Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 101/2024-95

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Hozy a přísedících Ing. Anonymizováno Anonymizováno a Mgr. Anonymizováno Anonymizováno ve věci

Žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o žaloba na ochranu proti diskriminačnímu jednání

takto:

I. Žalovaná je povinna se žalobkyni písemně omluvit formou doporučeného dopisu

odeslaného na adresu bydliště žalobkyně, a to ve znění:

„Společnost právnická osoba, IČO: IČO žalovaného se sídlem adresa se Vám tímto omlouvá za chování pana jméno FO, který se v období roku 2021/2022 opakovaně dopouštěl vůči Vaší osobě diskriminace ve formě podezřelý výraz obtěžování a naváděl k předmětnému obtěžování i ostatní zaměstnance naší společnosti, jakož i za to, že se v průběhu roku 2021 naše společnost nijak nevěnovala řešení zmiňovaného obtěžování.“

II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích ve výši částka, žaloba se v této části zamítá.

III. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nemajetkové újmy ve výši částka, žaloba se v této části zamítá.

IV. Žalovanému se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

V. ČR - Okresnímu soudu v adresa se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna se žalobkyni písemně omluvit formou doporučeného dopisuodeslaného na adresu bydliště žalobkyně, a to ve znění:„Společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO žalovaného, se sídlem , adresa, se Vám tímto omlouvá za chování pana , jméno FO, , který se v období roku 2021/2022 opakovaně dopouštěl vůči Vaší osobě diskriminace ve formě , podezřelý výraz, obtěžování a naváděl k předmětnému obtěžování i ostatní zaměstnance naší společnosti, jakož i za to, že se v průběhu roku 2021 naše společnost nijak nevěnovala řešení zmiňovaného obtěžování.“II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích ve výši , částka, , žaloba se v této části zamítá.III. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nemajetkové újmy ve výši , částka, , žaloba se v této části zamítá.IV. Žalovanému se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.V. ČR - Okresnímu soudu v , adresa, se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne datum domáhala ochrany proti diskriminačnímu jednání. Konkrétně požadovala omluvu žalovaného ve formě doporučeného dopisu, zadostiučinění v penězích ve výši částka dle a úhradu nemajetkové škody v celkové výši částka Po částečném zpětvzetí žaloby ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena pracovní smlouva, na základě, které vykonávala práci v pracovním poměru od datum do datum, a to na pracovním místě Vedoucí pracovního týmu na pracovišti ve výrobní hale jméno FO v obci adresa. Na pracovišti docházelo vůči její osobě ze strany některých zaměstnanců k nepřípustnému jednání, kdy od počátku vzniku pracovního poměru byla jako jediná žena na daném typu pracovního místa terčem podezřelý výraz obtěžování ze strany svých některých kolegů, zejména pana jméno FO, které zahrnovalo zejména soustavné nevhodné poznámky a dotazy k podezřelý výraz preferencím, znečištění pracovního stolu žalobkyně bílými cákanci lepidla a zejména pak incident z datum, kdy pan jméno FO nainstaloval po předchozím rozmyslu a záměrně bez jejího vědomí na plochu obrazovky jejího pracovního počítače podezřelý výraz obrázek. Přestože se snažila danou věc řešit se svým přímým nadřízeným, panem jméno FO, z jeho strany byla celá věc pouze zlehčována s poukazem na to, že nemá smysl pro humor a že se jedná toliko o běžný „vstupní rituál“ na pracovišti. Stejně neúspěšně probíhala její snaha věc řešit s vyšším nadřízeným, vedoucím haly panem jméno FO. Vzhledem k tomu, že obtěžování neustávalo, obrátila se v konečném důsledku na personální oddělení žalované, které se věcí zabývalo za její účasti na jednání dne datum. Protože ani předmětné jednání nevedlo k nápravě, podala dopisem ze dne datum stížnost k etické komisi, v němž zejména akcentovala, že přístup kolegů i přímého nadřízeného vnímala jako nemorální, neetický a vulgární, že se opakovaně marně obracela na kolegy i nadřízeného s tím, že dané situace jsou pro ni osobně nepříjemné, avšak reakcí z jejich strany bylo toliko zesměšňování a znevažování. Z obav o své zaměstnání se dlouho neobracela na personální oddělení. Následně obdržela dopis ze strany vedení žalovaného datovaný dne datum, v němž bylo konstatováno, že žalovaná celou věc prošetřila a zajistila nápravná opatření, aniž by však uvedla jakékoliv bližší podrobnosti. podezřelý výraz obtěžování ze strany kolegů a nadřízených čelila na pracovišti soustavně po řadu měsíců v letech 2021 a 2022. V důsledku toho se cítila velmi poškozena, neboť byla s ohledem na nečinnost vedení na pracovišti mezi svými kolegy neustále terčem posměchu, došlo tím rovněž výraznou měrou ke snížení její důstojnosti a v konečném důsledku i k ukončení výkonu práce u žalovaného. Vlivem uvedeného byla dlouhodobě vystavena nadměrnému stresu, trpěla zažívacími obtížemi, bolestmi hlavy a zejména poruchami spánku, které ji zcela zásadně limitovaly v běžném životě. Má tak za evidentní, že docházelo vůči ní k opakovaným případům diskriminace v souvislosti s plněním pracovních úkolů, konkrétně ve formě podezřelý výraz obtěžování ve smyslu , 2

