Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 A 38/2026 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Petrou Kamínkovou ve věci

žalobce: X. Y.

bytem X.

zastoupený advokátkou Mgr. Lenkou Šrámkovou

sídlem Aloise Jiráska 1367/1, 415 01 Teplice

proti

žalovanému: Úřad městské části Praha 1

sídlem Vodičkova 18, 115 68 Praha

zastoupený advokátem Mgr. Robertem Tschöplem

sídlem Strakonická 1315/2c, 150 00 Praha

o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného

takto:

I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. UMCP1 549174/2025 do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12 140 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Lenky Šrámkové, advokátky.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou na ochranu proti nečinnosti domáhá vydání rozhodnutí v přestupkovém řízení vedeném pod sp. zn. . Žalobce byl příkazem ze dne 2. 7. 2025, č. j. UMCP1 563804/2025 18-VAL (dále jen „příkaz“), uznán vinným z přestupků proti pravidlům silničního provozu. Žalobce podal proti příkazu dne 1. 8. 2025 odpor, který žalovaný považoval za opožděný a nepřípustný, o čemž žalobce informoval vyrozuměním ze dne 11. 8. 2025, č. j. UMCP1 679645/2025 18-VAL.

Správní spis

2. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti.

3. Příkazem ze dne 2. 7. 2025 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků proti pravidlům provozu na pozemních komunikacích. Přestupků se měl podle žalovaného dopustit tím, že ve dnech 11. 6. 2025 a 18. 6. 2025 stál se svým motorovým vozidlem v úseku platnosti svislého dopravního značení B 28 „zákaz zastavení“. Tím podle žalovaného porušil § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Příkaz je opatřen doručenkou, na které je uvedeno, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení. Zásilka byla dle doručenky připravena k vyzvednutí dne 11. 7. 2025. Zásilka byla následně vhozena do schránky dne 30. 7. 2025.

4. Dne 1. 8. 2025 obdržel žalovaný z datové schránky pana D. B. podání, ve kterém je uvedeno jméno, datum narození a bydliště žalobce, označení správního orgánu – Úřad městské části Praha 6, Československé armády 23, 160 52 Praha 6 a následující text: podávám odpor – UMCP1 563804/2025 18-VAL; S UMCP1 549174/2025. Pod textem, v místě, kde obvykle bývá podpis, je uvedeno příjmení a počáteční písmeno křestního jména žalobce.

5. Dne 11. 8. 2025 vydal žalovaný vyrozumění o nepřípustném a opožděném odporu, č. j. UMCP1 679645/2025 18-VAL (dále jen „vyrozumění“). Ve vyrozumění je uvedeno, že odpor je nepřípustný, jelikož podání neobsahuje předepsané náležitosti, a že je odpor opožděný, jelikož byl podán správnímu orgánu tři dny po zákonné lhůtě. Vyrozumění je opatřeno doručenkou, ze které vyplývá, že bylo dne 1. 9. 2025 vhozeno do poštovní schránky žalobce.

6. Dne 30. 7. 2026 obdržel žalovaný z datové schránky pana D. B. podání, ve kterém je uvedeno podával jsem ve věci před rokem a odpor, ale zatím nepřišlo žádné vyrozumění. Byla věc odložena a je vše vyřízeno? Na projednání přestupku by měl být jeden rok, který asi již uplynul. Pod textem, v místě, kde obvykle bývá podpis, je uvedeno příjmení a počáteční písmeno křestního jména žalobce.

7. Na podání odpověděl žalovaný dne 6. 8. 2026. V podání uvedl, že odpor byl opožděný s tím, že tento závěr je zcela jednoznačný. Konstatoval též, že podání neobsahovalo řádný podpis, a že bylo adresované jinému správnímu orgánu. Podání též nerespektovalo základní zákonné požadavky na formu a náležitosti podání. Samotná věc pak byla skončena příkazem, jelikož odpor nemohl vyvolat žádné právní účinky.

8. Dne 10. 8. 2026 obdržel žalovaný z datové schránky pana D. B. podání, ve kterém je uvedeno díky za vyrozumění, nicméně, proč to nepošlete mě do datové schránky. Myslím, že by komunikace byla rychlejší, navíc pan X. Y. není na tyto věci zrovna spolehlivý. V místě podpisu je opět uvedeno příjmení a počáteční písmeno křestního jména žalobce.

