Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 160/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Vinohradská 1632/180, 130 00 Praha
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro zaplacení 82 668,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 786 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 786 Kč za dobu 7. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 786 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 786 Kč za dobu 7. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení 82 668,20 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná s Anonymizováno právnická osoba, IČ IČO, (dále jako „Anonymizováno“) dne 11. 11. 2022. Na základě této smlouvy poskytla Anonymizováno žalované 49 000 Kč a ta se zavázala 49 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 76 % ročně, částkou 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částkou 10 638 Kč za doplňkové služby. Žalovaná na dluh ze smlouvy splatila celkem 24 214 Kč. Žalobkyně se ze smlouvy dále domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 8 351,12 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 6 524,72 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou postoupením pohledávek. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalované dne 30. 3. 2025, ta žalobkyni ničeho dalšího neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodl po splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále též jako „o. s. ř. “), bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Žalovaná a Anonymizováno spolu uzavřely dne 11. 11. 2022 smlouvu o úvěru, kterou se Anonymizováno zavázala poskytnout žalované 49 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s úrokem ve výši 76 % ročně. Celkové RPSN úvěru činilo 113 % (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Anonymizováno předala žalované v hotovosti částku ve výši 49 000 Kč dne 11. 11. 2022 (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná splatila na svůj dluh celkem částku ve výši 24 214 Kč (viz tabulka umoření). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s Anonymizováno dne 20. 1. 2026 (viz postupní smlouva). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 30. 3. 2026 (viz výzva k plnění a podací lístek zásilky). V řízení se neprokázalo, že by žalovaná na svůj dluh něčeho dalšího plnila.
5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že Anonymizováno poskytla žalované částku 49 000 Kč. Dle smlouvy byl úrok sjednán ve výši 76 % ročně a RPSN ve výši 113 %. Výši nákladů úvěru považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021 -126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku , že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , přičemž v daném případě si strany sjednaly úrok ve výši 60 % ročně. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v listopadu 2022, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 9,63 % p. a. Je tak zřejmé, že ujednaná úroková sazba ve výši 76 % ročně a roční procentní sazba nákladů ve výši 113 % jsou pak oproti zjištěné běžné úrokové sazbě zcela nepřiměřené.
6. Soud proto uzavřel, že náklady úvěru sjednané ve smlouvě vysoko přesahují přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalované. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy ve výši 49 000 Kč uhradila 24 214 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí 24 786 Kč.
7. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž s ohledem na výši plnění soud považoval za tomu odpovídající lhůtu dvou pracovních dnů. Výzva k plnění byla zaslána dne 30. 3. 2026, má se tedy za to, že byla žalované doručena dne 2. 4. 2026 (§ 573 o. z.). Nejpozději měla tedy žalovaná plnit 6. 4. 2026. Počínaje následujícím dnem 7. 4. 2026 se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 6 639,87 Kč od 7. 4. 2026 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Předmětem řízení byla částka 82 668,20 Kč. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 24 786 Kč a neúspěšná v částce 57 882,2 Kč. Míra procesního úspěchu žalované tak převyšuje úspěch žalobkyně o 40 %. Procesně úspěšnější žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.