Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 187/2025 - 85

10 sp. zn.

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, soudce JUDr. Jaromíra Klepše a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobkyně: TP Insolvence, v.o.s., IČO 032 96 636

se sídlem Černokostelecká 281/7, 110 00 Praha 10,

insolvenční správce dlužníka MSC MetPro a.s., IČO 241 24 231,

se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4

zastoupená JUDr. Markem Pume, advokátem

se sídlem Černokostelecká 281/7, 100 00 Praha 10,

proti

žalovaným: 1. Ministerstvo dopravy, IČO 66003008,

se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1,

2. Drážní úřad, IČO 61379425,

se sídlem Bělehradská 222/128, 120 00 Praha 2.

za účasti: high speed steel s.r.o, IČO 045 87 952,

se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

V. Městský soud v Praze vrací žalobkyni k rukám jejího zástupce advokáta JUDr. Marka Pume zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu městského soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Předmět sporu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá ochrany před nezákonným zásahem Ministerstva dopravy [dále též „žalovaná 1)“] a Drážního úřadu [dále též „žalovaná 2)“], který žalobce spatřuje v tom, že žalovaná 1) zasahuje do vlastnického práva žalobkyně k majetku „„železniční dráha – vlečka „MSC MetPro a.s. – Ostrava Kunčice“; podrobnosti: železniční dráha – vlečky „MSC MetPro a.s. – Ostrava Kunčice“ je zaústěna do železniční dráhy — vlečky „Linde Gas a.s., výrobní centrum SC6 Ostrava Kunčice” do koleje č. 1 výhybkou č. V 2 v km 0,295, vlečka začíná začátkem výhybky č. V 2 v km 0,295 (=0,000 km vlečky), vlečka končí zarážedlem kusé koleje v km 0,601; celková stavební délka je 1 035 metrů“ (dále též „železniční dráha,“ „předmětný majetek,“ nebo „vlečka), a to formou autoritativního určování vlastnictví v rámci správního řízení.

2. Žalobkyně podanou žalobou dále požaduje, aby soud žalované 1) přikázal obnovit stav před zásahem a aby jí též přikázal zrušit pokyn daný žalované 2) v rozhodnutí ze dne 07.10.2025, č. j. MD-25951/2025-130/5, kterým žalovaná 1) uložila žalované 2) nepovažovat žalobkyni za vlastníka vlečky a kterým věc vrátila žalované 2) k novému projednání.

3. Dále žalobkyně požaduje, aby soud žalované 2) zakázal pokračovat v řízení o změně názvu vlečky na základě nezákonného pokynu žalované 1), a aby soud zakázal žalované 1) rozhodovat o odvolání osoby zúčastněné na řízení proti usnesení žalované 2) ze dne 16.12.2025, č. j. DUCR-41615/25/Bp, a to do skončení insolvenčního řízení dlužníka MSC MetPro a. s., IČO: 241 24 231, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4, vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

4. Závěrem žalobkyně požaduje, aby soud žalované 2) zakázal pokračovat v řízení o změně názvu vlečky, a to do skončení insolvenčního řízení dlužníka MSC MetPro a. s., IČO: 241 24 231, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4, vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

5. Shrnuto, žalobkyně se domáhá ochrany proti postupu Ministerstva dopravy a Drážního úřadu v řízení o změně údaje o vlastníkovi a názvu předmětné vlečky v úředním povolení. Tvrdí, že Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o odvolání nesprávně vyhodnotilo vlastnictví vlečky ve prospěch společnosti high speed steel, a tím zasáhlo do jejího postavení osoby oprávněné nakládat s majetkovou podstatou dlužníka. Žalobkyně proto požaduje, aby soud Ministerstvu dopravy zakázal nadále takto zasahovat, uložil mu odstranit důsledky jeho rozhodnutí a zakázal mu rozhodovat o odvolání proti pozdějšímu usnesení Drážního úřadu o zastavení řízení. Drážnímu úřadu navrhuje zakázat pokračovat v řízení o změně úředního povolení. Oba zákazy žalobkyně požaduje do skončení insolvenčního řízení dlužníka.

II. Skutkový stav a podstatný obsah správního spisu

6. Žalobkyně je insolvenční správkyní společnosti MSC MetPro a. s., IČO: 241 24 231, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 (dále též „dlužník“ nebo „MSC“). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15.05.2025, č. j. -49, soud na majetek dlužníka prohlásil konkurs.