2. Žalovaný odmítl, že by v jakémkoliv ohledu pochybil ve věci prošetření události ze dne datum na hale „jméno FO“ a zjednání odpovídající nápravy, či že by se dopustil diskriminačního zacházení na pracovišti vůči žalobkyni. Nesouhlasil s tvrzením, že by proti nevhodnému jednání, činěnému ze strany bývalého zaměstnance jméno FO, zakročil opožděně, nebo že by toto odmítal řešit a ani s tím, že by oznámení tohoto závadného jednání žalobkyní mělo vliv na ukončení jejího pracovního poměru. Sama žalobkyně zpočátku nechtěla, aby se věc prošetřovala, nebyl tak dán podnět k řešení celé věci. Když se s věcí obrátila na vedoucího výrobního týmu tituly před jménem adresa, pak jí tento sdělil, že za účelem prošetření události je nutné, aby pojmenovala dotyčného pracovníka, který se nevhodného jednání vůči ní dopustil, což odmítla. Tedy sama žalobkyně ze své vůle bránila tomu, aby se žalovaný danou věcí začal zabývat. Poté, co žalobkyně v měsíci lednu 2022 ústně obeznámila jméno FO z personálního oddělení se skutečností, že na pracovišti žalobkyně došlo vůči ní k nevhodnému chování ze strany jméno FO, byla ujištěna, že se danou věcí začne personální oddělení neprodleně zabývat a proběhlo ihned interní prošetření celé věci, které vyústilo v předání vytýkacího dopisu upozorňujícího na porušení jeho povinností s rizikem rozvázání pracovního poměru v případě jakéhokoliv jeho dalšího porušení povinností a v rozvázání pracovního poměru s jméno FO. I po přeřazení žalobkyně na halu jiné pracoviště projevila svou nespokojenost, a to i přesto, že se tímto přesídlením vzdálila od zdroje nekomfortní atmosféry na svém pracovišti, tedy zejména kolegů a nadřízených, vůči kterým stížnosti žalobkyně směřovaly. Dle hodnocení výrobního manažera právnická osoba žalobkyně neplnila jí svěřené úkoly, byla vídána, že kouří v prostorách jiných oddělení, kde nemá být, rovněž podle sdělení mistra a vedoucího výrobního týmu se žalobkyně značnou část pracovní doby pohybovala mimo svá pracoviště. Žalobkyně pak ani přes tři pokusy neprošla ověřením schopnosti trenéra „TWI“. Dle hodnocení nezávislé certifikované trenérky žalobkyně nevykonávala požadované úkony podle určené metodiky získané na školení, jehož se účastnila v červenci r. 2021, opakovaně jí bylo vytýkáno, že není k tréninkům připravena a „jede si podle sebe“. Úspěšné splnění tohoto tréninku je nezbytné pro všechny vedoucí pracovního týmu. Rozhodnutí o neprodloužení pracovní smlouvy pramenilo z neuspokojivých pracovních výsledků žalobkyně, umocněných neochotou žalobkyně plnit úkoly a zadání svých nadřízených, jakož i absencí na svém pracovišti v pracovní době, a tedy nikoliv ze skutečnosti, že žalobkyně závadné jednání na pracovišti ohlásila. Z podnětu žalobkyně byla provedena kontrola inspektorátu práce, kdy inspektorát práce po provedeném šetření neshledal u žalované žádné prokazatelné porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů v oblasti pracovního poměru.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne datum pracovní smlouvu, na základě, které nastoupila žalobkyně u žalovaného na místo vedoucí pracovního týmu s místem výkonu práce v adresa. Byla sjednána tříměsíční zkušební doba. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do datum (pracovní smlouva ze dne datum). Pracovní poměr pak byl prodloužen do datum (dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne datum). Mezi osobnostní předpoklady pracovníka na pozici vedoucího pracovního týmu patřilo schopnost vést, plánovací a organizační schopnosti, schopnost motivovat, vyjednávací dovednosti a zvládání stresu. Vedoucí pracovník například rozděloval práci podřízeným, plánoval výrobu dle pokynů mistra, řídil, organizoval a kontroloval podřízené pracovníky, řídil a organizoval výrobní porady týmu, odpovídal za seznámení podřízených s riziky na pracovišti, zajišťoval a rozděloval pracovní a ochranné pomůcky, zajišťoval provedení zkoušky na alkohol, případně vypomáhal přímo v lince (popis pracovního místa).

