Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
5 A 40/2026 - 44.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 A 40/2026 - 44
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci
žalobců: a) Bc. J. K., narozen X
bytem X
b) POD CZ, s. r. o., IČO: 07429649
sídlem Jaurisova 4, Praha 4
proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti
sídlem Vyšehradská 16, Praha 2
v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spojeným s exekučním řízením,
takto:
I. Návrh žalobkyně b) na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2026, č. j. 5 A 40/2026-23, se zamítá.
II. Žaloba se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Dne 12. 7. 2026 bylo zdejšímu soudu doručeno e-mailové podání označené jako „Žalobní návrh (7/2026), exekuční řízení, ochrana před nezákonným zásahem“. Z obsahu podání soud seznal, že věc se dotýká exekučních řízení; žalobci se dílem domáhali nápravy vadného postupu soudního exekutora při vedení exekučního řízení, dílem využití dohledových pravomocí ze strany žalovaného vůči soudním exekutorům v souvislosti s vedením exekuční činnosti.
2. V prvé řadě soud identifikoval, že toto podání označené jako žaloba obsahuje zásadní podstatnou vadu, kterou je třeba odstranit, aby soud v řízení vůbec mohl pokračovat.
3. Podaná žaloba totiž postrádala jednu z povinných náležitostí podání, a sice řádný zákonem stanovený podpis. Žalobci podali žalobu v elektronické podobě, a to prostřednictvím e-mailové adresy X@outlook.com, avšak bez uznávaného elektronického podpisu. Nepodepsaná žaloba brání soudu pokračovat v zahájeném řízení, a proto ji soud usnesením odmítne (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 26. 11. 2009, č. j. 6 Azs 29/2009-59). Jedná se přitom o nedostatek podání, který je odstranitelný.
4. Předsedkyně senátu tudíž usnesením ze dne 27. 7. 2026, č. j. 5 A 40/2026–23, oba žalobce společně vyzvala k odstranění uvedené vady žaloby ve smyslu § 37 odst. 5 ve spojení s § 31 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). K tomu jim stanovila lhůtu jednoho týdne ode dne doručení daného usnesení a poučila je, jakým způsobem mohou nedostatek podpisu napravit.
5. Výzva byla oběma žalobcům doručena do jejich datových schránek. Soud nepřehlédl, že žalobci soudu sdělili dvě e-mailové adresy (odlišné od té, z níž byla zaslána žaloba), na něž požadovali doručovat. Soud žalobce upozornil, že takový postup není možný, jelikož přednost má doručení do datové schránky [srov. § 42 odst. 1 s. ř. s.; obd. § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.]. Žádost o doručování na e-mailovou adresu byla nadto formulována nedostatečně už jen proto, že zmiňovala dvě e-mailové adresy. Vedle datových schránek soud usnesení na vědomí zaslal též na e-mailovou adresu X@gmail.com (s dovětkem, že účinky doručení budou spojovány výlučně s doručením do datové schránky).
6. Předmětné vytýkací usnesení bylo žalobcům do jejich datových schránek dodáno dne 27. 7. 2026 a doručeno pak fikcí dne 6. 8. 2026.
7. Dne 27. 7. 2026 bylo soudu doručeno z adresy X@gmail.com podání žalobkyně b), dle něhož tentýž den v čase 12:48 hodin obdržela žalobkyně b) e-mailové upozornění (notifikaci) na dodání písemnosti – usnesení č. j. 5 A 40/2026–23 do své datové schránky. Vyložila, že do této datové schránky nemá žalobkyně b) přístup a nemůže jej reálně získat; její podání lze vyložit i jako návrh na vyslovení neúčinnosti doručení tohoto usnesení. Současně požádala o jeho zaslání
na e-mailovou adresu X@gmail.com.
8. Soud v prvé řadě musel rozhodnout o zmíněném návrhu.
9. Podle § 50d odst. 1 o. s. ř. na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
10. Žalobkyně b) spatřuje důvod, pro který se nemohla seznámit s doručovanou písemností v tom, že nemá přístup do své datové schránky, a to dle svých tvrzení přinejmenším od 29. 6. 2023. Žalobkyně b) sice má možnost požádat o vytvoření nových přístupových údajů, ale žádný ze dvou způsobů nabízených Digitální a informační agenturou (dále jen „Agentura“) „není realizovatelný v době a vhodným způsobem tak, aby nám nevznikly neúčelné náklady anebo jiné škody. Navržené, sdělené a pouze možné řešení je neúměrně zdlouhavé, nákladné, administrativně náročné […]“. Žalobkyně b) podle svého vyjádření navrhla jiný – blíže nespecifikovaný – způsob, jak by jí bylo možné nové přístupové údaje doručit, ale tomu Agentura nevyhověla.
11. V těchto skutečnostech soud (obdobně jako již zdejší soud v řízeních vedených např. pod sp. zn. 10 A 36/2026, 18 A 28/2026 nebo 15 A 39/2026) omluvitelný důvod pro neseznámení s doručovanou písemností ze strany žalobkyně b) nespatřuje.
12. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, Agentura zneplatní přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky neprodleně po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů, a současně zašle této osobě výlučně do vlastních rukou adresáta nové přístupové údaje.
13. Žádosti a oznámení podle tohoto zákona lze podat prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (§ 27 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.). Oznámení podle § 12 odst. 1 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 a 2 podat rovněž s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku (§ 27 odst. 2). Tímto prostředkem se rozumí přístup s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (§ 9 odst. 3). Nové přístupové údaje jsou žadateli v obou případech zaslány do vlastních rukou.
14. Žalobkyně b) netvrdí, že by neměla možnost požádat o zaslání nových přístupových údajů ke své datové schránce, nebo tyto údaje obdržet, některým ze způsobů stanovených zákonem č. 300/2008 Sb. Žalobkyně b) však tyto způsoby označuje za příliš nákladné, administrativně zatěžující a celkově nevhodné. Nijak však nevysvětlila, v čem konkrétně podle jejího názoru tvrzená obstrukčnost a nepřiměřená zátěž spojená s těmito postupy spočívá.
15. Soud proto jen stručně podotýká, že dotčená ustanovení nepovažuje za protiústavní, jelikož nároky v nich obsažené jsou přiměřené významu, jaký má ochrana přístupových údajů k datové schránce právnické osoby před zneužitím ze strany osob, jež nejsou oprávněny s nimi nakládat. Pouhá skutečnost, že žalobkyni b) žádná ze zákonných možností nevyhovuje, například proto, že během více než tří let nenašla čas navštívit pobočku Czech POINT, není důvodem protiústavnosti zákonné úpravy a v žádném případě nemůže být „omluvitelným důvodem“ ve smyslu § 50d
odst. 1 o. s. ř.
16. Žalobkyně b) tedy nespecifikovala a nedoložila existenci omluvitelného důvodu, pro který se nemohla (resp. žalobci nemohli) seznámit s usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 7. 2026,
č. j. 5 A 40/2026-23, proto soud její návrh na vyslovení neúčinnosti jeho doručení výrokem
I tohoto usnesení zamítl. Soud zároveň oba žalobce rovněž poučuje, že opakovaná podání totožného či obdobného obsahu (soudu jsou z úřední činnosti známá obdobná a mnohačetná podání žalobců v jiných věcech), která nebudou uvádět žádné nové relevantní skutečnosti a budou zjevně směřovat pouze k prodlužování řízení, mohou být podle okolností posouzena jako zneužití procesního práva a soud na ně nemusí reagovat (srov. přiměřeně např. rozsudek NSS ze dne 29. 9. 2021, č. j. 10 As 380/2021-13).
17. Soud tedy mohl rovnou přistoupit k posouzení projednatelnosti žaloby, tj. zdali došlo k odstranění soudem vytčeného nedostatku řádného podpisu podání k zahájení řízení. O tom, že žalobci tvrzené (obsahově stejné) důvody nevyzvednutí datové zprávy nelze označit za omluvitelné, byli ostatně již dříve žalobci zpraveni ve shora zmíněných soudních řízeních vedených pod mj. sp. zn 10 A 36/2026, sp. zn. 18 A 28/2026 a 15 A 39/2026.
18. Náležitosti úkonů účastníků řízení upravuje § 37 s. ř. s., podle nějž musí být podání ve věci samé učiněno písemně, a to buď v listinné nebo elektronické podobě (odst. 2). Podle odstavce 3 musí být takové podání podepsáno. Je-li podání učiněno v elektronické podobě, je požadavek podpisu splněn jakýmkoli způsobem, s nímž zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
19. Tímto předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož § 6 lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze uznávaný elektronický podpis, jde-li o elektronický dokument, jímž se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti (odst. 1). Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (odst. 2).
20. Absence podpisu představuje vadu žaloby, která brání pokračování v řízení, jelikož není postaveno na jisto, že žalobu podal ten, kdo je v ní uveden jako účastník soudního řízení.
21. Žaloba nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem ani jednoho ze žalobců, proto je soud vyzval k odstranění této vady ve lhůtě jednoho týdne a poučil je, že v opačném případě žalobu odmítne. Výzva byla žalobcům doručena fikcí dne 6. 8. 2026 a poslední den lhůty tak připadl
na 13. 8. 2026. Ani jeden z žalobců však vytýkanou vadu v této lhůtě ani později neodstranil.
22. Jelikož žaloba nebyla podepsána způsobem stanoveným právním předpisem a žalobci tento nedostatek žaloby na výzvu soudu neodstranili, byl dán důvod pro odmítnutí žaloby podle
§ 37 odst. 5 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto usnesení není kasační stížnost podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. přípustná.
Proti výrokům II. a III. tohoto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 29.9.2026
Mgr. Gabriela Bašná v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem provedla S. K.