7. Do soupisu majetkové podstaty dlužníka, zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 24.02.2025, ve znění jeho doplnění ze dne 26.05.2025, ze dne 23.07.2025, ze dne 15.08.2025, ze dne 05.09.2025 a ze dne 05.12.2025 pod čísly B-17, B-54, B-76, B-79 a B-87, byla žalobkyní zahrnuta mimo jiné železniční dráha (vlečka).

8. Drážní úřad obdržel dne 28.08.2024 od provozovatele vlečky, společnosti Slezskomoravská dráha a. s., IČO: 476 76 965, se sídlem Poděbradova 3360/113, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, (dále jen „Slezskomoravská dráha“) podání pod názvem „změna na straně vlastníka a změna názvu dráhy.“ Slezskomoravská dráha v podání uvedla, že došlo ke změně vlastníka dráhy – vlečky, kdy namísto společnosti MSC (dlužníka), se jejím vlastníkem stala osoba zúčastněná na řízení, tedy společnost high speed steel s. r. o. IČO 045 84 952, se sídlem Antala Staška 1859/34,140 00 Praha 4 (dále též „high speed steel“).

9. Za uvedeného stavu Slezskomoravská dráha, jakožto provozovatel vlečky, žádala žalovanou 2) o změnu úředního povolení ev. číslo ÚP 1997/2357 ze dne 30.12.1997 (dále „povolení“). Změna v osobě vlastníka se měla tímto promítnout do změny názvu vlečky z „MSC MetPro a. s. – Ostrava Kunčice“ na název „high speed steel s. r. o. – Ostrava Kunčice.“

10. Žalovaná 2) přípisem ze dne 30.08.2024, č. j. DUCR-42490/24/Bp vydala oznámení o zahájení správního řízení. Dne 05.09.2024 bylo žalované 1) doručeno vyjádření společnosti MSC, v němž zpochybňuje vlastnictví vlečky ze strany high speed steel, když v projektu rozdělení formou odštěpení sloučením ze dne 24.08.2021 nebyla vlečka vůbec zmíněna (pozn. soudu – v tomto projektu došlo k vyčlenění části jmění dlužníka, společnosti MSC, když nástupnickou společností pro tuto část jmění se stala společnost high speed steel, tedy osoba zúčastněná na řízení).

11. Dne 13.01.2025 vydala žalovaná 2) pod č. j. DUCR-936/25/Bp oznámení o správním řízení adresované žalobkyni jakožto insolvenční správkyni společnosti MSC (dlužník) a v důsledku toho ji přibrala jako účastníka řízení.

12. Po výzvách k doplnění důkazů, které měly prokázat vlastnictví vlečky společností high speed steel, jakož i po dalších vyjádřeních účastníků řízení, nakonec žalovaná 2) vydala dne 22.01.2025 usnesení č. j. DUCR-1683/25/Bp (dále též „usnesení o přerušení řízení“), kterým přerušila řízení a současně výzvou z téhož dne, č. j. DUCR-1681/25/Bp vyzvala společnost high speed steel k podání žaloby o určení vlastnického práva k vlečce k příslušnému soudu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „“). Žalovaná 2) usnesení o přerušení řízení odůvodnila pochybnostmi o vlastnictví předmětného majetku – vlečky, které vznikly v rámci správního řízení. Současně žalovaná 2) informovala o tom, že z uvedeného důvodu podle správní řízení přeruší do doby, než bude znám výsledek určovací žaloby.

13. Proti usnesení o přerušení řízení podala osoba zúčastněná na řízení blanketní odvolání ze dne 04.02.2025, které doplnila dne 26.03.2025. O tomto odvolání rozhodla žalovaná 1) rozhodnutím ze dne 07.10.2025, č. j. MD/25951/2025-130/5 („rozhodnutí ministerstva dopravy“) a usnesení o přerušení řízení zrušila a věc vrátila správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. V odůvodnění rozhodnutí shrnula, že na základě předložených dokladů pochybnosti o vlastnictví vlečky nevznikly, když vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení, společnost high speed steel.