právnická osoba průběhu pracovního poměru docházelo vůči žalobkyni ze strany některých zaměstnanců k podezřelý výraz obtěžování spočívající v nevhodných poznámkách nebo v dotazech na její podezřelý výraz orientaci. Stala se i terčem nevhodných „vtipů“, kdy ji například pracovní stůl byl postříkán bílím lepidlem a dne 13. 4. 2021došlo k instalováním podezřelý výraz obrázku, do jejího PC jméno FO (výslech žalobkyně). Žalobkyně zpočátku nechtěla věc řešit, když svým nejbližším nadřízeným sdělila, že dotyčný pracovník se ji omluvil, a tím považuje věc za vyřízenou (výslech svědků jméno FO a tituly před jménem adresa). Až později věc oznámila jméno FO z personálního oddělení a až na základě tohoto ústního sdělení bylo započato šetření (výslech svědkyně jméno FO). První schůzka k řešení konfliktu se uskutečnila dne datum za účasti žalobkyně. I na této schůzce nejprve žalobkyně odmítala uvést jméno pracovníka, který ji nevhodný obrázek do počítače nainstaloval. Nakonec však sdělila, že se jednalo o jméno FO. Posléze schůzka pokračovala s přímým nadřízeným žalobkyně jméno FO, kterému byly sděleny zásadní zjištění (zápisy ze schůzky k řešení konfliktu ze dne datum). Následující den šetření pokračovalo, ale již bez přítomnosti žalobkyně (zápisy ze schůzky k řešení konfliktu ze dne datum). Šetření vyústilo v rozvázání pracovního poměru dohodou s jméno FO (dohoda o rozvázání pracovního poměru s jméno FO ze dne datum) a udělení výtky jméno FO s upozorněním na možnost výpovědi z pracovního poměru dle (písemné upozornění na porušení povinnosti ze dne datum). Žalobkyně pak podepsala u nazvanou: „Závazek mlčenlivosti“, ve které se zavázala uchovat veškeré informace, které ji byly v rámci „Prověření podezřelý výraz obsahu na PC v kanceláři jméno FO“ jakýmkoliv způsobem sděleny (závazek mlčenlivosti). Popsané jednání spolupracovníků a z toho vyplývající psychické vyčerpání mělo negativní vliv na zdraví žalobkyně. V důsledku stresu skončila v podezřelý výraz a začala docházet k psycholožce. Ta konstatovala, že u žalobkyně se v důsledku šikany na pracovišti rozvinuly úzkosti a panické ataky. Byla medikována antidepresivy. Ke zlepšení však došlo až poté, co zaměstnání u žalovaného skončilo. Před soudním jednání se její potíže plné míře vrátily (výslech žalobkyně, výslech svědkyně tituly před jménem jméno FO, zpráva z psychologické péče a výslech svědkyně jméno FO).

5. Po přeřazení žalobkyně na jinou halu ke dni datum neměl její nový bezprostřední nadřízený tituly před jménem jméno FO vůči plnění pracovních úkolů žalobkyní žádných připomínek (výslech svědka tituly před jménem jméno FO), ale výrobní manažer tituly před jménem jméno FO měl vůči jejímu pracovnímu výkonu výhrady, když žalobkyni měl několikrát přichytit mimo dílnu, kde neměla být, jak kouří s lidmi z jiného oddělení. V průběhu trvání pracovního poměru pak žalovaná ani na tři pokusy nesplnila podmínky testu TWI, který je pro všechny pracovníky na pozici VPT povinné a školení k tomu i samotné testy provádí externí specialisté. Po přeřazení na nové pracoviště dokonce získala z testu nejméně bodů a to 30 ze 44 (výslech svědka právnická osoba, zhodnocení pracovního výkonu paní Jméno žalobkyně os. číslo hodnota právnická osoba, mail jméno FO ze dne datum a hodnotící archy z TWI zkoušek Jméno žalobkyně ze dne datum, datum a datum). jméno FO skládající test ve stejných termínech jako žalobkyně získal nakonec 42 bodů ze 44 a například jméno FO získal plný počet 44 bodů (hodnotící archy z TWI zkoušek jméno FO Anonymizováno a jméno FO).