9. Žalovaný odpověděl dne 12. 8. 2026. V odpovědi uvedl, že není jednoznačně patrno, kdo je skutečným podatelem, v čím zájmu je činěno ani v jakém procesním postavení je osoba, která jej odeslala.

10. Dne 18. 8. 2026 obdržel žalovaný z datové schránky pana D. B. podání, ve kterém pan D. B. uvádí, že jedná jménem zastoupeného žalobce. Komunikace by podle něj měla probíhat se zmocněncem, který má datovou schránku. Zároveň sděluje, že byl podán odpor, ale dále se nic nedělo, a požaduje vysvětlení.

11. Žalovaný odpověděl dne 19. 8. 2026. Ve svém přípisu zopakoval, že podaný odpor byl nepřípustný i opožděný.

12. Dne 24. 8. 2026 obdržel žalovaný z datové schránky pana D. B. další podání, ve kterém pan D. B. uvedl, že odpor byl podán řádným zmocněncem dle plné moci, a že odpor nelze považovat za opožděný, jelikož poslední den osmidenní lhůty pro podání odporu vychází na 1. 8. 2025.

13. Dne 1. 9. 2026 vydal Magistrát hlavního města Prahy usnesení, kterým nevyhověl žádosti žalobce zastoupeného panem D. B. o uplatnění opatření proti nečinnosti.

14. Dne 4. 9. 2026 obdržel žalovaný z datové schránky pana D. B. další podání. Pan D. B. doložil plnou moc, kterou žalobce zmocnil pana D. B. k zastupování v řízení sp. zn. před správním orgánem v řízení o přestupku. Zároveň doložil snímek sledování zásilky z portálu České pošty, ze kterého vyplývá, že zásilka byla uložena na poště dne 14. 7. 2025.

Žaloba

15. Žalobce v žalobě uvádí, že dne 1. 8. 2025 podal odpor proti příkazu ze dne 2. 7. 2025. Od podání odporu žalovaný nedoručil žalobci žádnou písemnost. Zástupce žalobce proto uplatnil u nadřízeného orgánu dne 12. 8. 2026 podnět na uplatnění opatření proti nečinnosti s odůvodněním, že po podání odporu nebylo ve věci rozhodnuto. Nadřízený správní orgán usnesením ze dne 1. 9. 2026, č. j. MHMP 857699/2026/Syř, podnětu žalobce nevyhověl. Usnesení odůvodnil tak, že příkaz nabyl právní moci dne 30. 7. 2025, neboť proti němu nebyl podán včasný ani přípustný odpor z důvodu absence plné moci.

16. Žalobce uvádí, že již nedokáže s ohledem na časový odstup zjistit, zda byla plná moc součástí podaného odporu. I pokud by součástí nebyla, měl žalovaný postupovat podle (dále jen „“) a zástupkyni, jejíž oprávnění k zastupování neměl postaveno najisto, vyzvat k předložení plné moci. V této souvislosti žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2024, č. j. -27, podle kterého je nepředložení plné moci spolu s učiněným úkonem zhojitelnou vadou podání.

17. K včasnosti podaného odporu žalobce uvádí, že dle záznamů od České pošty došlo k uložení zásilky s Příkazem dne 14. 7. 2025. Desátý den lhůty pro uložení zásilky připadl na 24. 7. 2025. Osmý den lhůty pro podání odporu pak připadl na 1. 8. 2025. Odpor byl podán dne 1. 8. 2025, tedy včasně, poslední den lhůty. Výpis ze stránek České pošty k doručování zásilky s příkazem, tzv. Track and Trace, je založen ve správním spise.

18. Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů a je počítána ode dne zahájení řízení (§ 94 zákona o odpovědnosti za přestupky). Tato lhůta již uplynula. Žalobce proto navrhuje, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí v řízení sp. zn. S UMCP1 549174/2025 ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

Vyjádření žalovaného

19. Žalovaný má za to, že je žaloba nedůvodná a navrhuje její zamítnutí.

