Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
47 Ad 36/2025 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
47 Ad 36/2025 - 36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci
žalobkyně: K. P., narozená X
bytem X
zastoupená advokátkou Mgr. Markétou Ondřejkovou
sídlem Krkonošská 153, 543 01 Vrchlabí
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2025, č. j. XA,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2025, č. j. XA, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně Mgr. Markéty Ondřejkové na náhradě nákladů řízení částku 10 140 Kč.
Odůvodnění:
Obsah podání účastníků
1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 13. 10. 2025,
domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 29. 4. 2025, XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) žádost o invalidní důchod, neboť není invalidní, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 14. 2. 2025 poklesla její pracovní schopnost o 30 %.
2. Žalobkyně namítala, že žalovaná nezjistila správně skutkový stav a nesprávně vyhodnotila rozhodující příčinu žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by byla rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu migrenózní bolest hlavy. Podle žalobkyně jde pouze o jeden ze zdravotních potíží, kterým trpí. Dále má bolestivý páteřní syndrom, chronickou žilní nedostatečnost a zejména bolesti svalů a kloubů. Ve zdravotnické dokumentaci je též údaj o fibromyalgiích. Má za to, že právě zdravotní omezení způsobené fibromyalgií bylo žalovanou nedostatečně posouzeno. Napadené rozhodnutí pak nevypořádává její námitky, pouze je zmiňuje. Žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí též opomíjí závěry lékařské zprávy z Interní kliniky 1 LF UK a ÚVN Praha ze dne 20. 8. 2024, ve které je uvedeno, že fibromyalgie je neprogresivní nezhoubný stav, který ale výrazně snižuje kvalitu života a práceschopnost. Z lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně není schopna soustavného pracovního zařazení. Pro žalobkyni je obtížné i obstarávání běžných záležitostí. I při nejmenší únavě nastupují bolesti. Zároveň žalobkyně nemá perspektivu na zlepšení jejího zdravotního stavu. Naopak se zhoršila i její psychika a podstupuje psychiatrickou léčbu.
3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“).
Dosavadní průběh správního řízení
4. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, žalobkyně podala dne 14. 11. 2024 žádost o invalidní důchod, na základě které zpracovala posudková lékařka IPZS posudek ze dne 14. 2. 2025, č. j. LPS/2024/3304-PB_CSSZ, ve kterém dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je migrenosní bolest hlavy, přechodně na biologické terapii, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 11b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, která byla s ohledem na profesi žalobkyně navýšena ve smyslu § 3 vyhlášky o dalších 10 %. Celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně tak činil 30 %.
5. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 29. 4. 2025, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod.
6. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami. Nesouhlasila s tím, jaké onemocnění bylo určeno jako rozhodující příčina jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Poukázala na to, že trpí též bolestivým páteřním syndromem, chronickou žilní nedostatečností a zejména bolestmi svalů a kloubů. Dále poukázala na údaje o fibromyalgiích.
7. V řízení o námitkách zpracovala posudková lékařka IPZS posudek ze dne 12. 8. 2025, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházela posudková lékařka IPZS v prvostupňovém řízení a lékařské zprávy z ÚVN VFN Praha ze dne 7. 7. 2025, kterou k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřela shodně, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je migréna bez aury na biologické léčbě, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 11b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti z rozpětí 10-20 % na horní hranici 20 %. Horní hranicí byla zohledněna i ostatní doložená onemocnění žalobkyně (fibromyalgie). S ohledem na vliv postižení na schopnost žalobkyně využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace navýšila podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o dalších 10 %. Celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně tak činil 30 %.
8. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 21. 8. 2025 námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod.
Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu
9. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
10. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastnice s postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlasily (žalobkyně výslovně, žalovaná mlčky), zároveň soud seznámil účastnice s listinným důkazem posudkem Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) a účastnice měly možnost se k němu vyjádřit.
11. Z posudku posudkové komise ze dne 21. 8. 2026 zjistil soud následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odborným lékařem z oboru ortopedie. Posudková komise shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je fibromyalgický syndrom, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu C, položce 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %, která se dále ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity navýšila o dalších 10 %. Celkový pokles pracovní schopnosti žalobkyně tak činil 35 %. Posudková komise se odlišila od posudků posudkových lékařů IPZS, když nestanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně migrenózní cefaleu, a konstatovala, že k relaci postupu stran migrenózní cefaley nebylo možnost hodnotit podle kapitoly VI, položky 11c (o položku výš, než hodnotili posudkoví lékaři IPZS), přičemž posudková komise zhodnotila, že míra poklesu pracovní schopnosti spojená s fibromyalgií je vyšší, než s migrenózní cefaleou (poukázala zejména na referovaný klinický postup, přičemž v rekapitulaci lékařských zpráv poukázala například na lékařskou zprávu z Revmatologické ambulance, MUDr. X, ve které bylo uvedeno, že z fyzikálního vyšetření činila fibromyalg. body pozitivita 11 z 18). Žalobkyně byla při jednání posudkové komise vyšetřena odborným lékařem z oboru ortopedie, který zjistil palpační bolestivost úponu hlubokých šíjových svalů, omezenou hybnost krční páteře, palpační bolestivost horních pólů lopatek i ramen. Povšechně bolestivé byly i úpony svalů laterální a vnitřní epikondyl lokte, velké trochantery kyčlí a křížokyčelní klouby. Den vzniku invalidity stanovila k 7. 10. 2024, kdy psychiatr zhodnotil celkový a dosavadní vývoj. Posudková komise uvedla, že samotný klinický postup psychiatra sice nebyl relativně tolik komplikovaný, aby bylo možné konstatovat vyšší položku pro psychiatrická postižení, ale medikace byla do jisté míry překryvná s problematikou dalších odborností a postup specialistů koreloval i se základní diagnózou fibromyalgie. Podle posudkové komise byla žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na psychické schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Posudková komise konstatovala, že pro žalobkyni byly nevhodné fyzicky a duševně náročné práce.
