Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 153/2026-22

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného

o 33 470 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 22 000 Kč od 29. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 11 470 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 33 470 Kč od 7. 11. 2025 do 28. 3. 2026 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 11 470 Kč od 29. 3. 2026 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 335 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 252,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 22 000 Kč od 29. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 11 470 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 33 470 Kč od 7. 11. 2025 do 28. 3. 2026 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 11 470 Kč od 29. 3. 2026 do zaplacení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 335 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 252,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 33 470 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a další smluvní plnění. Protože žalovaný svůj závazek podle tvrzení žalobkyně řádně a včas nesplnil, byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobkyni. Žalovaná částka se podle žalobkyně skládala z částky 22 000 Kč označené jako nesplacená jistina a částky 11 470 Kč představující nesplacený smluvní úrok ode dne zesplatnění datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní. Soud postupoval podle , (dále jen „“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá ( ).

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců. Z potvrzení o finančních transakcích soud zjistil, že žalovanému byly na základě této smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč dne datum. Současně dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr neuhradil ničeho.

4. Žalobkyně dále tvrdila, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný měl být prověřen v databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Podle žalobkyně původní věřitel dostatečným způsobem prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však nepředložila konkrétní výstupy z označených databází ani doklady objektivně prokazující příjmy, výdaje, další závazky a způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného. Není tak možné prověřit, zda registry skutečně prověřil, s jakým výsledkem a jak se tento výsledek promítl do posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr zatížený vysokými náklady. Samotné tvrzení o řádném prověření žalovaného ve výše uvedených databázích nepovažuje soud za dostačující.

5. Pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni. Oznámením ze dne datumAnonymizovánobyl žalovaný informován o postoupení pohledávky a současně vyzván k jejímu zaplacení ve lhůtě tří dnů. Téhož dne byla vyhotovena předžalobní výzva. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že předžalobní výzva byla dne datum podána k poštovní přepravě na adresu bydliště žalovaného.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle , , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele nelze splnit pouhým zaznamenáním údajů sdělených žadatelem, převzetím jeho prohlášení o schopnosti úvěr splácet nebo obecným tvrzením, že byl prověřen v úvěrových registrech. Poskytovatel musí vycházet z dostatečných, spolehlivých a objektivně ověřených informací a musí být schopen doložit, jaké konkrétní údaje o příjmech, výdajích, závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů spotřebitele zjistil a jak je před poskytnutím úvěru vyhodnotil. Nejvyšší soud deklaroval, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, přičemž na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že spotřebitel není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 07. 2018, sp. zn. ).

11. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy spolehlivě ověřila příjem a výdaje žalovaného. Nebylo prokázáno ani zjištění skutečných životních a bytových nákladů, jeho dalších závazků, výše jejich splátek a způsobu plnění dosavadních dluhů. Konkrétní výsledky tvrzených lustrací v registrech nebyly předloženy a z provedených důkazů nelze zjistit, jaké údaje původní věřitel získal ani jak je vyhodnotil. To je významné také s ohledem na rizikovost poskytnutého úvěru, jehož RPSN činí 1141 % a smluvní úrok 279,83 %.

12. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledku provedeného posouzení nemohlo bez důvodných pochybností vyplývat, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 citovaného zákona neplatná a soud k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je, že poskytovateli nenáleží smluvní úrok za poskytnutí úvěru a žalovaný je povinen vrátit pouze dosud nevrácenou část skutečně poskytnuté jistiny. Tomu odpovídá i konstantní judikatura, podle které poskytovatel při neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost nemá nárok na sjednané úroky a poplatky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 04. 2022, sp. zn. ).

13. Soud nad rámec uvedeného dospěl rovněž k závěru, že smlouva je jako celek absolutně neplatná podle a pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Za poskytnutí částky 22 000 Kč bylo sjednáno RPSN ve výši 1141 %. Žalovaný tak měl za jeden rok zaplatit celkem 68 515 Kč (dle čl. 4, bodu 4 smlouvy), tedy vedle jistiny dalších 46 515 Kč. Takto sjednaná úplata představuje mimořádný a ničím dostatečně neodůvodněný nepoměr mezi plněním poskytovatele a povinnostmi spotřebitele. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala žádné individuální okolnosti či mimořádné konkrétní náklady, které by takto vysokou cenu úvěru ospravedlňovaly.

14. S dobrými mravy je zpravidla v rozporu taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Sjednaná sazba RPSN 1141 % tuto hranici zjevně překračuje. Nejde pouze o nevýhodnost či vyšší cenu nezajištěného spotřebitelského úvěru, ale o extrémní úplatu způsobilou prohlubovat finanční obtíže spotřebitele a odporující základním zásadám poctivého obchodního styku.

15. Ujednání o úplatě nelze od ostatního obsahu smlouvy oddělit, neboť úplatnost a konkrétní výše odměny představovaly podstatnou hospodářskou součást zamýšleného úvěrového vztahu a z obsahu smlouvy nevyplývá, že by původní věřitel smlouvu uzavřel bez nároku na takto sjednané výnosy. Smlouva je proto neplatná jako celek. Tento důvod neplatnosti obstojí samostatně vedle neplatnosti podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V důsledku neplatnosti smlouvy je právním důvodem povinnosti žalovaného vrátit přijaté peněžní prostředky vydání bezdůvodného obohacení podle , 2 . Žalovaný přijal částku 22 000 Kč a neuhradil ničeho. Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku 22 000 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

17. Výzva k plnění ze dne datum obsahovala třídenní lhůtu k plnění. Dne datum byla podána k poštovní přepravě na adresu žalovaného a při obvyklém průběhu poštovní přepravy mu mohla být doručena nejpozději dne datum. Třídenní lhůta tak uplynula dne datum. Žalovaný byl proto od datum v prodlení s vrácením částky 22 000 Kč. Soud mu z tohoto důvodu uložil zaplatit vedle uvedené částky také zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení podle a

18. Ve zbývající části nebyla žaloba důvodná. Z žalované částky 33 470 Kč lze žalobkyni přiznat pouze dosud nevrácenou část skutečně poskytnuté jistiny ve výši 22 000 Kč. Rozdíl ve výši 11 470 Kč představuje plnění, které žalobkyni z neplatné smlouvy nenáleží. Nedůvodný je rovněž požadavek zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 33 470 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 11 470 Kč od datum do zaplacení. Soud proto žalobu v rozsahu vymezeném ve výroku II. zamítl.

19. V dané věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a soud pokračoval v řízení. Z žalované částky 33 470 Kč činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků k , o soudních poplatcích, částku 1 674 Kč. Žalobkyně při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila soudní poplatek ve výši 1 339 Kč. Soud jí proto podle položky 2 bodu 2 Sazebníku uložil doplatit rozdíl ve výši 335 Kč na účet Okresního soudu Plzeň-sever, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 252,20 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše 4 174 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 674 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 470 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle

21. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Nebude-li částka uvedená ve výroku III. tohoto rozsudku zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.