20. Žalovaný uvádí, že příkaz byl připraven dne 11. 7. 2025 k vyzvednutí. Žalobce nebyl v místě jeho trvalého bydliště zastižen a písemnost byla uložena. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn podle . Žalovaný byl upozorněn, „aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl“ a poučen podle . Písemným dokladem o doručení písemnosti podle pro žalovaný správní orgán je dodejka České pošty, s.p.

21. Dne 21. 7. 2025 tedy dle žalovaného uplynula lhůta pro vyzvednutí zásilky. Písemnost se od tohoto dne považovala za doručenou. Skutečnost, kdy byla písemnost vhozena do schránky žalobce, je nerozhodná. Lhůta k podání odporu počala běžet dne 22. 7. 2025. Poslední den lhůty pro podání odporu připadá na 29. 7. 2025. Následujícího dne (30. 7. 2025) se Příkaz stal pravomocným a vykonatelným podle věty poslední . Žalobce podal odpor prostřednictvím zmocněnce D. B. dne 1. 8. 2025.

22. Žalovaný dále doplňuje, že byť je tato skutečnost nerozhodná, tak žalovanému nebylo doručeno zmocnění zmocněnce dne 2. 8. 2025, jak by mohlo vyplývat z přílohy žaloby, ale až v souvislosti s řešením opatření proti nečinnosti dne 4. 9. 2026.

23. Podaný odpor proti příkazu byl tedy opožděný, jelikož nebyl podán ve lhůtě předpokládané zákonem. Žalovaný o tom vyrozuměl žalobce přípisem ze dne 11. 8. 2025.

Posouzení žaloby soudem

24. Městský soud žalobu posoudil, přičemž podle , (dále jen „“), vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud rozhodl bez nařízení jednání, jelikož žalovaný s takovým postupem souhlasil a žalobce nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s rozhodnutím bez jednání ( ). Městský soud při posuzování žaloby vycházel z obsahu zaslaného spisového materiálu, jehož součástí je i doručenka České pošty a snímek obrazovky z portálu sledování zásilek České pošty.

25. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu se po bezvýsledném vyčerpání prostředků k nápravě nečinnosti ve správním řízení lze domáhat, aby soud uložil příslušnému nečinnému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalovaným je podle odst. 2 téhož ustanovení ten správní orgán, jenž má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Podle soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

26. Soud se nejprve zabýval tím, zda se žalobce může bránit vyhodnocení odporu jako nepřípustného a opožděného žalobou na ochranu proti nečinnosti. Dospěl k závěru, že ano. Pokud prvostupňový správní orgán dojde k závěru, že jím vydaný příkaz nabyl právní moci, avšak účastník je přesvědčen, že podaný odpor způsobil zrušení napadeného příkazu, účastníku zbývá jediná možná smysluplná a efektivní obrana, a sice brojit proti „nečinnosti“ prvostupňového správního orgánu. V takové situaci je podstatou tvrzení účastníka, že jeho včasný odpor způsobil zrušení příkazu, avšak prvostupňový správní orgán nepokračoval ve správním řízení a nevydal rozhodnutí ve věci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, č. j. -32).

27. Soud též dospěl k závěru, že ve věci byla zachována roční lhůta pro podání žaloby dle Dotčený odpor byl žalovanému doručen dne 1. 8. 2025. Poslední den šedesátidenní lhůty pro vydání rozhodnutí o přestupku byl tedy 30. 9. 2025. Počátek roční lhůty k podání žaloby tak nastal dne 1. 10. 2025. Žaloba byla soudu doručena dne 15. 9. 2026, tedy před koncem lhůty dne 1. 10. 2026.

28. Dále se městský soud zabýval důvodností podané žaloby. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

29. Mezi žalobcem a žalovaným je sporné, zda žalobce včas podal odpor proti příkazu ze dne 2. 7. 2025. Odpor lze podat do 8 dnů od oznámení příkazu ( ). V případě, že byla písemnost uložena u poskytovatele poštovních služeb a nebyla dříve adresátem vyzvednuta, považuje se desátý den od připravení písemnosti k vyzvednutí za den doručení ( ).

30. Účastníci se shodují v tom, že žalobce nebyl poštovním doručovatelem v místě bydliště dne 11. 7. 2025 zastižen, a proto byla zásilka uložena na poště. Žalobce si zásilku na poště nevyzvedl. Mezi stranami je sporné, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí.