14. Pro kontext soud uvádí, že v dalším řízení nakonec došlo i přes rozhodnutí ministerstva dopravy k zastavení řízení, a to usnesením žalované 2) ze dne 16.12.2025, č. j. DUCR-41615/25/Bp. Žalovaná 2) řízení zastavila podle s ohledem na skutečnost, že předmětná vlečka je v současnosti součástí soupisu majetkové podstaty dlužníka. Tato skutečnost nebyla dle tvrzení správních orgánů v době rozhodnutí žalované 1) známa. Proti tomuto rozhodnutí podala osoba zúčastněná na řízení, společnost high speed steel, dne 05.01.2026 odvolání, o němž doposud nebylo rozhodnuto.

III. Žaloba a další podání účastníků

15. Žalobkyně svou žalobu ze dne 08.12.2025 mířila nejprve právě na rozhodnutí ministerstva dopravy, kterým bylo zrušeno usnesení o přerušení řízení. Soud však usnesením ze dne 26.02.2026, č. j. -40, žalobkyni informoval o svém předběžném názoru, že žalobou napadené rozhodnutí je pouze rozhodnutím upravujícím vedení řízení, které je dle ze soudního přezkumu vyloučeno, a žaloba by tak musela být odmítnuta jako nepřípustná. Soud dále v citovaném usnesení vyjádřil předběžný názor, že nesprávný procesní postup, který je způsobilý zasáhnout do veřejných subjektivních práv účastníka správního řízení, může představovat nezákonný zásah, a za splnění procesních podmínek je tedy možné využít žalobu proti nezákonnému zásahu. Poučil proto žalobkyni o svém názoru na volbu žalobního typu a vyzval ji, aby ve lhůtě dvou týdnů odstranila nedostatky svého návrhu tak, že změní žalobní typ a v návaznosti na to aktualizuje návrh výroku rozsudku a označení žalovaného.

16. Žalobkyně v žalobě ze dne 08.12.2025, jakož i v doplnění žaloby/změně žalobního typu ze dne 12.03.2026, vytýká žalované 1) její právní názor o vlastnictví vlečky, když v rozhodnutí ministerstva dopravy nesprávně uzavřela, že jejím vlastníkem je osoba zúčastněná na řízení a věc nesprávně vrátila žalované 2) k novému projednání. Následně přináší podpůrnou argumentaci, která zpochybňuje vlastnictví vlečky osobou zúčastněnou nařízení a dále upozorňuje na správnost soupisu majetkové podstaty dlužníka, jehož součástí je právě předmětná vlečka. Poukazuje na zásadu vis attractiva concursus a upozorňuje, že správní orgány nemají pravomoc rozhodovat o vlastnictví k Vlečce.

17. Svou argumentaci žalobkyně rozvíjí v doplnění a úpravě žaloby ze dne 12.03.2026, v němž na základě poučení soudu mění žalobní typ ze žaloby proti rozhodnutí na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem. Žalobkyně setrvává na svých pochybnostech ohledně vlastnictví vlečky, které žalovaná 1) nesprávně, bez pravomoci, určila. Nově označila jako žalovanou též Drážní úřad (žalovaná 2), neboť ta nadále vede správní řízení o změně úředního povolení, resp. nezastavila toto řízení včas. Žalovaná 2) měla řízení rovnou zastavit, ostatně takto následně učinila usnesením ze dne 16.12.2025, č. j. DUCR-41615/25/Bp, nikoli jej přerušit (viz usnesení o přerušení řízení). Nesprávnost postupu však žalobkyně primárně spatřuje v jednání žalované 1), která svým postupem nezákonně rozhodla o vlastnictví vlečky a zavázala k tomuto názoru žalovanou 2).

18. Žalobkyně je toho názoru, že zásah žalovaných je zásahem trvajícím, neboť správní řízení týkající se vlečky stále probíhá. V závěru doplnění/změny žaloby předkládá výše zmíněný petit žaloby (viz body 1-4 tohoto rozsudku).

19. Dne 19.12.2025 bylo soudu doručeno oznámení společnosti high speed steel o tom, že bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Soud podotýká, že usnesením ze dne 16.12.2025, č. j. -11 vyzval mimo OZNŘ též společnosti MSC a Slezskomoravská dráha, nechť se vyjádří k tomu, zda budou uplatňovat práva osob zúčastněných na řízení. Ani jeden ze subjektů se však ve stanovené lhůtě dvou týdnů, ani později, k výzvě a poučení soudu nevyjádřil.