6. Dne datum podala žalobkyně stížnost etické komisi, kde si stěžovala, že po přeřazení na novou halu byli po ní požadovány zkoušky TWI, přestože po dobu podezřelý výraz neměla přístup k pracovnímu mailu, pracovala na pozici operátora a v kanceláři, a ne na pozici VPT. Dne datum jí pak bylo oznámeno, že s ní nebude prodloužena smlouvy, protože požadované zkoušky nesložila, ačkoliv nikde není uvedeno do kdy je nutno zkoušku složit, ani kolik je pokusů o složení. Domnívala se tudíž, že neprodloužení pracovního poměru je z důvodu jejího oznámení nevhodného chování (stížnost etické komisi ze dne datum). Žalovaný posléze žalobkyni sdělil, že oznámená záležitost byla detailně a řádně prošetřena a byla provedena příslušná nápravná opatření s tím, že detailní informace ji nelze s ohledem na znění poskytnout (dopis žalovaného ze dne datum adresovaný žalobkyni).

7. Na konci roku 2022 žalovaného ještě z podnětu žalobkyně kontroloval oblastní inspektorát práce, který dospěl k závěru, že žalovaný porušil stanovené povinnosti na úseku pracovního poměru dle , f) , tedy že vedoucí pracovníci nevytvářeli příznivé pracovní podmínky a nezabezpečovali dodržování právních a vnitřních předpisů (protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj ze dne datum). Šetření veřejného ochránce práv vyústilo v závěr, že situace na pracovišti naplnila znaky podezřelý výraz obtěžování, ale zacházení ve formě pronásledování nebylo prokázáno (vyjádření žalovaného veřejnému ochránci práv ze dne datum a konečná zpráva veřejného ochránce práv ze dne datum).

8. Dle přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu podezřelý výraz, etnického původu, národnosti, podezřelý výraz, podezřelý výraz orientace, věku, podezřelý výraz postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků3), i z důvodu státní příslušnosti.

9. Dle obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v ,

a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo

b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.

(2) podezřelý výraz obtěžováním se rozumí chování podle odstavce 1, které má podezřelý výraz povahu.

(3) Pronásledováním se rozumí nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle tohoto zákona.

(4) Pokynem k diskriminaci se rozumí chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby.

(5) Naváděním k diskriminaci se rozumí chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.

10. Dle dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

11. Z citovaných ustanovení Vyplývá, že obtěžování se může vyskytnout ve dvou formách jednak jako pracovní podmínka ( ) nebo ve formě quid pro quo, tj. akceptace obtěžujícího chování je nabízena či směňována za příznivější rozhodnutí ( ) První forma je definována jako snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, přičemž tyto následky mohou být buďto samotným záměrem, nebo přímo nezamýšleným důsledkem chování. podezřelý výraz obtěžování dnes představuje zvláštní formu obtěžování, tj. obtěžování, které má podezřelý výraz povahu. podezřelý výraz obtěžování se může vyskytnout jako jednotlivé chování nebo jako série incidentů. V zaměstnání se může jednat o konkrétní podezřelý výraz požadavky uplatňované při přijímání do zaměstnání, udržování zaměstnání či zlepšování pracovních podmínek či jako všeobecně rozšířené nebo trvající chování tvořící pracovní prostředí. Jako příklady je možné uvést slovní podezřelý výraz narážky nebo vtipy, nepřetržité vrhání zamilovaných či chtivých pohledů, tělesné dotyky, které jsou jakoby náhodné, přátelské poplácávání, tisknutí nebo štípnutí, využití příležitosti pro krátký polibek, návrhy, při jejichž odmítnutí může hrozit ztráta zaměstnání a vynucené podezřelý výraz vztahy. podezřelý výraz obtěžování zahrnuje slovní i tělesné formy. Verbální forma podezřelý výraz obtěžování může zahrnovat cokoliv od neustálého komentování ženského těla či jeho částí až po chování typu sdělování intimností ze svého soukromého života ze strany nadřízeného. Obtěžujícím způsobem může být používána podezřelý výraz. Fyzické formy zahrnují chování od opakovaných dotyků, které mají vyvolávat dojem, že k nim došlo v důsledku nehody, až po dokonané podezřelý výraz. Zaměstnavatel je odpovědný za podezřelý výraz obtěžování ze strany nadřízených zaměstnanců i za obtěžování, k němuž dochází mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi v podobných pozicích. To znamená, že by se zaměstnavatel měl aktivně snažit zabraňovat, aby k podezřelý výraz obtěžování docházelo.

12. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně byla vystavena dlouhodobě a opakovaně podezřelý výraz obtěžování ze strany minimálně jednoho kolegy, a to jméno FO. Obtěžování spočívalo jednak v poznámkách tohoto pracovníka vůči žalobkyni se podezřelý výraz obsahem, tedy ve slovních podezřelý výraz narážkách a v nevhodných „žertech“ jako bylo potřísnění stolu žalobkyně bílými cákanci lepidla. Vše vyvrcholilo použitím podezřelý výraz nainstalované do PC žalobkyně bez jejího vědomí. Toto všechny jsou typické příklady podezřelý výraz obtěžování. Autor tohoto jednání měl evidentně problém odlišit toto zcela nevhodné chování od běžných vtípků tolerovaných v pracovním kolektivu a je chybou zaměstnavatele, že zaměstnance o škodlivosti a nepřípustnosti takovéhoto jednání řádně nepoučilo, a to zvláště zaměstnance pracující na místech, kde je žena výjimkou v jinak mužském kolektivu.

13. Na základě uvedeného soud dospěl k jednoznačnému závěru o diskriminaci žalobkyně spočívající v podezřelý výraz obtěžování, konkrétně ve snížení důstojnosti žalobkyně a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího a urážlivého prostředí. Jedná se tedy o první formu obtěžování. Žalovaný se pak své odpovědnosti za diskriminaci nemůže zprostit poukázáním na to, že se jednalo o exces jednoho či několika málo zaměstnanců, kteří jednali v rozporu s firemní kulturou a vnitřními předpisy zaměstnavatele. Zaměstnavatel nese odpovědnost za chování všech svých zaměstnanců na pracovišti a nese následky jejich jednání, případně opomenutí.

14. Zákon ( ) zakládá kromě práva oběti žádat, aby od diskriminačního jednání bylo upuštěno a byly odstraněny následky této diskriminace také právo na blíže nespecifikované přiměřené zadostiučinění a v druhém odstavci stanoví, že pokud by zjednání nápravy podle prvního odstavce bylo nedostatečné, lze přiznat i náhradu nemajetkové újmy v penězích. Přiměřeným zadostiučiněním se rozumí morální, tedy nemajetková kompenzace, která má nejčastěji formu omluvy. Žalobce pak musí v žalobním petitu přesně specifikovat, jakou formu by omluva měla mít a jak by přesně měla znít. V projednávaném případě se žalobkyně domáhala jak přiměřeného zadostiučinění ve formě omluvy, tak přiměřeného zadostiučinění ve formě peněžité kompenzace. Jak z dikce samotného prvého odstavce, tak z odborné literatury vyplývá, že toto ustanovení směřuje kromě ukončení diskriminace a odstranění jejich následku na zadostiučinění morální a nikoliv finanční. Možnost finanční zadostiučinění je upravena v následujícím odstavci , čehož se žalobkyně rovněž domáhala. Žalobkyně tudíž uplatnila zadostiučinění ve formě úhrady nemajetkové újmy v penězích poněkud „schizofrenně“ částka dle odstavce 1 a částka dle odstavce 2. Pokud žalobkyně uvádí, že: „přiměřené zadostiučinění plní i funkci odměny úspěšného žalobce“, pak tato teze, se kterou lze souhlasit se hojně objevuje v odborné literatuře, ale týká se odstavce 2 Úmysl zákonodárce byl jednoznačný, byť terminologicky nešťastně zhmotněný do znění , a to ukončit diskriminaci a odstranit její následky případně dosáhnout i morální satisfakce (odstavec 1) a pokud jde o závažné projevy a následky diskriminace umožnit oběti se domoci i finanční kompenzace (odstavec 2). Soud proto zamítl žalobu v té části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení zadostiučinění v penězích dle

