Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
35 Az 23/2026 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
35 Az 23/2026 - 23
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobce:
V. S.
toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty,
proti
žalovanému:
Ministerstvo vnitra,
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-894/BA-BA01-BA03-DOP-ZZC-2026 ze dne 24.07.2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
Odůvodnění:
1. Žalobce podal dne 10. 7. 2026 další opakovanou (třetí) žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný napadeným rozhodnutím žádost žalobce podle § 11 zákona o azylu zamítl jako nepřípustnou.
2. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. V něm uvedl, že žádá o přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 s. ř. s. Žalobci byl v obdobném případě již jednou odkladný účinek přiznán, a sice usnesení NSS č. j. 5 Azs 30/2022-44), okolnosti, z kterých NSS při svém rozhodování vycházel, nadále trvají. Není důvodu se od tohoto názoru odchýlit a rozhodnout jinak. Přiznání odkladného účinku nezpůsobí žádnou újmu na straně třetích osob, neboť jeho přiznáním nebudou žádné osoby dotčeny na svých právech. Újma, která hrozí žalobci, je nepoměrně vyšší. Přiznání odkladného účinku není zároveň v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V případě vycestování žalobce by rozhodnutí soudu v projednávané věci již prakticky nemělo žádné účinky, neboť by žalobce mohl být v zemi původu vystaven pronásledování či riziku vážné újmy. Bez přiznání odkladného účinku by žalobci bylo upřeno právo na soudní ochranu, přestože na soudní přezkum napadeného rozhodnutí má právo. V případě úspěchu žaloby by návrat žalobce do České republiky již nebyl s největší pravděpodobností možný, minimálně značně komplikovaný, zejména z důvodu existence návratového rozhodnutí jakož i z důvodu zdravotního stavu žalobce a neexistence finančního zázemí. Bez přiznání odkladného účinku budou omezena žalobcova práva v průběhu řízení, neboť při jeho vycestování by byly značně omezeny možnosti komunikace před soudem, které by byly omezeny na prostředky dálkové komunikace, jenž žalobce považuje za nedostatečné k řádnému hájení svých práv. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany z důvodu strachu z návratu na Ukrajinu, kde prakticky na celém území probíhá válečný konflikt. V kontextu individuální zdravotní a sociální situace žalobce je vysoce pravděpodobné, že by žalobce v případě návratu na Ukrajinu spadl do tak hluboké sociální tísně, že by byl tento návrat v rozporu s pravidlem non-refoulement.
3. Žalovaný s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě nesouhlasil. Žalovaný nezpochybňuje náročnost osobní situace žalobce, ten ale nepředložil konkrétní a přesvědčivé důkazy o tom, že by mu samotným výkonem napadeného rozhodnutí hrozila bezprostřední a nenapravitelná újma, která by dosahovala intenzity požadované § 73 odst. 2 s. ř. s.
4. Napadeným rozhodnutím byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta podle § 11 zákona o azylu jako nepřípustná, jedná se tak o typ rozhodnutí uvedený v čl. 68 odst. 3 nařízení č. 2024/1348.
5. Odkladného účinek žaloby je v nynějším případ upraven v § 73 s. ř. s., § 32c a § 32d zákona o azylu a čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Základem je čl. 68 nařízení, jehož podmínkám musí česká procesní úprava vyhovovat. Vzájemný vztah § 73 s. ř. s. a úpravy zákona o azylu je takový, že § 32c a § 32d mají jako speciální pravidla pouze doplnit a v části nahradit obecnou úpravu odkladného účinku žaloby obsaženou v § 73 soudního řádu správního ve věcech, v nichž obecná úprava není přiléhavá, dostatečná či vhodná (srov. důvodovou zprávu ke sněmovnímu tisk č. 931/0, 9. volební období Poslanecké sněmovny (2021-2025).