20. Dne 15.01.2026 bylo soudu doručeno vyjádření žalované 1) k žalobě, č. j. MD-25951/2025-130/9. Pro úplnost je třeba uvést, že toto vyjádření směřovalo do situace, kdy ještě nedošlo ke změně žalobního typu na žalobu zásahovou, a jednalo se stále o řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva dopravy.

21. V tomto vyjádření žalovaná 1) reaguje na jednotlivá tvrzení žalobkyně odkazy na odůvodnění rozhodnutí ministerstva dopravy. Žalovaná 1) uvádí, že rozhodovala dle podkladů ke dni rozhodnutí, tj. k 07.10.2025, kdy ještě nebyly známy skutečnosti rozhodné pro vynětí vlečky z majetkové podstaty dlužníka, resp. usnesení Vrchního soudu, které potvrzuje soupis majetkové podstaty se zahrnutím předmětné železniční dráhy, nabylo právní moci až 17.10.2025. Dále žalovaná 1) objasňuje, na základě jakých úvah a podkladů dospěla k závěru o tom, že vlečka je ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení. Shrnuje, že tuto otázku posoudila jako předběžnou, a odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), která její stanovisko dokládá.

22. Dne 08.04.2026 došlo soudu vyjádření osoby zúčastněné na řízení (dále též „OZNŘ“). V něm OZNŘ navrhuje žalobu jako nepřípustnou odmítnout. Z obsahu opravy žaloby totiž vyplývá, že žalobkyně především nadále setrvává na napadení samotného rozhodnutí ministerstva dopravy jakožto autoritativního rozhodnutí žalovaného 1). V tomto smyslu je ovšem s odkazem na žaloba nepřípustná. Nicméně ani změna žalobního typu nemůže žalobkyni přinést úspěch, neboť ani zásahová žaloba nemění nic na tom, že žalobkyně brojí proti procesním úkonům správních orgánů ve správním řízení. S odkazem na platí, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. V návaznosti na to odkazuje OZNŘ na judikaturu NSS, podle níž zásahem nemůže být procesní úkon, který zajišťuje průběh správního řízení. Jejich přezkum je totiž možný v rámci soudního přezkumu samotného rozhodnutí ve věci samé.

23. Dne 09. 04.2026 došlo soudu vyjádření žalované 1), č. j. MD-25951/2025-130/15, ke změně žaloby. V něm setrvává ve své argumentaci, vyjádřené ve vyjádření ze dne 15.01.2026 a zároveň k tvrzení žalobce ohledně trvajícího zásahu dodává, že vydala usnesení ze dne 18.03.2026, č. j. MD-25951/2025-130-13, kterým bylo přerušeno řízení ve věci odvolání OZNŘ proti usnesení žalované 2) ze dne 16.12.2025, č. j. DUCR-41615/25/Bp o zastavení řízení. Tímto usnesením žalovaná 1) reflektovala události nastalé po datu 07.10.2025, tj. předběžné opatření zdejšího soudu ze dne 21.11.2025, č. j. -19, kterým bylo zakázáno OZNŘ disponovat s jejími nemovitostmi, resp. usnesení žalované 2) ze dne 16.12.2025, č. j. DUCR-41615/25/Bp o zastavení řízení. Žalovaná 1) tak má za to, že k nezákonnému zásahu do práv žalobkyně nedochází.

24. Dne 14.04.2026 bylo soudu dodáno vyjádření žalované 2), č. j. DUCR-12412/26/Vh, k žalobě proti nezákonnému zásahu. Uvádí, že ve vztahu k ní je žaloba neurčitá, ostatně sama žalobkyně tvrdí, že nezákonný zásah primárně směřuje v činnosti žalované 1). Z opravy žaloby tak neplynou dostatečně konkrétní tvrzení o tom, v čem trvající zásah žalované 2) spočívá. Žalovaná navíc usnesením ze dne 16.12.2025, č. j. DUCR-41615/25/Bp řízení o změně úředního povolení k provozu vlečky zastavila. S ohledem na výše uvedené navrhuje žalovaná 2) žalobu vůči ní odmítnout, případně jako nedůvodnou zamítnout.