31. Žalovaný vychází z doručenky České pošty a tvrdí, že zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí již v pátek 11. 7. 2025. Žalobce se opírá o portál sledování zásilek a má za to, že zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí až v pondělí 14. 7. 2025.

32. Soud z obsahu správního spisu zjistil, že doručenka příkazu obsahuje informaci, že Adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení a že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 11. 7. 2025.

33. Ve správním spise je dále založeno podání žalobce, které obsahuje záznam o sledování zásilky z internetových stránek České pošty. Z tohoto záznamu vyplývá, že v pátek 11. 7. 2025 proběhla příprava zásilky k doručení a dále doručování zásilky na X. (dist. dodejna Praha 6). V pondělí 14. 7. 2025 dle záznamu proběhlo Uložení zásilky – adresát nezastižen na X.

34. Městský soud konstatuje, že doručenka, z jejíhož obsahu vycházel žalovaný, zakládá vyvratitelnou domněnku správnosti v ní uvedených údajů, a že tyto údaje lze zpochybnit uvedením jiné, avšak srovnatelně pravděpodobné verze skutečnosti (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. -61, nebo ze dne 8. 9. 2014, čj. -24, bod 17). Nelze automaticky vycházet z data na doručence a odvozovat z něj i další okamžiky podstatné pro doručení, pokud žalobce relevantně zpochybnil okamžik, kdy byl příkaz připraven k vyzvednutí. Naopak je třeba se zabývat tím, kdy si žalobce mohl příkaz poprvé vyzvednout na ukládací poště, protože až poté mohla začít běžet úložní lhůta (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2024, č. j. -28).

35. Soud má za to, že žalobce v projednávané věci datum uvedené na doručence relevantně zpochybnil, a to odkazem na portál sledování zásilek České pošty, jehož snímek je součástí správního spisu. Ten nabízí nejen srovnatelně pravděpodobnou verzi skutečností, ale dle soudu verzi pravděpodobnější.

36. Zásilka byla doručována v pátek 11. 7. 2025. Není známo, kdy přesně byla po neúspěšném pokusu o doručení doručovatelem vrácena na poštu, a kdy byla na poště zpracována a připravena k převzetí žalobcem. Tato skutečnost mohla nastat nejdříve v průběhu pátku 11. 7. 2025. Údaj o tom, kdy přesně k této skutečnosti došlo, lze získat od České pošty. V systému sledování zásilek přitom Česká pošta uvádí, že zásilka byla připravena k vyzvednutí až v pondělí 14. 7. 2025. Není přitom nijak překvapivé, že zásilka je po neúspěšném doručování připravena k vyzvednutí až následující pracovní den. V projednávané věci neúspěšné doručování probíhalo v pátek 11. 7. 2025, následujícím pracovním dnem bylo až pondělí 14. 7. 2025.

37. Je proto třeba vyjít z toho, že žalobce si poprvé zásilku mohl vyzvednout v pondělí 14. 7. 2025. Následující den počal běh desetidenní lhůty pro vyzvednutí, která uplynula dne 24. 7. 2025. Tímto dnem je příkaz považován za doručený a tímto dnem počala běžet osmidenní lhůta pro podání odporu, jejíž poslední den připadnul na 1. 8. 2025, kdy zmocněnec žalobce podal odpor.

38. Soud proto dospěl k závěru, že odpor proti příkazu opožděný nebyl.

39. Soud se proto zabýval i druhým důvodem, pro který odpor dle mínění žalovaného nevyvolal právní účinky, tedy důvodem, že odpor neobsahuje předepsané náležitosti. Samotné vyrozumění neobsahuje žádné bližší odůvodnění a není z něj seznatelné, jaké předepsané náležitosti odpor dle žalovaného neobsahoval.

40. Soud konstatuje, že podaný odpor skutečně obsahoval vady – byl v něm chybně uveden jiný správní orgán místo žalovaného a současně byl odpor podán z datové schránky pana D. B. , aniž by byla přiložena plná moc k zastupování žalobce. Z podání je naopak zjevné, že se jedná o odpor a že směřuje proti příkazu č. j. UMCP1 563804/2025 18-VAL.

