Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
35 Az 30/2026 - 21.pdf
PDF · 0 B
No categories available
35 Az 30/2026 - 21
3
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobce:
T. S. N.
toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Balková,
zastoupený advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem,
sídlem Na Pankráci 1618/30, Praha,
proti
žalovanému:
Ministerstvo vnitra,
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-1029/BA-BA01-HA13-ZZC-2026 ze dne 16. 9. 2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
Odůvodnění:
1. Žalobce podal dne 14. 8. 2026 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím žádost žalobce podle § 16 zákona o azylu a čl. 42 odst. 1 písm. j) ve spoj. s čl. 39 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. 5. 2024 (dále jen „azylové procedurální nařízení“) zamítl jako zjevně nedůvodnou.
2. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Na území České republice měl zajištěné ubytování u příbuzných. Rovněž z provedeného pohovoru vyplynulo, že žalobce má na území České republiky širší rodinné vazby. Žalobce také zdůraznil svou křesťanskou víru. V Rumunsku, kde mu byl naposledy pobyt, žádné rodinné zázemí neměl.
3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Měl za to, že pro přiznání odkladného účinku žalobě nebyly splněny podmínky. Důležitý veřejný zájem shledával v respektování pravomocných rozhodnutí správních orgánů.
4. Napadeným rozhodnutím byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 zákona o azylu, jedná se tak o typ rozhodnutí uvedený v čl. 68 odst. 3 azylového procedurálního nařízení.
5. Odkladný účinek žaloby je v nynějším případě upraven v § 73 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), § 32c a § 32d zákona o azylu a čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Základem je čl. 68 azylového procedurálního nařízení, jehož podmínkám musí česká procesní úprava vyhovovat. Vzájemný vztah § 73 s. ř. s. a úpravy zákona o azylu je takový, že § 32c a § 32d mají jako speciální pravidla pouze doplnit a v části nahradit obecnou úpravu odkladného účinku žaloby obsaženou v § 73 s. ř. s. ve věcech, v nichž obecná úprava není přiléhavá, dostatečná či vhodná [srov. důvodovou zprávu ke sněmovnímu tisk č. 931/0, 9. volební období Poslanecké sněmovny (2021-2025)].
Odkladný účinek podle § 32d zákona o azylu
6. Úprava § 32d zákona o azylu obsahuje zvláštní ustanovení pro přiznání odkladného účinku žaloby rozhodnutím soudu bez návrhu, proto také je v zásadě přísnější a užší než požadavky pro přiznání odkladného účinku na návrh, které jsou obsaženy v § 73 odst. 2 s. ř. s. Obě ustanovení se tedy při přezkum rozhodnutí o mezinárodní ochraně přicházejí do úvahy, neboť stanoví jiné podmínky pro odlišné procesní situace. Protože soud rozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku, shledal vhodným vyjádřit se i k možnosti přiznat odkladný účinku ex officio.
7. V případě žalobce soud neshledal důvody pro rozhodnutí o odkladném účinku bez návrhu podle § 32d zákona o azylu. To soud činí při vědomí kritiky, podle které jsou podmínky tohoto ustanovení nesouladné s podmínkami čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Kopa, M. Kde pod novou českou úpravou soudního azylového řízení praská unijní led? Ke dni rozhodnutí dostupné na https://imilaw.cz/blog/8a74a890-02cd-4fac-9700-e99d421ddc6d.
Zdejší soud souhlasí se náhledem Krajského soudu v Brně (srov. usnesení č. j. 34 Az 24/2026-22 ze dne 26. 8. 2026), podle kterého lze sice použít vnitrostátní kritéria, ale jen do té míry, ve které nenarušují účinek unijní úpravy zejména v otázce dodržení pravidla non-refoulement.
8. Soud se seznámil s obsahem správního spisu i věcnou argumentací žalobce ve smyslu čl. 68 odst. 4 azylového procedurálního nařízení („po posouzení skutkové i právní stránky“) a neshledal individualizovanou hrozbu v rozporu s pravidlem non-refoulement, ani hrozbu významného zásahu do základních práv žalobce, která je výslovnou zákonnou podmínkou § 32d zákona o azylu.
Odkladný účinek podle § 73 soudního řádu správního
9. Soudní řád správní stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
10. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
11. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
12. Důvody, pro které žalobce o přiznání odkladného účinku žádá, jsou obecné a nevypovídající, že by mu výkonem nebo právními následky napadeného rozhodnutí hrozila nepoměrně větší újma. Soud proto žalobci nepřisvědčil. Skutečnost, že žalobce má na území České republiky příbuzné, případně širší rodinné vazby, sama o sobě pro přiznání odkladného účinku nestačí. Žalobce nadto o konkrétních osobách nehovoří, nečiní tak ani v žalobě. V rámci pohovoru dne 31. 8. 2026 žalobce žalovanému sdělil, že na území České republiky přicestoval v září roku 2025. Na území České republiky se tedy žalobce nachází po krátkou dobu. Zároveň uvedl, že na území České republiky má pouze známé. Ani důraz žalobce na křesťanskou víru nevedl soud k jinému závěru. Žalobce ke své víře nic konkrétního neuvedl. Relevantní pro posouzení návrhu není ani tvrzení žalobce, že v Rumunsku žádné rodinné zázemí nemá.
13. Lze tak uzavřít, že žalobcem obecně uváděné důvody nesvědčí o tom, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
14. Jelikož nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, druhou podmínkou se proto soud nezabýval. Z výše uvedených důvodů soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
Plzeň 14. října 2026
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.