Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
32 A 5/2026 - 76.pdf
PDF · 0 B
No categories available
32 A 5/2026 - 76
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci
žalobce: M. N.
proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2026, č. j. KUKHK-DS-2026-12044-3,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
1. Rozhodnutím označeným v záhlaví rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Nové Město nad Metují (dále také jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 3. 2026, č. j. NMNM/23862/2025/ODSH/Ha, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče jako nedůvodné, a provedený záznam 12 bodů v registru řidičů dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), ke dni 6. 7. 2025 byl potvrzen.
II. Žalobní argumentace
2. Žalobce v podané žalobě (stejně jako v odvolání proti napadenému rozhodnutí) vznesl námitky proti pokutovému bloku č. xx (ze dne 6. 7. 2025), který byl podkladem pro záznam bodů za přestupek spočívající v nepřipoutání se bezpečnostním pásem podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 12 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Uvedl, že po úrazu ramene, k němuž došlo koncem srpna 2024, nemohl bezpečnostní pás používat. Při dřívější silniční kontrole dne 19. 9. 2024 nebyl připoután, lékařské potvrzení tehdy neměl a za tento skutek mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč; tento přestupek nezpochybňoval.
3. Dále uvedl, že následně podstoupil operaci ramene a dne 15. 4. 2025 mu bylo vystaveno lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy na sedadle motorového vozidla ze zdravotních důvodů, jehož vzor je upraven v příloze č. 4 vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Při pozdější silniční kontrole dne 6. 7. 2025, která vedla k vydání výše uvedeného pokutového bloku, toto potvrzení neměl u sebe, neboť je ponechal v jiném vozidle. Tvrdil, že policisté po něm jeho předložení nepožadovali, a že pokutový blok podepsal jen proto, aby předešel dalším sporům s policejní hlídkou. Současně namítal, že nebyl poučen o významu svého podpisu na pokutovém bloku a že jednal pod nátlakem.
4. Žalobce namítal, že správní orgány posoudily věc formalisticky, jestliže za dostačující podklad pro záznam bodů považovaly řádně vyplněný pokutový blok. Podle jeho názoru nevzaly v úvahu § 6 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, podle něhož se povinnost řidiče být za jízdy připoután bezpečnostním pásem podle § 6 odst. 1 písm. a) nevztahuje na řidiče, který nemůže bezpečnostní pás užít ze zdravotních důvodů. Žalobce uvedl, že lékařské potvrzení předložil hned poté, co obdržel sdělení, že v bodovém registru dosáhl 12 bodů, ale správní orgány se jím nezabývaly. Z důvodu existence lékařského potvrzení měl žalobce za to, že se jednáním zachyceným v pokutovém bloku nemohl dopustit přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 12 zákona o silničním provozu. Za nerozhodné považoval, že při kontrole potvrzení neměl u sebe. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103, v němž je uvedeno, že držitel lékařského potvrzení je osobou, na niž se povinnost podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu nevztahuje, a to i tehdy, neměl-li potvrzení při kontrole u sebe. Namítal rovněž, že správní orgány se s tímto rozsudkem, jímž argumentoval v řízení o námitkách, ani s jeho zdravotním stavem, věcně nevypořádaly. Za nepřiléhavý naopak pokládal odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 233/2015-58.
5. Žalobce dále tvrdil, že právní předpis neukládá povinnost mít uvedené lékařské potvrzení při jízdě u sebe, a odkazoval přitom na § 6 odst. 7 zákona o silničním provozu. Dovozoval, že byl s ohledem na svůj zdravotní stav ze zákona vyňat z povinnosti být připoután, a že jeho postih proto odporuje zásadě nullum crimen, nulla poena sine lege. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
III. Vyjádření žalovaného
6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že na základě údajů evidovaných v registru řidičů žalobce dospěl k závěru, že žalobce ke dni 6. 7. 2025 dosáhl hranice 12 bodů. Tohoto bodového součtu dosáhl v důsledku tří pravomocně projednaných přestupků, za něž mu byly v období od června 2024 do července 2025 postupně zaznamenány body v souladu s přílohou zákona o silničním provozu, konkrétně za dva přestupky spočívající v jízdě bez použití bezpečnostního pásu (dvakrát po 4 bodech) a jeden přestupek překročení nejvyšší dovolené rychlosti (4 body).
