Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 Ad 7/2026 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: I. K., narozená X

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 12. 2025, č. j. XA,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 30. 12. 2025, č. j. XA, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 95 Kč.

Odůvodnění:

Obsah podání účastníků

1. Žalobkyně se žalobou podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) podanou k poštovní přepravě dne 11. 2. 2026, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 24. 10. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla pro nesplnění podmínek , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) žádost o invalidní důchod, neboť není invalidní, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 22. 10. 2025 poklesla její pracovní schopnost o 25 %.

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalovaná v napadeném rozhodnutí vycházela z posudku lékaře, který nezohlednil kompletní lékařskou dokumentaci a reálný dopad onemocnění žalobkyně na její pracovní schopnost. Od roku 2021 je v péči onkologa. Podstoupila operaci tumoru pravé ledviny, v roce 2023 jí operovali pravou ledvinu pro lithiasu a následně reoperaci pro zbytky lithiasy. V lednu 2025 podstoupila operaci pro nález pararenálního tumoru. Operace spočívala v exenteraci retroperitonea, zachován byl distální pankreas a slezina. Při kontrolní lékařské prohlídce před ukončením pracovní neschopnosti po operaci leiomyosarkomu byla shledána zdravotně nezpůsobilou pro výkon pracovního zařazení. Žalobkyně má za to, že její zdravotní stav odpovídá alespoň invaliditě prvního stupně.

3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Dosavadní průběh správního řízení

4. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, že žalobkyně podala dne 22. 9. 2025 žádost o invalidní důchod, na základě které zpracoval posudkový lékař IPZS posudek ze dne 22. 10. 2025, č. j. LPS/2025/3080-PB_CSSZ, ve kterém dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po exenteraci L retroperitonea se zachováním distál. pankreatu a sleziny pro pararenální tumor vlevo histologicky dle biopsie leiomyaksarkom, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu, A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti z rozpětí 15-25 % při horní hranici, tedy 25 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna.

5. S odkazem na závěr posudku posudkového lékaře IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 24. 10. 2025, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod.

6. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých uvedla, že do posouzení invalidního důchodu nebyly zahrnuty lékařské zprávy z onkologie, diabetologie a endokrinologie. Tyto lékařské zprávy k námitkám předložila.

7. V řízení o námitkách zpracovala posudková lékařka IPZS posudek ze dne 4. 12. 2025, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházel posudkový lékař IPZS v prvostupňovém řízení, a lékařských zpráv, které k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřel shodně, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti z rozpětí 15-25 % při horní hranici, tedy 25 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky již neměnila.

8. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 30. 12. 2025, námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu

9. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán ( věta první ). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

10. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastnice s postupem podle souhlasily (obě mlčky), zároveň soud seznámil účastnice s listinným důkazem posudkem Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) a účastnice měly možnost se k němu vyjádřit.

11. Z posudku posudkové komise ze dne 17. 6. 2026 (doručeném soudu dne 29. 7. 2026) zjistil soud následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z interní lékařství. Posudková komise shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je duplicitní zhoubný nádor, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole II, oddílu A, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve středu rozpětí 35 – 45 %, tedy 40 %. Posudková komise uvedla, že bylo vyloučeno postižení, kde by maligní proces zasahoval do životně důležitých parenchymových orgánů, avšak současně z nálezu vyplývá, že se jedná o komplikovanou operaci velkého rozsahu, což potvrzují i následné pooperační potíže (zažívací potíže s kolísáním váhy, pnutí v pooperačních jizvách, depresivní stavy). Datum vzniku invalidity I. stupně určila datem perioperačního onkologického nálezu 16. 1. 2025, kdy bylo provedeno chirurgické odstranění levého retroperitonea pro zhoubný nádor (liposarkom umístěný v retroperitoneu naléhající na levou ledvinu, ale neprorůstající do ní). Podle posudkové komise byla žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost po vzniku invalidity I. stupně jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, v podstatně menším (nejméně o třetinu) rozsahu a intenzitě.

12. Soud neprováděl dokazování listinami, které žalobkyně přiložila k žalobě (lékařské zprávy), neboť jsou součástí správního spisu. Soud ze správního spisu bez dalšího vychází.

Posouzení žaloby

13. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně.

14. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním ( ). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. -54, publ. pod č. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. -20).

15. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. -52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

16. Soud konstatuje, že posudková komise při vypracování posudku vycházela ze vší dostupné zdravotnické dokumentace a jejímu jednání byla žalobkyně přítomna a byla i vyšetřena odbornou lékařkou z oboru interní lékařství. Komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, za jeho rozhodující příčinu označila duplicitní zhoubný nádor a podřadila ji pod kapitolu II, oddíl A, položku 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž se ve svém posouzení ohledně zařazení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně lišila od závěrů posudkových lékařů IPZS, kteří hodnotili postižení žalobkyně jako lehkého stupně, podle položky 1b. Posudková komise ovšem odůvodnila, že šlo o komplikovanou operaci velkého rozsahu, což potvrzují i následné pooperační potíže (zažívací potíže s kolísáním váhy, pnutí v pooperačních jizvách, depresivní stavy). Posudková komise vycházela i z osobního vyšetření žalobkyně přísedící lékařkou. Jelikož nebyla míra poklesu pracovní schopnosti zvolena na horní (ani dolní) hranici rozpětí dané položky, nepřistupovala posudková komise již k navýšení (snížení) podle § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity. Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tedy odpovídá podle posudku posudkové komise prvnímu stupni invalidity. V posudku byl popsán zdravotní stav a podstatné zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Řádně odůvodněno bylo i zařazení zdravotního postižení podle vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise odůvodnila, proč zvolila vyšší položku oproti hodnocením posudkových lékařů a hodnotila jinak závažnost funkčního postižení žalobkyně (zejména poukázala na pooperační potíže). Účastníci závěry posudku, ať již jde o stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti či data vzniku invalidity nikterak nezpochybnili.

17. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k dalším podkladům, z nichž žalovaná vycházela. Po zvážení všech posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobkyně dospěl soud k závěru, že jako nejpřesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise ze dne 17. 6. 2026. Zdravotní stav žalobkyně hodnotila komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, přičemž vysvětlila, z jakého důvodu se odlišila od závěrů posudkových lékařů žalované (poukázala na četné pooperační potíže žalobkyně). Závěry posudkové komise přitom korespondují se závěry ošetřujících lékařů (srov. např. poukaz na zažívací potíže v lékařské zprávě z urologie ze dne 13. 1. 2026, Oblastní nemocnice Příbram). Určení míry poklesu pracovní schopnosti bylo náležitě odůvodněno a posudek posudkové komise v tomto směru splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti. Účastníci nevznesli proti posudku posudkové komise žádné výhrady a nenavrhli doplnění dokazování. Soud v této souvislosti připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoliv vyšetřovací (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. , či rozsudky téhož soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. -28, a ze dne 5. 3. 2015, č. j. -23), tzn., že skutkový stav je zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených, přičemž platí, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.

18. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, když posudkoví lékaři nesprávně podřadili příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně pod příslušnou položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, což vedlo ve svém důsledku k nesprávnému stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.

Závěr a náklady řízení

19. Soud tudíž vyšel z odůvodněných závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a neobstojí proto ani jeho odůvodnění. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné ( ). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu ( ) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek posudkové komise ze dne 17. 6. 2026, jakož i lékařské zprávy, o které se tento posudek opírá ( ).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud náhradu nákladů řízení v částce 95 Kč, kterou tvoří náklady za poštovné za podání žaloby. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) .

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 9. září 2026

Martina Kotouček Mikolášková v.r.

soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: X