15. Pokud se týká požadavku na písemnou omluvu, pak vzhledem k tomu, že soud shledal, že žalobkyně byla diskriminována, a to formou podezřelý výraz obtěžování jiným zaměstnancem žalovaného a požadavek na omluvu, kterého se jí dosud nedostalo, byl jasně a přesně v žalobním petitu specifikován, včetně její formy soud v této části žalobě vyhověl. Pro úplnost k tomu soud dodává, že postup žalovaného, kdy odmítl žalobkyni jakožto oznamovatelce a poškozené diskriminačním jednáním sdělit výsledky šetření a přijatá opatření je zcela nesprávný a vyvolal u žalobkyně oprávněné pochybnosti o snaze žalovaného potrestat viníky a zamezit do budoucna možnému opakování podobného nepřijatelného jednání zaměstnanců. Diskriminovaný zaměstnanec musí být vždy informován, jak konkrétně zaměstnavatel s jeho oznámením naložil a jaké opatření přijal, bylo-li důvodné! Pokus žalovaného zakázat žalobkyni o prošetřovaném incidentu informovat jiné osoby, včetně orgánů vně společnosti příslušných k prošetření věci považuje soud za nehoráznost.

16. Uplatněný nárok na zaplacení nemajetkové újmy původně ve výši částka, po částečném zpětvzetí žaloby ve výši částka neshledal soud jako důvodný a žalobu v této části zamítl. Náhrada nemajetkové újmy dle se přiznává, pokud by satisfakce dle odstavce 1 tohoto ustanovení nebyla vzhledem k okolnostem dostačující. Zákon příkladmo uvádí situaci, kdy by byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti. Soud se domnívá, že podmínky pro aplikaci nenastaly. Především má soud z výpovědi svědků (jméno FO a tituly před jménem adresa) za prokázané, že žalobkyně odmítala zpočátku věc řešit, a dokonce nechtěla ani sdělit jméno spolupracovníka, který se vůči ní nevhodného chování dopouštěl. Za této situace lze mít za to, že sama žalobkyně svým jednáním zapříčinila, že věc nebyla neprodleně řešena, a tudíž sama dala možnost, aby podezřelý výraz obtěžování pokračovalo. V momentě, kdy byla věc oficiálně oznámena (to je až rok poté) proběhlo interní šetření a byla zjednána rychlá náprava. Rozvázání poměru s jméno FO a udělení výtky přímému nadřízenému žalobkyně panu jméno FO, považuje soud za přiměřené popsané situaci. Bylo tedy vyvráceno tvrzení žalobkyně, že incident byl ihned nadřízeným oznámen, a ti jej odmítli řešit. Je pravdou, že nadřízení měli věc řešit i přes nesouhlas žalobkyně, když už jim předmětné nepřípustné jednání spolupracovníků oznámila, ale svým postojem žalobkyně značně ztížila okamžité prošetření věci a zjednání nápravy. Svědci pak vypovídali po poučení dle , byli si tedy vědomi následků případné nepravdivé výpovědi a žalobkyně ničím jejich výpovědi nevyvrátila. Navíc tito svědci již u žalovaného nepracují a nemají tudíž k němu žádný vztah.

17. Co se týče skončení pracovního poměru žalobkyně u žalovaného, tak pracovní poměr zanikl uplynutím času, na který byl sjednán a žalovaný neměl povinnost žalobkyni dále zaměstnávat a nelze mu to ani nařizovat. Navíc žalobkyně ani na tři pokusy neprošla testem, který skládají všichni vedoucí zaměstnanci a její pracovní morálka byla i po přeřazení na jinou halu hodnocena jako špatná. Test se skládá za přítomnosti externí, tedy nezávislé odbornice, která rovněž vypracovala hodnocení jednotlivých pracovníků skládající test a u žalobkyně bylo velmi negativní. Nelze tudíž mít za to, že by neprodloužení pracovního poměru, ke kterému ani nebyl žalovaný povinen souviselo s oznámením obtěžování.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že převážně úspěšnému žalovanému náklady řízení vůči žalobkyni výjimečně nepřiznal. Jako důvody hodné zvláštního zřetele má soud především skutečnost, že k tvrzenému podezřelý výraz obtěžování žalobkyně zcela evidentně došlo a žalobkyně za této situace nemůže být ještě potrestána placením nákladů řízení zaměstnavateli, který za toto obtěžování odpovídá jen proto, že soud neshledal větší část nároků žalobkyně uplatněných v souvislosti s obtěžováním za důvodné (v to je nutno počítat i částečné zastavení řízení procesně zaviněné žalující stranou).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.