7. Žalovaný dále uvedl, že v rámci odvolacího řízení přezkoumal veškeré podklady pro provedení bodových záznamů, zejména příkazy na místě, a dospěl k závěru, že tyto obsahují všechny zákonem vyžadované náležitosti, jsou řádně vyplněny, opatřeny příslušnými podpisy a úředními razítky a odpovídají souvisejícím oznámením o uložení pokuty. Podle žalovaného se proto jedná o způsobilé podklady pro zápis bodů do registru řidičů. Současně konstatoval, že jednotlivé přestupky jsou v těchto rozhodnutích dostatečně individualizovány, neboť z nich jednoznačně vyplývá, jakého jednání se žalobce dopustil, v jakém místě a kdy k němu došlo.
8. Žalovaný rovněž zdůraznil, že po dosažení hranice 12 bodů postupoval v souladu s § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, když žalobce písemností ze dne 7. 7. 2025 vyrozuměl o dosažení 12 bodů a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu; toto oznámení bylo žalobci doručeno dne 21. 7. 2025.
9. Závěrem žalovaný uvedl, že žalobce v průběhu řízení nijak relevantně nezpochybnil způsobilost rozhodnutí tvořících podklad pro provedení bodových záznamů. Žalovaný je přesvědčen, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a v souladu se zákonem, napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a plně podložené obsahem správního spisu. Z těchto důvodů navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV. Posouzení věci krajským soudem
10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
11. Žalobce učinil předmětem přezkumu rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů, v důsledku čehož byl ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu vyzván k odevzdání svého řidičského průkazu. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f odst. 1 a 3 citovaného zákona).
12. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu je řidič motorového vozidla kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu. V § 6 odst. 2 uvedeného zákona je uvedeno, že ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů.
13. Podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 12 zákona o silničním provozu se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla v rozporu s § 6 odst. 1 písm. a) není připoutána na sedadle bezpečnostním pásem.
14. Krajský soud považuje za vhodné připomenout dosavadní judikaturní závěry vztahující se k projednávané věci. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, uvedl, že se musí rozlišovat mezi řízením „o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku)“ a řízením „o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů dle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou zcela odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).
15. V souladu s tímto názorem se správní orgány nezabývají tím, zda se stal skutek, jenž má naplňovat znaky přestupku, zda jej spáchal obviněný apod. To je předmětem přestupkového řízení, v němž je vydáno případné podkladové rozhodnutí. Zabývají se pouze tím, zda existuje zákonný podklad pro provedení záznamu, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá příloze zákona o silničním provozu. Jelikož se jedná o řízení, jejichž předmět je zcela odlišný, musí se rozlišovat i mezi námitkami, které lze v těchto řízeních uplatnit.
16. Z judikatury Nejvyššího správního soudu také plyne, že oznámení o uložení pokuty, dle kterých je prováděn záznam bodů do registru řidičů, nejsou za každých okolností nezpochybnitelným důkazem a podkladem pro příslušný záznam. Zejména vyskytnou-li se relevantní pochybnosti o předložených údajích, je namístě si vyžádat další důkazy, především vlastní pokutové bloky.
