Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 205/2026-58
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 17 525,46 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, částku 2 578 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 578 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 696,74 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 689,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 145,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 696,74 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 696,74 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 696,74 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, co do částky 4 250,72 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 008,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 264,85 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 828,72 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 250,72 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 2 578 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 828,72 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, částku 2 578 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 578 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 5 696,74 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 689,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 145,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 696,74 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 696,74 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 696,74 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, co do částky 4 250,72 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 008,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 264,85 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 828,72 Kč od 22. 10. 2025 do 31. 1. 2026, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 250,72 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 2 578 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 828,72 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 10 696,74 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 2. 2. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 14 681 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 201 Kč a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 980 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 355 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 13. 10. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil 8 000 Kč. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne 13. 10. 2023. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 10 696,74 K a poplatku ve výši 8 583,46 Kč, a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 21. 10. 2025 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky 10 696,74 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 689,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 145,32 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 10 696,74 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 696,74 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.
2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je v invalidním důchodu, pobírá invalidní důchod ve výši 9 127 Kč měsíčně, je zaměstnán u společnosti právnická osoba, pobírá čistý příjem ve výši 14 431 Kč měsíčně, ostatní příjmy domácnosti činí 26 000 Kč, neplatí žádné externí splátky, interní splátky hradí ve výši 2 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje má ve výši 8 000 Kč, dále s ohledem na výši jeho příjmu (prokázáno výplatními páskami za měsíce 11, 12/2023, pracovní smlouvou a oznámením ČSSZ o přiznané výši invalidního důchodu ze dne 29. 8. 2022), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
3. Žalobkyně se dále domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 6 828,72 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 16. 11. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 840 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 506 Kč a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 834 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 401 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 15. 11. 2023. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil 12 422 Kč. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne 13. 10. 2023. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 6 828,72 Kč a poplatku ve výši 1 589,28 Kč, a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 21. 10. 2025 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky 6 828,72 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 008,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 264,85 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 828,72 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení ve výši 15 % a úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 828,72 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.
4. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, žije v nájmu, má dvě vyživovací povinnosti, je v invalidním důchodu, pobírá invalidní důchod ve výši 8 740 Kč měsíčně, je zaměstnán u společnosti právnická osoba, pobírá čistý příjem ve výši 12 679 Kč měsíčně, ostatní příjmy domácnosti činí 25 000 Kč, neplatí žádné externí splátky ani interní splátky a odhadované měsíční výdaje má ve výši 5 000 Kč, dále s ohledem na výši jeho příjmu (prokázáno výplatními páskami za měsíce 10, 11/2022, pracovní smlouvou a oznámením ČSSZ o přiznané výši invalidního důchodu ze dne 29. 8. 2022), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, na adresu pro doručování, tedy na adresu hlášeného místa pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř. o. s. ř. ).
6. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
7. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.
8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 2. 2. 2023 má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 14 681 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 10 201 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za další péči o zákazníka ve výši 2 980 Kč), a to v 78 týdenních splátkách po 355 Kč, poslední ve výši 3466 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru).
10. Z karty zákazníka má soud za zjištěné, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota o svých poměrech uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, má dvě vyživovací povinnosti, žije v nájmu, pobírá invalidní důchod ve výši 9 127 Kč měsíčně, čistý příjem ve výši 14 431 Kč, další příjmy domácnosti činí 26 000 Kč, přičemž hradí interní splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně a jeho odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 2. 2. 2023)
11. Z tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota se podává, že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku 8 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 23. 10. 2025).
12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokazovala, že uzavřela dne 21. 10. 2025 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky).
13. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně podacího lísku ze dne 21. 11. 2025 žalobkyně prokazovala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 a podacím lístkem ze dne 21. 11. 2025).
14. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2026 včetně podacího lístku z téhož dne má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínala o zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026 a podacím lístkem z téhož dne).
15. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 16. 11. 2022 má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 5 840 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 3 506 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za další péči o zákazníka ve výši 834 Kč), a to v 52 týdenních splátkách po 401 Kč, poslední ve výši 389 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota, smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru).
16. Z karty zákazníka má soud za zjištěné, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota o svých poměrech uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, má dvě vyživovací povinnosti, žije v nájmu, pobírá invalidní důchod ve výši 8 740 Kč měsíčně, čistý příjem ve výši 12 679 Kč, další příjmy domácnosti činí 25 000 Kč, přičemž jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč (prokázáno zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 11. 2022)
17. Z tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota se podává, že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku 12 422 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 23. 10. 2025).
18. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokazovala, že uzavřela dne 21. 10. 2025 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky).
19. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 včetně podacího lísku ze dne 21. 11. 2025 žalobkyně prokazovala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 a podacím lístkem ze dne 21. 11. 2025).
20. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2026 včetně podacího lístku z téhož dne má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026 a podacím lístkem z téhož dne).
21. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota částku 13 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 8 000 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 12 422 Kč.
22. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“).
23. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
24. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
25. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byly smlouvy uzavřena platně, s ohledem na to, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smluv.
28. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-právnická osoba. proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
29. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
30. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. spisová značka (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, CA Anonymizováno Anonymizováno proti jméno FO a další, C-449/13; shodně též Bezouška P.: Zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381).
31. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dostatečné.
32. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ), soud proto uzavřené smlouvy posoudil jako neplatné.
33. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota jistinu úvěru v celkové výši 13 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně splatil celkem částku 8 000 Kč. Žalovanému tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota jistinu úvěru v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně splatil celkem částku 12 422 Kč. Žalovanému tedy zbývá uhradit žalobkyni částku 2 578 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud tedy žalobě co do jistiny ve výši 5 000 Kč a 2 578 Kč výrokem I. rozsudku vyhověl. Splatnost nároku žalobkyně (speciální bezdůvodné obohacení) soud stanovil v souladu s § 87 ZoSÚ ve lhůtě 3 dnů od právní moci výroku I. rozsudku.
34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyly platně uzavřeny, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ze dne 16. 1. 2026, která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána téhož dne (doručena třetí pracovní den po jejím odeslání – tedy 19. 1. 2026), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč a 2 578 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 1. 2. 2026, tedy po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce (31. 1. 2026).
35. Ohledně všech dalších nároků, včetně dalšího požadovaného příslušenství, soud dospěl k závěru, že žalovaný jakožto spotřebitel není povinen vrátit poskytnutou jistinu z neplatných úvěrových smluv ihned, ale ve lhůtě odpovídající jeho možnostem, a do rozhodnutí soudu se tak spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny v prodlení (blíže viz např. závěry z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka). Proto výrokem II. zbývající nároky zamítl.
36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.
37. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.