25. Vyrozuměním ze dne 15.09.2026, č. j. -83, soud zrušil jednání nařízené na den 17.09.2026 v 13:30 hod. Důvodem pro zrušení jednání je odmítnutí žaloby podle , soud v tomto případě věc neprojednal meritorně ( ).

IV. Posouzení věci soudem

26. Ochranu podle a násl. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Tyto podmínky nutno splnit kumulativně. Není-li byť jen jediná z podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle a násl. poskytnout (rozsudek NSS ze 17. 3. 2008, čj. -65, č. 603/2005 Sb. NSS.

27. Podle soud usnesením návrh odmítne, nejsou-li splněny podmínky řízení a jde-li o neodstranitelný nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat.

28. Žalobkyně spatřuje zásah Ministerstva dopravy zejména v předběžném posouzení vlastnictví vlečky a tvrdí, že tím bylo zasaženo do jejího postavení insolvenční správkyně. Tento postup podle ní navazuje na vedení správního řízení Drážním úřadem, který podle jejího názoru neměl v řízení pokračovat s ohledem na zahrnutí vlečky do majetkové podstaty.

29. Zásahová žaloba neslouží k předstižnému přezkumu jednotlivých procesních úkonů správního orgánu. Je třeba rozlišovat mezi procesními úkony, jejichž účinek se v právní sféře účastníka může projevit až spolu s výsledným správním rozhodnutím, a úkony či opomenutími, jež mohou účastníka zasáhnout samostatně i jinak než prostřednictvím takového rozhodnutí. Jen druhá skupina může být předmětem zásahové žaloby. Ochrana proti procesnímu postupu, jehož případný účinek se projeví až ve výsledném rozhodnutí, je poskytována v řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí.

30. Tento závěr vyslovil Nejvyšší správní soud mimo jiné v rozsudku ze dne 7. 8. 2025, č. j. -38, zejména v bodech 18 až 21. Uvedl, že nepřerušení správního řízení, jehož následky se mohou projevit až ve výsledném rozhodnutí, nemůže představovat nezákonný zásah ve smyslu

Chybí proto neodstranitelná podmínka řízení spočívající v myslitelném tvrzení nezákonného zásahu a žaloba se v takové situaci odmítá podle Soud se pak nemůže zabývat věcnými námitkami proti správnosti procesního postupu správního orgánu. NSS v tomto rozsudku uvádí: „[j]e totiž potřeba odlišit na jedné straně procesní úkony správního orgánu, jejichž účinek se může (mimo samotný průběh řízení) ve sféře účastníka projevit jen v souvislosti s výsledným rozhodnutím, a naproti tomu na straně druhé procesní úkony či opomenutí správního orgánu, „jejichž důsledek se neprojeví nutně v podobě výsledného rozhodnutí, ale které jsou způsobilé účastníka zasáhnout samy i jinak než prostřednictvím takového rozhodnutí“ (nález ÚS ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. , ZCZ, body 32 a 33). Zásahovou žalobou je možné se bránit pouze proti druhé z uvedených skupiny zásahů. Naproti tomu proti procesním úkonům správního orgánu, které nemohou dotčenou osobu zasáhnout samostatně, ale až v návaznosti na výsledné správní rozhodnutí, je soudní ochrana poskytována až prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2020, čj. -39, bod 24 a bod 27 rozsudku NSS ze dne 10. 5. 2024, čj. ). Obdobné vyplývá i z rozsudků, na které odkazoval krajský soud (rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2006, čj. -95 a ze dne 18. 12. 2019, čj. -42).“ Přestože se v dané věci jednalo o nepřerušení vkladového řízení, soud má za to, že uvedené závěry jsou aplikovatelné i na právě projednávaný případ.