17. Krajský soud dále poznamenává, že při rozhodování v blokovém řízení je obvyklé, že údaje na pokutovém bloku jsou uváděny za použití zaužívaných a srozumitelných zkratek. Takový způsob vyplnění tiskopisu pokutového bloku není vadou, nýbrž vyplývá z povahy zkráceného blokového řízení. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, v němž je uvedeno, že „S rigidní přísností nelze posuzovat pokutový blok ani po obsahové stránce. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“ K dané problematice se Nejvyšší správní soud shodně vyslovil i ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2013. č. j. 4 As 8/2013-27, v němž mimo jiné uvedl, že „[j]e zřejmé, že popis přestupku stěžovatele na pokutových blocích byl s ohledem na méně formální povahu blokového řízení a praktické důvody (velikost pokutového bloku, časové omezení, terénní podmínky) zestručněn a uveden v hovorové formě. Podstatné však je, že ze slovního popisu přestupku ve spojení s relevantním ustanovením zákona o přestupcích a zákona o provozu na pozemních komunikacích je zcela nepochybné, jakého jednání (přestupku) se stěžovatel dopustil.“
18. V předloženém správním spise jsou založeny kopie všech pokutových bloků, na jejichž základě žalobce dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Ve světle shora uvedeného krajský soud přistoupil k posouzení náležitostí žalobcem sporovaného pokutového bloku č. xx ze dne 6. 7. 2025, v němž je po nezbytných identifikačních údajích o žalobci k popisu skutku uvedeno: „§ 6 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb… řidič není za jízdy připoután bezpečnostním pásem, pokuta uložena za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 12 zák. č. 361/2000 Sb.“ Pokutový blok v bodu 12. obsahuje text: „Souhlasím s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrzuji, že údaje na všech částech bloku souhlasí, a potvrzuji převzetí části B bloku dne“, vyplněno je datum 6. 7. 2025, pokutový blok je podepsán žalobcem. Ostatně samotný žalobce nezpochybňuje, že pokutový blok podepsal.
19. Jak je již uvedeno výše, předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. V tomto řízení správní orgán ani správní soud nepřezkoumávají znovu otázku viny za přestupek ani správnost jeho právní kvalifikace, ale pouze zkoumají, zda existuje způsobilý a pravomocný podklad pro záznam bodů a zda provedený záznam odpovídá obsahu tohoto podkladu.
20. V projednávané věci bylo rozhodující skutečností to, že podkladem pro záznam bodů je pravomocný pokutový blok ze dne 6. 7. 2025, kterým byl žalobce postižen za porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, tedy za jízdu bez použití bezpečnostního pásu. Žalobce pokutový blok podepsal a souhlasil s projednáním věci v blokovém řízení. Pokutový blok se tak stal pravomocným podkladem pro záznam bodů.
21. Hlavní žalobní námitka spočívala v tvrzení, že žalobce již v době silniční kontroly disponoval lékařským potvrzením o zdravotní indispozici (neměl je však u sebe), které jej opravňovalo k výjimce z povinnosti být připoután bezpečnostním pásem, a že se proto přestupku vůbec nemohl dopustit. Dále namítal, že § 6 odst. 7 zákona o silničním provozu ani neukládá povinnost mít uvedené lékařské potvrzení při jízdě u sebe.
22. K této argumentaci soud nepřehlédl odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103, v němž soud řešil situaci, kdy nebylo vůbec spolehlivě postaveno najisto, jaký přestupek stěžovatele byl projednán v blokovém řízení. Stěžovatel tvrdil, že měl zdravotní výjimku z povinnosti být připoután bezpečnostním pásem, a proto se nemohl dopustit přestupku nepřipoutání. Současně namítal, že se domníval, že pokuta mu byla ukládána za nepředložení příslušného lékařského potvrzení, nikoliv za jízdu bez pásu. Ve spise navíc chyběly podklady (pokutové bloky), z nichž by bylo možné jednoznačně určit, za jaký skutek byla pokuta uložena. Nejvyšší správní soud proto dovodil, že správní orgány nemohou provést záznam bodů pouze mechanicky, pokud existují zásadní pochybnosti o tom, jaký přestupek byl skutečně spáchán a zda vůbec existuje způsobilý podklad pro bodový záznam. Hlavním důvodem zrušení rozhodnutí tedy nebyla samotná existence zdravotní výjimky, ale především nedostatečně zjištěný skutkový stav a nejasnost ohledně povahy přestupku, neboť správní orgány si nevyžádaly příslušné pokutové bloky.