41. Vady, které podaný odpor v projednávané věci obsahoval, byly vady odstranitelné. Podle platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Za odstranitelné vady přitom judikatura považuje právě absenci plné moci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2021, č. j. -61) nebo absenci podpisu (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. -39, č. 3836/2019 Sb. NSS).

42. Judikatura správních soudů současně dospěla k tomu, že nelze uložit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí, dokud není postaveno na jisto, zda byl odpor proti příkazu účinně podán, tedy dokud nedošlo k odstranění vad. Nejvyšší správní soud konkrétně v rozsudku ze dne 19. 1. 2017, čj. -28, uvedl následující:

V posuzované věci bylo řízení o přestupku stěžovatele končeno (přinejmenším nepravomocně) příkazem ze dne 26. 9. 2014. Pouze, pokud byl tento příkaz zrušen, je povinností žalovaného v řízení pokračovat a vydat ve věci rozhodnutí. Podaný odpor má za následek zrušení příkazu jen tehdy, pokud je včasný a podaný oprávněnou osobou. Právě oprávněnost ing. J. k podání odporu je přitom v důsledku chybějícího podpisu stěžovatele na plné moci sporná. Dokud nebude tato otázka dalším postupem žalovaného správního orgánu a za součinnosti stěžovatele resp. jeho zmocněnce vyřešena, nelze posoudit, zda v přestupkovém řízení má být pokračováno a zda má být vydáváno rozhodnutí ve věci, nebo zda jde o věc již pravomocně skončenou dříve vydaným příkazem. Za dané procesní situace proto skutečně nelze žalovanému uložit povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé. Správní orgán je povinen řádně doručit zmocněnci stěžovatele výzvu k odstranění vad podání. Teprve za situace, že správní orgán tuto výzvu řádně doručí, tato vada bude stěžovatelem resp. jeho zmocněncem odstraněna, bude namístě pokračovat v řízení o přestupku. Nevydal-li by poté správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, bylo by možné využít prostředky ochrany proti nečinnosti nejprve ve správním řízení, posléze případně i ve správním soudnictví.“ (body 29 a 30 rozsudku sp. zn. ; shodně též rozsudek sp. zn. )

43. Městský soud ze správního spisu ověřil, že zmocněnec žalobce D. B. vady odporu dodatečně odstranil, ačkoli žalobce ani jeho zmocněnec nebyli k odstranění vad vyzváni. Dne 18. 8. 2026 zmocněnec žalobce vyjasnil, že správní orgán byl označen nepřesně (Úřad MČ Praha 6 místo Úřadu MČ Praha 1). Specifikoval, že jedná jménem zastoupeného žalobce. Dne 4. 9. 2026 doložil plnou moc, kterou ho žalobce zmocnil k zastupování v řízení sp. zn. před správním orgánem.

44. Vady odporu tedy byly ještě před podáním správní žaloby zhojeny. Na odpor je proto třeba nahlížet tak, že vyvolal právní účinky. Žalovaný byl povinen vydat rozhodnutí ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení, rozhodnutí však dosud nevydal. Žalobce se tedy v projednávané věci důvodně domáhá ochrany proti nečinnosti. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo než uzavřít, že žalovaný je nečinný ve smyslu

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

45. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta, ve které soud přikázal žalovanému rozhodnout, vyplývá z , o odpovědnosti za přestupky, podle kterého, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení a z , dle kterého soud stanoví k vydání rozhodnutí přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Lhůta v délce 60 dní k vydání rozhodnutí je dle soudu přiměřená. Soud přihlédl k tomu, že absence kroků k odstranění vad na straně žalovaného byla způsobena tím, že odpor považoval za opožděný.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle Žalobce měl ve věci úspěch, soud proto žalobci II. výrokem přiznal náhradu nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují zaplacený soudní poplatek a odměnu a náhradu hotových výdajů advokátky. Konkrétně soud vyčíslil náhradu nákladů řízení takto:

- Zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč.

- Převzetí a příprava zastoupení [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] ve výši 4 620 Kč.

- Návrh ve věci samé (žaloba) [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] ve výši 4 620 Kč.

- Paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za uvedené dva úkony právní služby v celkové výši 900 Kč (450 Kč za jeden úkon).

47. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 12 140 Kč, které je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupkyně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 27. října 2026

Petra Kamínková v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje X. Y.