12. Soud neprováděl zvlášť dokazování lékařskými zprávami, které k žalobě doložila žalobkyně, soud se s nimi seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která je odborně způsobilá k jejich vyhodnocení a která je ve svém posudku zohlednila.
Posouzení žaloby
13. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně.
14. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle běžných zásad dokazování v soudním řízení správním (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). S ohledem na jeho mimořádný význam bývá tento posudek rozhodujícím důkazem, pokud z hlediska své úplnosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku mohly zpochybňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003-54, publ. pod č. 511/2005 Sb. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20).
15. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 2. 4. 2015, č. j. 9 Ads 253/2014-52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být dále uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se tu nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení se podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
16. Soud konstatuje, že posudková komise při vypracování posudku vycházela ze vší dostupné zdravotnické dokumentace a jejímu jednání byla žalobkyně přítomna. Komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, za jeho rozhodující příčinu označila fibromyalgii a podřadila ji pod kapitolu XIII, oddíl C, položku 3b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž již ve stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se lišila od posudkových lékařů IPZS, kteří za rozhodující příčinu označili migrenózní cefaleu. Posudková komise ovšem zhodnotila, že fibromyagie způsobuje vyšší míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně a migrenózní cefalea nenaplňuje kritéria kapitoly VI, položky 11c, aby mohla být určena jako hlavní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Posudková komise přitom při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti zohlednila lékařskou zprávu, ve které byla v souvislosti s fibromyalgií referována fibromyalg. body pozitivita 11 z 18. Posudková komise tedy odůvodnila, proč se od posudkových lékařů žalované lišila. Zároveň byly projevy fibromyalgie referovány i při vyšetření odborným lékařem při jednání posudkové komise. V návaznosti na toto určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a jeho podřazení pod kapitolu XIII, oddíl C, položku 3b stanovila míru poklesu pracovní schopnosti při její horní hranici z rozpětí 15 – 25 %, tedy na 25 %. Posudková komise pak s ohledem na další zdravotní postižení, kterými žalobkyně trpí, zejména migrenózní cefaleu, navýšila tuto hodnotu podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity o dalších 10 %. Celkovou míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak konstatovala na 35 %. Stanovená míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tedy odpovídala prvnímu stupni invalidity. V posudku byl popsán zdravotní stav a podstatné zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Řádně odůvodněno bylo i zařazení zdravotního postižení podle vyhlášky o posuzování invalidity. Posudková komise odůvodnila, proč oproti hodnocením posudkových lékařů zvolila jako příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně jiné onemocnění. Posudková komise řádně odůvodnila i datum vzniku invalidity. Přihlédla k tomu, že v lékařské zprávě ze dne 7. 10. 2024 byl zhodnocen celkový stav žalobkyně a dosavadní vývoj s tím, že sice samotný klinický postup psychiatra nebyl relativně tolik komplikovaný, aby bylo možné konstatovat vyšší položku pro psychiatrická postižení, ale medikace byla do jisté míry překryvná s problematikou dalších odborností a postup specialistů koreloval se základní diagnózou fibromyalgie. Účastníci závěry posudku, ať již jde o stanovení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti či data vzniku invalidity nikterak nezpochybnili.
17. Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise MPSV i ve vztahu k dalším podkladům, z nichž žalovaná vycházela. Po zvážení všech posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobkyně dospěl soud k závěru, že jako nejpřesvědčivější, logický a vycházející z nejúplnějších podkladů lze hodnotit právě posudek posudkové komise ze dne 21. 8. 2026. Zdravotní stav žalobkyně hodnotila komplexně a dospěla k závěru o existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, přičemž vysvětlila, z jakého důvodu se odlišila od závěrů posudkových lékařů žalované. Závěry posudkové komise korespondují se závěry ošetřujících lékařů. Určení míry poklesu pracovní schopnosti bylo náležitě odůvodněno a posudek posudkové komise v tomto směru splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti. Účastníci nevznesli proti posudku posudkové komise žádné výhrady a nenavrhli doplnění dokazování. Soud v této souvislosti připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoliv vyšetřovací (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009129, či rozsudky téhož soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 Afs 46/2013-28, a ze dne 5. 3. 2015, č. j. 7 As 279/2014-23), tzn., že skutkový stav je zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených, přičemž platí, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.
18. Soud proto vyšel ze závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, když posudkoví lékaři nesprávně určili rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, což vedlo ve svém důsledku k nesprávnému stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.
Závěr a náklady řízení
19. Soud tudíž vyšel z odůvodněných závěrů posudkové komise a v návaznosti na ně uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a neobstojí proto ani jeho odůvodnění. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek posudkové komise ze dne 21. 8. 2026, jakož i lékařské zprávy, o které se tento posudek opírá (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové částce 10 140 Kč, kterou tvoří odměna za dva úkony právní služby po 4 620 Kč [příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 7, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud v Administrativním registru ekonomických subjektů ověřil, že zástupkyně žalobkyně není plátkyní DPH, proto není součástí náhrady nákladů řízení tato daň. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 10 140 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.) k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užitý na základě § 64 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 15. září 2026
Martina Kotouček Mikolášková v. r.
soudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje: X