31. Uvedené rozlišení ovšem neznamená, že každý postup správního orgánu v rámci probíhajícího správního řízení je z ochrany proti nezákonnému zásahu bez dalšího vyloučen. Konkrétní procesní postup může představovat samostatný zásah tehdy, jestliže svou povahou a intenzitou přímo zasahuje do veřejných subjektivních práv účastníka za předpokladu, že tento zásah je nezávislý na případném výsledném rozhodnutí a zároveň po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby s ochranou vyčkal až na jeho vydání. Takovým případem může být např. nezákonně vedená, účelově prodlužovaná či nadmíru invazivní daňová kontrola, je-li s ní spojena nepřiměřená zátěž či jiný zásah do autonomní sféry kontrolovaného subjektu. Ochrany proti takovému jednání se nelze domáhat žalobou proti rozhodnutí právě z důvodu jeho nepřiměřeně dlouhého trvání, zároveň se nelze bránit ani žalobou nečinnostní, neboť správce daně v rámci kontroly formálně úkony správního řízení činí. V takových případech se jeví nepřiměřené nutit adresáty práva vyčkávat na finální rozhodnutí ve věci, jelikož žaloba proti pozdějšímu rozhodnutí by nemusela poskytnout účinnou ochranu před právě probíhajícím zásahem. Srov. např. rozsudek NSS ze dne 12.02.2020, č. j. -54.

32. Žalobkyně nadto v nynější věci nenamítá žádný úkon žalovaných, který by mohl zasáhnout samostatně do jejích veřejných subjektivních práv, tedy nezávisle na výsledku správního řízení. Její tvrzení míří proti zrušení usnesení o přerušení řízení, proti právnímu názoru žalované 1) ohledně vlastnictví vlečky obsaženému v odůvodnění tohoto procesního rozhodnutí, proti dalšímu vedení řízení žalovanou 2) a proti budoucímu rozhodnutí žalované 1) o odvolání. Všechny tyto výtky se týkají průběhu jediného správního řízení a jeho procesních kroků, žalobkyně tak netvrdí samostatný a bezprostřední dopad postupu žalovaných. Případný nepříznivý dopad těchto postupů se může projevit pouze skrze konečné správní rozhodnutí, nejde proto o samostatný zásah ve smyslu

33. Rozhodnutí žalované 1) ze dne 07.10.2025 samo o sobě určilo jen procesní pokračování správního řízení ohledně změny úředního povolení k provozování vlečky. Zrušilo přerušení a věc vrátilo žalované 2) k novému projednání. Skutečnost, že žalovaná 1) v odůvodnění tohoto rozhodnutí posoudila vlastnictví vlečky formou předběžné otázky, a to pouze pro účely tohoto řízení, sama o sobě nemůže založit, měnit či rušit práva žalobkyně ve vztahu k majetkové podstatě dlužníka. Žalobkyně netvrdí konkrétní úkon žalovaných, jímž by jí bylo odňato nebo omezeno dispoziční oprávnění k sepsanému majetku. Případné právní účinky pro její veřejná subjektivní práva by tak mohly nastat teprve na základě konečného správního rozhodnutí.

34. Totéž pak platí i pro námitku, že žalovaná 2) neměla po zrušení přerušení v řízení pokračovat, nýbrž je dříve zastavit, resp. měla řízení zastavit ihned, kdy se dozvěděla o tom, že vlečka je součástí majetkové podstaty dlužníka. Jde o výtku proti vedení správního řízení. Předmětné řízení bylo navíc rozhodnutím žalované 2) ze dne 16. 12. 2025 zastaveno a nyní probíhá odvolací řízení. Žalobkyně netvrdí, že by jí byla v tomto řízení upřena možnost uplatnit procesní obranu; případné vady jeho průběhu může uplatnit proti konečnému správnímu rozhodnutí. Žaloba proti rozhodnutí podle a 2 výslovně umožňuje namítat i zkrácení na právech v důsledku porušení práv v předcházejícím řízení.

35. Ani požadavek žalobkyně, aby soud žalované 1) předem zakázal rozhodnout o odvolání proti usnesení o zastavení řízení ze dne 16.12.2025, nemění výše uvedenou povahu věci. De facto jde o požadavek na preventivní či předstižný soudní zásah do pokračujícího správního řízení. Žalobkyni nic nebrání v tom, aby případnou zákonnost rozhodnutí, které žalovaná 1) v odvolacím řízení případně vydá, podrobila přezkumu v režimu žaloby proti konečnému správnímu rozhodnutí. Zásahová žaloba není nástrojem, který by tento přezkum mohl nahradit. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 31.10.2018, č. j. -71, který se sice týkal námitky proti protokolu o soupisu věcí v daňové exekuci, ovšem i z tohoto rozsudku vyplývá, že dílčí procesní krok, resp. jeho dokumentace, sám o sobě bezprostředně nemění práva k majetkové podstatě.

