Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
20 Ad 40/2025 - 28.pdf
PDF · 0 B
No categories available
20 Ad 40/2025 - 28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Řehákovou ve věci
žalobkyně: J. C.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2025, o invalidním důchodu,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Rozhodnutím ze dne 2. 7. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek daných § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí brojila námitkami, neboť s jeho závěry nesouhlasila. Žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 11. 2025, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.
2. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
II. Žaloba
3. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 15. 12. 2025 žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí. Uvedla, že její zdravotní stav se zhoršuje, není stejný jako v roce 2023. Popsala své bolesti a konkrétně uvedla, že má velký problém s chůzí, levé koleno nepropne, stále ji bolí. Dělá jí potíže dojít každý den do práce.
4. Z výše uvedených důvodu s napadeným rozhodnutím nesouhlasí.
III. Vyjádření žalované
5. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě ze dne 30. 1. 2026 nejprve zaměřila na právní rámec, ustanovení zákona o důchodovém pojištění a na posudky lékařů k posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 30. 10. 2025. Následně vysvětlila, proč považuje vypracovaný posudek za objektivní. Ve věci navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení („zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“).
IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem
6. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní (posudkový) spis a také správní (dávkový) spis, z nichž vyplývají následující skutečnosti.
7. Žalobkyně byla rozhodnutím žalované ze dne 24. 5. 2024 uznána od 21. 12. 2023 invalidní v prvním stupni invalidity. Dne 24. 3. 2025 žalobkyně podala žádost o změnu výše invalidního důchodu.
8. Lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu posoudil zdravotní stav žalobkyně a vydal dne 11. 6. 2025 posudek se závěrem, že žalobkyně je nadále invalidní v prvním stupni invalidity. Pokles pracovní schopnosti hodnotil dle kapitoly XIII., oddíl A, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), ve výši 35 %, které vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky navýšil o 10 %, tj. na celkových 45 %.
9. Žalovaná na základě závěrů shora uvedeného lékařského posudku IPZS prvostupňovým rozhodnutím žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu zamítla.
10. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí brojila dne 30. 7. 2025 námitkami.
11. Pro účely námitkového řízení žalovaná nechala vypracovat IPZS nový posudek o invaliditě ze dne 30. 10. 2025. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobkyně je nadále invalidní v prvním stupni invalidity. Lékař shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je polyartróza pokročilého stupně s lehkým snížením hybnosti v kloubech – středně těžké postižení. Kloubní postižení je vícečetné, postihuje nosné klouby, je omezeno vykonávání některých denních aktivit. Postižení zařadil do kapitoly XIII., oddíl A, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 35 %, které ještě o 10 % dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity navýšil na celkových 45 %. Lékař hodnotil dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně shodně s lékařem IPZS v posudku ze dne 11. 6. 2025.
12. Na základě posudku o invaliditě ze dne 30. 10. 2025 vydala žalovaná dne 11. 11. 2025 rozhodnutí, proti kterému žalobkyně brojí žalobou.
13. Krajský soud nechal vypracovat posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Ostravě (dále jen „posudek PK MPSV“). Posudková komise zasedala dne 9. 4. 2026 ve složení předsedy komise, dalšího lékaře s odborností v oblasti ortopedie a tajemnice. Žalobkyně nebyla na jednání přítomna.
14. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci IPSZ, zdravotní dokumentaci a další lékařské zprávy. V posudku komise shrnula průběh předchozího řízení, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí. PK MPSV do posudku uvedla diagnostický souhrn žalobkyně. Na straně 4-5 posudku následně zpracovala posudkové hodnocení.
15. PK MPSV považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně polyartrózu pokročilého stupně s lehkým snížením hybnosti v kloubech – středně těžké postižení. Kloubní postižení je vícečetné, postihuje nosné klouby, je omezeno vykonávání některých denních aktivit.
16. Posudková komise po prostudování doložené spisové a zdravotní dokumentace hodnotila stav žalobkyně dle kapitoly XIII., oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 35 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace posudková komise podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila uvedenou hodnotu o 10 %, celkově tedy činí 45 %. Posudková komise uvedla, že trvá invalidita prvního stupně.
17. Posudková komise mj. konstatovala, že žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti v menším rozsahu a intenzitě. Pracovní omezení spočívá ve vyloučení práce fyzicky namáhavé (např. zvedáním a přenášením těžkých břemen), s nutností dlouhých pochůzek obzvláště po nerovném terénu, práce v kleče a v dřepu.
V. Jednání soudu
18. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 17. 9. 2026 za přítomnosti žalobkyně. Žalovaná se z jednání řádně omluvila, soud jednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně odkázala na žalobu a navrhovala, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil. Měla za to, že její zdravotní stav odůvodňuje změnu výše invalidního důchodu. Kvůli uvedeným zdravotním potížím není schopna sehnat si práci, v posledním zaměstnání ji neprodloužili pracovní smlouvu, jelikož byla většinu času na nemocenské. Každodenní docházení do práce je pro žalobkyni problém, jelikož nemá řidičský průkaz. Práci na home office žalobkyně nesehnala. Krajský soud provedl k důkazu posudek PK MPSV Ostrava. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
VI. Posouzení věci krajským soudem
19. Žaloba není důvodná.
