být vysoká přibližně 25 metrů a má se nacházet 30 metrů od jeho domu na návsi v zastavěném území. Dále uvedl, že z projektové dokumentace spolku Malečovský rozhled, z. s. vyplývá, že projekt je ve fázi finální projektové dokumentace, projektovaná výška byla údajně dne 2. 12. 2024 akceptována CHKO a spolek deklaruje připravenost k realizaci. Navrhovatel měl za to, že nebude dotčen veřejný zájem, neboť projekt není veřejnou infrastrukturou, službou ani nezbytnou stavbou.
3. Odpůrce ve vyjádření k návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl, že územní plán je projevem ústavně zaručeného práva obce na samosprávu, byl vydán demokraticky zvoleným zastupitelstvem po proběhlém zákonném procesu pořízení a do rozhodnutí soudu se na něj vztahuje presumpce správnosti a zákonnosti. Pozastavit účinky jeho části lze jen tehdy, pokud navrhovatel tvrdí a prokáže konkrétní vážnou újmu ve své vlastní právní sféře. Uvedl, že skutečnost, že povinnost tvrzení i důkazní břemeno ohledně hrozící vážné újmy nese navrhovatel. Odpůrce měl za to, že obecná tvrzení o nezákonnosti napadeného opatření obecného nebo o možném budoucím záměru třetí osoby tento požadavek nenaplňují, resp. je nenaplňují ani nebezpečí, která navrhovatel ve svém návrhu uvedl.
4. Uvedl, že územní plán sám o sobě nezakládá oprávnění k realizaci jakékoliv stavby. Ustanovení bodu f3.11 je obecná textová regulace, která pouze doplňuje výčet staveb, na které se nevztahují výšková omezení, o technické památky. Dodal, že rekonstrukce (replika) větrného čerpadla v Němčí, na kterou navrhovatel míří, musí projít samostatným povolovacím řízením podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. V něm stavební úřad posoudí soulad záměru se všemi stavebními předpisy a záměr bude podléhat i závaznému stanovisku ochrany přírody a krajiny. Konstatoval, že účinností napadeného ustanovení nevzniká žádný nevratný stav, který by bylo nutné zatímně upravit předběžným opatřením. Navrhovatelem uvedenou újmu označil za čistě hypotetickou, neboť závisí na budoucím rozhodnutí jiných orgánů.
5. Zdůraznil, že před změnou územní plán Malečov neobsahoval žádnou výškovou regulaci a napadeným ustanovením se postavení navrhovatele oproti předchozímu stavu nezhoršilo, naopak územní plán je nyní v otázce výšky staveb přísnější. Odpůrce proto navrhl, aby soud návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření zamítl.
6. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (dále jen „s. ř. s.“), platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
7. Předběžné opatření podle § 38 s. ř. s. tak představuje univerzální nástroj prozatímní ochrany práv účastníků, který lze uplatnit ve všech řízeních vedených ve správním soudnictví (§ 4 s. ř. s.). Jedná se však o zcela mimořádný institut, který lze aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží, že mu hrozí vážná újma. Pro hrozbu vážné újmy je možno uložit takovou povinnost i třetí osobě, ovšem toliko za předpokladu, že to po ní lze spravedlivě žádat.
8. Soud prostudoval návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že v daném případě nebyla podmínka objektivní existence vážné újmy, která reálně účastníkovi řízení hrozí v případě, že by po dobu řízení před soudem nebyly upraveny poměry tak, že bude účastníku řízení či třetí osobě uloženo něco konat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, splněna.
9. Výklad pojmu vážná újma předestřel Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37. Konstatoval, že „[v]ážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který – v případě, že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu – představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených.“ Zdejší soud zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím předběžné povahy, jehož účelem je zajistit, aby rozhodnutí ve věci samé mohlo mít reálně účinky na právní poměry účastníků tím, že se dočasně zabrání intenzivním zásahům do jejich právní sféry (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2017, č. j. 6 As 6/2017-75). Předběžné opatření lze také kdykoliv zrušit nebo změnit (tj. rozšířit či zúžit rozsah omezení, která byla povinnému účastníku uložena), změní-li se poměry (§ 38 odst. 4 s. ř. s.). V posuzovaném případě nebyla závažnost újmy, která navrhovateli v důsledku přijetí změny územního plánu hrozí a která by odůvodňovala nařízení předběžného opatření, navrhovatelem řádně tvrzena, natož prokázána.
10. Navrhovatel totiž dle hodnocení soudu v podaném návrhu na nařízení předběžného opatření neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že pokud by předběžné opatření vydáno nebylo, mohla by mu vzniknout vážná újma ve smyslu již shora odkazovaného judikaturního výkladu. Navrhovatel tvrdil, že po změně územního plánu může dojít k bezprostřední realizaci stavby repliky věže větrného čerpadla. Realizace této stavby by pak pro něj znamenala vážnou a nenahraditelnou újmu. Z informací uvedených navrhovatelem o uvedené stavbě vyplývá, že se nemá jednat o drobnou stavbu uvedenou v příloze č. 1 ke stavebnímu zákonu, kterou by bylo možno realizovat bez povolení. Tedy, aby mohla být uvedená stavba realizována, muselo by být vydáno stavební povolení. Navrhovatelem tvrzená hrozba vážné újmy by mohla eventuelně nastat až v případě povolení předmětné stavby. Pro úplnost soud poznamenává, že z návrhu je zřejmé, že sám navrhovatel počítá s tím, že budou vydávána závazná stanoviska, územní souhlasy, územní rozhodnutí či stavební povolení. Ve vztahu k samotné změně územního plánu navrhovatel žádnou hrozbu vážné újmy netvrdil.
11. Soud proto dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil zákonné podmínky pro nařízení navrhovaného předběžného opatření, a tudíž návrh navrhovatele výrokem I. tohoto usnesení zamítl.
12. Výrokem II. usnesení soud navrhovateli zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na nařízení předběžného opatření je dle položky 5 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
13. Soudní poplatek je navrhovatel povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 4049000626.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.
Ústí nad Labem dne 14. 10. 2026
Mgr. Václav Trajer v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.