23. Nyní projednávaná věc je však procesně odlišná, neboť nejde o situaci, kdy by správní orgán v řízení o námitkách proti záznamu bodů teprve zjišťoval, zda pravomocně rozhodnutý skutek představoval bodovaný přestupek, jak tomu bylo v rozsudku č. j. 5 As 118/2011-103. V nyní projednávané věci je otázka postavena najisto pravomocným pokutovým blokem ze dne 6. 7. 2025, jehož obsah žalobce svým podpisem akceptoval. S ohledem na zásadu vigilantibus iura (právo náleží bdělým) žalobce svým souhlasem převzal odpovědnost za (i) skutečnost, že údaje uvedené na tomto pokutovém bloku souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že (ii) tento skutkový stav byl zjištěn úplně a že (iii) zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu).
24. Proto soud ve shodě s žalovaným přihlédl k závěrům vysloveným v pozdějším rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, č. j. 6 As 233/2015-58, vydaném ve skutkově srovnatelné věci. Také v tam posuzovaném případu řidič tvrdil, že disponoval lékařským potvrzením, tuto skutečnost však neuplatnil při projednání přestupku na místě, souhlasil s blokovým řízením a pokutový blok podepsal. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku zdůraznil, že po pravomocném skončení blokového řízení již nelze v řízení o námitkách proti záznamu bodů zpochybňovat skutkové ani právní závěry obsažené v pravomocném pokutovém bloku. Dále vysvětlil, že dotčené úvahy v rozsudku č. j. 5 As 118/2011-103 představovaly pouze obiter dictum, a nelze je vykládat tak, že umožňují po pravomocném skončení blokového řízení znovu otevírat otázku viny či právní kvalifikace skutku.
25. I navazující judikatura Nejvyššího správního soudu, např. výše citovaný rozsudek ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, či rozsudek ze dne 31. 5. 2018, č. j. 1 As 377/2017-56, vychází z premisy, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů nelze znovu přezkoumávat skutkový stav ani právní kvalifikaci pravomocného pokutového bloku; dodatečně zde nelze prokazovat ani existenci lékařského potvrzení v době přestupku.
26. Žalobce tedy mohl své tvrzení o existenci zdravotní výjimky uplatnit při projednání přestupku a nesouhlasit s blokovým řízením. Potom by byla věc řešena v běžném správním řízení, v němž by mohlo být posouzeno, zda zdravotní stav žalobce skutečně zakládal výjimku z povinnosti být připoután bezpečnostním pásem. Jelikož však žalobce blokové řízení akceptoval, stal se pokutový blok pravomocným rozhodnutím, jehož obsah již nelze v řízení o námitkách proti záznamu bodů přezkoumávat. Za této situace byly splněny podmínky pro provedení záznamu příslušného počtu bodů na základě pravomocného pokutového bloku ze dne 6. 7. 2025.
27. Nad rámec výše uvedeného soud připomíná, že § 6 odst. 6 zákona o silničním provozu v rozhodném znění výslovně ukládá povinnost doložit zdravotní důvody lékařským potvrzením, mít toto potvrzení za jízdy u sebe a na požádání je předložit ke kontrole. Tvrzení žalobce, že taková povinnost neexistuje, proto nemá oporu v právní úpravě. S ohledem na již učiněné závěry však tato námitka neměla vliv na posouzení věci.
V. Závěr a náklady řízení
28. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné. Současně nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Jelikož napadené rozhodnutí shledal v souladu se zákonem, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti dle obsahu soudního spisu nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Hradec Králové 16. září 2026
JUDr. Ivona Šubrtová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje E. S.