20. Žalobkyně nesouhlasila s tím, jak byl ve správním řízení posouzen její zdravotní stav, resp. nesouhlasila se závěrem, že je invalidní pouze v prvním stupni.
21. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, jakož i schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti.
22. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku lékařské služby ČSSZ v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.), resp. posudku odborné lékařské posudkové služby OSSZ vydaného pro účely prvoinstančního řízení, neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, že se komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a že své posudkové závěry náležitě odůvodní.
23. Při rozhodování o nároku na invalidní důchod je tedy stěžejní naplnění požadavku na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění správního rozhodnutí, resp. posudkového hodnocení, na němž je rozhodnutí založeno (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003, č.j. 5 Ads 42/2003-61, č. 800/2006 Sb. NSS, ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43, ze dne 11. 10. 2013, č.j. 4 Ads 42/2013-43, či ze dne 8. 7. 2015, č. j. 10 Ads 116/2014-46). Úkolem krajského soudu je vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudku PK MPSV zřejmé, že byl stav žalobce komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace a že bylo přihlédnuto ke všem tvrzeným obtížím – tedy zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, č. j. 2 Ads 17/2017-15, bod 19).
24. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18).
25. S ohledem na povahu sporu (spornou otázku) byl pro účely rozhodnutí ve věci v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 9. 4. 2026, který byl proveden jako důkaz při ústním jednání soudu ve věci dne 17. 9. 2026. Krajský soud hodnotí tento posudek po formální stránce jako zcela souladný s požadavky vyhlášky o posuzování invalidity, byl vypracován komisí zasedající v řádném složení (členem byl též lékař s odborností v oboru ortopedie), a PK MPSV zohlednila všechny relevantní lékařské zprávy.
26. Krajský soud má skutkový stav za řádně a dostatečně zjištěný. Předmětný posudek PK MPSV soud považuje za úplný ve vztahu k podkladům i k hodnocení zdravotního postižení žalobkyně z hlediska jeho vlivu na její pracovní schopnost ke dni vydání napadeného rozhodnutí.
27. Z hlediska přesvědčivosti závěrů tohoto posudku je nutné zdůraznit, že přijaté závěry se shodují s posudky IPZS ze dne 11. 6. 2025 i ze dne 30. 10. 2025 v kvalifikaci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to podle kapitoly XIII., oddílu A, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Všechny posudky se shodují i na rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
28. Rovněž pokud jde o stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, tato byla shodně posudky stanovena na horní hranici procentního rozpětí, tedy na 35 % a následně navýšena o 10 % na celkových 45 %. Z volby příslušné položky zdravotního postižení ve spojení s odůvodněním posudku vyplývá, jakým způsobem posudkoví lékaři nahlíželi na celkovou výkonnost žalobkyně, její pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity.
29. Již výše bylo nastíněno, že správní soud si nemůže učinit úsudek o otázce posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity sám, stejně tak si tento úsudek nemůže učinit sama žalobkyně. Je třeba též zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, neboť se jedná právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nemůže činit sám, nýbrž vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v potaz, zda žalobkyně svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší či zda by je zařadila do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018-37).
30. Co se týče ostatních postižení žalobkyně, k tomu je třeba odkázat na § 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity, podle které je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Všechny posudky se shodují v tom, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je zdravotní postižení, které spadá pod kapitolu XIII., oddíl A, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. V souladu s platnou právní úpravou muselo dojít k posouzení pracovního poklesu na základě nejzávažnějšího zdravotního postižení. Všechny posudkové komise se shodly na jednoznačném závěru, jaké zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Posudková komise vyhodnotila všechny žalobkyní namítané onemocnění, což dokládá diagnostický souhrn na straně 2 posudku a těmi nejvážnějšími se nadále zabývala v posudkovém hodnocení.
31. Krajský soud na závěr rozsudku připomíná, že v souzené věci je možné vycházet v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. toliko ze zdravotního stavu žalobkyně v době rozhodování žalované. Případné zhoršení stávajících zdravotních obtíží, ke kterému by mělo dojít po tomto datu, popř. vznik nových zdravotních obtíží, nebo změna zdravotního stavu žalobkyně jako taková, proto nemohou být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněny. Žalobkyně má však možnost poukazovat na své případně se zhoršující zdravotní obtíže v novém správním řízení.
32. Žalovaná vysvětlila v napadeném rozhodnutí, z jakých důvodů dospěla k závěru, že žalobkyně je nadále invalidní v prvním stupni invalidity. Tyto závěry podporuje i posudek posudkové komise MPSV. Námitky žalobkyně tak krajský soud neshledal důvodnými.
VII. Závěr a náhrada nákladů řízení
33. V soudním řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v druhém nebo třetím stupni invalidity. Závěry napadeného rozhodnutí tedy nezbývá než potvrdit. Žaloba nebyla shledána důvodnou a krajský soud ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
34. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné žalované žádné náklady nad rámec její obvyklé úřední činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení jí tudíž přiznána nebyla (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava 17. září 2026
JUDr. Lucie Řeháková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje I.Ch.