Odkladný účinek podle § 32d zákona o azylu
6. Úprava § 32d s obsahuje zvláštní ustanovení pro přiznání odkladného účinku žaloby rozhodnutím soudu bez návrhu, proto také je v zásadě přísnější a užší než požadavky pro přiznání odkladného účinku na návrh, které jsou obsaženy v § 73 odst. 2 s. ř. s. Obě ustanovení se tedy při přezkum rozhodnutí o mezinárodní ochraně přicházejí do úvahy, neboť stanoví jiné podmínky pro odlišné procesní situace. Protože soud rozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku, shledal vhodným vyjádřit se i k možnosti přiznat odkladný účinku ex officio.
7. V případě žalobce soud neshledal důvody pro rozhodnutí o odkladném účinku bez návrhu podle § 32d zákona o azylu. To soud činí při vědomí kritiky, podle které jsou podmínky tohoto ustanovení nesouladné s podmínkami čl. 68 azylového procedurálního nařízení. Kopa, M. Kde pod novou českou úpravou soudního azylového řízení praská unijní led? Ke dni rozhodnutí dostupné na https://imilaw.cz/blog/8a74a890-02cd-4fac-9700-e99d421ddc6d.
Zdejší soud souhlasí se náhledem Krajského soudu v Brně (srov. usnesení č. j. 34 Az 24/2026-22 ze dne 26. 8. 2026), podle kterého lze sice použít vnitrostátní kritéria, ale jen do té míry, ve které nenarušují účinek unijní úpravy zejména v otázce dodržen pravidla non-refoulement.
8. Soud se seznámil s obsahem správního spisu i věcnou argumentací žalobce ve smyslu čl. 68 odst. 4 nařízení („po posouzení skutkové i právní stránky“) a neshledal, že by mělo být žalobci umožněno setrvat na území členských států. Neshledal totiž ani individualizovanou hrozbu v rozporu s pravidlem non-refoulement, ani hrozbu významného zásahu do základních práv žalobce, která je výslovnou zákonnou podmínkou § 32d zákona o azylu.
Odkladný účinek podle § 73 soudního řádu správního
9. Soudní řád správní stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
10. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
11. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
12. Žalobce uvedl, že v případě nutnosti vycestování mu v zemi původu hrozí blíže nespecifikované nebezpečí vážné újmy či pronásledování, při úspěchu žaloby pak může být vystaven komplikacím či nemožnosti vrácení se do České republiky a dále uvedl, že návrat na Ukrajinu by byl v rozporu s principem non-refoulement.
13. Oproti dřívější úpravě však soud musí konstatovat, že přiznání odkladného účinku je způsobilé zajistit setrvání žalobce na území ČR:
14. Podle § 3d odst. 1 písm. b) zákona o azylu žalobce nemá právo setrvat na území ČR, neboť podal další opakovanou žádost. Podle§ 33q písm. b) téhož zákona je však právo setrvat na území ČR odvislé od rozhodnutí soudu a zaniká zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku (což je pozoruhodné, protože ho žadatel podle § 3d ani nemá). Z čl. 68 azylového procedurální nařízení však je jasné, že právo setrvat je závislé právě na rozhodnutí soudu, tj. rozhodnutím soudu o odkladném účinku (resp. o dočasné možnosti setrvat ve smyslu nařízení) je způsobilé založit právo žalobce setrvat v ČR.
15. Žalobci ale bezprostředně ve spojitosti s napadeným rozhodnutím vycestování nehrozí, neboť mu v něm nebyla uložena povinnost vycestovat: napadené rozhodnutí je pouze o rozhodnutí o mezinárodní ochraně nespojené s rozhodnutím o návratu (existenci jiného rozhodnutí o návratu neosvědčil). Vycestování tedy hrozí až pokud by se žalobci nepodařilo jiným způsobem si zajistit pobyt na území ČR. Žalobce tedy neosvědčil hrozící újmu vycestování. Zároveň neosvědčil ani újmu v podobě významného ohrožení života či zdraví na Ukrajině.
16. Soud uzavírá, že žalobce nenaplnil ani první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě: vycestování mu nehrozí bezprostředně. Jelikož podmínky pro jeho přiznání musí být naplněny kumulativně, již se nezabýval možným rozporem přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem.
17. Z výše uvedených důvodů soud návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
Plzeň 1. září 2026
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.