Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 166/2026-23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Hlaváčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 30 160 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 13 800 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 16 360 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 160 Kč od 21. 3. 2025 do 16. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5% ročně z částky 16 360 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 13 800 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 16 360 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 160 Kč od 21. 3. 2025 do 16. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5% ročně z částky 16 360 Kč od 17. 8. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem včetně jeho doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 160 s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 25. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 360 Kč, splácet v týdenních splátkách po 606 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, žalovaný žalobkyni předlož potřebné doklady, dále lustrací žalovaného Dále byla úvěruschopnost zkoumána na základě lustrace žalovaného CEE, ISIR, a to vše prostřednictvím dálkového systému společnosti právnická osoba Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, proto žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 20. 3. 2025 zesplanila. Do data zesplatnění úvěru žalovaný žalobkyni uhradil celkovou částku 6 200 Kč. Žalobkyně po žalovaném tak požaduje uhrazení částky 30 160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 160 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Jednání nařízeného na den 20. 7. 2026 se bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byla řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Žalobkyně se z nařízeného jednání řádně omluvila a požádala soud, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které měla žalovanému poskytnout 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 70,89 % ročně v pevné výši 3 960 Kč a poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku ve výši 36 360 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 60 týdenních splátkách po 606 Kč, úhrada každé splátky byla 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (smlouva o úvěru).
6. Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti Škoda auto, a.s., kde pobíral mzdu, a to za měsíc listopad 2023 v částce 32 700,53 Kč a za měsíc prosinec 2023 v částce 21 982,28 Kč. Před poskytnutím úvěru žalovaný žalobkyni sdělil, že jeho příjem činí částku 27 341 Kč a celkové měsíční náklady činí částku 12 433 Kč představující součet nákladů za životní výdaje na bydlení v částce 4 872 Kč, životní minimum v částce 4 860 Kč a nebankovní závazky – jiné splátky v částce 2 701 Kč (výplatní pásky za měsíce listopad a prosinec 2023).
7. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, celkem žalobkyni uhradil částku 6 200 Kč (přehled plateb).
8. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 13. 8. 2025, odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. (předžalobní výzva ze dne 13. 8. 2025 včetně podacího archu ze dne 13. 8. 2025)
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
10. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni vrátil ze zapůjčených peněžních prostředků částku 6 200 Kč. Výdaje žalovaného nebyly žalobkyní ověřovány.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
12. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
19. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 20 000 Kč skutečně poskytla. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (jež má předcházet poskytnutí úvěru) však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho výdaje. K důkazům doložila dvě výplatní pásky žalovaného, kterými tak ověřila příjem z jeho zaměstnání, ohledně výdajů se však spokojila pouze s tvrzením žalovaného., které nikterak neověřila, například výpisy z účtu žalovaného za celé měsíce. Tvrzenou lustraci žalovaného v registrech soudu nepředložila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, nemohla znát jeho finanční situaci.
20. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 ZoSÚ s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. spisová značka, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného.
21. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018).
22. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 13 800 Kč, tj. rozdíl mezi částkou (20 000 Kč), kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou (6 200 Kč), kterou žalovaný žalobkyni uhradil.
23. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou žalobkyně ze dne 13. 8. 2025, která mu byla téhož dne odeslána, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od 17. 8. 2025, tj. ode dne následujícího po doručení této výzvy, když ta mu byla doručena třetí pracovní den po odeslání.
24. Ve zbylé části nároku pak soudu nezbylo než žalobu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by procesně úspěšnější žalovaný měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však dle obsahu spisu žádné nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
26. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.