Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
35 Az 28/2026 - 33.pdf
PDF · 0 B
No categories available
35 Az 28/2026 - 33
4
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobce:
O. I.
toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty,
proti
žalovanému:
Ministerstvo vnitra,
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-934/BA-BA01-K12-ZZC-2026 ze dne 7. 9. 2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
Žalobě se přiznává odkladný účinek vůči rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-934/BA-BA01-K12-ZZC-2026 ze dne 7. 9. 2026.
Odůvodnění:
1. Žalobce podal dne 23. 7. 2026 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný výše uvedeným rozhodnutím žádost žalobce podle § 16 zákona o azylu a čl. 42 odst. 1 písm. d) ve spoj. s čl. 39 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. 5. 2024 (dále jen „azylové procedurální nařízení“) zamítl jako zjevně nedůvodnou.
2. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Měl za to, že přiznání odkladného účinku žalobě nezpůsobí žádnou újmu na straně třetích osob. Újma hrozící žalobci tak byla nepoměrně větší. Pokud soud návrhu nevyhoví, bude možné pokračovat v úkonech směřujících k realizaci jeho návratu na Ukrajinu. Předmětem soudního řízení je přitom otázka, zda žalobci nehrozí nebezpečí vážné újmy. Pokud by soud návrhu nevyhověl, meritorní rozhodnutí soudu by již prakticky nemělo žádné účinky. Došlo by také k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Nadto není zřejmé, že by se žalobce mohl znovu na území České republiky vrátit.
3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Uvedl, že je třeba vycházet z § 32d zákona o azylu a čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Žalobce musí uvést konkrétní okolnosti, z nichž lze dovodit, že by následky napadeného rozhodnutí mohly významně zasáhnout do jeho základních práv. Žalobce svou obavu odvozoval především od válečného konfliktu na Ukrajině a možnosti mobilizace, aniž by doložil konkrétní okolnosti, kterými by zpochybnil závěry žalovaného. Ani následky úrazu nedokládaly, že by návrat žalobce na Ukrajinu znamenal přerušení nezbytné léčby nebo ztrátu péče, na níž byl žalobce závislý. Odkaz žalobce na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Azs 351/2023-21 ze dne 14. 11. 2023 nepovažoval za přiléhavý. V tamní věci přiznal soud odkladný účinek především s ohledem na závažné psychické onemocnění a závislost na každodenní péči syna.
4. Napadeným rozhodnutím byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 zákona o azylu, jedná se tak o typ rozhodnutí uvedený v čl. 68 odst. 3 azylového procedurálního nařízení.
5. Odkladný účinek žaloby je v nynějším případě upraven v § 73 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), § 32c a § 32d zákona o azylu a čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Základem je čl. 68 azylového procedurálního nařízení, jehož podmínkám musí česká procesní úprava vyhovovat. Vzájemný vztah § 73 s. ř. s. a úpravy zákona o azylu je takový, že § 32c a § 32d mají jako speciální pravidla pouze doplnit a v části nahradit obecnou úpravu odkladného účinku žaloby obsaženou v § 73 s. ř. s. ve věcech, v nichž obecná úprava není přiléhavá, dostatečná či vhodná [srov. důvodovou zprávu ke sněmovnímu tisk č. 931/0, 9. volební období Poslanecké sněmovny (2021-2025)].
Odkladný účinek podle § 32d zákona o azylu
6. Úprava § 32d zákona o azylu obsahuje zvláštní ustanovení pro přiznání odkladného účinku žaloby rozhodnutím soudu bez návrhu, proto také je v zásadě přísnější a užší než požadavky pro přiznání odkladného účinku na návrh, které jsou obsaženy v § 73 odst. 2 s. ř. s. Obě ustanovení se tedy při přezkum rozhodnutí o mezinárodní ochraně přicházejí do úvahy, neboť stanoví jiné podmínky pro odlišné procesní situace. Protože soud rozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku, shledal vhodným vyjádřit se i k možnosti přiznat odkladný účinku ex officio.
7. V případě žalobce soud neshledal důvody pro rozhodnutí o odkladném účinku bez návrhu podle § 32d zákona o azylu. To soud činí při vědomí kritiky, podle které jsou podmínky tohoto ustanovení nesouladné s podmínkami čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Kopa, M. Kde pod novou českou úpravou soudního azylového řízení praská unijní led? Ke dni rozhodnutí dostupné na https://imilaw.cz/blog/8a74a890-02cd-4fac-9700-e99d421ddc6d.
Zdejší soud souhlasí se náhledem Krajského soudu v Brně (srov. usnesení č. j. 34 Az 24/2026-22 ze dne 26. 8. 2026), podle kterého lze sice použít vnitrostátní kritéria, ale jen do té míry, ve které nenarušují účinek unijní úpravy zejména v otázce dodržení pravidla non-refoulement.
8. Soud se seznámil s obsahem správního spisu i věcnou argumentací žalobce ve smyslu čl. 68 odst. 4 azylového procedurálního nařízení („po posouzení skutkové i právní stránky“) a neshledal individualizovanou hrozbu v rozporu s pravidlem non-refoulement, ani hrozbu významného zásahu do základních práv žalobce, která je výslovnou zákonnou podmínkou § 32d zákona o azylu.
Odkladný účinek podle § 73 soudního řádu správního
9. Soudní řád správní stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
10. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
11. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
12. Žalobce uvedl, že pokud soud návrhu nevyhoví, bude možné pokračovat v úkonech směřujících k realizaci jeho návratu na Ukrajinu. Žalobce je aktuálně zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců za účelem správního vyhoštění, což vyplývá z napadeného rozhodnutí (viz str. 10).
13. V souzené věci žalobce osvědčil, že zprostředkovaným důsledkem („jiným následkem“) napadeného rozhodnutí mu vznikne nepřiměřená újma. Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodná. Podání žaloby proti tomuto rozhodnutí přitom nemá odkladný účinek [§ 32b odst. 1 písm. a) zákona o azylu]. Žalobci tedy již nesvědčí postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu ve spoj. s čl. 3 bodu 13 azylového procedurálního nařízení]. Žalobce se momentálně nachází v zařízení pro zajištění cizinců za účelem správního vyhoštění, což je patrné z napadeného rozhodnutí. Rozhodnutím č. j. KRPA-128839-13/ČJ-2026-000022-UA ze dne 17. 4. 2026 bylo žalobci uloženo správní vyhoštění v délce 2 let. Žalobci tedy aktuálně hrozí realizace správního vyhoštění, neboť jeho žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta.
14. Za toho stavu soud dospěl k závěru, že jiné následky napadeného rozhodnutí by pro žalobce znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Soud rovněž přihlédl k aktuální situaci na Ukrajině. Lze totiž zčásti přisvědčit žalobci, který se obává navrácení na Ukrajinu z důvodu válečného konfliktu a možnosti mobilizace, že pokud by nyní soud návrhu nevyhověl a následně vyhověl žalobě, bylo by meritorní rozhodnutí pro žalobce spíše formálním rozhodnutím.
15. Lze uzavřít, že žalobce dostatečně osvědčil hrozící újmu vyhoštění. Co se týče případného rozporu s veřejným zájmem, ten má tvrdit a osvědčovat žalovaný, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám. V tomto ohledu žalovaný nic netvrdil. Soud žádný rozpor neshledal. Pokud bude následně žaloba zamítnuta a žalobce nebude mít upravený pobyt, bude nucen vycestovat ze země. Tím však soud nijak nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.
16. Z výše uvedených důvodů soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
Plzeň 14. října 2026
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.