36. Soud proto neshledal myslitelné tvrzení zásahu ve smyslu Žaloba fakticky usiluje o přezkum procesního postupu v probíhajícím správním řízení, ačkoli žádný z tvrzených úkonů nemůže žalobkyni zasáhnout samostatně mimo účinky konečného správního rozhodnutí. Tento nedostatek je neodstranitelný. Soud proto žalobu odmítl podle

37. Vzhledem k tomuto závěru se soud již nezabýval věcnou otázkou správnosti a oprávněnosti předběžného posouzení vlastnictví k vlečce žalovanou 1), jež tvořila jádro žalobní argumentace žalobkyně. Podobně se soud nemohl zabývat otázkou, zda mělo být správní řízení přerušeno nebo zastaveno, ani dalšími námitkami žalobkyně. Tyto otázky nemohou být v nynějším řízení meritorně přezkoumány.

38. Soud závěrem dodává, že v tomto případě nepovažuje odmítnutí žaloby za překvapivé. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření ze dne 08.04.2026 výslovně navrhla odmítnutí žaloby s tím, že žalobkyně brojí proti procesním úkonům v probíhajícím správním řízení, jejichž zákonnost lze namítat až při přezkumu konečného správního rozhodnutí. Žalovaná 2) ve vyjádření ze dne 14.04.2026 obdobně namítla, že žaloba nevymezuje samostatný trvající zásah, a navrhla její odmítnutí. Tato vyjádření byla žalobkyni doručena a měla tak dostatečný prostor se k navrženému řešení i k jeho důvodům vyjádřit. Usnesením ze dne 26.02.2026, č. j. -40, soud pouze předběžně a podmíněně připustil, že procesní postup může za splnění zákonných podmínek představovat zásah. Nezaujal tím ovšem závazný závěr o tom, že podmínky řízení podle jsou v nynější věci splněny. Závěr o absenci myslitelného tvrzení samostatného zásahu proto není pro žalobkyni nepředvídatelný.

V. Závěr a náklady řízení

39. Žalobkyně, jako insolvenční správkyně dlužníka MSC MetPro a. s., se domáhala ochrany před tvrzeným nezákonným zásahem Ministerstva dopravy a Drážního úřadu. Za zásah označila zejména předběžný závěr Ministerstva dopravy, že vlastníkem železniční vlečky je společnost high speed steel, a pokračování správních orgánů v řízení o změně údaje o vlastníkovi a názvu vlečky v úředním povolení. Požadovala proto, aby soud žalovaným zakázal v tomto řízení pokračovat a Ministerstvu dopravy rozhodovat o odvolání proti pozdějšímu usnesení o zastavení řízení, jakož i zasahovat do vlastnictví k vlečce.

40. Soud dospěl k závěru, že žalobní tvrzení nevystihují samostatný zásah ve smyslu Žalobkyně brojí proti dílčím procesním krokům v rámci správního řízení. Jejich případné účinky se mohou projevit jen v konečném správním rozhodnutí; samy o sobě nemění ani neomezují dispoziční oprávnění žalobkyně k majetkové podstatě. Chybí proto myslitelné tvrzení nezákonného zásahu jako neodstranitelná podmínka řízení. Soud proto žalobu odmítl podle Soud se proto nezabýval věcnou správností předběžného posouzení vlastnictví vlečky ani tím, zda mělo být správní řízení přerušeno či zastaveno. Tyto otázky nemohou být v řízení o této žalobě meritorně přezkoumány.

41. O nákladech řízení soud rozhodl výroky II., III. a IV. podle ustanovení Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. O náhradě nákladů osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl podle ve znění účinném do 31. 12. 2025 ve spojení s čl. XI bodem 2 Osobě zúčastněné na řízení soud neuložil žádnou povinnost a tato osoba nenavrhla přiznání dalších nákladů z důvodů zvláštního zřetele hodných

42. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl výrokem V. podle věty třetí , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož soud žalobu odmítl před prvním jednáním, vrátí žalobkyni celý zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč (původní žaloba směřovala proti rozhodnutí ministerstva dopravy, žalobkyně tak zaplatila na soudních poplatcích částku 3 000 Kč). Poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení ( zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 17. září 2026

JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.